Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@cukratko33 píše:
@Minki ahoj tak už jsi to navrhla manželovi aby jednou měl děti na starost on a ty by jsi mohla mít chvíli pro sebe?nebo je to nereálné?
ha ha…to nám dříve vyroste banánovník na dvoře
nejmenší prcek je teprve poslední dva týdny v pohodě jinak prořval 5 měsíců a to chlapi hlídat nechtějí a ti dva starší rarášci jsou ještě malí a táta je pořád v praci a já upřimně nejsem ta silná maminka co nechá děti doma a jde ať se postará
![]()
ale ted jsem si odpocinula co prijel bracha s kamoskou a hlídali
![]()
@cybele píše:
Ahoj, děkuju, zatím zvládáme, snad to bude dobré.Kéž by to byly jediné potíže, které máme. Kdybych se měla rozepsat co nás v posledních měsících potkalo, bylo by to na román a leckdo by nevěřil. Je toho na mně moc, to přiznávám. Zvažuju psychologa, ale ten za mne problémy stejně nevyřeší, díky němu se možná nezbláznim.
Vždycky jsem si říkala, že dokud mne nepřejde humor, tak je to ještě dobré. Ale i ten zvolna dochází…
já k psychologovi chodila kdysi a i když problémy nevyřeší tak se mnou aspon nekdo komunikoval a musim rici, ze to tehdy pomohlo a donutilo mne se taky na to co delam divat i jinak…
ono je to v zivote nekdy hodne blby, když se to s… tak proste vsechno a poradne.......coz mne ve vasem pripade mrzi.....tak snad se to zlepsi…kdyby jsi chtela napsat tak klidne napis…drzim pesti ![]()
@Minki alespon že sis tahle nachvíli odpočinula. Já bych šla pohlídat hned. Mám ráda děti.
![]()
@cukratko33 píše:
@Minki alespon že sis tahle nachvíli odpočinula. Já bych šla pohlídat hned. Mám ráda děti.![]()
tišnov a prostějov je daleko
![]()
Asi to k tématu diskuze úplně nepatří, i když úplně společenská taky nejsem, hlavně nejsem společenská u nás doma, bydlíme s mužem s jeho rodiči a sestrou a její rodinou v baráku, každej tak trošku odděleně…no a já tu bydlím pár let a pořád je mi blbý tady chodit po baráku a po zahradě a tak, radši jsem doma a mám ráda svůj klid..nechci je prostě obtěžovat, do budoucna budeme mít svoje bydlení, takže to tu není do smrti, a na svojem si budu chodit ven, kdy budu chtít…ale teď mě to prostě moc nejde..jsem hodně divná? máte to taky tak? a oni maj jako řeči, proč za nima nejdu a tak a jednou se do mě i pustila ségra od mýho, že jsem nespolečenská a tak a že jsem neslušná, že za nima nejdu…ale oni za mnou taky nechoděj, tak proč bych já měla lízt za nima, já tohle prostě neumim se někam vetřít..jsem tak vychovaná no
..je mě z toho smutno a můj mi za to občas taky nadává…jen jsem se potřebovala někde svěřit a dostat to ze sebe
Nejsi divná
Každý má prostě jinou povahu. Já jsem teda společenská hodně, ale taky mám některé povahové rysy, které mi vadí a které bych chtěla změnit, jenže to jednoduché není, spíš je to nemožné. Důležité je, že nejsi zlá, závistivá, agresivní apod., jinak prostě jsi, jaká jsi. Do ničeho se násilím nenuť.
