Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
3 leté - jak dlouho by si mělo hrát samo?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.11.16 09:18
@ka2ka Ale to není tak, že odmítám přijmout, že všechny děti nejsou takové. Naopak, přijámám, že je každý jiný. Ani neradím, jak by kdo měl k čemu přistupovat. Co konkr. ti nesedí? Můžeme to vyjasnit.
@Annapavelkovaml To, že tobě nepřijde řešení odejít ze situace, neznamená, že to řešení neni. Pro někoho ano a příznivý. I tohle zde naznačuju, nejde vše shrnovat a zobecňovat. Totéž paušalizovat o nevychovaných spratcích z nevýchovy. Totéž šála na pohřeb, nikde jsem nenapsala, že bych šla na pohřeb s bílou šálou, jsou to jen příklady.
Holky, obecně je tu hlavní problém ten, že jste si mě zaškatulkovaly. Jsem tu ta, co je jedna z těch, co vychovává spratky, co by potřebovaly vylískat. A pak je ten svět plný ignorujících dětí, zlých, sebestředných. Myslím, že jste-li pozorný, uznáte, že jsem zde nikoho nezavrhla, neopovrhla, na vše odpověděla - třeba později, než byste rády. Nevykazovala jsem neslušnost, neúctu, nehodnotila jsem vás ani vaši výchovu. Naopak to respektovala.
@unuděná To, že se někdo nesetkává s pochopením, neznamená, že má s něčím problém, ani s komunikací. To, že někdo nechápe, co druhý sděluje, může bý´t úplně v pořádku, přece není cílem diskuze získat pochopení/souhlas..
Všimni si, jak jsi mě označila, aniž bych ale kohokoliv označila nebo hodnotila či zraňovala já.
Láska opravdu vůbec nesouvisí s tím, že někdo se naštve. Můžeš milovat sebevíc a ten druhý to přijme tak, jak umí… to se opravdu naštve on. Stejně tak, když dítě ti řekne, že chce zůstat u babičky, může tě absolutně milovat (a jistě miluje), ale jsi to ty, kdo se zranil.
Ne nebo nesmíš u nás vůbec není tabu, běžně používáme. Zkus, jestli chceš, sdělit, co konkr. tu vlastně řešíme. Opravdu nevím, proč stojíš na druhé straně než já, protože já nestojím na druhé než ty. Proč tu píšeš proti mně…
Buďte, prosim, konkrétní. Myslim, že pak dojdeme k tomu, že se v mnoha věcech o mně mýlíte, nebo o našich dětech, situacích…
Ale třeba vás to nebaví a nezajímá a je to stále dokola, i tak to respektuju a klidně ukončíme. Jen nabízim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:19
@Annapavelkovaml píše:
@ka2ka přesně ja se snažím úplně o to stejné, ale je-li dítě provokovano nebo pretazene kolikrát ho vubec nic nezajímá a určitě v tomto pripade např neni řešení odejít od situace protože to dítě nechce pochopit co se po něm chce samo nevi co ze sebou ma dělat a neříkejte mi že se nikdy tato situce nestala…
přesně tak kamarádka má dceru a ta je hodná, empatická, omluví se, vše jí mrzí syn je malý dáblík toho to ani nenapadne a vychovává obě stejně takže celá výchova záleží na povaze dítěte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:24
@Emno Dobře, odpověz mi prosím na odstavec o autoritách.
A když budeš pozorně číst, tak si všimni, že já nebrojím proti tobě, ale proti předávání informací o výchově „tvým“ způsobem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:25
@unuděná Dítě je zcela na stejné úrovni jako rodič, je to stejná živá bytost. Zkušenosti ani jakýkoliv postavení (rodič) ze mě nedělá jinou úroveň. Něco mu předávám, i ono mně. Jakmile dojde k pochopení tohodle, i u dítěte, že všichni jsou stejný jako on, změní se toho hodně, třeba podržení dveří, placení v obchodě, to je jen o tom uvědomit si, jak věci jsou. neplatím v obchodě proto, že musím, ale proto, že respektuju, že někdo něco nabízí za nějakou cenu, můžu brát, nebo nechat být. To samý ta restaurace - nabízeno tam je za nějakou cenu (sedí se, neruší se ostatní, zaplatí se). Pokud mi vyhovuje restaurace, tak ji užiju, se všim všudy. Neni třeba výt slušeně vychovávanej, abych platila v obchodě a pustila sednout důchodce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:27
Myslela jsem tento odstavec:
Vůbec jsi mi neodpověděla na otázku, jak si myslíš, že tvé děti obstojí ve světě, který neakceptuje koncept tvé výchovy. Budou chodit do školy, kde je bude nějaká autorita „nutit“ sedět a dělat úkoly. Následně nastoupí do zaměstnání, kde budou muset respektovat, že jim někdo dává úkoly a budou je muset dělat nikoli ze svého přesvědčení, ale protože to po nich někdo chce. Autority tu přece nejsou proto, aby potlačovaly vůli jedince nebo jeho potřeby. Jsou tu proto, aby společnost fungovala. To je staletími ověřený fakt a brojit proti němu je úplně nesmyslné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:29
@unuděná V pořádku, nemusí sedět způsob komunikace všem, dělám, jak umím.
Autority bude každý přijímat, jak chce. Když nechce, nezvládá, je třeba, aby si našel pro sebe takový místo, který mu vyhovuje, takže bude třeba dělat soběstačně, nebo bez nadřízených. Je to v pořádku, ne každý je stejný. Cílem života přece neni poslouchat autority. To, že se při hodině ve škole nesmí pít, je přece velká otázka k zamyšlení, ne princip, který bysme tu měly stavět jako příklad, že kdo se do toho neumí zařadit, má velký problém. Když jdu do školy, dítě dám do školy, přijímám její pravidla. Pokud neumím, nemám tam co dělat. Totéž nemocnice, porodnice atd… Můžu využívat, co někdo nabízí, za předpokladu, že to umím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:31
@unuděná Myslim, že jsi si ty vytvořila nějaký můj koncept výchovy, což vyplývá i z ostatního, co píšeš (to ne, nesmíš atd., šála - pokud jsi to psala ty, promiň, te%d si neuvědomuju, kdo to byl). A to jsou ty škatulky. My zcela respektujem to, co jsme si zvolili užívat. Neškatulkuj nás, nejsme žádný ignoranti světa, ani sebe samých. Naopak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:32
@Emno píše:
@unuděná Dítě je zcela na stejné úrovni jako rodič, je to stejná živá bytost. Zkušenosti ani jakýkoliv postavení (rodič) ze mě nedělá jinou úroveň. Něco mu předávám, i ono mně. Jakmile dojde k pochopení tohodle, i u dítěte, že všichni jsou stejný jako on, změní se toho hodně, třeba podržení dveří, placení v obchodě, to je jen o tom uvědomit si, jak věci jsou. neplatím v obchodě proto, že musím, ale proto, že respektuju, že někdo něco nabízí za nějakou cenu, můžu brát, nebo nechat být. To samý ta restaurace - nabízeno tam je za nějakou cenu (sedí se, neruší se ostatní, zaplatí se). Pokud mi vyhovuje restaurace, tak ji užiju, se všim všudy. Neni třeba výt slušeně vychovávanej, abych platila v obchodě a pustila sednout důchodce.
Zase - je to krásná myšlenka, zcela pacifistická a láskyplná, ale v reálu to takhle často není. Znám ze školky pár dětí vychovávaných tímto stylem. Ještě v pěti, šesti letech rozhodně nedošly do toho stupně „pochopení“, že vše budou dělat z vlastní vůle. Mám nechat děti nemýt si před obědem ruce, dokud jim samotným nedojde (a dojde vůbec někdy?), proč to mají dělat? Mám je nechat kolem silnice lítat, protože jim ještě nedochází, že správně se chodí po chodníku a za ruku s kamarádem? Má je učitelka ve škole nechat během vyučování lítat po třídě, jelikož ještě nepovažují za nutné sedět a soustředit se na učení? A na to se právě ptám. Ta hranice mezi pochopením proč a určením proč je velmi tenká.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:35
@Emno píše:
@unuděná Myslim, že jsi si ty vytvořila nějaký můj koncept výchovy, což vyplývá i z ostatního, co píšeš (to ne, nesmíš atd., šála - pokud jsi to psala ty, promiň, te%d si neuvědomuju, kdo to byl). A to jsou ty škatulky. My zcela respektujem to, co jsme si zvolili užívat. Neškatulkuj nás, nejsme žádný ignoranti světa, ani sebe samých. Naopak.
Ale ty mě naprosto nechápeš, já nekritizuju tebe a tvou výchovu, kritizuju způsob, jakým ty informace předáváš dál, dalším matkám, často úplně nedotčeným těmi novými směry Nevýchovy a RABR. Vím, že tvrdíš, že nic takového nepraktikujete, ale praktikujete, jen nevíš, že se to tak dneska jmenuje. Problém je v tom, že pochopit plně tyto principy je velmi obtížné a když jen vytrženě z kontextu někde v diskuzi napíšeš o lásce a respektu a potřebách dítěte, tak si to tak 90% matek vyloží špatně. A z toho pak jsou ty nevychované děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:37
@unuděná Ale to je zase ono, nenechávám dítě běhat u silnice s míčem 
Vůbec to není u nás tak, že vše dělají z vlastní vůle.
Ruce před obědem si někdy myjeme, někdy ne, ale to proto, že to pro mě neni důležitý. Pokud by se vymáchaly v ho…, tak se prostě musej umýt, jinak jim jídlo nedám, protože tušim následky a radikálně odmítám. Co je stále tak nepřijatelné pro tebe? Jen to, že od nějakých problémů odejdu, než abych nekompromisně zakročila, zdá se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:38
@unuděná Aha, možná se začíná vyjasňovat. Neměla bych tedy psát nahlas? Aby náhodou to, jak žijeme, někdo nepochopil špatně a nevychoval spratky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:39
@Emno píše:
@unuděná Ale to je zase ono, nenechávám dítě běhat u silnice s míčem
Vůbec to není u nás tak, že vše dělají z vlastní vůle.
A z jakého principu to tedy dělají? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.11.16 09:41
@unuděná To nevím, jaký je to princip. Někdy je pro mě nepřijatelný, aby dělaly, co je napadne, nebo odmítly, co já považuju za nezbytný. A je třeba, aby se přizpůsobily.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
