Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chci mít o Vánocích klid ale...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
7.12.20 09:40
- Citovat
- Upravit
Janli
7.12.20 10:37
@Ryksa píše:Úplně stejný jako v každým kolektivu
@Lucy75Nie, ja som veverička
Ak máš štátnice z psychológie, tak super, aspoň mi budeš môcť odborne zodpovedať moju otázku: Aké pohnútky vedú ľudí hodnotiť a komentovať povahu a osobnosť úplne neznámeho človeka na internete (na základe pár správ a naviac, ak sa na to zakladateľka ani nepýta)? Ako sa volá tento druh obsesie?
. Vždyť ty jsi úplně stejná. My rozebíráne zakladatelku, ty hodnotíš nás. V čem je to, do háje, jiný?
- Citovat
- Upravit
7.12.20 12:58
@Anonymní píše:
Jasně, ideální i jako babička. Hlavně, že se nebudeš muset bát, že tvoje děti budou mít rády i někoho jiného než tebe. Moje matka je taky taková, co na tom, že jsme my její děti neměly nikoho, kdo by nás měl ráda a my mohly mít rádi jeho, hlavně, že se ukojil její majetnický pud a měla to všechno pod kontrolou. A byla by moc ráda, kdyby to tak měly i její vnoučata, aby měly rády jen jí, jenže to má smůlu, to už nepřipustím.
Jak já „miluju“ lidí, kteří o druhém člověku vědí úplný bobek, ale hned si na základě pár slov vytvoří přesný obrázek toho, jaký ten člověk je, proč říká to, co říká a co ho k tomu vede. A hned ho začnou na základě svých domněnek urážet. Hele, když něco nevím, tak se zeptám. Před tím, než něco napíšeš, by to chtělo trochu vychladnout a přemýšlet. Mně vytáčeji lidé, kteří se chovají podobným způsobem jako jsi se v tom příspěvku zachovala ty. Když ty příspěvky vidím, tak se mi také kolikrát vybaví katastrofické scénáře, jak to u těch lidí asi musí vypadat doma. Jak tam musí děti trpět třeba proto, že mají za matku nepremyslivou hysterku, která ty děti není schopná ani pořádně vyslechnout a místo toho si něco domysli a udělá jim kvůli těm svým domněkam scénu. A matku, která u dětí není schopná tolerovat jakoukoliv odlišnost. V tomto případě matku se samotarskym introvertnim dítětem, jak to dítě nutí se neustále druzit, přijímat a projevovat city, povídat si a nedopreje mu ani chvilku osamamote. A každou chvíli mu udělá ubrecenou scénu, protože ji to dítě nemá podle ní rádo. Ale používám tu věc na krku, takže si pak udevedomim, že je to jen má představa a ten člověk může být (a pravděpodobně je) od mých představ odlišný. Tak a teď k věci. Jako tchýni bych zakladatelku brala, protože světě dIv se, je mi sympatická. Že ty tyhle typy lidí nemusíš, to neznamená, že každý to má stejně. Já jsem ve společnosti racionálně založených introvertu ráda, cítím se s nimi obvykle dobře a rozhovor s nimi mě zpravidla nabíji energii. Na druhou stranu, z takových těch hodně citově založených lidí jsem po chvilce obvykle dost vyčerpaná a po dvou hodinách jich mám kolikrát plné zuby. Nic na tom nemění ani ten fakt, že kolikrát mám toho citově založeného člověka ráda, kolikrát i radši než toho druhého. A moje děti se stýkají a celou řadou příbuzných a přátel a fakt mi nedělá problém, že mají rády i někoho jiného, než mne. To je naopak moc fajn. A mimochodem, co se týče mé tchýně, tak je psychiatricky nemocná, pokud nebere pořádně léky, tak je slovně i fyzicky agresivní, dělá dluhy, nedodržuje hygienu a pořádek. A i s léky to není zrovna zlatíčko. Je vcelku dost nesamostatna a i po finanční stránce jí musíme pomáhat. Takže já bych byla za tchýni jako je zakladatelka vděčná. A nevidím důvod, proč by ji děti neměly mít rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.20 13:07
