Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Článek o císařském řezu
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
19.12.08 23:36
- Citovat
- Upravit
19.12.08 23:41
Anonymni - klidne si pocti 
Romik - aspon, ze nam ta fantazie pracuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 00:22
Anonymni-HELE,A JAK TY-mas jiste bohate zkusenosti?!
Ja to zazila a JSEM RADA, ZE JEN JEDNOU.........A TAK VIM,Ze TO NENI OTAZKA VULE,ZDA TO CHCES NEBO NECHCES CITIT ANEBO NECITIT K DITETI…TO JE PROSTE-TAK. A TY BUD RADA,ZE JSI TOHO BYLA VYVAROVANA-ONA TO TOTIZ NENI JEN TVA ZASLUHA-A N E S U D ,CEMU NEROZUMIS A CO TI ZAS AZ TAK NEPRISLUSI SOUDIT..........
Taky Tě neznam, proto zaobaleně… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 00:22
Anonymní, tak si říkám, že tu možná došlo jen k nedorozumění. Já jsem taky pocítila tu „pravou“ lásku k oběma dcerám až později - po pár dnech. To ale neznamená, že jsem je neměla ráda, ale takový ten pocit, že bys to mimčo umačkala láskou, to prostě přišlo později. Zažila jsem porod jak SC tak spontánní a u obou to bylo s tím citem stejné, takže u mě to se způsobem porodu nesouvisí. První dcera se při císaři ošklivě přidusila, byla tak zamotaná do pupeční šňůry, že jí nemohli ani vytáhnout a hned jí museli dávat kyslík a masáž srdce. Já jsem byla šílená hrůzou, že se jí něco stane, takže láska tam určitě byla, ale takové to něco navíc, co cítíš jen k dítěti, ta pravá mateřská láska přišla až za pár dní. Určitě bych neměla Nikolku míň ráda jen proto, že se narodila císařem. U mě to byl spíš pocit vlastního selhání. Možná mě někdo doplní nebo opraví podle vlastních zkušeností.
No nic, holky, jdu do hajan.
R.
""http://b3.lilypie.com/aUg3p2/.png:http://b3.lilypie.com/aUg3p2/.png
""http://b1.lilypie.com/ahMIp2/.png:http://b1.lilypie.com/ahMIp2/.png
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 07:25
ROMIK - Presne tak, nemam co dodat 
pisemne clovek poradne nevyjadri jak to citi, protoze kazdy si to prebere jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 12:01
Ahojte holky, nemůžu nereagovat. Nám se Eliška taky narodila císařem. Byl to akutní císař (byla přenášená a už jí haprovalo srdíčko) a byla jsem v celkové narkóze.
Musím ale říct, že já jsem Elišku viděla hned jak to bylo možný (po 3 hodinách). nark=ozu jsem snášela docela dobře, jen jsem byloa unavená. Taky si ale myslim, že císařský řez opravdu není procházka růžovým 
em. Setkala jsem se se spoustou reakcí typu: buď ráda, že jsi nerodila normálně, to by sis tedy užila! Takovýhloe věty mě dovádějí k šílenství. co vůbec může kdo vědět, co jsem si užila já?! Nemůžu říct, že by šlo hojení nějak pomalu, to si nemyslím, ale ještě dodnes přesně cítím místo, kde jsem měla zavedený dren apod. Žádný porod není jednoduchý, tak to prostě je.
A ta láska k děcku u mě přišla když jsem malou prvně uviděla. každý to má ale prostě jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 16:08
Já nemůžu přidat svou zkušenost ohledně císaře neb mám zatím jen jedno dítě, které se narodilo přirozenou cestou. I když byl porod dosti dlouhý, já jsem se špatně otvírala a na koneci jsem měla pocit, že už nemám sílu miminko vytlačit tak příště chci rodit opět přirozenou cestou… Operaci břicha jsem zažila jen když mi vyndávali slepák a to navíc laparoskopicky a rozhodně mi nebylo tak dobře abych běhala kolem miminka. U císaře je břicho rozfiklé celé takže větší bolest, delší rekonvalescence. Oproti těm pár dnům kdy jsem seděla na nafukoacím kole je to pro mně nepoměrně horší varianta… Jak už jsm někde tady psala, kdyby příroda chtěla abychom rodily dírou v břiše udělala by nám tam zip nebo knoflíky… Nehledě k tomu ten pocit kdy moje dcera vyklouzla ven a položili ji na mně a ona se přisála mi za veškerou bolest stál. A nejhorší na celém porodu bylo když mi ji na hodinu a půl odnesli na novorozenecké, opravdu si nedokážu představit, že bych ji po císaři nemohla mít u sebe…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 17:56
lenka, aj ja som po prvom porode tvrdila, ze som rada, ze som to zvladla prirodzene a neskoncila s rozrezanym bruchom, o ktorom som pocula len same strasne veci. ale potom, co som zazila porod cisarskym rezom, tak viem, ze tie reci mali od reality daleko a strasne lutujem, ze ten prvy porod nebol tiez cisarskym! rozrezane brucho boli ovela ovela ovela menej ako rozstrihnuta a potrhanana pipina, to mi ver! nehovoriac o tom, ze tentoraz vdaka cisarskemu nemam ziadnu traumu z hororoveho porodu - teda podla niekoho „prirodzeneho“. angie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 18:47
angelino, mrzí mn, že jsi měla z porodu trauma a že ho bereš jako hororovou záležitost, ale věř že přirozený porod (porodit dítě vagínou je vskutku přirozené ať se ti to líbí nebo ne) i přes všechny bolesti kolem může být pro ženu krásným zážitkem, aspoň pro mne byl… A i když jsem hodinu před koncem sama pro sebe mručela, že už nikdy víc tak pár hodin po porodu jsem říkala, že za 3 roky si to ráda zopakuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 19:55
Ahoj.
