Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Averze k matce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.3.18 15:17
@Elenloth píše:
Zakladatelko, já tě chápu. Kdybych měla bydlet se svou matkou pod jednou střechou, tak si taky vybuduju averzi. A to nejsem ani adoptovaná. Ty kecy o vděčnosti dětí za to, že se o ně rodiče starali osobně nemám ráda. Ty děti se rodičů neprosily, aby se narodily, ty ses neprosila, aby tě adoptovali. Rozhodnutí bylo jen a pouze na rodičích, kteří si plnili svá osobní přání. Takže mi nepřipadá úplně fér vděk od dětí očekávat nebo dokonce vyžadovat.Každopádně už jen to, že jsi adoptovaná není lehká situace k řešení a přidávám se k doporučení na psychologa a pokud prostě s maminkou nebude rozumná domluva, tak se odstěhovat. Někam poblíž, ať se vazby nepřetrhají. Většinou se to po tom odstěhování spraví. Pokud rodiče dům neutáhnou, tak to budou muset nějak vyřešit, je to jejich zodpovědnost, klidně se můžete domluvit na nějaké pomoci, ale ne, že to budete platit a nebudete moct pomalu ani uklidit nepořádek.
A slušné vychování se dá očekávat? 
takže když se v nemoci starala matka o zakladatelku, tak není správné a morální se o matku v nemoci postarat? tak hlavně aby se od dětí nic nepožadovalo, to se pak nemají LDNky a domovy důchodců tak plnit, když se nedá požadovat či očekávat, že by se vlastní děti o rodiče postarali kam jen ten svět spěje…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 15:19
@Keyllah píše:
přiznám se, že z diskuze jsem vůbec nepochopila, co dělá její matka špatně?
jj ono soužití generací je na palici, když nejsou daná pravidla která obě strany dodržují tak je to o průšvih vždycky ---- tady je to ještě okořeněné tím, že zakladatelka je adoptovaná a má pocit že „nikam nepatří“…moje vlastní mami by mi lezla na nervy za týden.. a to ji miluju.. s exchýní jsme bydleli rok - ze začátku než jsme se stěhovali do svýho a bylo to právě včas aby vztahy zůstaly v pořádku a to ona je megatolerantní a já přizpůsobivá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 15:24
@jdukolem píše:
jj ono soužití generací je na palici, když nejsou daná pravidla která obě strany dodržují tak je to o průšvih vždycky ---- tady je to ještě okořeněné tím, že zakladatelka je adoptovaná a má pocit že „nikam nepatří“…moje vlastní mami by mi lezla na nervy za týden.. a to ji miluju.. s exchýní jsme bydleli rok - ze začátku než jsme se stěhovali do svýho a bylo to právě včas aby vztahy zůstaly v pořádku a to ona je megatolerantní a já přizpůsobivá…
chápu, jen mi nebylo jasné, za co si matka zasloužila takovou nenávist
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 15:27
@jdukolem píše:
jj ono soužití generací je na palici, když nejsou daná pravidla která obě strany dodržují tak je to o průšvih vždycky ---- tady je to ještě okořeněné tím, že zakladatelka je adoptovaná a má pocit že „nikam nepatří“…moje vlastní mami by mi lezla na nervy za týden.. a to ji miluju.. s exchýní jsme bydleli rok - ze začátku než jsme se stěhovali do svýho a bylo to právě včas aby vztahy zůstaly v pořádku a to ona je megatolerantní a já přizpůsobivá…
Ono to je přesně ono. Víc generací je na palici, a pokud jsou lidi, kteří to prostě ne úplně dávají. Jak mladí, tak staří, tak to nikdy nedělá dobrotu. Je potřeba velká dávka tolerance a taktu a kompromisů.
Nás byl plný dům a s prababičkou to fungovalo skvěle. No a babička prostě má úplně jinou spíš konfliktní povahu, tak to prostě tak nefunguje.
A když do toho přijde ještě další žena, tak je problém. Kamarád se takhle málem rozvedl…chvíli bydleli u jeho rodičů a on musel fungovat na dvě strany mezi maminou a manželkou. No a u jejich rodičů to zase bylo problematické mezi manželkou a její matkou a on v tom zase lítal.
TAkže si na poslední chvíli našli svoje bydlení a od té doby jsou všichni naprosto v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 15:28
@Keyllah píše:
chápu, jen mi nebylo jasné, za co si matka zasloužila takovou nenávist
prostě jen je… jiný důvod není jo a miluje vnouče až moc a když bylo zakladatelce 5 tak neurejdovala svou reakci na dětské zlobení… víc jsem nějak nepochopila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 15:41
@jdukolem píše:
no já děkuju Bohu, že mi moje tchýně „krade“ děti co to jen jde…a krade i neteř a synovce a kupuje jim sušenky a skáče kolem nich všech a krade mi je na chalupu a tuhle o Vánocích se k nám na Štědrej den vkradla i se štrůdlem..a to jsem rozvedená snacha čili vlastně její „nic“.. já vím, že to nesouvisí s diskuzí, ale chtěla jsem se pochlubit..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 16:03
Mě by zajímalo, jesti by zakl. měla tytéž pocity, kdyby paní byla její bio matka. Lidské emoce jsou hodně zváštní. Někdy takřka identické situace prožíváme naprosto odlišně, když se vymění aktéři. Podle toho, jaká chemie mezi nimi funguje a jaká je historie jejich vztahů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 16:13
@pe-terka To si myslím, že spíš jde o to, že ji adoptivní matka prostě vrazila kudlu do zad tím, jak jí řekla, že si jí biologická maminka nechtěla nechat, protože zlobí.
