Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Kriss Tina píše:
A proč nezapojite děti do té práce na zahradě? Sice budeš pomalejší, mít je za zadkem, ale něco se s nima dělat dákoupíš jim nějaké dětské náčiní a budou se opičit po tobě. Sice to není na nějaké výkony, ale aspoň něco člověk udělá po kouskách no. Nebo najít něco, co ty děti zabaví, já mám taky kluky takové devastatory co neposedí, ale když mají třeba pískoviště, bagry, lopaty apod, tak vydrží sedět celé odpoledne, ale jindy by se taky už z nudy houpali na střeše, kdyby byli venku bez dozoru.
Tak asi. Děti milují dělat to, co rodiče. Takže dvouletý vnuk se batolil i po stavbě, měl svá malička kolečka na písek, lopatu a pracoval. Sice byl písek všude, ale užíval si to. Hrst šroubků, kus polystyrenu a jeho dřevěné kladívko a zatloukal. A později měli záhonek a tam,, pěstovali ". Dokonce sbírání po zahradě žížaly a nosili si je na svůj záhonek, aby měli lepší hlínu. Sranda. Takže dá se s dětmi dělat. Jestliže se dá s dětmi žehlit uklízet a vařit, dá se s nimi i dělat venku.
@Uslava píše:
Nepochopila jsi ty mě. Narozdíl od tebe je mi to fakt jedno.
Kdyz je mi neco jedno, tak to nectu a nekomentuju… jako mnoho temat tady… kdyz me tema zajima, vyjadrim nazor:)… jen bohudik to neni muj jediny zivot a nepotrebuji se povysovat. Ale jazdy mame jine hidnoty:) Hezky den ![]()
Zakladatelko, soucítím. Mám děti 3, po sobě, nejmladší bude mít 2 a půl. Nestavíme, ale starý barák, chlap opravuje svépomocí už roky. Já se snažila dělat s dvěma dětma snad i stojky na hlavě, i na úkor dětí
. Jak tu padlo, moje povinnosti doma, plus děti, plus zahrada(taky holá, nic tam nebylo). Plus deb. lní tlak dokonalé rodiny a dokonalých pomlouvačných sousedů, přeci si válím doma šunky a chudák chlap musí makat, a to není schopná-dosaďte si cokoli, třeba vyplít záhony, zasadit keře… takže já v té době se mohla přetrhnout, aby to bylo nějak, a protože to né vždy šlo, tak pak nervy. Chlap taky blbé kecy, a taky patří k těm, co je s dětmi málo a pokud už hlídá, stylem pohádka v tv a vše má nachystané. To pak má z těch pár hodin hlídání akorát dojem, že to je pohoda a dovolená. On si sedne k pc a děcka pohádka, to jídlo jim z ledničky vytáhne, tak o co jde. A mě po návratu čeká akorát dohánění práce, která se nakupila.
Se 3 jsem řekla dost. Zahrada je šílená. Nechtěj zakladatelko vidět, jak vypadá. Sakra ale že on roky přijde z práce a má POHOV a nerušit, zaleze si do garáže a jakože dělá a je na netu nebo dělá ale na pohodu bez dětí, nikdo ho od práce 200× nevyruší, dělá si co chce jak chce a přestávky na internet. A já už ho mám tak plné zuby, že tu zahradu kašlu. Abych pak po večerech a nocích doháněla to, co nestihnu protože jsem byla na zahradě, kde on nehne ani prstem, kde on má blbé řeči, že to tam vypadá a že nemáme tolik zeleniny, kolik bysme mohli mít… on nemá ani představu.
A jak tu padlo, že některá máma tady dala děti ven a oni pomáhali, je taky rozdíl zahrada a zahrada. Sousedi rovinka, žádné nebezpečí, my např venkovní schodiště, dům uprostřed pozemku, nevidím jaksi za roh a že třeba chlap chtěl, ať mu pomůžu na baráku na jedné straně a děcka zrovna chtěli být jinde, kde je cesta, plot jsme ještě neměli, jaksi nechápal. Nebo že on tam měl opřené o zeď já nevím co všechno a spadlo by to na ně, to mu nevysvětlím. A pak jako příspěvek nade mnou může rodina mudrovat, jak on pracovitý, já roky doma se válím, opičku na krku, i ty děti předtím, jen říkám jak to nejde a nemůžu
no a víš co? Já už fakt nemůžu. Nikdo mi nepomůže, rodina nehlídá, jen moralizuje. Takže se snažím být na děti co nejmilejší, stíhat se věnovat dězem, povinnosti a taky jezdit na výlety s dětma. On ať si je zalezlý v garáži nebo dělá nějakou svoji práci, kterou já teda nikdy nepoznám, protože kdyby makal na domě tak jak on vykládá po rodině, tak to tu vypadá jinak a ne jak teď
u nás teda problém s tím, že se mnou nespí, nemá potřebu, takže u nás je to konec a jsme spolu jen kvůli dětem.
