Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Lalelale už několik lidí se mě ptalo, jak jsem to mohla dopustit, že už nejsem taková jako dřív, že manžel a jeho rodina mě zadupali do země. Je to bohužel tak a zatím jsem nesebrala odvahu na větší odpor. Manžel si domluví spoustu aktivit s jinými lidmi, a pak nemá čas pohlídat děti, když už má „něco“ domluveného.
@Anonymní píše:
@Lalelale už několik lidí se mě ptalo, jak jsem to mohla dopustit, že už nejsem taková jako dřív, že manžel a jeho rodina mě zadupali do země. Je to bohužel tak a zatím jsem nesebrala odvahu na větší odpor. Manžel si domluví spoustu aktivit s jinými lidmi, a pak nemá čas pohlídat děti, když už má „něco“ domluveného.
tak si taky domluv předem, a zkrátka mu to oznam. Nechápu, opravdu ne. Jinak pokud si všímá už i širší okolí, tak to u vás musí být hodně špatné… takhle, můj život to není, ale stejně se to špatně čte.
@Lalelale díky za vyjádření účasti. Motám se v kruhu, snažím se zavděčit manželovi a jeho rodičům, aby mě ocenili a chovali se ke mně lépe, ale je to marná snaha. Uvažuji o psychologovi (psychiatrovi). Vím, že moje situace není standardní, ale opravdu jsem zatím nenašla odvahu ji změnit. Myslím, že je to hlavně kvůli dětem, bojím se, jaké by to bylo, kdybych od manžela odešla. Kdybychom děti neměli, věřím, že bych byla schopna ráznějšího řešení…
@Anonymní píše:
@Lalelale díky za vyjádření účasti. Motám se v kruhu, snažím se zavděčit manželovi a jeho rodičům, aby mě ocenili a chovali se ke mně lépe, ale je to marná snaha. Uvažuji o psychologovi (psychiatrovi). Vím, že moje situace není standardní, ale opravdu jsem zatím nenašla odvahu ji změnit. Myslím, že je to hlavně kvůli dětem, bojím se, jaké by to bylo, kdybych od manžela odešla. Kdybychom děti neměli, věřím, že bych byla schopna ráznějšího řešení…
Nezavděčíš se jim nikdy, to mi věř. Čím víc se budeš snažit, tím víc nad tebou budou mít navrch. Co bych být tebou udělala je, že bych pročítala diskuze na tohle téma. Na emiminu je jich dost a vesměs mají jeden konec: žena, co po letech váhání konečně odešla lituje toho, že neodešla dřív. Dětem váš vztah určitě není dobrým modelem do budoucna, děti nejsou hloupé. K psychologovi klidně jdi, třeba tě popožene správným směrem.
@Lalelale Máš pravdu, nezavděčím se jim nikdy. Štve mě, že já jsem se snažila, s manželem (či sama) budovala domov, předělávala ho, o všechno se starala, „vzdala se“ koníčků, práce a skoro všeho, a nakonec to mám být já, kdo ze všeho odejde, protože mě manžel a jeho rodina nerespektují…
@Anonymní píše:
@Lalelale Máš pravdu, nezavděčím se jim nikdy. Štve mě, že já jsem se snažila, s manželem (či sama) budovala domov, předělávala ho, o všechno se starala, „vzdala se“ koníčků, práce a skoro všeho, a nakonec to mám být já, kdo ze všeho odejde, protože mě manžel a jeho rodina nerespektují…
Chápu, že to zamrzí, ale máš šanci si vybudovat pořádný život jinde. S trochou pozitivity to můžeš brát jako ponaučení do budoucna. Nikdy už nedovol situaci, ve které obětuješ tolik, abys následně odcházela s jednou igelitkou s tím, že muž si všechno nechá. Když budu mluvit za sebe, kdyby se nedejbože něco stalo, opravdu neodcházím s jedním kufrem, ale zajištěná. Budujeme totiž s mužem společně, nikoliv že jeden buduje na účet druhého. O tom přece je manželství. A kde není respekt, tak tam vztahy nebudou fungovat ani na úrovni kolegů v práci, natož manželů. Opravdu ti přeju štěstí a doufám, že se ti povede se z tohohle vymanit.
@Lalelale píše:
holky jak jste vůbec mohly dopustit, že jste s takovým chlapem, a navíc v bydlení, které není vaše.
Zaujala mě Vaše otázka. Já mám sice opak partnera, který zde Zakladatelka popisuje, ale s bydlením je to podobné. Dvougenerační dům patří tchánovi, s přítelem obýváme jedno patro. Nejsme manželé. Patro si rekonstruujeme, já jsem momentálně na MD. Partner pravděpodobně dům zdědí. Pokud bychom se rozešli, pak bych musela spoléhat na to, že by mě nějak do začátku vyplatil.
Totéž se odehrálo dříve. Tchán zdědil dům po rodičích, tchyně byla dost nejmajetná na to, aby přispěla na dostavbu patra. Když se po čase rozvedli, tak ji tchán malou částkou prý vyplatil.
@Lalelale Děkuji moc za milá slova a za podporu
. Já bych leda odjela se svým oblečením ve svém autě
.
