Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Zdravím vás tady všechny
jsem tu nováček a ani nevím jak začít, asi začnu tím že je to rok a čtvrt co každý měsíc čekám, že ta mrcha rudá už nedorazí…na gyndě jsem vždy slyšela jste naprosto zdravá a najednou sedím v CAR a jediná šance na mimi je IVF/ IVM v mém případě spíš IVM…diagnoza: endometrioza, oba vejcovody neprůchodné, porucha ovulace a vysoká pravděpodobnost hyperstimulačního syndromu
testy mám snad všechny za sebou a v únoru bych měla začít stimulovat. Pořád se rozhoduji mezi IVF a IVM, je tu někdo kdo řeší podobný problém nebo kdo má zkušenosti s IVM? Prostě někdo s kým si o tom všem co mě čeká můžu popovídat…
Ahoj Cihomi,
já Ti sice moc neporadím, ani nevím co je to IVM, to jsem nikdy neslyšela, protože jsem také začátečník, ale jsem ráda, že jsi zahájila novou diskuzi,zatím jsem se do žádné nezapojila, už jsou rozjeté. Jsem na tom podobně, vysadila jsem anitkoncepci, menstruace se mi krásně srovnala na ideálních cca 28 dní a ejhle po třičtvrtě roce stále nic. Tak jsem raději zašla na gyndu a prásk, na ultrazvuku ve vaječníku z ničeho nic cysta. Po měsíci nezmizela, tak jsem chtě nechtě musela na laparoskopii a tam mi potvrdili endimetriozu 3.stupeň. Po zjišťování a pročítání o co vlastně jde jsem šla do kolen. Také jsem vždy myslela, že jsem úplně zdrává a těsně před svatbou taková novina. Po laparce jsem měla půl roku na otěhotnění, ale stále nic. Teď čekám na menstruaci a začnu stimulovat. Mám strach, že mi ani to ISCI nepomůže, prý mám 30% šanci na úspěch. Tak jestli se Ti bude chtít, tak mi napiš, budu ráda, když se budu moci s někým, kdo je na stejné lodi podporovat. Cítím se na to hrozně sama, další kamarádka mi oznámila, že je těhu. Člověku je z toho, že to nejde do pláče. Pa
Ahojky anonymní
děkuju za reakci…mě to taky vždycky dostane když zjistím, že je nějaká kamarádka těhu a třeba o to ani nestála
vidiš ale ty máš aspon šanci na ISCI to mě uplně zamítli, že by stejně nešlo, hele 30% je docela dost když si vezmu že IVF je asi 16% tak máš docela šanci, určitě to nevzdávej a jdi do toho s tím, že se to povede.
Jinak to IVM je skoro stejné jako IVF jenom předtím nebereš žádné hormony, odeberou ti nezralá vajíčka, která nechají dozrát a pak už je tostejné jako IVF a mělo by to být i méně fin. náročné…tak musím doufat, že se to povede.
Píšeš že máš před svatbou kdypak se budeš vdávat? My taky mluvíme o svatbě asi červen ![]()
cihomi: Ahojky
Sice nemám s IVM praktickou zkušenost (jen IVF), ale myslím si, že dávat IVM jako metodu první volby není úplně ideální a že by se mělo zkusit napřed IVF. Nevím, z jakého důvodu máš vyšší riziko hyperstimuláku - já mám PCO a strašili mě tím taky a nakonec jsem stimulaci snášela úplně v pohodě. A nemyslím, že by byla pravda, že IVM je levnější než IVF. Spíš naopak. Sice ušetříš za stimulaci, ale zaplatíš si drahá kultivační média, takže přinejlepším to vyjde nastejno. Myslím taky, že nějaká stimulace se dává vždycky, ale dávky jsou nižší a vajíčka se odebírají dříve. IVM je poměrně novinka (takže s tím nejsou moc zkušenosti), takže ne že bych chtěla být zaujatá, ale osobně bych na to kývla až v případě, že by byly nějaké problémy při IVF. Ber to ale jen jako názor, ne jako dogma.