@Anonymní píše:
Zakladatelko, soucítím. Mám děti 3, po sobě, nejmladší bude mít 2 a půl. Nestavíme, ale starý barák, chlap opravuje svépomocí už roky. Já se snažila dělat s dvěma dětma snad i stojky na hlavě, i na úkor dětí![]()
. Jak tu padlo, moje povinnosti doma, plus děti, plus zahrada(taky holá, nic tam nebylo). Plus deb. lní tlak dokonalé rodiny a dokonalých pomlouvačných sousedů, přeci si válím doma šunky a chudák chlap musí makat, a to není schopná-dosaďte si cokoli, třeba vyplít záhony, zasadit keře… takže já v té době se mohla přetrhnout, aby to bylo nějak, a protože to né vždy šlo, tak pak nervy. Chlap taky blbé kecy, a taky patří k těm, co je s dětmi málo a pokud už hlídá, stylem pohádka v tv a vše má nachystané. To pak má z těch pár hodin hlídání akorát dojem, že to je pohoda a dovolená. On si sedne k pc a děcka pohádka, to jídlo jim z ledničky vytáhne, tak o co jde. A mě po návratu čeká akorát dohánění práce, která se nakupila.
Se 3 jsem řekla dost. Zahrada je šílená. Nechtěj zakladatelko vidět, jak vypadá. Sakra ale že on roky přijde z práce a má POHOV a nerušit, zaleze si do garáže a jakože dělá a je na netu nebo dělá ale na pohodu bez dětí, nikdo ho od práce 200× nevyruší, dělá si co chce jak chce a přestávky na internet. A já už ho mám tak plné zuby, že tu zahradu kašlu. Abych pak po večerech a nocích doháněla to, co nestihnu protože jsem byla na zahradě, kde on nehne ani prstem, kde on má blbé řeči, že to tam vypadá a že nemáme tolik zeleniny, kolik bysme mohli mít… on nemá ani představu.
A jak tu padlo, že některá máma tady dala děti ven a oni pomáhali, je taky rozdíl zahrada a zahrada. Sousedi rovinka, žádné nebezpečí, my např venkovní schodiště, dům uprostřed pozemku, nevidím jaksi za roh a že třeba chlap chtěl, ať mu pomůžu na baráku na jedné straně a děcka zrovna chtěli být jinde, kde je cesta, plot jsme ještě neměli, jaksi nechápal. Nebo že on tam měl opřené o zeď já nevím co všechno a spadlo by to na ně, to mu nevysvětlím. A pak jako příspěvek nade mnou může rodina mudrovat, jak on pracovitý, já roky doma se válím, opičku na krku, i ty děti předtím, jen říkám jak to nejde a nemůžuno a víš co? Já už fakt nemůžu. Nikdo mi nepomůže, rodina nehlídá, jen moralizuje. Takže se snažím být na děti co nejmilejší, stíhat se věnovat dězem, povinnosti a taky jezdit na výlety s dětma. On ať si je zalezlý v garáži nebo dělá nějakou svoji práci, kterou já teda nikdy nepoznám, protože kdyby makal na domě tak jak on vykládá po rodině, tak to tu vypadá jinak a ne jak teď
u nás teda problém s tím, že se mnou nespí, nemá potřebu, takže u nás je to konec a jsme spolu jen kvůli dětem.
Tohle je bohužel hodně jen o chlapovi. My máme podobný pozemek. Staré zemědělské stavení, stroje, traktory, schody, složitý terén, zídky. Ono to jde, ale musí být ta podpora ze strany toho chlapa. Samozřejmě se nedá zvládnout vše. Taky má u nás tchýně pocit, že s manželem nic neděláme. S těmi dětmi se to prostě zpomalí. Je to normální a přirozené. Zase není dobré, když se dělá hromady práce kolem domu na úkor dětí.
@anavi13 presne, nezminila jsem zidky, prudke svahy. Ja to delala na ukor deti. Je mi lito, ze jsem je posadila k tv a letela na zahradu. Nebo je nechala chodit po zahrade den co den, a ja tam zahradnicila bez zajmu o ne, protoze to proste musi byt hotove. Nemusi, se tretim uz nemusi. Beztak se rodine vzdycky neco nelibilo. Ted kdyz ji videli v tom stavu, jak je(horsim o hodne nez driv, o hodne), tak jsem jen videla ty obliceje a jeste mi to tu schvalne prochazeli nekolikrat a ty pohledy mezi sebou mluvily za vse. Uz to neresim.
