Tak to prostě chodí
Svítí sluníčko, je nádherně a já sedím a koukám do nebe. Zase přišlo období, kdy se nemůžu ani nadechnout a je mi smutno. Po Tobě, miláčku... Probouzím se a už od prvního otevření oka vím, že to zase bude období na houby.
Jsou čtyři hodiny ráno, já otevírám oči, které jsou úplně mokré od slz… netušila jsem, že i tohle se může dít, ale teď zjišťuji, že ano. Možná jsem to zažívala chvíli poté, co jsi mě opustil, ale asi mi to v té době přišlo samozřejmé, protože do mého života jen bolest a slzy patřily. Upřímně jsem nečekala, že za tak dlouho se dostanu znovu do stavu, kdy to bude jako první dny, první týdny a měsíce…
Je tu ubrečené období a i kdybych měla být šťastná a dělat všechno proto, aby se Tvoje sestřička netrápila se mnou, nemůžu si pomoci… zdá se mi o Tobě, ty sny jsou jako skutečné, po probuzení vím, že jsi to byl Ty, i když jsem Tě nikdy neměla možnost vidět růst… běháš okolo mě, směješ se na mě a já jsem v těch snech tak strašně šťastná, ale jen co sen odejde a já se s jeho koncem probudím, vím, že už tohle nikdy nezažiju, nikdy Tě neuvidím růst, nikdy Tě neuvidím běhat, nikdy se na mě tak krásně neusměješ. Stýská se mi, zlatíčko a moc…
Damiánku, chci Ti říct, že čekám sestřičku, nikdy se nepoznáte, nikdy si nebudete hrát, ale ona tě bude znát stejně jako já a do každého detailu mých vzpomínek. Už se těším, až bude s námi, těším se až ji poprvé obejmu, pohladím a políbím, ale zároveň už teď vím, že mi to bude rvát srdce na kusy, protože tohle jsem Tobě udělat nemohla… jsou dny, kdy na Tebe myslím s úsměvem, jaké by to asi bylo, kdyby okolo mě capkal skoro dvouletý klučina. Asi je dobře, že jsi mi zůstal v hlavě a v srdíčku takový malinký, protože si to nedokážu živě představit, ale přichází dny, kdy jen brečím a nadávám na svůj osud… tak jako teď.
Vždycky budeš členem naší rodiny a nedílnou součástí životů nás všech, jen ty vzpomínky a bolest zůstanou jen mou součástí… někdy jsem za ně vděčná, protože v životě nejsou jen hezké věci, jsou věci, které nedokážeme ovlivnit a zvrátit, ale už vím, že plno věcí se dá směrovat, tam, kam potřebujeme. Naučil jsi mě vážit si věcí takových, jaký jsou… naučil jsi mě, že boj vždycky nemusí znamenat prohru, protože já svůj boj se životem neprohrála.
Jsem tu a vážím si všeho… své rodiny, svých přátel. Možná to nevíš, ale dal jsi mi spoustu skvělých ženských, které bych nedala za nic na světě, ukázal jsi mi, že lidé nejsou jen zlí, ale jsou mezi námi i duše zraněné stejně jako já, které mezi námi chodí se vztyčenou hlavou. Díky Tobě jsem poznala velkou rodinu, která nese příhodně název Prázdná náruč a jsem Ti za to moc vděčná… dal jsi mi možnost poznat, že život je krásný i když máš zlomenou a rozpadlou duši.
Nikdy na Tebe nezapomenu…
Děkuji za vše, co jsi mi dal a ukázal!
Miluji Tě!
Tvoje mamka
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 529
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 356
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 577
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 264
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 177
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18064
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2417
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2615
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2342
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1557
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Máte můj obdiv 
Julinkou a koukaj na nás.Tak jak píšou holky jednou nastane ten čas kdy se zase uvidíme s našimi andílky a tvůj sen se naplní 