Ahojky Motýlice, děkuju za názor, já sem právě pořád na vážkách, v úterý jdu do CAR a mám se rozhodnout jestli IVF nebo IVM…zatím nevím kolik by mě to stálo, ale prý pokud si vyberu IVF tak budu mít krátký protokol
Dr. mi řekl, že je to na mě, at si prý sama vyberu co chci a když sem se ho ptala na úspěšnost, tak mi odpověděl, že je stejná jako IVF…já vim že je to nová metoda a toho se právě obávám, že si z nás chtějí udělat pokusné králíky, ale fakt mě strašil tím hypertimulákem
takže radši bych šla do IVF, ale mám strach no…
Koukám, že už toho taky máš dost za sebou…já si to prostě zatím pořádně neumím představit, bude to to asi nápor na psychiku obzvlášt když se to nepodaří, ale jsem v tomhle skeptik a spíš počítám s tou horší variantou…přeju ti hromadu štěstí, aby se podařilo vše jak má ![]()
cihomi, děkuju.
Já měla protokol s antagonisty a u něj je prý riziko hyperstimuláku nižší (a nebyl, i když jsem taky riziková). Asi bych ti poradila, ať se rozhodneš intuitivně. Taky mnohdy váhám, ale pak ve mně většinou převáží nějaký pocit, tak dám na něj. Někdy se pak ukáže, že to nebylo třeba nejlepší rozhodnutí, ale v tu chvíli léčbě věřím, stojím si za ní a to je pro mě uklidňující pocit. Víš, ona žádná metoda není 100%, ani IVF ani IVM a úplně první cyklus je vždycky výstřel do tmy. Takhle nějak mi to řekl i doktor. Dokud nevidí, jak reaguješ, tak prostě musí něco zkusit. Tak si z toho nedělej a hlavu a zkus to, co je ti příjemnější (jestli máš z hyperstimuláku strach, tak klidně IVM). Držím palce!
Jsi hodná děkuju
zatím se zorientovávám v těch všech lékařských termínech a mám z toho hlavu jak pátrací balon
asi máš pravdu, rozhodnu se pro to ci bude příjemnější a z čeho nebudu mít takoý nervy…a to je asi IVM ale zároveň vím, že pokud se to nepovede bez váhání půjdu do IVF a budu doufat, že to proběhne bez nějakých vážnějších problémů . Můžu se tě zeptat na kolik peněz tě to vyšlo když ti tam dali ty antagonisty?
cihomi: Léky celkem cca 1600,– (měla jsem ty nejlevnější), mražení a uchovávání embryí 4500,–. Takže celkem asi na 6 tis. Asi bych tam příště frkla i prodlouženou kultivaci, což je taky asi 4500,–. ICSI jsme nepotřebovali, máme dobré spermio.
PS: Pokud jsou peníze důležitým faktorem, tak na lécích se dá opravdu dost ušetřit. Pera jsou sice pohodlnější než si hrát na alchymistu a ředit si ampule sama, ale dá se to a ušetříš na tom dost. Účinek je totiž prakticky stejný.
Tak to docela finančně jde, peníze nějaké máme našetřené, sice to mělo jít na bydlení, ale tohle je důležitější…my máme spermio hraniční, takže tam to taky ještě o něco naskáče
no jsem zvědavá co mi zítra Dr. poví…
Máš docela zásobičku mrazáčků jak koukám, to je dobře, půjdeš na další IVF?
snad se to už povede a hlavně si už nemusíš procházet celou tou šílenou procedúrou jako při kompletním IVFku. Máš naději v mrazáčcích, budu ti držet palečky aby se chytli ![]()
Můžu se tě ještě zeptat jak jsi celé to IVF snášela, myslím fyzicky.
