Malá zlodějka

Pro zábavu

Děti nás prostě vždycky překvapí.

Je to už nějaký ten pátek, co jsme zavítali do dětské herny. Od té doby nás nejstarší syn pravidelně bombardoval otázkou, kdy že tam zase vyrazíme. Jaro se začíná vehementně hlásit o slovo, jakmile definitivně vyhraje svoji bitvu, rozhodně nebudu chtít trávit čas v uzavřených prostorech, těch jsme si v zimě užili až až.

Jelikož nás určité povinnosti donutily navštívit na konci března Zličín, kde se ono dětské zábavní centrum nachází, slovo dalo slovo, my se rozhodli spojit příjemné s užitečným a splnit synkovi jeho toužebné přání.

Jednoho čtvrtečního dopoledne nás už z dálky vítala cedule Toboga, kromě ní však také davy školou povinných dětí ve frontě před tímto zábavním rájem. Při živé představě, jak se výše zmíněná banda prohání po průlezkách společně s naším ne příliš mrštným batoletem, mi vstávaly všechny vlasy hrůzou na hlavě, tedy spíše těch pár chudinek, které mi ještě po porodech zbyly. Nesměle jsem proto navrhla, zda-li bychom se nemohli podívat někam jinam, tento nápad byl však bez milosti zavržen. Statečně jsme stáli ve frontě, zabralo nám to více než půl hodiny.

Pak se děti konečně vrhly do víru zábavy. Naštěstí toužily po úplně jiných atrakcích než prepuberťáci. Po chvíli skončily v bazénku s míčky. Již při minulé návštěvě si všimly, že kromě těch pestrobarevných plastových se v bazénku nacházejí i míčky pěnové, ty jsou však velmi dobře skryté u dna.

Vždycky když některý z nich objevily, křičely na celé kolo cosi o tom, že ulovily poklad. Do hledání se tentokrát zapojila i dcerka. Po chvíli třímala pěnový míček v každé ruce a ani jednoho se nechtěla za žádnou cenu vzdát, všechny další skluzavky, průlezky i houpačky absolvovala s plnýma rukama. Nemusím říkat, jak pohodlné to bylo.

Synové si užívali jízdu tobogánem, na který si minule netroufli. Já jsem se s dcerkou a s jejími přirostlými míčky placatila kolem, s nadšením jsem kvitovala každý úspěšný pokus synů. Pak ke mně přiběhl nejstarší Brouček, za ruku vláčel ubrečeného chlapečka: „Mámo, ten kluk se ztratil,“ líčil mi s očima navrch hlavy. Nešťastníka jsme co nejrychleji odvedli do restaurace, při představě, že jsem na místě jeho maminky já, mi běhal mráz po zádech, naše tempo bylo proto opravdu svižné. V restauraci vytáhli z chlapečka jméno a vyhlásili, kde že si ho může maminka vyzvednout. Po chvíli už ho pevně objímaly její paže a my mohli v klidu pokračovat v zábavě. Ještě před tím ale naše potomky neminula přednáška o tom, jak si nás musí hlídat a jak důležité je, aby znali svoje jméno a adresu.

Znovu jsme šli do míčkového bazénu. Dcerka stále třímala v ruce její poklady. Do bazénku se vrhla po skluzavce, než se stačila z jízdy vzpamatovat, přihnal se k ní jakýsi chlapeček a vytrhl jí jeden z míčků z ruky. Zahodil ho mezi ostatní. Nastal konec světa. Dcerka začala řvát na celé kolo a nic ji nedokázalo uklidnit. Snažila jsem se najít ten zpropadený kus pěny, leč všechny mé pokusy byly marné. Beruška řvala vytrvale, začínala jsem si pohrávat s myšlenkou, že se raději vytratíme. Kluci však nechtěli o podobném řešení ani slyšet. Pak se na dcerku, a tím i na nás, usmálo štěstí, z útrob bazénku vytáhla hned několik kýžených míčků. Opět je nedala z ruky a já se začínala lehce třást, jak ji donutím, aby se jich při odchodu dobrovolně a bez kraválu vzdala. Ne, nechtělo se mi znovu poslouchat nářek, za který by se nemusela stydět ani ta nejvyhlášenější plačka. Vymýšlela jsem a spekulovala.

Když nadešel čas rozloučení, velmi mě překvapilo, s jakým klidem dcerka míčky vrátila. „No asi se prostě stal zázrak,“ napadlo mě. Vyšli jsme ven, dcerka chvíli ťapala po svých, ale pak se začala dožadovat toho, abych ji kousek poponesla.

Vzala jsem její drobné tělíčko na ruce, ale co to. V kapsičce kalhot cítím něco, co tam rozhodně nepatří. Opatrně do ní sáhnu, na světlo světa vykoukne pěkně okousaný náležitě opotřebovaný růžový pěnový míček.

Ani dnes netuším, jestli si ho tam dceruška dala úmyslně, a proto ten klidný odchod, nebo to byla jen náhoda. Hlava mi prostě nebere, kdy se k ní do kapsy míček dostal. Vždyť jsem ji nespustila z očí. Zkrátka, je to pro mě tak trochu záhada hlavolamu. Každopádně děti absolvovaly další přednášku, tentokrát o tom, že co nám nepatří, to si nesmíme přivlastňovat.

Tímto slavnostně prohlašuji, že při příští návštěvě Tobogy míček vrátíme, abych já, osoba, co nikdy nezcizila ani lízátko, mohla zase v klidu spát.

Váš příspěvek
EMicina
Závislačka 4407 příspěvků 15.04.19 06:13

Pěkný deníček!

Uživatel je onlineJeanny21
Kecalka 322 příspěvků 15.04.19 06:37

Jako vždy :potlesk: :palec: :mrgreen:

sinapis.alba
Ukecaná baba ;) 1224 příspěvků 15.04.19 06:48

To není krádež, to je nalezený poklad :mrgreen: taky vždycky nevěřím, co si děti zamilují za hovadiny, když mají doma pokoj přetékající hračkama :D…a to mi připomíná, že potřebuju dojít do lidla, před čtrnácti dny jsem nahlásila u kasy pět kaiserek a doma zjistila, že jich je šest a ještě teď jsem z toho špatná :oops:

Jadala
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 15.04.19 07:01

@EMicina @Jeanny21 děkuji :mavam:

@sinapis.alba tak šup šup do Lidlu :lol: u nás momentálně vedou kamínky, hlína, peříčka a jiné podobné přírodniny, kam se hrabou drahé hračky :lol: :mavam:

ivula86
Nováček 3 příspěvky 15.04.19 07:19
:)

Příspěvek upraven 15.04.19 v 07:20

EMicina
Závislačka 4407 příspěvků 15.04.19 07:32

Asi před 2 lety jsem byla s mladší kamarádkou a jejími dětmi v něčem podobném. Byla jsem s nejmladším dítětem, kolik radosti nám udělal bazének s míčky! Taky jsem potom s malou lozila a sjížděla a skákala téměř po všem, tehdy ten bazének s míčky pro nás byl nejoblíbenější.

Jadala
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 15.04.19 09:27

@ivula86 :mavam:

@EMicina u našich dětí bazén s míčky také jednoznačně vede, tak se snažím povznést nad to, že je prý plný mikroorganismů :think: hezký den :mavam:

Jahudka82
Závislačka 2700 příspěvků 7 inzerátů 15.04.19 09:31

Teda, to zas bylo dobrodružství…jojo, micky nasi cacoru taky vzdycky v kazde herne bavi nejvic:) ale celkem posledne i ochotně klukum pomahala uklizet ty, co se ocitly mimo prostor jim vyhrazeny a zadny domu nepropasovala:) Zato taha domu klacky a kamínky z prochazek a ty ji sebrat, to je teprv neco! :lol: Kdybyste jeli nekdy do Plzne, tak tady mame 1 moc hezkou hernu, kde je i mistnost pro batolata, oddelena od prolejzky pro velke, takze kdyz jsou na deti dva, muze byt jeden s mensim tam a nemusi se bat zaslapnuti a prevalcovani skolkovymi a školními divochy:) Ale tim, ze ja tyto atrakce s obema obvykle absolvuju sama max. jeste s podobne postizenou kamaradkou, nezbyva mi nez ostrizim zrakem hlidat batole, spokojene se rochnici v mickach primo pod skluzavkou pro vetsi, abych viděla i na brachu… :mrgreen: Ktereho se teda priznam ze uz tak trochu od tech 5 let nechavam svému osudu, bo stejne lita s klukama kdesi v hornich patrech… v te nasi nejoblibenejsi herne maji i kamery a deti vidite na TV, ale on na me stejne kazdou chvili hulaka, takze přehled mam:). Neni to tam zas tak obrovske, plus jsou po městě ruzne mensi hernicky spojené s kavarnou, kde na deti vidíte porad, i kdyz s nasim malym torpedem zatim v klidu vypite kafe stejne nehrozi :D V te jedne, pomerne nedavno otevrene, maji i chuvu, ktera se venuje detem od 2 let cca (coz nasi zatim neni) a poradaji ruzne akce, focení s papousky aj., do sz muzu dat tipu vic, ale co prestehovali nejvetsi, nejznamejsi hernu Lvicek do mensich prostor (a i dost neumerne zdrazili), uz nas zdaleka tak neláká (a nejen nas, co jsem tak slysela, lidi jsou z toho dost zklamany, ze „stary Lvicek“ byl mnohem lepsi); ja v tomhle novem nebyla, kluk jen s babi, tak nedokazu rict, ale mam radsi ty mensi prehlednejsi…a levnejsi - vzhledem k tomu, ze malou to tam bavi tak 2h a pak to zacne byt o nervy, davam prednost tem, kde jde zaplatit treba hodinovy vstup a pak ji předat tatínkovi, kterej si pro ni prijede, nebo mi ji tam privede pozdeji - jako nedavno na oslavu narozek klukovo spoluzaka ze skolky, kam jsme byli pozvany, a starsi tak o delsi zabavu ochuzen neni :)) Pises ale fakt uzasne :potlesk: :palec: A tesim se na dalsi vase „vesele historky z nataceni“! :mavam: :lol:

Příspěvek upraven 15.04.19 v 09:38

Karolínka86
Kecalka 107 příspěvků 15.04.19 11:59

Fakt paráda. Tak ty tady řešíš, že dceruška odcizila míček. Panebože, to jsou voloviny. Každé dítě někdy něco zkusí, ale není to zlodějka.
A ještě se tím chlubíš na internetu.
Jako jeden náš příbuzný. To jsem fakt neviděl. No nic, každý máme své dny.

Jadala
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 15.04.19 12:24

@Jahudka82 děkuji :oops: a klidně nějaké typy pošli, v Plzni jsme každý rok několikrát, zrovna předminulý týden jsme byli v zoo. :mavam:

Jadala
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 15.04.19 12:35

@Karolínka86 děkuji za tento komentář, na Emiminu mi vyšlo již téměř 50 deníčků a já s napětím čekala, kdy konečně přijde nějaká kritika, protože není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem.

V některých deníčcích jsem opravdu řešila, pro mě zásadní témata, v tomhle neřeším nic.

Samozřejmě, že dcera není ve dvou letech zlodějka, prostě ve svých vyprávěních o našich zážitcích ráda používám hyperbolu. Někdy zdařile, někdy možná méně.