@Kriss Tina píše:
A ja nekde píšu, že je má nechat samotný na silnici nebo u bazénu? Ty jsi dětem pořád za zády? Já ne, zabezpečím si okolí, aby na sebe nestrhli čaj, nevylezli na okno apod a dělám si něco kus od nich a občas po nich hodím okem. Samozřejmě že na zahradu, kde není plot, je otevrena studna, bazén apod batolata samotná nepustím, ale co se jim asi tak může stát, když je zapojim do prace, kterou zrovna dělám?
Jim ne, ale te zahrade se stane dost.
Kdyz batole vidi, ze vylamuju odrosty na rajcatech, tak to jde udelat taky a vezme to rovnou u zeme.
Nenene, nemusim mit vsechno.
@Anonymní píše:
@anavi13 presne, nezminila jsem zidky, prudke svahy. Ja to delala na ukor deti. Je mi lito, ze jsem je posadila k tv a letela na zahradu. Nebo je nechala chodit po zahrade den co den, a ja tam zahradnicila bez zajmu o ne, protoze to proste musi byt hotove. Nemusi, se tretim uz nemusi. Beztak se rodine vzdycky neco nelibilo. Ted kdyz ji videli v tom stavu, jak je(horsim o hodne nez driv, o hodne), tak jsem jen videla ty obliceje a jeste mi to tu schvalne prochazeli nekolikrat a ty pohledy mezi sebou mluvily za vse. Uz to neresim.
Je na case zacit rikat po rodine i chlapovi pravdu.
Podivejte, uz rok je tady ta rozpadla zed! On sedi v garazi a cumi tam do mobilu. Vidite ten svah? Uz tri roky keca, jak to odhrne.
Tady jsem mela v planu rajcata. No mam houno, neprivezl hlinu na zahony.
A chlapovi to samy. Jaktoze nemas tu zed? Co ta strecha? Ses v ty garazi zase flakal? Kopes se tu do zadku, ne?
@Kriss Tina píše:
A co ti nepřijde normální? Zapojovat děti do prace, nebo je posadit na písek a něco si dělat pár metrů od nich? Nevím no, mám děti tři a kdybych je nezapojila do procesu a musela jim pořád stát za zadkem, tak vážně neudělám vůbec nic no. Asi je nenechá štípat dřevo, nebo machat krupmacem, ale třeba hrabat listí, nebo trhat plevel by se chvíli mohlo pokoušet i roční
některé roční dítě neumí ani chodit ![]()
@Aglája75 píše:
Kdyz je mi neco jedno, tak to nectu a nekomentuju… jako mnoho temat tady… kdyz me tema zajima, vyjadrim nazor:)… jen bohudik to neni muj jediny zivot a nepotrebuji se povysovat. Ale jazdy mame jine hidnoty:) Hezky den
Jedno je mi to, co píšeš momentálně ty. Ještě mám co číst, neboj. ![]()
@Anonymní píše:
@anavi13 presne, nezminila jsem zidky, prudke svahy. Ja to delala na ukor deti. Je mi lito, ze jsem je posadila k tv a letela na zahradu. Nebo je nechala chodit po zahrade den co den, a ja tam zahradnicila bez zajmu o ne, protoze to proste musi byt hotove. Nemusi, se tretim uz nemusi. Beztak se rodine vzdycky neco nelibilo. Ted kdyz ji videli v tom stavu, jak je(horsim o hodne nez driv, o hodne), tak jsem jen videla ty obliceje a jeste mi to tu schvalne prochazeli nekolikrat a ty pohledy mezi sebou mluvily za vse. Uz to neresim.
Fakt říct před rodinou pravdu. Ať se chlap probere. U nás je to z manželovi strany to stejné. Jako vše s těmi dětmi udělat rychle a jednoduše nejde. Kolikrát ty nejjednodušší práce jsou s dětmi velmi složité. Já ty práce na úkor dětí taky nedělám. to jsou prostě rychlé práce a jakmile už to nejde tak to přesouvám na jindy. Ostatní ať si říkají co chtějí. Můj chlap to chápe. Je rozumný a co může venku uděla, proto zvládnu zas já něco s dětmi. Ale je hodně v práci, v lese, takže toho času je maličko, když jsme na děti dva. Takže tě chápu, že na to kašleš. Já tu teď odsouvám umývání oken. Děti jsou neustále nemocné. Nemůžu na ně otevřít okno. Hlídání není. Tak to asi prostě nebude.