Na psychiku je to záběr jako blázen to je mi jasné…
cihomi: Fyzicky jsem to snášela nad očekávání dobře. Představovala jsem si to mnohem horší. Stimulace OK, do první kontroly (folíky 12mm) jsem necítitla vůbec nic, pak lehký tlak v břichu, ale nebolelo to a ani mě to neomezovalo v běžné aktivitě. Až poslední noc před OPU mě to břicho začalo tlačit tak, že mě to budilo a ráno jsem se pohybovala velmi opatrně, protože mi vadil každý otřes. Ale to už jsem se stejnak jen dobelhala do CAR a OPU naprostá pohodička, hezky jsem si schrupla a když jsem se vzbudila, tak jsem zjistila, že se mi výrazně ulevilo. Ještě asi tři dny jsem břicho cítila, když jsem měnila polohu nebo při chůzi, ale byla to slabota, průměrná MS bolí víc. Ani jednou v průběhu jsem neměla potřebu vzít si prášky na bolest. Druhý den po OPU jsem šla do práce. ET se taky dal, pro mě to bylo teda horší než OPU, protože jsem „zaživa“ sledovala, jak se pak doktor nemůže tím katetrem trefit, tak jsem z toho nebyla zrovna v pohodě, ale co se týče bolestivosti, tak zase jen minimální, asi dvakrat to štíplo - a kdybych neměla zakloněnou dělohu, tak bych to nejspíš necítila vůbec.
Fakt je, že holky, co měly hyperstimulák, tak si celkem užily. Pro mě ale bylo všechno mírnější, než jsem si představovala (a to jsem měla 24 folíků). Tak se neboj. To bude dobrý.
A děkuji za podporu. Mrazáčky máme, ale vzhledem k tomu, že jsem neměla PK, tak není jisté, jestli se budou vyvíjet. Budu jim držet palce, ať to zvládnou.
tak zakloněnou dělohu mám taky - supr
tak to koukám jak jsi to zvládla i když tě tím hyperstimuláken taky strašili…kdybych neměla kámošku co ho prodělala, byla týden v nemocnici a modlila se aby umřela, jak jí bylo zle, tak bych to taky tolik neřešila, ale sem vypsychovaná z toho co všechno se může stát, ale ted vidím, že to nemusí být vždy tak děsné. Děkuju za tyhle řádky, fakt mě to uklidnilo, kdo ví já můžu mít průběh uplně jinačí, ale jsem ráda, že to u tebe proběhlo takhle hladce.
A neboj mrzáčci budou v plné síle, a máš jich dost, takže nějaký se určitě chytne…necháš si zavést 2 embrya? Já přemýšlím i nad tím kolik si nechat zavést, ted když platí ten nový zákon, ale pořád si říkám, že u dvou je větší šance, že se aspon jedno chytne…
Necháváme zavést dvě. O novém zákoně vím, ale nepřesvědčilo mě, že je to lepší (i když máš pak čtvrtý pokus hrazený). Gynekologové považují dvojčata za komplikaci, tak to teď každé rozmlouvají. Nám by ale dvojčata nevadila, takže volba byla jasná.
Ahoj holky,
neznám vás, ale něco mi říká, že si budeme rozumět. Řekla jsem si, že je načase se poohlédnout po nových kamarádkách…a ejhle, jste tady! ![]()
Přidávám se do debaty ohledně IVM, protože ho taky absolvuju. Po gynekologické operaci mi doktorama řečeno, že mám velice malé šance na přirozené otěhotnění. Po roce zkoušení jsme se na to s manželem vyprdli a vydali se hledat lékařskou pomoc. Navštěvujeme liberecký Gennet. Po několika testech mi bylo doporučeno IVM, a to z toho důvodu, že mám 1 neprůchodný vejcovod a hlavně šíleně vysokou hodnotu AB Mullerian hormonu, který způsobuje problémy s ovulací. IVF jsme vyloučili, protože by pro mě znamenal vysoké zdravotní riziko. IVM je sice nová a ne moc odzkoušená metoda, ale pro mě je to jediné východisko. Po pouhých 3 injekcích jsem měla nafouknuté břicho jak blázen, upnuté džíny nepřicházely v úvahu ani náhodou. Zatím mám za sebou dvě hormonální stimulace a 1× IVM. Bohužel, moje tělo vyplivlo nekvalitní vajíčka, takže se po vyndání z těla přestaly vyvíjet.
Teď se psychicky připravuju na další pokus.
V životě bych neřekla, co všechno budu muset podstupovat kvůli miminku. Mé tzv. kamarádky ze mě udělaly případ pro psychiatra…ale teď zjišťuji, že nejsem jediná a že je nás víc, co máme podobný problém. A upřímně, těší mě, že nejsem tak divná. Asi jen s vámi si o tom mohu popovídat.