Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bezproblémové soužití s kuřákem?!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Corinaaa
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
irinek
14.3.10 07:10
Ahoj a co kdyby jste to vyřešili tím, že by babička a mamka chodily kouřit ven a doma nekouřili vůbec. Že by si venku prostě udělali kuřárnu. Máte malou zahrádku tak jim prostě udělat nějakou pergolu nebo altánek a měli by svoje místečko. Dát jim tam kytky, nějak jim to tam vyzdobit a tak nějak je tam jemně přestěhovat a naznačit, že vy čtyři jste prostě nekuřáci a že hlavně pro děti by to bylo fajn. Když by se pro vnoučátka rozkrájeli, tak tohle by přeci pro ně udělat mohli.
- Citovat
- Upravit
bamba
14.3.10 07:33
Ahoj,jsem babička kuřačka,kouří i můj muž.
Vždy,když k nám měli přijet děti,řádně jsme vyvětrali,dokonce jsem i oprala záclony a i tak mi dcera říkala,že musela všechno mimi oblečení vyprat,bo to bylo načichlé kouřem.
Pak jsme vymalovali a já se naštvala.Ne cigára jsme neodložili,ale máme jednu místnost,říkáme ji prádelna a tam teď chodíme kouřit.Takže celej domek je voňavej.Dokonce si libuju při každém větším úklidu,bo není vše zahulené.
Taky tolik nevykouříme,jednoduše se nám nechce od televize,PC,nebo odbíhat od práce.
Nevím,ale rada asi není,bo musí chtít hlavně ten kuřák a holka povím ti,že těžcí závisláci si do kouření mluvit moc nenechají.
K manželovi a k jeho nechuti se stýkat s rodinou můžu říct jen to,že by se měl trochu zamyslet a být k návštěvám tolerantnější.Snažit se odřezat vás od rodiny,není to pravé ořechové.My jsme taky Homolkovic a jsem za to ráda.
Prober s manželem v klidu situaci,vysvětli mu,že rodina jste všichni,no a s babi se snaž domluvit,aby kouřila třeba jen v kuchyni a řádně větrala.
Přece jen vám poskytla pěkné bydlení a i když vám její zlozvyk vadí a omezuje vás i ona se musí omezovat a tuto skutečnost byste měli akceptovat.
- Citovat
- Upravit
14.3.10 07:43
V dětství jsem vyrůstala v zakouřeném protředí,otec kouři hodně a všude v bytě.Často i při obědě nám dětem přímo pod nos.Pamatuji si,jak hrozně moc mě to vadilo,i matce,ale nedokázali jsme nikdo s tátou hnout.Takže chápu,že tato situace ti vadí,děti to opravdu vnímají a není to nic příjemného.Ale nevím,většinou kuřáci bývají v tomto ohledu dost sobečtí a nedokáží si přiznat,že tím okolí obtěžují.Vím,že to chce o tomto problému mluvit,mluvit a zase mluvit,přesvědčovat,ale výsledek je nejistý.
Co se týče velké rodiny Homolkovic-také jsme takový,vyhovuje nám to,ta soudržnost je úžasná.Ale švagr je třeba samotář a často si někam zaleze-naštěstí mají veliký barák a je kam.Bydlí sami,to jen v případě návštěv.Tvůj manžel asi opravdu trpí velkou rodinou,neví jak se má třeba chovat ve větší společnosti,postrádá své soukromí-ale časem se to jistě zlepší.Pomaloučku,chce to,aby rodiče pochopili jeho povahu a ty kontakty nebyly tak časté.
