(Ne)obyčejný den

O tom, jak prožívám obyčejně neobyčejné dny.

*

Otevřu ještě zpola zalepené oči a pohledem na hodiny znovu zjišťuji to, co již dávno tuším. Že moje odrostlé mimčo musí mít někde schovaného budíka, kterého jsem bohužel dosud nenašla. Na hodinách je totiž každý den prakticky totožná cifra v rozmezí 5:00 až 5:30. Marný je můj pokus o znovuuspání, marné je i domlouvání, aby beruška tolik nekřičela, že vzbudí brášky.

Další spánek je mi odepřen, neboť z dětského pokoje se ozývá: „Hurááá, máma už je vzhůru!“ Kdo by takovému jásotu odolal. Opouštím svůj vyhřátý pelíšek a ptám se sama sebe, zda-li se mi ještě někdy poštěstí vyspat se dosyta.

Následuje příprava snídaně, na dotaz, zda si kluci dají buchtu, co jsme včera společně s nadšením upekli, se dozvídám, že ne. Prý jim mám raději dát rohlík s máslem. Tak hergot, kde jsem udělala chybu. Proč jsme včera strávili tolik času v kuchyni, když teď, ti moji draci, dají přednost obyčejnému rohlíku před výbornou pudinkovou buchtou, kterou jsme patlali přes dvě hodiny. Řídila jsem se totiž radou, že na čem se děti podílejí, to jim více chutná. Kdybych pekla bez asistence, měla bych hotovo ani ne v polovičním čase.

No co… pochutnám si sama, obalím si nervy a alespoň se budu moci rozčilovat, že se těch těhotenských kil navíc nikdy nezbavím. Nejmladší potomek, jediný, který se na výrobě nepodílel, také neodolá a spokojeně si pomlaskává. Snídaně je úspěšně za námi.

Následuje příprava oběda. Loupu, krájím, míchám, vařím a mezi těmito úkony nejméně stokrát vyhlédnu z okna na zahradu, abych zjistila příčiny křiku, případně důrazně připomněla, že kluci mohou být jen na písku, kam na ně vidím.

Najíme se a nastává nejoblíbenější část dne – procházka. Musím se přiznat, že dokud jsem byla bezdětná, nevšímala jsem si spousty věcí. Bylo mi úplně jedno, kde má autobus výfuk. Nezajímalo mě, že ploštice mohou lézt po stromě. Že ta špička věže bude asi vážně trochu nakřivo a že sousedův pes nějak divně štěká… Až díky dětem, jsem si začala všímat maličkostí, které dříve, jakoby nebyly.

A tak přesto, že se každý večer těším, až ti tři naši raraši zaplují do říše snů a já si budu moci v klidu vypít naprosto studený čaj z odpoledne, který jsem si uvařila v naivní představě, že si ho v zápětí vypiji. Přesto, že někdy umí řádit jako sto čertů a tvrzení, že pokud je mezi dětmi malý věkový rozdíl, budou z nich parťáci, v tu chvíli neobstojí, neměnila bych.

Děkuji osudu, že mi přivedl do života mého manžela, s nímž jsem si mohla splnit sen o velké rodině, a děkuji za každý den prožitý v tom našem malém bláznivém království.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
5706
24.7.18 09:25

Krásný deníček :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
797
24.7.18 12:53

Krasny deníček :kytka: tak nějak pohladil na duši ;) a vykouzlil úsměv :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
24.7.18 21:48

@Tableta @Eliza.24 děkuji za reakci :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
12752
25.7.18 06:33

@Jadala

To je hezký deníček, takový pozitivní :-)

Hodně štěstí celé Vaší rodince přejeme. A dejte o sobě zase někdy vědět v dalším deníčku. :kytka:
adminka Eliška

  • Nahlásit
  • Zmínit
10299
25.7.18 12:44

Nejhezci denicek jaky jsem tu kdyz cetla! :potlesk: :palec:

  • Nahlásit
  • Zmínit
661
25.7.18 13:13

Krásné :-) taky jsem chtěla velkou rodinu. Mám 3 děti holka-holka-kluk. A doufám že nejsem u konce :andel:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
25.7.18 17:55

@Ketris Moc děkuji, ale určitě se najdou i mnohem hezčí. :) Příjemný den

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
25.7.18 17:58

@luloinka Děkuju, nás už je plný počet. Nebudu raději pokoušet, co moje tělo ještě vydrží. Krásný den :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
8.8.18 20:02

Moc krásný deníček!

  • Nahlásit
  • Zmínit
1040
8.8.18 20:20

@KaterinaDo Děkuji za pochvalu :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit