Jarňulky 2005: Podzimní zastavení
Ahoj Jarňulky a Jarňulátka, řekla jsem si, že už je zase potřeba nový deníček, a tak jsem zasedla k počítači a rozhodla se, že za každou cenu musím něco vymyslet. Věřte nebo ne, ale ani to nedalo moc přemýšlení a téma bylo na světě. Poslední dobou lidi kolem mě často řeší podzim a podzimní nálady někdo ho prožívá jako období plné barev, někdo jako čas splínů a depresí a někdo ho jen přežívá s očekáváním blížící se zimy a Vánoc.
Podzim je vlastně chudák - každý mu vyčítá, že odhání léto a přináší zimu, ale tak už to chodí. Navíc má v sobě spoustu krásy - barevné listí na stromech, poletující draky v povětří a taky sbírání kaštanů a tvoření hadů z listí. Kdo chce, ten to vidí, kdo ne, ten bude vždycky z podzimu nešťastný.
Když budu mluvit za sebe, taky mám radši, když se ráno vzbudím, venku svít sluníčko a je modrá obloha, než když je tam pošmourno, mlha a zima. Pak si ale uvědomím, že nebýt těch ošklivých dní, asi bych si nevážila těch krásných.
A tak to máte se vším - i se vztahy k manželům resp. partnerům, k rodičům (ať už k vlastním či k vyvdaným), k sourozencům, k dětem, prostě ke všem. Co by bylo manželství nebo jakýkoliv jiný vztah bez občasné plískanice, případně i bouřky, důležitější je, že se pak vše uklidní a vyjasní.
Také se říká: „kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde" - neboli, když budeme na druhém hledat chyby, vždycky nějaké najdeme, ale já se radši snažím hledat ty lepší stránky.
„Že po sobě manžel nesebral špinavé prádlo a ještě zapomněl na vaše výročí? Že vás rodiče zase poučují, co by oni udělali tak, či onak? Že děti neposlouchají a dělají vám všechno natruc a naschvál?" … Radši si vzpomeňte: jak vás manžel ráno objal, když jste se probouzeli a jak vám popřál hezký den, než šel do práce, jak nedávno opravil doma vypínač, nebo přinesl těžký nákup, jak se o vás starali vaši rodiče, když vám bylo těžko, nebo jste byli nemocní a mámina náruč byla dlouhou dobu tím nejbezpečnějším místem na světě, jak vás vaše děti dovedou rozesmát až k pláči, jak vás dojali jejich první pokroky - první slůvka a krůčky i první kulišárny, které vymysleli.
Všechno má svůj rub i líc a tak, když vás potká něco smutného, nebo vás někdo naštve, zkuste se podívat i na tu druhou stranu - určitě tam najdete něco hezkého.
Krásný barevný podzim všem přeje Sandra a Anetka (bez týdne 19m)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1642
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20634
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....