U nás je to teď dost podobné. Máme syna (má přes rok a půl). Upravujeme postupně starší domek a hlídání nemáme úplně dostupné. To je docela taková ironie, že moji rodiče, kteří by byli schopni hlídat bydlí jinde a navíc ještě chodí do práce a naopak tchyni máme doma, do práce už nechodí, ale zase nepomůže, spíš naopak.
Než se syn narodil, tak jsme hodně všechny práce na domě dělali společně s partnerem, ale pak už to moc nešlo. Když byl úplně malý, tak než jsem stihla něco začít dělat, tak už zase potřeboval kojit nebo jsem byla tak hotová, že jsem potřebovala jít spát. No, ale zase čím byl větší tím míň sice potřeboval kojit, ale zase už nebylo možný ho někde udržet v klidu. Syn je obzvlášť teď hrozný ničitel a nic ho nenechá v klidu. Třeba dneska jsem z něho byla úplně vyřízená, měl zase jeden ze svých řádících dnů (asi budou zítra padat trakaře nebo nevím co bude za konstalaci) a já se ještě ke všemu v jeho přítomnosti pustila do většího úklidu kuchyně. Osudová chyba. Do odpoledne jsem byla zralá na blázinec. Vrátí se partner, tak mu to říkám, mám docela blbou náladu, on se diví, protože v ten moment syn sedí s miskou křupek a tváří se jako největší anděl. Takže je mi to ještě vyčteno, že si stěžuju, že to s ním neumím, že nezvládám děti, že bych raději další dítě chtít neměla. On si dá odpoledne 20, já se mezi tím snažím postarat o opět rozdováděného syna. Když už ho konečně uložím, tak partner jde konečně něco dělat doma a diví se, že mu nejdu pomoct. Já si jdu totiž dát konečně kolem 8 večeři (naposledy jsme jedla v poledne) a pak mám zase konečně chvilku času kdy můžu něco udělat, třeba tu kuchyň. Takže to poslední co mě v tu chvíli zajímá je nějaký nátěr na stěny nebo co to ten můj šel dělat. Jako neříkám, že chlap s ničím doma nepomůže, ale musí se mu chtít, jinak je to s kecama, co ho otravuji s nesmyslama. A když já jdu pryč a on má být se synem, tak má vše nachystané, obvykle nemusí nic dělat, takže to je to pak pohodička. Ale je to taková pohodička, že hned po příchodu je mi dítě s díky vráceno a můžu se o něj zase hezky starat já, do toho ještě začít uklízet ten nepořádek co po sobě za tu dobu zanechali a chlap, no tak ten jde přece dělat nějakou důležitou práci. To on teď nemohl dělat nic, když hlídal.
Takže zakladatelko mám to dost podobně, akorát, já mám teda teprve jedno dítě. Nevím, co by ti naši chlapi museli vidět a zažít, aby to pochopili. Že to není mateřská dovolená a že s dítětem se dá dělat malý množství práci a když už, tak mi to zase trvá sto let, to co bych normálně měla za 5 minut. A že vlastně jediný čas, kdy opravdu můžu něco dělat je, když mi dítě spí a do toho času se mi musí vejít XY položek, který musím a potřebuji stihnout.
Prosím anonymně
@anavi13 píše:
Tak snad ty děti lze zapojit do práce u které jdou uhlídat. Třeba já fakt plela záhony s rok a půl starým dítětem. Vzala jsem sebou konev s vodou, nějaké náčiní. Děcko si dělalo bahno a já ten jeden záhon zvládla. Druhý den druhý atd. Tříleták plel se mnou. Ale toho většinou vezme tatínek a normálně pomáhá. Oba mají kotouče, lopaty, hrabě a pracují. Jasně musí se u toho hodně hlídat. Moc se toho neudělá, ale zapojit je jde. Ono je to hlavně baví. Bazén třeba z bezpečnostních důvodů prostě nemáme. Pokud se jezdí zrovna po zahradě s traktorem tak stojím u dětí a hlídám je a pod…
Každé dítě je jiné. Někdo má miminko co položí na podložku s hračkou, a může jít klidně vařit celý oběd. A pak je tu moje dítě… ![]()
@Liberalissima to určitě
s prvním to bylo náročnější. Teď vím, že jsem si něco dělala i sama. No člověk se učí ![]()
Neporadím, ale lituji Tě (potažmo vás). Pokud to doteď nepochopil, když v tom žije a prakticky vidí, že tak malými dětmi se efektivně pracovat nedá, už to zřejmě nepochopí…to bys např. musela onemocnět, aby byl nucen převzít péči o děcka a uzřel by, že se třeba s nimi ani ven za celý den nedostane, natož tam něco budovat.