Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi deprese?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
15.7.12 16:18
- Citovat
- Upravit
15.7.12 16:24
No, to už je ale jeho problém, jak to pak přes den v práci zvládne, ne? Já jsem ho jednou taky načapala u PC ještě v půl páté ráno. A just jsem ho už spát jít nenechala (málá tehdy vstávala brzo) zapřáhla jsem ho tak, že večer sotva pletl nohama (podle hesla, když máš energii na hraní, tak máš energii i na žehlení, přebalování a kočárkování, a já se namáhat nebudu) a víckrát si to nelajznul 
.
@Anonymní píše:
taky se snažím o program, ale dopadne to tak, že pak se mnou nejde ani spát a celou noc je na fb nebo na chatu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.11.14 09:28
Ahoj. Potřebuji se možná jen vypovídat, možná poradit. Mám dvě děti, u prvního jsem se rozhodla, že si dodělám vzdělání. Před měsícem a půl jsem porodila a tento ročník je můj poslední. Zrovna teď máme zkoušky. A já to prostě nezvládám. Jsem nevyspaná(malou trápí bříško), unavená, bojím se…čtyři zkoušky už mám za sebou, čekají mě ještě tři, ale já už prostě nejsem schopna se nic naučit. Jeden den se směju, je mi dobře, druhý den pláču, mám úzkosti, bolí mě břicho, hlava, dnes dokonce i oko. Když mi bylo 16 léčila jsem se 3-4roky s těžkou depresí. Bojím se, aby to zase nezačalo. Nevím, jak to řešit a co dělat. Poslední rok chci dodělat, ale takhle se sesypu. Pořád si říkám, že musím fungovat - pro děti, pro manžela. Jindy mám zase pocit jak jsem špatná matka, manželka. Já sebe nemám ráda, opravdu se s tím peru strašně dlouho, nesnášela jsem se. Teď bych řekla, že se prostě nemám ráda..Dnes mám zkoušky, většinu z toho neumím, malá probrečela celou noc. Bojím se tam jít, ale snažím se si říkat, že jsem dospělá ženská, jenže to někdy nepomáhá. Čtu to pořád dokola a nic, do té hlavy mi to neleze…nemám si s kým popovídat. Manžel je od rána do večera v práci, rodina má starostí nad hlavu a teď zase brečím. Tak moc bych si šla lehnout a stejně,,čumím,, do těch papírů…
- Citovat
- Upravit
merde
27.11.14 09:34
Teda a nejde ten rok odlozit. Studuju taky, ale v prvnim roce ditete bych to nedala, ani nahodou. To teda ma duse byla uplne jinde, kojeni atd.
Cumet do papiru nema smysl, to jdi radsi spat, naucis se toho mnohem vic vyspala.
A s unavou a vycerpanim bych si nezahravala, samozrejme, ze tohle vse uzce souvisi s depresi a dalsim psych. problemy.
- Citovat
- Upravit
merde
27.11.14 09:41
Nalozila sis toho strasne moc, jako dve male deti, z toho jedno jeste v sestinedeli, manzel cely den v praci a do toho studium, predpokladam, ze VS, jako to je sebevrazda. To, co popisujes, je prepracovani. Opravdu neni mozne si studium rozlozit do delsi doby a nebo ho posunout?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.11.14 09:45
@merde Možná by bylo možné si ty zkoušky přesunout na leden. Jenže nevím, jestli to není lepší zvládnout teď ( i když to vlastně asi nezvládám) nebo měsíc počkat - možná, že pak bude dcera i lépe spinkat ) teď pozdě usíná - bříško a pak v noci ještě vstávám co 2-3hodiny). Dnes tam ale musím a bojím se toho, co mě čeká…možná se bojím nepochopení ze stran profesorů.
- Citovat
- Upravit
merde
27.11.14 09:51
Zkus to presunout, mesic a pul po porodu se teprve s ditetem sehravate, tobe pracuji hormony. Je manzel doma o vikendech? Muze ti pomoci, alespon pres vikend s detmi?
Nevim, jak tohle funguje v CR, co se tyka odkladu zkousek nebo studia, ale profesori jsou snad lidi jako kazdy jini, ne? Pokud nepochopi, tak to neco vypovida pouze o nich.
A udelej si nejaky pekny den. pozvi si treba kamaradku a pokecej, neco, at se odreagujes a co normalne nemuzes, prave kvuli studiu.
- Citovat
- Upravit
27.11.14 18:34
Když to učení do hlavy neleze, tak jenom zbytečně marníš čas. Také bych doporučil odložit, odpočinout si, zregenerovat a třeba se pokusit nějak zařídit, aby ti pak v tom lednu mohl manžel nebo někdo jiný více pomoci.
Jsi člověk, ne robot, nemůžeš fungovat pořád 
. A proč bys měla být špatná matka a manželka? Proto, že se učíš nejspíš proto, abyste se jako rodina měli lépe? Absurdní, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.11.15 15:46
Jak z toho ven?
Ahoj,
ani nevím kde začít. Mám 3 děti 9 ( třetí třída ), 6 ( školka ) a 2 roky ( jesle ). S manželem jsme spolu 11 let. Během poslední mateřské, kterou jsem si nastavila na dva roky jsem se přihlásila na Vš a začala studovat na Technické univerzitě Liberec obor matematika a informatika. První ročník jsem celkem dobře zvládla, i když zkouškové nebylo jednoduché. První syn má Aspergerův syndrom, tak to s ním není jednoduché, prostřední je celkem bezproblémový a nejmladší dcera je mamánek.