My teda máme všechno SJM, ale to zacházíme do kouta, který nechci. V prvé řadě se nechci rozvádět. Investovala jsem do vztahu, rodiny a toho bydlení tolik, že se nechci jen tak sbalit a začínat někde od nuly. Můj původní záměr byl, aby mi tu někdo nestranný popsal, jak tu situaci u nás vidí, jestli to prostě vidím přehnaně a jsme normální rodina nebo to už je příliš. Po tom, co jste mi tu napsaly, bych chtěla muže přimět, aby se vzpamatoval a začal se chovat jako dospělý muž s rodinou, ne, že bude pořád přednějších 150 zájmů a rodina až v nejhorším případě. ![]()
@Anonymní píše:
My teda máme všechno SJM, ale to zacházíme do kouta, který nechci. V prvé řadě se nechci rozvádět. Investovala jsem do vztahu, rodiny a toho bydlení tolik, že se nechci jen tak sbalit a začínat někde od nuly. Můj původní záměr byl, aby mi tu někdo nestranný popsal, jak tu situaci u nás vidí, jestli to prostě vidím přehnaně a jsme normální rodina nebo to už je příliš. Po tom, co jste mi tu napsaly, bych chtěla muže přimět, aby se vzpamatoval a začal se chovat jako dospělý muž s rodinou, ne, že bude pořád přednějších 150 zájmů a rodina až v nejhorším případě.
Držím palce, ať otevře oči, uvědomí si, co má a začne se chovat jinak. Ať Ti vše dopadne podle Tvých představ… ![]()
Resim ted neco podobneho po 10 letech. On problem nemam, zrejme je to v moji hlave. Zacalo to jit do kopru co se narodilo druhe dite, protoze uz nemam kapacitu vse resit a jeste ho jakoby strkat pred sebou. Ale jinak presne, je hodny, postara se, nechlasta…ale ja toho mam posledni dobou nejak plny zuby. Cestu bohuzel nevidi, ted s nim mluvim par dni na pul huby, ale vysledek to stejne mit nebude. Nikdy bych nemyslela, ze se mi tohle muze stat.
@Anonymní píše:
Resim ted neco podobneho po 10 letech. On problem nemam, zrejme je to v moji hlave. Zacalo to jit do kopru co se narodilo druhe dite, protoze uz nemam kapacitu vse resit a jeste ho jakoby strkat pred sebou. Ale jinak presne, je hodny, postara se, nechlasta…ale ja toho mam posledni dobou nejak plny zuby. Cestu bohuzel nevidi, ted s nim mluvim par dni na pul huby, ale vysledek to stejne mit nebude. Nikdy bych nemyslela, ze se mi tohle muze stat.
Přesně moje řeč…
@Anonymní píše:
My teda máme všechno SJM, ale to zacházíme do kouta, který nechci. V prvé řadě se nechci rozvádět. Investovala jsem do vztahu, rodiny a toho bydlení tolik, že se nechci jen tak sbalit a začínat někde od nuly. Můj původní záměr byl, aby mi tu někdo nestranný popsal, jak tu situaci u nás vidí, jestli to prostě vidím přehnaně a jsme normální rodina nebo to už je příliš. Po tom, co jste mi tu napsaly, bych chtěla muže přimět, aby se vzpamatoval a začal se chovat jako dospělý muž s rodinou, ne, že bude pořád přednějších 150 zájmů a rodina až v nejhorším případě.
jojo já spíš reagovala na slunečnici. ve tvém případě bych zkusila vyřešit dům (pokud samozřejmě manžel nebyl takhle sobecký už před dětmi a domem) a pak uvidíš, zda se vaše situace nezlepší sama. Stavět x let a pořád nemít hotovo člověku rozhodně na náladě nepřidá. ale určitě než dostavíte, chce to muži dost jasně vysvětlit, že takto ne, abyste fakt nedospěli do stavu, že dům konečně bude hotový, a vy už budete jak dva cizí lidi.
@Anonymní píše:
@lilithlilith Ale on se ze svýho pohledu přece snaží. Staví přece ten barák, vydělává! Ještě by za to neustále chtěl chválit a obskakovat! Přece ženská je JEN doma. To se přece všechno dělá samo a je to pohodička.Já tomu v podstatě rozumím, samotnou mě nepřestává šokovat, kolik toho doma a kolem dětí na starosti je, takže chlap si to nikdy v reálu nezažil a „sytý hladovému nevěří“. Nevím jak mu ten pohled změnit jinak, než si ty role na nějaký čas prohodit (což u nás nelze). Jako neříkám, že se vůbec nesnaží, ještě by mohl nechodit do práce a jenom se válet v hospodě, i tací jsou. Ale bohužel, doma (a v manželství) ani prstem nehne a bojím se, že tahle už to dlouho nepůjde, ty jsi toho živoucím důkazem.
tohle prohazování rolí a nebo „dej mu děti na týden a odjeď na wellness“ nikdy moc užitku právě nepřineslo. Chlap totiž nemusí mít doma uklizeno, neřeší, že není asi nejvhodnější posadit dítě k tabletu místo toho, aby se mu aktivně věnoval, k večeři a obědu stačí ohřátá pizza a nemusí se vařit a vypere žena až přijede domů. že jde dítě k doktorovi v týden ulepeném tričku chlap nevidí a po tomto prohození rolí akorát muž nabyde dojmu, co ta ženská hysterčí, když je to vlastně pohoda. To, že žena po návratu dalších 14 dní dává do kupy celý byt / dům, už nikdo nevidí.
holky jak jste vůbec mohly dopustit, že jste s takovým chlapem, a navíc v bydlení, které není vaše. Vždyt vlastně fungujete jako levná pracovní síla za ubytování a stravu. Mého chlapa by v životě nenapadlo se takhle chovat ani na týden. Jak že ví že nikam nepůjdeš? Normálně mu dej na hlídání jeho vlastní děti a jdi s kámoškou ven. Proč slevovat ze svého stylu života, no ne? uč se od manžela