@Dana066 píše:
Můj pohled. Jsou lidé, kteří odmalička milují přírodu a život v ní, než žít mezi čtyřma stěnama. Kdykoliv můžou, jsou venku, i když s rodiči mají pěkný vztah. Jsou prostě takoví. A radši spí v přírodě. Zakladatelka nepsala, že by je vyhodila na vesnici, ať tam přespí. Psala, že pak spali za vsí. Třeba z vlastního popudu, protože radši spí venku než v domě/bytě.Příspěvek upraven 07.12.20 v 09:36
Jee, tak teď jsi mi pripomnela, jak jsme s mužem jezdili k jeho úžasné babičce do Podkrusnohori a protoze jsme to měli cca stejně daleko jako zakl. k synovi, tak jsme tam obvykle prespali - a v létě, když bylo teplo, jsme klidně taky měli s sebou stan, spacáky a krosny a na noc vyrazili do lesa, protože jsme oba nadšený cundraci a spali jsme tam takhle i se synovcem, kteryho jsme občas brali s sebou a on stanování taky miloval 
Spali jsme většinou na 1 tábořiště, kde bývaly akce typu otvírání /zavírání studanek, táboráky s místníma trampama, z toho polovina příbuzných… my byli vždy spíš typy do party oba, ale s postupem času jsme začali jezdit spíš sami a nejen proto, že se naši známí a kamarádi oženili, rozmnozili, přestěhovali a zleniveli, ale i nám začalo víc vyhovovat, jit si svým tempem, nečekat pořád někde na někoho, komu ujel vlak, chtěl si dát tekutou svacu apod. S našima detma jezdíme pod sirak taky, odmala, ale tam co bydlela babi už bohužel ne, předloni umřela a děda ještě o pár let dřív. Ale tím nechci říct, že jsme se vyparili a babičce s ničím nepomohli a ráno si tam došli jak do hotelu na snídani - naopak jsme ji dovezli nákup, něco jsem s sebou upekla ke kafi apod., ale taky sami z vlastního popudu jsme chtěli babi večer dopřát klid, jinak měla potřebu kolem nás skákat, a ráno zas vstávala brzy, v noci se koukala na TV, bo nemohla spát, nás pes pořád coural za ní a zpátky, no líp jsme se vyspali v tom lese a ještě dopol. třeba dali procházku a došli až na oběd, pomohli jí s nádobím, dali si s ní kafe, popovídali, babi si šla zdrimnout a my vypadli; v zimě jsme s ní naopak radi poseděli u toho čaje, hráli karty, kecali. Joo, kdyby to tak šlo vrátit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.20 13:56
@Venetia píše:
dve hodiny za mesic bude pro většinu uplne v pohodě. Ale chodit s vnoučaty po trzích a brat si je na víkend kvůli pečeni cukroví, jak tu někdo psal uz tolik ne.
No jo, holt většina lidí se snaží dát vztahům s nejbližšími i jakousi přidanou hodnotu, někteří je jen trpí. Pak se není čemu divit, že vnoučata nejeví zájem o stárnoucí babičku, když ona o ně nejevila zájem celé dětství. Vztahy nejsou nahraditelné seriálem a třistapadesátou procházkou o samotě. Je fajn to brát v potaz. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.20 14:30
@prejeta_zaba píše:
No jo, holt většina lidí se snaží dát vztahům s nejbližšími i jakousi přidanou hodnotu, někteří je jen trpí. Pak se není čemu divit, že vnoučata nejeví zájem o stárnoucí babičku, když ona o ně nejevila zájem celé dětství. Vztahy nejsou nahraditelné seriálem a třistapadesátou procházkou o samotě. Je fajn to brát v potaz.
To rozhodně a taky to, že ne každá sedmdesatileta babička si rve vlasy ze samoty, ta má třeba raději klid a svoje rituály.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.20 19:27
@prejeta_zaba píše:
No jo, holt většina lidí se snaží dát vztahům s nejbližšími i jakousi přidanou hodnotu, někteří je jen trpí. Pak se není čemu divit, že vnoučata nejeví zájem o stárnoucí babičku, když ona o ně nejevila zájem celé dětství. Vztahy nejsou nahraditelné seriálem a třistapadesátou procházkou o samotě. Je fajn to brát v potaz.
Jako že se má člověk dejme tomu 70 let neustále přemahat a nudit se do věcí, do kterých se mu nechce, aby pak nějakých pár let netrpěl tím, že mu rodina nepomáhá? A navíc ty bys stála o to, aby se někdo takhle kvůli tobě přemahal? Užívala by sis to? To je taky poněkud sobecké, ne? A krom toho není to náhodou tak trochu vypočítáve? Jako že budu péct s vnoucetem cukroví, aby ho on pak jednou pekl řekl se mnou? Navíc ono to takhle moc nechodí. Ve stáří se chatakterove rysy obvykle posilují. Kdo je za mlada samotar, ten je obvykle ve stáří samotar ještě větší a o ty lidi stojí méně a méně. Opuštění jsou spíš ti, kteří nikdy nechtěli být sami, ale chovali se tak, že ostaním lezli na nervy. Třeba hysterak, které sice chtějí mít neustále někoho kolem sebe, ale zároveň se všemi vyvolávají hádky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.20 19:47
@Hlaholice píše:
Jako že se má člověk dejme tomu 70 let neustále přemahat a nudit se do věcí, do kterých se mu nechce, aby pak nějakých pár let netrpěl tím, že mu rodina nepomáhá?
naprostý souhlas
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.12.20 21:02
@Hlaholice píše:
Jako že se má člověk dejme tomu 70 let neustále přemahat a nudit se do věcí, do kterých se mu nechce, aby pak nějakých pár let netrpěl tím, že mu rodina nepomáhá?
Takže má člověk celý život myslet jen na sebe a své pohodlí? Poněkud sobecké, ne? 
Tobě nezáleží na tom, jaký máš vztah s nejbližší rodinou? Ale ten vztah se neudělá tím, že přetrpíš jednou za uherský rok společnou hodinu v restauraci. I introverti a samotáři můžou být moc příjemnými společníky a ukazovat blízkým lidem kousek svého srdce, jenom sobci a ledové královny ne. Nikdo neříká, že se člověk zrovna musí přemáhat k mainstreamu a chodit po adventních trzích, ale celý život se vzpomíná na tu babiččinu srdečnost, ne kyselý ksicht, že se musí otravovat s vnoučaty. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.20 01:59
@prejeta_zaba píše:
Takže má člověk celý život myslet jen na sebe a své pohodlí? Poněkud sobecké, ne?
Záleží, ale vídam se s lidmi tak nějak z jiných důvodů, než abych šla tvořit dobré vztahy. Třeba protože je chci vidět, protože jim chci s něčím pomoci, udělat jim radost. Nebo protože je to prostě nutné. Ale stejně tak dokážu říct, že něco nechci nebo na něco nemám zrovna teď náladu. A ani u toho neřeším, zda se to na těch vztazích neodrazí. Asi máme v rodině pevné vztahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.12.20 13:38
Já ti rozumím, tak jí tohle nemám ráda prostě bych řekla že chci být sama a snad by to pochopili
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Nemáme stejnou matku? Ta moje teda ještě navíc pomoc od ostatních tvrdě vyžaduje. Celý život a ještě má pocit, že ona si to plně zaslouží, že má právo, aby se k ní ostatní chovali jinak, než ona k nim. Smutný příběh. Sobecký narcis.