Po dvou letech jsem se tedy vrátila zpět do práce na plný úvazek, pracuji v IT. Nastoupila jsem 1 října. A od té doby jsem úplně ko, nic mě nebaví, do práce se netěším, pak se zase netěším domů, nějak mám pocit, že ze mě jakoby vyprchal život. Není den kdy bych neplakala, nemám se na co těšit, absolutně nic nestíhám. Přijdu domů z práce, musím uklidit, uvařit, udělat domácí úkoly se synem, trochu si popovídat s prostředním a pohrát si s malou. Poté je dám spát, vyvenčím psa a uklidím. Cca kolem desáté mám hotovo a jdu spát, nic jiného nedělám. Takto každý den.
S manželem se doma jen potkáváme, řekneme si potřebné provozní věci, jinak nic. On má svůj koníček, kterému věnuje většinu času a o víkendu není téměř doma, jezdí na motokrosové motorce. O děti má zájem a stará se, ale jakmile jede na motorku, vše jde stranou. Mluvila jsem s ním o svých pocitech, ale v průběhu našeho hovoru mu zavolal kamarád z motorek a byl konec, to se mi stalo několikrát, tak už ani nemám tu tendenci něco řešit.
Nevím co mám dělat, takhle to dál nevydržím, nechce se mi ani ráno vstát s postele, nic hezkého mi nový den nepřinese a to ani víkend, jak z toho ven, jak se přesvědčit že je na co se těšit? Nevím kudy kam…
Děkuji K
- Citovat
- Upravit
5.11.15 16:24
No, je to spis syndrom vyhoreni, nez deprese… aneb nechapu, proc mas doma druhou sichtu, „uklidit, uvařit, udělat domácí úkoly se synem, trochu si popovídat s prostředním a pohrát si s malou. Poté je dám spát, vyvenčím psa a uklidím. Cca kolem desáté mám hotovo a jdu spát, nic jiného nedělám“ a co dela chlap? „On má svůj koníček, kterému věnuje většinu času a o víkendu není téměř doma, jezdí na motokrosové motorce.“ A ty mu delas doma sluzku, matku deti a jeste nosis domu vyplatu??? Tvl, to bych ho hnala i s motorkou.
Nebo si porad hrajeme na delbu prace?
Nemas sanci takhle dal existovat. Bud si zaplat pomoc, a nebo zaprahni chlapa, nebo se na to vy…r. Sorry, lepsi radu nemam, ale mas absolutni volbu delat veci jinak, jen nemas odvahu to zmenit. A myslim, ze to sama vis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lutonka
5.11.15 17:15
Souhlas s @umea, kdyz oba chodite do prace, musite se i oba vecer podelit o „praci“ kolem domacnosti a deti, pres to nejede vlak, to by ses zblaznila. Muzes mu pro zacatek sepsat, co vse musis vecer stihat a dat mu na vyber, co si na sebe vezme on.Nevo druha varianta, pokud by s timto nesouhlasil, tak ze zustanes doma a on se bude muset financne postarat sam.
- Citovat
- Upravit
Lutonka
5.11.15 17:16
Jo a jeste-domluv si jeden den v tydnu, kdy budes mit vecer jen pro sebe.Po praci radeji ani nechod domu a udelej si cas na sebe, na to, co te bavi, nakupy, kadernik, kamoska, sport, co ja vim. Mozna se do toho budes muset trochu „donutit“,ale stoprocentne ti to hrozne prospeje.
- Citovat
- Upravit
5.11.15 17:18
S tim souhlasim. Nejsi zadny otrok deti a domacnosti. Urcite si udelej nejaky „me time“.
@Lutonka píše:
Jo a jeste-domluv si jeden den v tydnu, kdy budes mit vecer jen pro sebe.Po praci radeji ani nechod domu a udelej si cas na sebe, na to, co te bavi, nakupy, kadernik, kamoska, sport, co ja vim. Mozna se do toho budes muset trochu „donutit“,ale stoprocentne ti to hrozne prospeje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.11.15 20:50
@umea vim i tom, ze zmenu chci, ale nemam na to ani silu. Sepsat si na papir co vse je potreba doma udelat uz mam za sebou, ale bohuzel se to minulo ucinkem 
dokonce to mame vylepene na lednici i s krouzkama deti a kde kdo v kolik co ma. A myslis, ze se na to nekdy manzel podiva? Vubec ne. Pripadam si nekdy jak idiot, kterej mu porad dokola opakuje v utery jsou sachy, ve stredu tenis atd… do ted nebyl manzel zvykly cokoli delat a ted najednou musi a tezce to nese. Rikam si, ze to chce treba cas a ze sam na to taky prijde, ale nevim kolik toho casu jeste mam ja.
Jinak jsem zapomela napsat, ze kazde utery uz cca 9 let chodim vecer s kamaradkama sednout si. Vzdy jsem se na to hrozne tesila, ale posledni dobou uz me ni to nebere.
Chci se nekam hnout, ale asi se i bojim udelat nejakou velkou zmenu 
Tobe ale moc dekuju K
- Citovat
- Upravit
5.11.15 21:01
@Anonymní píše:
@umea vim i tom, ze zmenu chci, ale nemam na to ani silu. Sepsat si na papir co vse je potreba doma udelat uz mam za sebou, ale bohuzel se to minulo ucinkem
Chci se nekam hnout, ale asi se i bojim udelat nejakou velkou zmenu
Tobe ale moc dekuju K
Ulehnout do postele a předstírat nemoc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
taky se snažím o program, ale dopadne to tak, že pak se mnou nejde ani spát a celou noc je na fb nebo na chatu…
