Poradna duly
Jana Čurdová
Cvalenka píše:
Ahoj nattali, jasně že můžeš, vítej a nechť ti společně s námi spokojeně roste pupíček
Cvalenko u mě spíš bude mega buben
![]()
…už jsem nás holky jednou začarovala, tak to bude dobrý…
S Pepou jsme začali chodit v mých 17, ale byla jsem psychicky „nemocná“, takže nám to později vůbec neklapalo. Měli jsme velké problémy, až jsme se předloni na Nový rok rozešli. Našla jsem si nového doktora, který mě opravdu zázračně z mých problémů dostal a po půl roce jsme se s Pepou sešli a okamžitě se dali zase dohromady. Od té doby jsme oba jako vyměnění. Za čas mě požádal o ruku a po svatbě nás snad přáníčka svatebčanů poňoukla pořídit si třetího žívůtka do rodiny. Po čtyčech měsících se nám zadařilo a teď čekám, jak se uchytí a poroste. Moje první těhu*
u mě taky, jestli bude po tatínkovi, tak ten měl při narození 5 kilo ![]()
Můj měl necelý 3 kila když se narodil.U mladýho sem přibrala 20 nebo 22 kil tak se teď hlídám před žravou
.Tý jo 5 kilo ![]()
no pět kilo, to je fakt mazec
děťátko by mohlo být spíš po mně, měla jsem necelé tři kg ![]()
Taky by mi asi vůbec nevadilo mít standardně těžké mimi, ale Pepa chce mít pořádného člověka… tak ať si to pak odrodí sám že jo?
Holky jak se která těšíte nebo bojíte? Na porod…
Můj příběh: známe se s manželem přes rok, vzali jsme se letos v červenci a mimi se zadařilo po 4 měsících ne příliš intezivního snaženíčka
je to moje první těhu, takže nevím co mám a ne? Máte nějaké příznaky - nevolonosti a tak? Mně s ejen zvětšila prsa, spíš bych řekla „naplnila“ a manžel říkal že jsou těžší
jinak mě minulý týden bolelo břicho jako by měla přijít menstruace, to už teď není.. Ráno mi občas tlačí žaludek, takže příznaky dohromady žádné. Jíte nějaké vitamíny nebo tak něco?
jak říká má těhotná kamarádka: Když to šlo tam, musí to jít ven ![]()
Já o tom zatím moc nepřemýšlela, nemám z toho nějaký velký strach, ale bát se toho je asi přirozené. Mě jen trochu děsí, že nechci rodit v Táboře, jelikož tu mám několik nemilých zkušeností, tudíž pojedu nejspíš do Prahy, kde stejně navštěvuji gyndu a manžel tam pracuje… blbé je, že tam jsou porodnice přeplněné a já bych chtěla do Podolí, kam se musí hlásit už ve 14tt… bojím se spíš organizačních věcí… taky už mám jasno, že bych chtěla mimo manžela u porodu dulu, myslím, že to může předejít spoustu nepříjemnostem… ale to jsou všechno mé počáteční názory, které asi přehodnotím, až uvidím mimi ve 20tt…
Holky, přítel měl tolik, že ho ani tchýně neporodila…
Po velkým úsilí, musela na císaře. Jeho brácha byl ale zase maličký, tak u mě to snad bude takový ten střed… ![]()
Porodu se bojím, to je jasné, ale zároveň se těším. Říkám si, že nějak to jít prostě musí, když si vezmu, kolik je dětí, tak se to prostě musí dát zvládnout…
Hlavně, aby byly mimi zdravé, tu bolest vydržíme, ne holky!? ![]()
Jaja77 píše:
Můj příběh: známe se s manželem přes rok, vzali jsme se letos v červenci a mimi se zadařilo po 4 měsících ne příliš intezivního snaženíčkaje to moje první těhu, takže nevím co mám a ne? Máte nějaké příznaky - nevolonosti a tak? Mně s ejen zvětšila prsa, spíš bych řekla „naplnila“ a manžel říkal že jsou těžší
jinak mě minulý týden bolelo břicho jako by měla přijít menstruace, to už teď není.. Ráno mi občas tlačí žaludek, takže příznaky dohromady žádné. Jíte nějaké vitamíny nebo tak něco?
o vitamínech se tu už trošku mluvilo… koukni zpět. také mě zaráží, že mi kromě prsou vůbec nic není…
Když zmínila Petronila ty porodnice, měla bych dotaz na Maryi. Budeš asi rodit v Jindřichově Hradci, že? Já můžu volit mezi ČB, Krumlovem a Hradcem a chtěla bych do Hradce. Slyšela jsem na tuto porodnici velmi dobré ohlasy, jak je nyní renovovaná (narozdíl od Budějovic), co si o tom myslíš?
Petronilo, tím se neznepokojuj, mně není vůbec nic od začátku, jen únava a trochu to pnutí prsou, jinak vše ok. Třeba to ještě přijde… ![]()