Porod Pavlíka
- Porod
- Vesna006
- 25.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Celých 9 měsíců jsem se snažila v sobě maličkého udržet. Dva měsíce jsem strávila v nemocnici, protože jsem měla otevřený čípek a hrozil potrat (v listopadu) a následně předčasný porod. Na Vánoce mě propustili a další dva měsíce jsem poctivě ležela doma. A najednou to tu bylo: už se může narodit!
Pavlík :-* 50 cm a 3,70kg :)
- 2
Nic netušící mamina :)
Voňavoučké miminko :)
- 2
Termín jsem měla 9. 3. 2012, dle UTZ 10. 3. Čtrnáct dní před jsem tedy přestala brát magnézium, vylezla z postele a začala konat – na etapy jsem vydrhla celou koupelnu, pak ledničku, sporák, vytřela chodbu, schody. Zkrátka činnosti, u kterých jsem musela déle stát a více se hýbat. Nic. Jen mě bolel podbřišek, protože se maličký najednou hodně tlačil dolů. Při kontrole 6. 3. kroutil můj dr. nevěřícně hlavou, že se maličký drží a prý asi bude držet až do května. Při kontrolách bylo vše v pořádku, ani monitor neukazoval, že by se dělo něco zásadního. Jen jsem byla upozorněna, že je malý větší – odhadem 3,60 kg ve 40. tt. Asi jsem se toho odhadu lekla a snažila se o něco víc, protože jsem celkem drobek, a tak velké mimčo jsem rodit „nechtěla“. Neměla jsem totiž žádné údaje o pánvi – jestli jsem uvnitř dost široká. Přiznávám ale, že jsem neměla náladu na babské rady – lněné semínko, maliník, červené víno atd. Příště do toho ale určitě půjdu.
Den termínu byl tu a stále nic. Přítel byl dopoledne na přednáškách a já jsem mezitím na internetu vyhledala místa, kam jsme odpoledne zajeli – keškujeme 
Prima odpoledne, já utahaná jako to kotě a s bříškem to ani nehnulo. Ale druhý den ano! Ráno ve 4 hodiny jsem šla na záchod a koukám, že jsem se snad počůrala? Asi voda! Klid… ráno v 8 zase další trošička. Přítel spal do 11 a já jsem si zatím dobalila tašku. Měla jsem ji sbalenou už od ledna a vozila ji na každou poradnu, kdyby si mě náhodou chtěli v nemocnici zase nechat. Tak jsem musela vytahat věci, které by mi stejně v porodnici byly na nic (jako např. knihy a křížovky). Oběd, odpočinek a v 16 hodin jsme jeli – podotýkám, že jsem měla pravidelně nepravidelné poslíčky a jela jsem jen proto, že mě ostatní přesvědčili aspoň na kontrolu plodovky.
Sestřičky v porodnici mě připojily na monitor (kontrakce po 10 minutách, ale já cítila jen každou třetí). Za hodinu nato jsem už byla na porodním boxu. Pohodička, příjemná porodní asistentka, bezvadně zařízený porodní box a hlavně můj přítel – to mi dodávalo pocit pohody a klidu. Přibližně do 22. hodiny jsme se snažili odpočívat, monitor ukazoval kontrakce, ale já stále o ničem nevěděla. Pak přišla PA a řekla mi, že jsem otevřená na 4 cm. Zeptala jsem se na epidural. Věděla jsem, že budu vyčerpaná a chtěla jsem ho pro lepší zvládnutí. Řekla, že mi ho zařídí a řekne o tom dr. Doktorka přišla za půl hodiny s informací, že anesteziolog musel akutně k operaci, přivezli lidi po bouračce. Prima, budu to muset zvládnout… zvládnu to, doufám… babička porodila 7 dětí bez epi, tak to musím taky zvládnout!
