Tak to prostě chodí
Svítí sluníčko, je nádherně a já sedím a koukám do nebe. Zase přišlo období, kdy se nemůžu ani nadechnout a je mi smutno. Po Tobě, miláčku... Probouzím se a už od prvního otevření oka vím, že to zase bude období na houby.
Jsou čtyři hodiny ráno, já otevírám oči, které jsou úplně mokré od slz… netušila jsem, že i tohle se může dít, ale teď zjišťuji, že ano. Možná jsem to zažívala chvíli poté, co jsi mě opustil, ale asi mi to v té době přišlo samozřejmé, protože do mého života jen bolest a slzy patřily. Upřímně jsem nečekala, že za tak dlouho se dostanu znovu do stavu, kdy to bude jako první dny, první týdny a měsíce…
Je tu ubrečené období a i kdybych měla být šťastná a dělat všechno proto, aby se Tvoje sestřička netrápila se mnou, nemůžu si pomoci… zdá se mi o Tobě, ty sny jsou jako skutečné, po probuzení vím, že jsi to byl Ty, i když jsem Tě nikdy neměla možnost vidět růst… běháš okolo mě, směješ se na mě a já jsem v těch snech tak strašně šťastná, ale jen co sen odejde a já se s jeho koncem probudím, vím, že už tohle nikdy nezažiju, nikdy Tě neuvidím růst, nikdy Tě neuvidím běhat, nikdy se na mě tak krásně neusměješ. Stýská se mi, zlatíčko a moc…
Damiánku, chci Ti říct, že čekám sestřičku, nikdy se nepoznáte, nikdy si nebudete hrát, ale ona tě bude znát stejně jako já a do každého detailu mých vzpomínek. Už se těším, až bude s námi, těším se až ji poprvé obejmu, pohladím a políbím, ale zároveň už teď vím, že mi to bude rvát srdce na kusy, protože tohle jsem Tobě udělat nemohla… jsou dny, kdy na Tebe myslím s úsměvem, jaké by to asi bylo, kdyby okolo mě capkal skoro dvouletý klučina. Asi je dobře, že jsi mi zůstal v hlavě a v srdíčku takový malinký, protože si to nedokážu živě představit, ale přichází dny, kdy jen brečím a nadávám na svůj osud… tak jako teď.
Vždycky budeš členem naší rodiny a nedílnou součástí životů nás všech, jen ty vzpomínky a bolest zůstanou jen mou součástí… někdy jsem za ně vděčná, protože v životě nejsou jen hezké věci, jsou věci, které nedokážeme ovlivnit a zvrátit, ale už vím, že plno věcí se dá směrovat, tam, kam potřebujeme. Naučil jsi mě vážit si věcí takových, jaký jsou… naučil jsi mě, že boj vždycky nemusí znamenat prohru, protože já svůj boj se životem neprohrála.
Jsem tu a vážím si všeho… své rodiny, svých přátel. Možná to nevíš, ale dal jsi mi spoustu skvělých ženských, které bych nedala za nic na světě, ukázal jsi mi, že lidé nejsou jen zlí, ale jsou mezi námi i duše zraněné stejně jako já, které mezi námi chodí se vztyčenou hlavou. Díky Tobě jsem poznala velkou rodinu, která nese příhodně název Prázdná náruč a jsem Ti za to moc vděčná… dal jsi mi možnost poznat, že život je krásný i když máš zlomenou a rozpadlou duši.
Nikdy na Tebe nezapomenu…
Děkuji za vše, co jsi mi dal a ukázal!
Miluji Tě!
Tvoje mamka
Přečtěte si také
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 41
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 53
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 112
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 1771
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1528
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 4823
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 334
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Frustraci a zoufalství si vybíjím na manželovi. On mi to zatím tiše trpí
- Anonymní
- 25.10.26
- 1116
Jsem si moc dobře vědoma, že jsem s manželem vyhrála v loterii. Je hodný, laskavý a vždycky je mi nablízku, když potřebuji oporu. Zároveň si uvědomuji, že právě na něj házím všechny svoje...
Základka dceru nic nenaučila. Teď platím tisíce za přípravné kurzy na střední
- Anonymní
- 24.10.26
- 5568
Moje patnáctiletá dcera je letos v deváté třídě a brzy ji čekají přijímačky na střední školu. Je chytrá, po celou dobu na základce měla jedničky a dvojky. Přesto jí musím platit přípravné kurzy,...
Nájemník nám vytopil byt. Manželka šla situaci vyřešit po svém
- Anonymní
- 24.10.26
- 3181
Když nám nájemník vytopil byt, čekala jsem hádku, telefonáty a pojišťovnu. Místo toho manželka oznámila, že to vyřeší osobně. Když se vrátila, byla až podezřele spokojená. A mně začalo vrtat...
Máte můj obdiv 
Julinkou a koukaj na nás.Tak jak píšou holky jednou nastane ten čas kdy se zase uvidíme s našimi andílky a tvůj sen se naplní 