Také jsem měla císařský porod a také jsem ho nechtěla(ale musela jsem kvůli komlikacím)-chtěla jsem být při vědomí až bude malá venku a ujistit se že je v pořádku(ale ani to jsem neukecala-musela jsem na CA).Ted když je malý 10 měsíců si říkám že to nebylo tak hrozný ale pravdou je že sem chodila jak skrčenec a každé kojení byla ukrutná bolest. Sice to bolelo ale nejhorší bylo to když jsem se vzbudila v 1:30 po SC a Karolínku mi přivezly ukázat až ve 4:00 hrozně jsem se bála protože jsme o první mimi přišli ve 12tt. Fakt je že kdybych měla volit jizvu na břiše a jizvu dole 
byla by mi příjemnější na tom břiše
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nikynka86
20.12.08 19:58
Holky,
taky mi to neda…
Jeste nemam za sebou zadny porod,takze moc nepomuzu,ale ja zastavam normalni klasicky-spontalni porod!Pokud neni cisar samozdrejme nutny z jakychkoli duvodu!
Nevim,jake pocity budu mit az se maly narodi,urcite stastne…
Kdybych si mohla vybrat…urcite bych volila klasiku-vim,ze netusim do ceho jdu-mozna taky dobre ale proste rosit,chci,vim,ze to musi byt strasna bolest a pokud je porod dlouhy-dochazi sily,atd…ale ten konec…a narozeni miminka???To za to musi stat!takova krasna chvile pro nas i partnera…
Ten uzlicek,ktery jsme nosili v brisku a tesili se na nej spolecne atd…
Doufam,ze budu mit to stesti a budu moct rodit normani cestou,protoze uz ted vim,ze by me to strasne mrzelo a pripadala bych si,ze jsem selhala a td…Prijde mi prirozene pro nas i mimco rodit prirozene,priroda vi,proc to tak udelala,ze nemame v pupiku zip a diru na vyndani mimca…
Pokud je cisar nutny-chapu,to je jasne…
Ale kdyz volit,tak klasiku!Taky je mi jasne,ze kazda mae jine zkusenosti a nazory…nikomu to jako „nerodicka“ nenutim treba potom budu mluivt jinak
- Citovat
- Upravit
20.12.08 21:08
Nikynko, napsala jsi to moc pěkně a porodu se vůbec neboj. Myslím, že je to hlavnš o přístupu, sice to fakt bolí hodně, ale je to bolest pro něco a to něco je krásné, moc krásné. Hlavně se snaž být celou dobu optimistka a říkej si, že to zvládlo tolik ženských před tebou tak ty to zvládneš bez problémů taky. Já jsem to tak brala a myslím, že mi to hodně pomohlo a i přes tu bolest je pro mně porod jeden z nejkrásnějších životních zážitků. Přeju pohodový a krásný porod
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 21:24
Ja jsem z kurzu pro tehotne celou dobu myslela na vetu, kterou nam PA co kurz vedla kazdy ted tyden v ryvala do pameti. Neco v tom smyslu, ze s kazdou tou kontrakci jsme bliz a bliz miminku, ze dychame pro nej, takze jsem se fakt soustredila na to, abych nefunela jak pes, ale abych dychala do briska k miminku, jsou to jen vety, ale me to hodne psychicky pomahalo samozrejme hned po mem manzelovi, ktery mi byl velkou oporou, sice jsem to do uplneho konce nedotahla, ale jsem strasne rada, ze jsem si mohla prozit temer celou 2.dobu porodni
Tak preji, aby porod probihal jen a jen podle tvych predstav
jo a jeste, i kdyz teda porod skoncil akutne cisarem, tak to vubec neberu za svou osobni prohru! Pro me je nejpodstatnejsi, ze jsou deti zdrave!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.08 21:29
Nikynko naprosto souhlasím s Lenkou a já se během kontrakcí uklidňovala krom toho,že to zvládli ostatní ženské a některé i vícekrát,také tím že ta bolest jednou zkončí a já budu držet v náručí ten krásný uzlíček štěstí na který jsem devět měsíců čekala,ať už to bude přirozeně nebo císařem neboj,zvládneš to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Porod v 38tt a indikovaný císařský řez
- 15.03.25
- Anonymní
Očistky po porodu
- 25.02.25
- Anonymní
Indukce nebo sekce?
- 30.01.25
- MAVISO
Prostě nechápu vůbec ten pojem - že láska musí přijít. Je pro mě pochopitelné, že ten kdo měl ošklivý porod,nechce druhé, ale HLEDAT LÁSKU K TOMU JIŽ NAROZENÉMU?
Svá slova vážím a tak píši divné a ne špatné. Prostě vás, co jste na lásku musely čekat, absolutně nechápu. Holky z diskuzí neznám, ale to, co jsem si tu přečetla, mě šokovalo. To je vše.