Kontrakce se rozjely a tak jsem trávila další 2 hodiny ve sprše. PA mi řekla úlevové pozice na míči. Držela jsem se madel ve sprše, pod sebou mega míč a přítel mi sprchoval záda a bříško. Ve 12 hodin zavelela PA, že se píchne voda. Poté se kontrakce rozjely více a to už jsem neměla sílu držet se na míči, tak mi napustili vanu. Ulevilo se mi. O půl druhé jsem dostala oxytocin, protože kontrakce byly slabé. Ve dvě hodiny jsem musela z vody. Zkoušela jsem tlačit, podle rad PA jsem prodýchávala kontrakce, ale maličkému se ven nechtělo. Ležela jsem i na boku, aby správně rotoval a také nic. Ve tři hodiny přišel pan doktor (až po porodu mi přítel říkal, že doktorka ze mě byla nešťastná, tak zavolali jeho). Pamatuji si, že mu říkala, že má malý asi omotanou šňůru 
Pan doktor to ale vyloučil a pomáhal mu dobře se otočit. O půl čtvrté byl najednou šrumec – PA se nezdály ozvy srdíčka malého, tak mi dali kyslík. Pořád jsem tlačila a nic, cítila jsem malého, jak tlačí na konečník, ale dál to nešlo.
Před 4. hodinou jsem vydechla: „už nemůžu“. V duchu jsem počítala s císařem, hlavně aby byl maličký venku, vždyť už byl 4 hodiny bez plodové vody! Pan doktor mi sdělil, že použije nejšetrnější metodu – vax. Nástřih jsem necítila, ale byl tak trochu na nic, stejně jsem byla roztrhlá až na zadku. Po zavedení vaxu jsem 3× při čtyřech kontrakcích zatlačila a najednou tlak a cítila jsem, jak ze mě vychází hlavička. Nejhorší asi bylo netlačit v tu správnou chvíli, a pak zas honem tlačit. Najednou byl maličký venku. Nádherný pocit. Proto říkám, že mám „přemazanou pásku“, protože vidět svoje děťátko přemaže všechnu bolest a vlije energii do žil.
Maličký zakřičel, PA a dětská sestřička u něj stály a otíraly ho – no a on je za odměnu počůral 
Měli z toho všichni srandu. Apgar skóre měl nakonec 10-10-10, což se mi ulevilo. Celý porod si nepamatuji, jen mlhavě. V podstatě to, co vím, mi všechno dovykládal přítel. Vnímala jsem ho i nevnímala, vím, že byl celou dobu u mě, hladil mě, otíral čelo, držel mě, abych se při kontrakcích neprohýbala dozadu atd. Nevím, jak bych to všechno zvládla bez něj, moc si ho za to cením. Maličkého mi přiložili k prsu, sál ani ne minutku. Pak byl na vyhřívaném lůžku a sestřičky se o něj staraly. Chtěla jsem ho u sebe – před porodem, ale pak jsem byla ráda, že už nemusím tlačit a na hodinu jsem usnula, tak byl u sestřiček. Přítel si rozložil křeslo, zhasnul a spal také. Sestřička ze šestinedělí, co si pro mě přijela, pak říkala, že za dobu od otevření nové porodnice ještě žádní rodiče po porodu nespali
A závěrem: čekala jsem to horší! A zvládla jsem to i bez epiduralu. Na maličkého jsme čekali skoro 4 roky. Je nádherný, zdravý a moc ho miluji. Stejně tak mého přítele, který mi dnes s láskyplným pohledem řekl, že jsem sexy (můj stav – rozcuchané skoro týden nemyté vlasy, kruhy pod očima, triko se skvrnami od mléka, užmoulané a oslintané od miminka).
No nic, jdu napustit vaničku a bude koupání, natírání, oblíkání, krmení, houpání… no klasika
Přečtěte si také
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 47
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 49
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 118
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8599
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1449
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 711
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 2877
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1252
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 3012
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1608
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Moc velká gratulace k mrňouskovi a hlavně Tpbě že jsi to tak nádherně zvládla 
a přeji ať Vám mimčo dělá jen samou radost 
ale je fakt, že takto to funguje. Alespoň u mě to taky tak bylo. Ještě jednou gratuluji k Pavlíkovi 
Jo a mimochodem, nevím, jestli ještě máš mou sms po porodu, ale Pavlík měl snad úplně stejné míry jako náš Maty.
Sms nejspíš už nemám, mám nový mobil. No máme pořádné chlapáky 