Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Poustevnice píše:
Tak jen tak „z ničeho nic“ obvolat obě babičky a říct si o příspěvek na kolo, to je tedy silné kafe. Stát se to mě, jako babičce, tak nestačím zírat na tvou drzostí. Se nedivím, že dala jen blbou pětistovku, já bych ani nedala nic…
Tak u nás je to takhle normální. Resp. se prostě domlouváme co koupíme dětem k vánocům či narozeninám. Zakladatelka určitě neřekla hele mámo přispěj.
Ale normálně zavolala že chtějí holce koupit kolo k narozeninám, na které se skládají a jestli tedy babička taky přidá.
Já to tak vyřešila, protože malej má narozeniny hned po vánocích, takže na vánoce dostane plno hraček, k narozeninám dáváme jeden společný, byl to třeba šlapací traktor, předloni kolo… každý nám tedy dá co chce. U nás je to tak trochu i proto, že tchýně vždy pořídila něco, co byla blbost nebo si s tím malej ani nehrál a pod. Protože z počátku dělala i předemnou strašný tajnosti co koupila
.
zakladatelko, svou matku nezměníš… ona nevidí vnoučata, je to její problém. Netrap se tím. Děti mají druhou abbičku a takhle na to třeba časem přijde o co přišla.
@evill píše:
A ještě jedna věc. Jestli byla šťastná z toho, že má přispět vnoučatům, znamená to, že je ráda má. Takže v tom případě vůbec nevím, co je k řešení. Návštěvy 1× za 1-2 měsíce by byly na mě až moc.
tak je ráda, že se nemúsí chodít do obchodú a vymýšlet blbínú, ale na oslavy nebo pořpát nechce příjít…jo… to je má nadevše ráda
@MonaM1 moc to prožíváš. Né každá ženská chce být babičkou. Nenuť ji. Když se chce připravit o to pěkné, je to její problém. Tohle jsem měla s ex tchánovci, pro ně prostě vnuk neexistuje.. tak ať si trhnou…
@Virginia Víš, já to znám (u svých babiček) a ono nejde ani tak o ty peníze. Člověka to strašně zamrzí, když vidí, že ten co sám nemá se může rozdat a ten, co má nadbytek škudlí. Tady je to vyjádřeno bohužel v peněžní hodnotě, ale když se podíváme co se za tím schovává: chudší babička je ochotná dát peníze na vnuččino kolo, i za cenu, že bude mít míň pro sebe=to je projevem toho, jak moc jí má ráda. Ne to, že jí dala peníze, ale že ji má radši, než ty peníze. Druhá babička peníze má, ale není ochotná se zbavit materiální hodnoty (pro ni malé, pokud vydělává hodně), aby vnučce udělala radost = dává jí málo lásky.
@Akivasha Já to chápu. Ale nemá ani ten nejmenší smysl to řešit, pitvat a užírat se tím. Proč taky? Člověk ze sebe naprosto zbytečně tahá negativní emoce, v tomto případě proti vlastní matce, která není žádný Mengele, prostě není poprděná z vnoučat, má vlastní život, občas je navštíví a po cestě by zřejmě koupila bonboniéru na benzině.
Je tím snad něčím míň? Někým, koho budu srovnávat s tou druhou? Abych řešila, jak moc má koho ráda? Co bych z toho měla?
On člověk má nakonec daleko spokojenější život, když neřeší, co by kdo měl nebo neměl dělat.
Tak já jsem ty peníze pochopila tak, že je v té rodině zvykem se na dražší dárky skládat.
Taky jsem to pochopila tak, že ta babička, která má tzv. hluboko do kapsy, tak ta dala sama od sebe vysokou částku.
A v porovnání ta, která nemá hluboko do kapsy, tak ta dá částku symbolickou.
Prostě to zakladatelka jen porovnala…ač, to vyznělo možná vypočítavě.
Hele, zakladatelko, já bych viděla řešení v tom, že když tvoje máti nechce dát víc než 500,–Kč, absolutně bych se neurazila a neřešila to. Nechce dát, má na to právo, tak nedá. A co jako? Ale taky bych se pak ani já nepřetrhla v tom, abych já dávala taky víc.
Hotovo, spravedlivě rozděleno
.
A to, že ta druhá babička dává hodně, to by mě bylo akorát líto, že sama moc nemá na rozhazování a přesto daruje k narozeninám víc, než by mohla.
Když už je to tak, řešila bych to tak, že bych jí to nenápadně vracela v podobě maličkostí zpátky - pozvat na oběd, koupit drobný dárek,…
Nechápu, proč se tu tak plamenně řeší dvoutisícový příspěvek druhé babičky
Kdyby ty dva tisíce nemohla/nechtěla dát tak je nedá
Taky jsem kdysi své sestře koupila k narozeninám dárek ze zlata, který prevyšoval moje příkmy, nicméně dát jsem ho chtěla. Myslím, že je normální, eventuelně se domluvit s rodinou, zda-li chtějí přispět na dárek, je to pragmatické řešení, které může předejít oboustrannému rozčarování. To, že zakladatelčina matka nemá o vnučky zájem je věc druhá, smutná, bohužel nevymahatelná, s tím se musí smířit.
Nic si z toho nedelej.. ty mas aspon jednu babicku pro svoje dite.. u nas nefunguje ani jedna babicka.. moje mama bydli v jinem state a vidi ho tak 2× za rok.. a tchyne sice ve stejnym meste, no vidi ho tak 1× za mesic, dva.. pritom do prace nechodi..radeji si zajde na nehty nebo po obchodech na hadry pro sebe
a co se tyce hlidani, to by samozrejme neslo, ani bych ho tam nedala.. jako ze zacatku mne to mrzelo, ted vubec.. nastesti ma moje dite mne a sveho tatu a venujeme se mu na 100%, na babicku a dedecka si ani nevzpomene
nepotrebujeme jich.. prichazeji o hezke chvilky s vnouckem, jejich problem.. ja doufam, ze jednou babicka budu a ta nejlepsi
![]()
Zensky jste normalne uvazujici bytosti? Jestli to dobre chapu, tak to s penezmy bylo uvedeno jako priklad a nikde v prispevku nectu, ze zakladatelka zavola a rekla babickam MUSIS! Predpokladam ze se s nima chtela domluvit. Tak mi neni jasne proc to pisete tak ze babicky musely.
Ono to i o necem vypovida, kdyz babicka ktera sama nema tak da podstatne vic nez babicka ktera asi ma dost. A nejde o castku. Jde o pristup.
Autorko zkus mamu ze vsech babickovskych veci trosku vynechat. Tim nemyslim uplne ji odstrihnout. Ale mozna bych zkusila s ni promluvit, ze ji deti nebudete vnucovat a az bude chtit at se o ne zajima. Ja vim ze se to jednoduse rika a taky zalezi jaky spolu mate vztah.
Nekdo je na babickovstvi, nekdo hold ne.
@MonaM1 Nevím, co řešíš. Babička to má holt nastavené jinak, ty s tím nic neuděáš. Přestala bych se v tom pitvat a trápit sama sebe tím, jaká by podle tebe měla být. Ber ji takovo, jaká je a budeš se cítit líp. ![]()
@radúna píše:
Tak já jsem ty peníze pochopila tak, že je v té rodině zvykem se na dražší dárky skládat.
Taky jsem to pochopila tak, že ta babička, která má tzv. hluboko do kapsy, tak ta dala sama od sebe vysokou částku.
A v porovnání ta, která nemá hluboko do kapsy, tak ta dá částku symbolickou.
Prostě to zakladatelka jen porovnala…ač, to vyznělo možná vypočítavě.Hele, zakladatelko, já bych viděla řešení v tom, že když tvoje máti nechce dát víc než 500,–Kč, absolutně bych se neurazila a neřešila to. Nechce dát, má na to právo, tak nedá. A co jako? Ale taky bych se pak ani já nepřetrhla v tom, abych já dávala taky víc.