Mohu slíbit, že ve chvíli, kdy budou negativní kritiky pod deníčky převažovat, psaní ukončím. Zatím mi však poskytuje kýžený relax. :mavam:

Kamkam
Ukecaná baba ;) 1433 příspěvků 15.04.19 14:52

:mrgreen: já hlasuju pro úmysl. Ty děti jsou fikaný.
Naše už má taky zlodějinu za sebou, ale mnohem okatější. :D v čekárně u doktora. Čekali jsme na očko v 15m. Lítala tam, hrála si. Pak už byla trochu znuděnější, tak jsem vytáhla křupky. Zase si tam pobihala a najednou hrábla jedné mamince do kabelky, vytáhla z ní stejnou křupku, kterou jsme měli my, a snědla ji. Je to dítě jasně, maminka měla pochopení, ale stejně… :D A aby toho nebylo málo, jejíma očima to vlastně bylo v pořádku a dostala se k odměně, tak asi týden na to… Byly jsme v hernicce a najednou koukám, jedna paní si musela zavřít kabelku, kterou měla položenou vedle židle, protože se v ní malá začala přehrabovat. Ale po tom asi poznala, že tudy cesta nevede, kabelky už nechává žít. :D

BlaZenkaB
Ukecaná baba ;) 1816 příspěvků 15.04.19 15:56

To mi připomíná jak jsem před mnoha lety vzala na dovolené v Praze v jednom obchodě mapu, domnívajíc se, že jde o reklamní leták. Doma (v Ostravě) jsem objevila cedulku 20 kc a přemlouvala rodiče, že to musíme jet hned do Prahy vrátit. :mrgreen:

Jadala
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 15.04.19 16:15

@Kamkam to víš, v těch kabelkách se dá objevit tolik pokladů :mrgreen: u dcery byl míček zatím jedinou „loupící“ epizodou, tak snad to tak i zůstane :mavam:

Jadala
Zasloužilá kecalka 737 příspěvků 15.04.19 16:17

@BlaZenkaB podobný zážitek měla i moje máma, byli před dávnými lety s tátou na výletě v Německu, v obchodě uviděla leták s panenkami, až doma, když mi ho slavnostně předávala, zjistila, že je na něm uvedeno, kolik marek stojí :mavam:

Karolínka86
Kecalka 107 příspěvků 15.04.19 16:25

@Jadala
Nemyslela jsem to tak, že máš špatné deníčky a líbí se mi. Vyjádřila jsem svůj názor, protože malé dítě nechápe souvislost, že něco vzít je nevhodné nebo špatné. Proto jsem psala ve smyslu, že nazvat někoho v takhle dětském věku je na pováženou.

Kamkam
Ukecaná baba ;) 1433 příspěvků 15.04.19 22:45

@Jadala :mrgreen: Joo, chlapi by mohli vyprávět. „Prosímtě, podej mi kapesníčky, jsou v kabelce, v tý malý kapse vzadu.“ „Na, tady máš kabelku.“ :D

Jahudka82
Závislačka 2700 příspěvků 7 inzerátů 16.04.19 08:55

@Kamkam Tos mi pripomnela denicek jedne taky tady dobre zname a ctive autorky Karjak - Tajemstvi damske kabelky :lol: Nase madam si zase v hernickach přivlastnuje cizí piticka… a taky vzdy nejde o záměnu omylem s jejim uplne stejnym (půlka deti na cviceni starsiho ma takove ty Jupiky, ktere tam i prodavaji:)), ale cizi kabelky zatim nastesti nezkouma :lol:

Kamkam
Ukecaná baba ;) 1433 příspěvků 16.04.19 13:12

@Jahudka82 :mrgreen: tak ten si musím najít :D pití pravda, taky jednou chtěla sosat cizí. Ale na její obranu, vlastník ho nechal válet na zemi. A malá se k němu jen tak mimochodem přimotala. :D

Jahudka82
Závislačka 2700 příspěvků 7 inzerátů 16.04.19 17:47

@Kamkam jojo, presne to taky zname:)

Vložit nový komentář