Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Někteří staří lidé mají takové řeči, že tu už brzo nebudou a že tyhle konkrétní věci chtějí, abyste si nechaly…
Babičce bych prostě řekla, ať si zatím obrázky a přáníčka nechá, že je dětem předáš, až tu nebude. Protože si umím představit, že pokud bys teď ty obrázky a přáníčka dětem dala teď, tak by byly zklamané, že se babičce nelíbila, babiččino odůvodnění by je nejspíš ještě i navíc mohlo vyděsit, že babička brzo umře.
Ještě je možnost, že bys přáníčka vzala, babičce odkývala, že je dětem dáš, ale někam bys je schovala. Ale to by se babička mohla dětí zeptat, jestli je už dostaly.
Takže bych se držela toho, že je děti dostanou, až po jejím odchodu.
@Anonymní píše: Více
Hezky napad. Ale nevracela bych hned. At udela nějakou krabici, na ni napise jmena vnoucat, a az umre, tak si to vezmete domu.
Řekla bych jí, že se nemusí bát, protože až zemře, tak si všechno vezmeme, rozdělíme, vyhodíme
.
Ne, to fakt není normální. Kolik je babičce? A jestli nemá demenci, je schopná debaty? Vrátit dárek je urážka a budou to tak nejspíš vnímat i děti, které tenhle její důvod nepochopěj. A velmi pravděpodobně jí pak už nic nebudou chtít namalovat ani vyrobit. Je tohle to, co ona skutečně chce? Jestli chce, aby jednou vzpomínaly na babičku, tak ať ta přáníčka třeba vezme, poskládá do obálky pro každé dítě zvlášť a napíše jim k tomu dopis, jak potěšená se cítila, když jí je daly. Prostě něco, co bude mít nějakou přidanou hodnotu a co ty děti jednou oceněj, že bylo osobní a od babičky. A ani takhle ať jim je nedává teď, ale schová to pro ně, že jim to předáte, až opravdu umře.
Spíš by babička měla něco vnoučatům sepsat, své vzpomínky, rodokmen, co si pamatuje a tak. To by měli vzpomínku. Vracet jim jejich malůvky je tedy hodně divné.
@saddreamer Bohužel už jim řekla, že to udělá. Byly zklamané. Byla uražená, když jsem se jí to pokoušela vysvětlit. Už jim umřel dědeček z druhé strany a vzpomínají na něj i bez vrácených přáníček. Berou to tak, že se babičce asi nelíbí a nechce je.
Tohle se prostě nedělá, ani jí nenapadne, že je to může mrzet.
@Tarena píše: Více
Také mi to přijde jako moc hezký nápad, že na ně myslí a ukazuje to i to, že pro ni hodně znamenají vnoučata i přáníčka, ale určitě bych nevracela teď, krabice se jménem na „někdy“ je skvělý nápad ![]()
@Jeremi píše: Více
Je jí 72. Ona i když dává dárky k narozeninám a na Vánoce, tak zdůrazňuje, že je to na památku na ní.
@Limi123 píše: Více
Kdyby pro ní hodně znamenaly přáníčka, tak je přece nevrací, ale nechá si je, aby se z nich těšila. A kdyby pro ní hodně znamenaly vnoučata, tak se snaží je nezranit takovými hloupými nápady. Vrátit někomu dárek by zamrzelo i dospělého, natož děti.
@Tarena píše: Více
Je to moc hezký nápad.
Moje babička začala trpět demencí, nebylo to tak hrozné a bydlela sama (jakmile došlo ke zhoršení, vzali jsme si ji domů), ale stalo se to, že spálila hodně rodinných fotek.
Mamka na ně do teď vzpomíná a je jí líto, že to udělala.
No, stáří lidé mají různé vrtochy. Nejlepší asi bude to babičce odkývat a dětem to vysvětlit, že to babička nemyslí nijak špatně. Ony jestli jsou ještě malé, na to zase rychle zapomenou. Babičce kupte vzpomínkovou knížku, třeba Babičko, vyprávěj nebo jsou i jiné. Tuhle mám já a píšu do ní různé vzpomínky a historii naší rodiny, fotky a tak, aby měl vnuk jednou vzpomínku. Jestli to teda rovnou nevyhodí, ale doufám, že ne
. Babička bude mít pocit, že po sobě něco zanechá a na dlouhou dobu jí to zabaví. Teď budou Vánoce, mohl by to být i zajímavý dárek
Sehnala jsem to na internetu, zadala jsem " dárky pro babičky", tam ti to vyhodí nějaké obchody, kde to je k mání.
@Anonymní píše: Více
No, jak vidíš zde na diskuzi, tak to všichni jako špatné nevnímají a naopak to vnímají tak, že se jí líbí… Takže ne, tvůj názor není jediný správný a babičky špatný.
A já si myslím, že to muže byt nějaký počáteční projev nechci říct rovnou demence, ale určitého stareckeho zhoršení kognitovnich funkci. Muže v tom byt třeba i kousek deprese. Jelikož vrátit někomu s láskou věnovaný dárek a myslet si, ze tím nápadem dotycneho upřímně potěším, je řekneme si narovinu, už jako hodně mimo. Pokud babička není schopna vnímat, že se to děti muže hodně dotknout, pak se asi něco začíná dit, zejména, když třeba před patnácti dvaceti lety takové nápady neměla. Nebo snad vracela lidem darky běžně, aby měli radost? ![]()
Tak když už jim to řekla tak moc nenadelas. Další už asi nedostane, její chyba. Beztak tady bude ještě 10 let. Ale jak psal někdo přede mnou, at sepíše radši svoje vzpomínky, něco o sobě a svých rodičích aby si to děti až vyrostou mohly přečíst. Vracet detem přání která jí namalovaly je i podle mě mimo. Bych se ji zeptala jestli ji je dobře a že jí objednám k doktorovi. Vždyť je to úplně na hlavu.
Naše babička se rozhodla, že vrátí vnoučatům obrázky a přáníčka, co jí daly a namalovaly. Že prý až umře, tak aby měly něco na památku. Mohly se na ně dívat a vzpomínat na babičku. Že si je do hrobu nevezme a takhle budou mít vzpomínku. Přijde vám to normální? Ona byla vždycky divná, měla divné nápady, ale tohle už mi vadí. Vnoučata jí je namalovaly z lásky a jak se teď budou cítit, když jim je vrátí? A ještě z takového důvodu. A ne, nemá demenci. Prosím zachovat anonym.