Soužití dvou generací je vždy problémové,ale zase přináší dosti výhod pro všechny.Jde jen o domluvu a diplomacii.Tak se držte a zapracujte na vylepšení vztahů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 07:44
Ahoj,
tak já sama za sebe bych se vrátila do toho pidi bytu, pokud by babička nezačala striktně kouřit venku (i tam by mi to teda asi vadilo 
). Zahrada nezahrada, babi-nebabi - kouření fakt nesnáším a soukromí mám ráda 
Já bych měla jasno a myslím, že i můj manžel. Tak ať se nakonec rozhodnete k vaší spokojenosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 08:54
Nezávidím ti to, musíš řešit 2 problémy:
- kouření
- „Homolkovic“ vs. manžel samotář
Ad 1) Kouření venku je dobrá rada (viz výše), ale musí hlavně chtít ten kuřák. Můj otec také vždy kouřil, snažil se přestat, ale nešlo to. Přemohl se až teď (60 let), kdy má jednak zdravotní problémy (nadváha a zvýšený cukr), a kdy jsem o synovi prohlašovala, že když přijde od nich, tak je jako by přišel z hospody (taky všechno musím hned vyprat, jak mi to strašně vadí). Takže, kvůli nám kouřit nepřestal, kvůli vnukovi (svému zdraví?) ano. Nekouří od Vánoc (bere nějaké strašně drahé prášky) a zatím se drží…
Ad 2) každý jsme nějaký, tvému manželovi rozumím, taky nejsem zrovna společenská a mám ráda svůj klid. Já bych do společného soužití nešla, přestože máme výborné vztahy jak s mými tak manželovými rodiči. Výborné jsou asi proto, že nakonec jdeme spát každý do svého. Bydlet společně je prostě náročné (byť výhody jsou tam také) a já bych to neriskovala, že se „rozkmotříme“. A to kouření s tím souvisí. Je to otázka vzájemné dohody, tolerance, toho, jak spolu budeme vycházet, když už spolu bydlíme (týká se všeho, nejen kouření).
Pokud by babička nechtěla kouřit venku na zahradě a setrvávala by ve svých zvyklostech (je to přece jen starý člověk, takže to pro ni může být těžké), tak v rámi fyzického zdraví svých dětí i svého a duševního zdraví manžela, bych se odstěhovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 09:42
Nezlob se na mě, ale zase tak by se babička pro vnoučata asi nerozkrájela, když je obtěžuje kouřením. S tím bych striktně zatočila. Dej babičce přečíst (jistě najdeš na netu), co s člověkem udělá pasivní kouření. Natož s dítětem… A nedej na to, že bydlíte u ní, to není omluva. Promiň, jestli jsem to napsala drsně, ale sama mám mimčo a tohle bych nedopustila. A to jsem před těhu deset let kouřila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 09:45
Počítám s tím, že babičku ven s kouření nevystrnadíte, nedá se. Budou jen další hádky. Zkuste ji spíš navrhnout prášky proti kouření jak psala Wiolla. Jmenují se Champix, jsou na předpis a jsou stejně drahé jako kouření, ale za pár měsíců je klid a bez abstinenčních příznaků. Mamka je zkusila a už třetí rok nekouří a sama říká, že nemá chutě a nevadí ji nyní pobyt s kuřákem, jako že by ji lákal na kouření. Spíš se z ní stává protivnej nekuřák což je výhra.
Na velkou rodinu si nejspíš bude muset zvyknout. Přítel je také z malé rodiny a když jedeme k mé babičce tak je 25 lidí normální počet a zvykl si. Nyní se zašívá s dětmi do pokojíku a tam si hrajou a mají klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 10:02
Ahoj,
my taky bydlíme v baráku, pro změnu s našima. U nás kouří mamka, taťka nedávno přestal. Mamka je nebo hlavně dřív byla taky takový ten typ kuřáka, který nechápe, že to někomu smrdí,když jsem ji na to uopzornila, tak jsme si samo přesedly a tak, ale s ksichtama, jak nadělám a abych se nepo - oni to totiž necítí. Výhoda je, že mamka si doma nekouří, vadí jí to. V paneláku chodila na balkon, v kuchyni kouřili jenom s nějakou větší návštěvou a to teda hnedka větrala, pálila aroma lampičky s anti-tabák olejem, vystříkávala…
Teď chodí v létě ven pod pergolu a v zimě do sklepa do kotelny. Ten sklep mě občas lehce štve, je třeba chvíli počkat, než tam půjdu např. přiložit nebo ven s malým - máme tam kočáry (v jiné místnosti), ale jinak to funguje dobře. Občas by mohla prohodit pořadí - někdy si jde první zakouřit a pak na návštěvu za Samčou 
, ale vidím, že oproti vám jsou to teda malé věci…
Tak co třeba požádat babi, jestli by nemohla též do toho sklepa? (jestli máte) Nebo do nějaké podobné místnosti. Jako moc to nevidím, kuřáci si do toho neradi nechávají kecat, přijdou si omezovaní a ostatní jsou přecitlivělí atd., ale třeba kvůli vnoučatům?
Ad kouření venku - moje mamka by na kouření venku v zimě rozhodně nepřistoupila 
Ad manžel samotář - u nás je to taky tak, nemá rád návštěvy, nerad na ně chodí. Takže je většinou zalezlý u PC nebo fotbalu - přijde se na chvíli ukázat, to je jasné, ale pak zase jde. Všichni to tolerují, páč ví, jaký je a že to nemusí. Jenom když přijede rodina z jeho strany, trvám na tom, že se jim bude věnovat 
Ale zase u nás se nějak návštěvy nestřídají - s našima bydlíme a jeho rodina jezdí málo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 10:05
Můj manžel je taky kuřák, ale kouří na balkoně. Nicméně babičku bych si tedy nedovolila vyhánět z JEJÍHO bytu, aby kouřila v zimě venku. Jak jsem pochopila, nekouří u vás doma a nekouří ve společných prostorách a domluvená pravidla respektuje. A do svého bytu si přece taky může pozvat koho chce. Připadá mi, že tobě ani tak to kouření nevadí, spíš jsi zpracovaná manželem, kterému vadí tvá rodina a svádí to na jejich kouření. Musíte se rozhodnout, buď trochu tolerance nebo se přestěhujte zpět do malého bytu, bez hlídání a pomoci babičky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 10:13
Corina ani nevíš, jak Ti rozumím. Chtěla bych Tě ujistit, že jsi naprosto normální a že se vůbec nedivím, že Ti to vadí. My žijeme v jednom domě s mými rodiči a ještě mojí babičkou. Všichni jsou silní (opravdu silní!) kuřáci. Naštěstí máme byty naprosto oddělené a i přesto! ten kouř jde nahoru prostě tím komínovým efektem. V létě, když si naši otevřou dole okna a my si chceme ulevit od horka, tak to jde přímo nám pod nos. Vysvětlit jim to nedokážu, vždyť to přeci nesmrdí, tak co mám. Už padly i podobné narážky jako u Angui, ať se z toho nepokakám a podobně Manželovi to vadí také, ale on je takový diplomat, takže on nevypění, ale já ano. Bohužel řešení je v nedohlednu! Ven oni chodit nebudou, ani na balkon, který tam mají, vždyť je tam zima. A nejlepší je přeci kouřit u televize a po jídle. Takže oni kouří opravdu všude! V kuchyni, v obýváku, v ložnici!!!, v kanceláři…no snad v koupelně nekouří, od té doby, co tam není vana, ale jen sprchový kout. Je to fakt humus. Už jsem jim tam odmítla i dávat Honzička, protože on je pak celej načichlej, to se fakt nedá. Když je jdu navštívit, tak pak můžu vše vyprat.
NO ale tak to jsem Ti vůbec nepomohla s tvým problémem. Jen se totiž obávám, že oni to nepochopí. Oni neví, že to smrdí a naopak mají pocit, že my nekuřáci omezujeme je!
Kouřit ven by bylo opravdu krásné řešení (ale tak do prvních mrazů?!?)
Možná, že by vám v tom malém bytě bylo lépe, i když to není ideální, ale byli byste ve svém, čistém, voňavém.
a jednu OT - jestli se Vám zdají moje názory na kouření radikální, tak se omlouvám, ale jsem zarytý nekuřák, nikdy jsem to ani nezkusila. Přesto s cigaretami mám velkou zkušenost už od raného mládí asi v 10 měsících jsem snědla celou krabičku cigaret a nechutnaly 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.10 10:34
Jo, ještě jsem chtěla doplnit, že jak jsem dospěla, tak už to mamka i víc bere a stala se o něco malinko tolerantnějším kuřákem - minimálně nedělá ty ksichty a sleduje, na koho to jde. Když jde o Samíka, je ochotná i sama od sebe poodstoupit To jenom ať nevypadá, jak nějaká herodeska
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
hedviga
14.3.10 10:43
Ahoj Corino 
V naší široké rodině je dost kuřáků a všichni kouří venku, nikdo by si dobrovolně byt nezasmrádl. A u dětí by to nikoho ani nenapadlo.
Taky se obávám, že je to na tom kuřákovi a „starýho psa novým kouskům nenaučíš“.
Ohledně návštěv chápu manžela, to bych asi sama nevydýchala. Máme taky rádi své soukromí. Návštěvy jsou max. jednou týdně. Manžel také zaleze k PC, když jsou tu moje máma a ségra a jen se ukáže.
Jak píšeš, hlídání od babičky a vlastní zahrada, to je velikánský plus! Ale to kouření… pokud bych tam já na tvém místě chtěla vydržet (s hypotékou asi nemáš na výběr), tak bych nespoléhala na její „rozum“ ale nabídla bych, že jí vyperu, házela bych do pračky ten smrad (záclony, přehozy, prostě všechno) co to jde a nakoupila ty elektrický pohlcovače pachu a já nevím co všechno. Taky jak tu někdo psal, že v novém se jim nechtělo kouřit, tak to bych taky zkusila bábi nabídnout nějaké vymalování nové záclony a tak, třeba by překvapila a bylo jí to také líto… 
- Citovat
- Upravit
andela
14.3.10 11:54
Nši hulí taky jak cikáni za pařezem, hlavně táta. Doma se hulilo vždycky. S přítelem jsme kouřili v koupelně, po nainstalování plast. oken cca před 5ti lety se u nás chodí pouze na balkon. Naši nekouřili doma když jsem s malím přijela, jinak pálili o sto šest. Později si trošku zvelebyli baráček (vymalovali, koupili nový koberec, lino …) a nechali se přesvědčit, že jim to hulení zničí všechno v bytě. Teď kouří jen v kuchyni, což už není tolik bo od Tv vstanou jen při reklamě 
, hodně větrají, a když je tam jája tak kouří v kotelně nebo venku. A řekla bych že je mamka i docela hrdá, když jí řeknu že jí to doma nesmrdí jak v udírně .
Je to o kompromisu, a hlavně o chtění rodičů … resp. prarodičů … takže bych do nich tvrdě šla i za cenu hádky.
- Citovat
- Upravit
andela
14.3.10 11:57
wape píše:
Corina
a jednu OT - jestli se Vám zdají moje názory na kouření radikální, tak se omlouvám, ale jsem zarytý nekuřák, nikdy jsem to ani nezkusila. Přesto s cigaretami mám velkou zkušenost už od raného mládí
naše dítko ochutnalo jednu, a taky mu nechutnala
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Milé maminky, jsem naprosto zoufalá - bydlíme v domku mojí babičky, respektive platíme hypotéku a babička tu bydlí s námi. Sice má svůj „byt“ (2 pokoje + kuchyň + koupelna), ale přeci jen máme i společné prostory a taky nežijeme izolovaně, co si budemem povídat - dcerce budou v létě 4 a ráda si chodí k babičce (s babičkou) hrát, protže já se starám ještě o 4 měsíční miminko a nemám na ní už tolik času jako dřív … A v tom to celé je - babička je hodně, ale opravdu hodně silná kuřačka (což jsme samozřejmě věděli ještě než jsme se sestěhovali), ale domluvili jsme se, že u dětí se kouřit nebude, tak jsme do toho šli - bydleli jsme předtím v 1+1 s tehdy roční dcerkou a tu hypotéku (dost vysokou) jsme platili ještě tak 3 roky předtím, než jsme se nastěhovali, mysleli jsme, že si polepšíme (což je z části pravda - více prostoru, alespoň malá zahrádka, babička vždy „k ruce“), ale zaplatili jsme za to ztrátou takového toho „respektu soukromí“. Na jednu stranu nechci babičku omezovat, ale ten smrad mi prostě strašně vadí - nejvíc kvůli dětem. Babi je strašně hodná, pro vnoučata by se doslova přetrhla, snesla jim modré z nebe, mně pomáhá s vařením, hlídá, hraje si dětmi, navíc si platí režii, takže úplně zadarmo u nás nebydlí - prostě ideální, až na ty věčné cigarety. Sama jsem jako puberťák kouřila, takže nemůžu moralizovat, ale pořád to ne a ne zkousnout. Zkoušela jsem se dohodnout na nějakých pravidlech, jako pořádně vyvětrat, než k ní dcerka půjde, důsledně zavírat dveře, protože průvan táhne všechen ten cigaretový smrad k nám do patra (nekecám, ale i v podkroví cítím, když jde babička na záchod, protože otevře dvěře na chodbu
) zkrátka nemůžu si pomoct, nechci aby moje děti nasávali nikotin pomalu s mateřským mlékem. Aby toho nebylo málo, manžel je astmatik, takže tam to vůbec nedělá dobrotu, navíc trpí tím, že není zvyklý na takovou tu velkou „Homolkovic“ rodinu, jako to fungovalo u nás doma, ale opravdu si chrání své soukromí (za rodinu považuje nás čtyři), takže se věčně hádáme kvůli častým návštěvám mých i jeho rodičů, moje mamka navíc taky kouří, takže když se do toho s babi dají naráz, jsme vyuzení všichni … Na jednu stranu si připadám blbě, že si stěžuju, když máme kde bydlet, protože jsou na tom mladé rodiny všelijak, ale pořád se snažím hledat nějaké řešení - nechci to nechat dojít tak daleko, až manželovi dojde trpělivost a všechny ohledy, práskne dveřma a skončíme všichni na ulici … Dokonce jsem uvažovala, že se vrátíme do našeho pidi bytu - tam teď bydlí moji rodiče, ale de facto jsou u nás tak 1-2× do týdne, i přes noc (spí u babičky v obýváku, takže vlastně jsou u ní na návštěvě, nás se ani neptají, jestli můžou přijet - prostě jedou za babi a hotovo). Zkoušela jsem promluvit i s mamkou, ale buď nejsem dostatečný diplomat, nebo už ztrácím soudnost, prostě skončilo to taky hádkou a navíc jsem z toho vyšla jako nevděčnice, která pořád prudí a stěžuje si. Možná jo, možná jsem taková, ale jde mi o zdraví našich dětí - to jsem vážně takový cvok a tolik přeceňuju škodlivost kouření? Copak je to taková banalita? Podotýkám, že nejsem vyhecovaná nějakou mediální masáží, kampaní proti kuřákům, já to toleruju, pokud tedy nekouří mým dětem pod nos. Problém je, že mamka i babička na jednu stranu dopřávají svým vnoučatům první poslední, ale na druhou stranu nejsou ochotné se svého zlozvyku vzdát a doslova vypalují jednu za druhou. Poradíte mi, jak to vyřešit ke spokojenosti všech? Jde to vůbec?!