Nejsi divná, takových lidí jako jsi ty je hodně
i já se v tom trošku našla ![]()
Jéé holky, tak to jsem ráda, ale já si připadám tady mezi nima divně, je mi jasný, že se o mě i bavěj když jsou spolu a tak..uplně to tady na mě padá a už se těším až odsud vypadnem…jako oni jsou na mě hodný tchánovci, to já na ně nemůžu říct půl slova, jenže o to je to možná horší, že před sebou děláme jen cukrbliky a nikdy si nic nevyříkáme do očí co nám vadí, i když to já bych stejně asi moc nedokázala..jsem až moc hodná a citlivá a to oni jako zas vědí, že taková jsem, ale určtiě je mrzí, že za nima nechodim no, mě to jako taky mrzí, ale nedokážu v sobě najít odvahu a jít za nima ![]()
@Anonymní píše:
Asi to k tématu diskuze úplně nepatří, i když úplně společenská taky nejsem, hlavně nejsem společenská u nás doma, bydlíme s mužem s jeho rodiči a sestrou a její rodinou v baráku, každej tak trošku odděleně…no a já tu bydlím pár let a pořád je mi blbý tady chodit po baráku a po zahradě a tak, radši jsem doma a mám ráda svůj klid..nechci je prostě obtěžovat, do budoucna budeme mít svoje bydlení, takže to tu není do smrti, a na svojem si budu chodit ven, kdy budu chtít…ale teď mě to prostě moc nejde..jsem hodně divná? máte to taky tak? a oni maj jako řeči, proč za nima nejdu a tak a jednou se do mě i pustila ségra od mýho, že jsem nespolečenská a tak a že jsem neslušná, že za nima nejdu…ale oni za mnou taky nechoděj, tak proč bych já měla lízt za nima, já tohle prostě neumim se někam vetřít..jsem tak vychovaná no..je mě z toho smutno a můj mi za to občas taky nadává…jen jsem se potřebovala někde svěřit a dostat to ze sebe
Ahoj jsem na tom podobne, bydlim s manzelem a dcerkou v 3generacnim baraku se zahradou, nenavstevuju je a oni me take ne, po zahrade chodim, ale jen kdyz tam nikdo neni, nebavi me se vykecavat o,,nicem,, protoze s jeho babickou se moc povidat neda a tchan to ma nastaveny tak trochu jinak no a tchyne by zase neprestala mluvit, takze pokud jsi divna, tak ja taky. ![]()
Nic si z toho nedělej, jsem to samé a kdybych neměla děti a psa, který potřebuje jít ven, tak asi celé dny nevylezu z domu.
Nemám potřebu nikam chodit a s nikým se bavit…a taky jsem podle okolí divná. Ale já jsem taková od malička, těžko navazuji přátelství a dlouho mi trvá, než se s někým seznámím. Na tohle je net a přímo emimino naprosto ideální.
Pokecám, jen s kým chci a kdy chci. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj jsem na tom podobne, bydlim s manzelem a dcerkou v 3generacnim baraku se zahradou, nenavstevuju je a oni me take ne, po zahrade chodim, ale jen kdyz tam nikdo neni, nebavi me se vykecavat o,,nicem,, protoze s jeho babickou se moc povidat neda a tchan to ma nastaveny tak trochu jinak no a tchyne by zase neprestala mluvit, takze pokud jsi divna, tak ja taky.
tak na zahradu taky chodim, když tam nejsou
, ale oni tam jsou skoro pořád a nebo tam jdu s mým chlapem a on se postará o konverzaci s nima
…taky se s nima nemám o čem bavit a prostě tam s nima bejt, když pak nastane trapný ticho se mi nechce no…no holky dneska se mi něco stalo..já jsem si doma cvičila podle youtube a v tom na mě volá dcera od švagrové, jestli je můj doma, že mu přišla pošta, tak jsem řekla že není a v tomse přihnala tchyně, že prej to můžu vyzvednout já jako manželka na občanku mou a já jsem řekla, že nikam nejdu, že teď cvičim, byla jsem plně uřícená a rudá a na hlavě drdol a všude odstátý vlasy, no krasavice a tak jsem řekla, že nejdu, že cvičim, ať mu do dá pošťačka na poštu…já jsem prostě nechtěla vylejzat takhle někam na veřejnost a ještě jít ven a nastydnout a nechtěla jsem přerušit to cvičení, abych to nemusela cvičit znova..tohle už asi divný je?
..můj je za mě na to docela naštvanej, že prej co si teď o mě musej myslet…
Já bych si stím hlavu nelámala. Každý člověk je nějaký. U vás aspon člověk ví jací jste
. Já mám třeba měsíc kdy jsem nejradši sama uzavřená, nechci se s nikým bavit. Nepotřebuji to. A pak zase společnost vyhledávám. No řekněte to je daleko horší. Staří kámoši mě znají. Nové kámmoše si hledám těžko. Když jsem v období kdy jsem OK tak fajn. Pak spadnu do uzavřenosti a hned si myslí že už se s nima nebavím. Já v tu dobu nemám chut a potřebu někomu něco vysvětlovat. Asi bych na to měla upozornovat předem. Když jsem bydlela s ex. také v generačním domku s tchýní a tchánem tak to bylo peklo. Pokud jsem byla ve společneském módu tak to šlo ale když v tom druhém tak ne protože za náma stejně pořád lezla a mě to fakt daptalo. No naštěstí už s ním nejsem ex. tchýni teď slízla nová snacha která s ní má také problém. Prostě lidské osobnosti a vztahy jsou různé. Jste, jsme jaké jsme. A tak to je komu se to nelíbí…
![]()