A to, že ta druhá babička dává hodně, to by mě bylo akorát líto, že sama moc nemá na rozhazování a přesto daruje k narozeninám víc, než by mohla.
Hotovo, spravedlivě rozděleno.
Když už je to tak, řešila bych to tak, že bych jí to nenápadně vracela v podobě maličkostí zpátky - pozvat na oběd, koupit drobný dárek,…
babča je ú nás vždycky celý víkend
jen na spaní jezdí domů ![]()
@Spokojení píše:
Zensky jste normalne uvazujici bytosti? Jestli to dobre chapu, tak to s penezmy bylo uvedeno jako priklad a nikde v prispevku nectu, ze zakladatelka zavola a rekla babickam MUSIS! Predpokladam ze se s nima chtela domluvit. Tak mi neni jasne proc to pisete tak ze babicky musely.
Ono to i o necem vypovida, kdyz babicka ktera sama nema tak da podstatne vic nez babicka ktera asi ma dost. A nejde o castku. Jde o pristup.Autorko zkus mamu ze vsech babickovskych veci trosku vynechat. Tim nemyslim uplne ji odstrihnout. Ale mozna bych zkusila s ni promluvit, ze ji deti nebudete vnucovat a az bude chtit at se o ne zajima. Ja vim ze se to jednoduse rika a taky zalezi jaky spolu mate vztah.
Nekdo je na babickovstvi, nekdo hold ne.
přesně
nejde o peníze, ale o přístúp
Tak já mám štěstí, že moje mamka oslovení baba slyšela ve svých 39 a málem to s ní seklo jak byla hrdá na to oslovení. S návštěvami je to horší, mamka pokud chce vidět vnoučata, tak si musí přijet, manžel k ní odmítá jezdit, ale voláme si každý týden, takže s dětmi si povídá po telefonu. Druhá babi ta k nám nejezdí, vymlouvá se na práci, ale ke švygrovy jezdí na víkendy pomalu každý měsíc. Děti vidí tak 4× do roka když tam přijedeme my a to si ještě určuje kdy budeme u nich a kdy budem chodit na návštěvy ostatních příbuzných, že ona má ten den volno a že si chce děti užít, ale dovolenou si neveme. S penězma to je naštěstí v poho, dáváme si peníze aby si každý koupil co potřebuje.
@Akivasha píše:
@Virginia Víš, já to znám (u svých babiček) a ono nejde ani tak o ty peníze. Člověka to strašně zamrzí, když vidí, že ten co sám nemá se může rozdat a ten, co má nadbytek škudlí. Tady je to vyjádřeno bohužel v peněžní hodnotě, ale když se podíváme co se za tím schovává: chudší babička je ochotná dát peníze na vnuččino kolo, i za cenu, že bude mít míň pro sebe=to je projevem toho, jak moc jí má ráda. Ne to, že jí dala peníze, ale že ji má radši, než ty peníze. Druhá babička peníze má, ale není ochotná se zbavit materiální hodnoty (pro ni malé, pokud vydělává hodně), aby vnučce udělala radost = dává jí málo lásky.
Presne tak jsem to mysela
Já jsem mladá maminka a moje mamka to nemohla překousnout, ona mě měla v 27 a to prý měla ještě počkat
. K dětem se moc neměla a tak ji taky neznali a když ji viděli při nějaké společné návštěvě, tak se mě ptali co je to za paní. Pak se s tím nějak srovnala a ze dne na den jim začla kupovat sladkosti a dárky k narozkám atd a téměř se předhánět s druhou babičkou. Dřív jsem si ani neuměla představit, že by je pochovala nebo bych ji je (kdyby se třeba něco stalo) svěřila na hlídání, ale, změnila se a jsem za to ráda. Nech ji ať se s tím sama srovná jak potřebuje, a pokud ne, bude to její mínus.