To prostě z hlavy nevymažeš, a potom když se něco začne bortit, tak se to vrátí jak bumerang. Za tohle si prostě může adoptivní matka sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 16:22
@P4ja píše:
@pe-terka To si myslím, že spíš jde o to, že ji adoptivní matka prostě vrazila kudlu do zad tím, jak jí řekla, že si jí biologická maminka nechtěla nechat, protože zlobí.To prostě z hlavy nevymažeš, a potom když se něco začne bortit, tak se to vrátí jak bumerang. Za tohle si prostě může adoptivní matka sama.
chápu…ale tys někdy neudělala výchovnou chybu? Tomuhle se zkrátka neubráníš, v emočně složitých situacích…Důležité je to po vychladnutí zmírnit, vysvětlit, omluvit se…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 16:27
@pe-terka Jenomže jsou věci, které si člověk v sobě nese dost dlouho a některé se možná ani za účasti psychologa nevyřeší.
A jak to chceš vysvětlit pětiletému dítěti?? Proto má teď pocit, že nikam nepatří a maminu hodila do koše.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 16:30
@pe-terka píše:
Mě by zajímalo, jesti by zakl. měla tytéž pocity, kdyby paní byla její bio matka. Lidské emoce jsou hodně zváštní. Někdy takřka identické situace prožíváme naprosto odlišně, když se vymění aktéři. Podle toho, jaká chemie mezi nimi funguje a jaká je historie jejich vztahů.
Myslím, že ne. Mně táta i máma ve vyhrocené chvíli taky řekli nepěkné věci (myslím, že každému), ale jsou to moji rodiče… 
Ale třeba už u tety nebo strejdy to vnímám jinak, pamatuju si tu křivdu a ten vztah to poznamenalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 16:38
Nohy na ramena a pryč
Ahoj,
najděte si bydlení jinde. Mám moc hodnou snachu - dobře spolu vycházíme a hodnou dceru - taky spolu vycházíme dobře. Nicméně bych nikdy s nikým z dětí nechtěla bydlet. Měla bych strach, že jim budu mluvit do jejich věcí.
Bydleli jsme nějakou dobu po narození syna před 30ti lety s rodiči a nebylo to dobré.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.18 16:43
@Bábrdl píše:
Myslím, že ne. Mně táta i máma ve vyhrocené chvíli taky řekli nepěkné věci (myslím, že každému), ale jsou to moji rodiče…
já mám problematický vztah s bio matkou, a určité věci z dětství se mi cyklicky vrací…A taky mám problém to odbourat, zvlášt když některé věci přetrvávají…
Tím chci říct, že ono je někdy fuk, jesti bio nebo nebio…Když je ve vztahu nevyřešený problém…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Elenloth
6.3.18 17:33
@Keyllah píše:
A slušné vychování se dá očekávat?
Tak, jak je morální povinnost rodičů postarat se o děti, když už si je pořídili, tak je morální povinnost dětí postarat se o rodiče, až nebudou moct. Ale to podle mě nesouvisí s vděkem za výchovu, nebo v případě zakladatelky, za to, že si ji adoptovali.
Já přece neříkám, že to není správné a i zakladatelka píše, že se o svou matku starala. Tam nevidím problém.
Já měla na mysli to, že když dospělé dítě udělá něco jinak, má jiný názor, jiný život, dokonce si dovolí s rodiči nesouhlasit, kritizovat a odporovat, tak se mu hned omlátí o hlavu, že má být vděčné, že ho vychovali a držet hubu a krok.
Od zakladatelky jsem pochopila, že soužití skřípe, s matkou se nelze domluvit, ta jí nabourává soukromí, zdá se mi, že ji nerespektuje jako matku. Zakladatelce se to nelíbí, ohradí se, ale tady chytne sodu, že má držet hubu a být vděčná.
Nevím, prostě mám pocit, že ji chápu. Moje vztahy s matkou taky nebyly bůh ví jaké, ale já jsem zavčas utekla pryč. Moje děti nás sice docela spojily, ale dýl než týden s ní nevydržím. Měla jsem úplně stejnou averzi, jako zakladatelka. Nějak jsem to zpracovala a mám pocit, že i zakladatelka se snaží, proto sem píše.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.3.18 18:53
@Elenloth děkuji za pochopení, jsem ráda že aspoň někdo nevyužívá toho že sedí za monitorem a nesnaží se situaci ještě přiostřit
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
