Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zakadatelko, ani ten jed by uz nepomohl
,myslim si ze ani ta domluva po precteni tvych poslednich komentaru. Proste se v klidu sbal a utikej co ti sily staci, neohlizej se…je mi z te rodiny fakt na bliti a ten tvuj tzv. pritel je pekny idi*t.Ja se vazne divim, ze si toto trpela.Jak tu opravdu vsechny holky pisi…UTIKEJ…preju hodne stesti
Seber síly a běž k prarodičům. Třeba se mu pak rozsvítí v hlavě, jestli o tebe stojí. A když ne, tak nemáš čeho litovat. Když pro tebe nic neudělá, tak proč bys byla s někým, kdo o tebe evidentně nestojí. ![]()
Utíkej holka, měli jsme mnohem menší problémy, bohatě však stačili na to aby jsme odešli… a tvůj chlap se opravdu nezmění, je to de..l, omlouvám se, ale je a může za to maminka. Ale jeden příspěvěk mě u pobavil, opravdu bys měla napsat sem jeho jméno
aby dámy věděly čemu se vyhýbat ![]()
@Mimi85 píše:
opravdu bys měla napsat sem jeho jménoaby dámy věděly čemu se vyhýbat
Chtělo by to i s fotkou. Ttřeba takových Pepů Nováků může být hafo ![]()
Ahoj Rakio - tak jak to dopadlo? Doufám, že už jsi od něj pryč ![]()
Tohle snad nemůže být ani pravda, ale zřejmě ano.
![]()
Od mamánka pryč a ještě bych mu řekla „ty nejsi chlap, ale maminčino dítě, já mám navíc, takže si to tu užívej mamánku“, pěkně bych ho takhle slovně ponížila když bych se stěhovala. Tohle je teror a né život.
Máš navíc ve 30ti letech.
@AdelkaMala píše:
To co jsi napsala sem - řekni příteli, jak tě to trápí, co cítíš, jak to vidíš… bud to pochopí a pak to bude OK nebo ne a bude to jen horší. Bohužel zažíváš takovou klasiku jako mnohé ženy, jeho máti si myslí, že ví všechno nejlépe na světě a ty jsi hrozná ženská… přítrž tomu může udělat jen tvůj přítel, který musí „zjednat pořádky“ v širším příbuzenstvu. Začít musíš u diskuse s ním… musí tě pochopit a udělat pořádek. Pokud ne… nezbude něž hledat jinde.
souhlasím.
@Rakia píše:
Dobrý večer, obracím se na Vás s problémem a budu moc ráda, když mě poradíte nebo napíšete svůj názor. S přítelem jsme spolu 5let(mě je 30let, přítelovy 33let) z toho spolu 4roky žijeme, klape nám to, máme se rádi ale problémem jsou jeho rodiče a jeho sestra, která je vdaná(její manžel je naprosto super) a má 2děti. Přítel žil u rodičů a rozhodly jsme se, že spolu začneme žít u jeho dědečka, který má rodinný dům, sestěhovaly jsme se a myslela jsem, že budeme spokojený…bohužel nejsme, jeho rodiče k nám neustéle jezdí neohlášeně, nezájem, že máme jiné plány, také když nejsme doma, tak si odemknou a šmejděj nám po bytě, kolikrát se mě stalo, že jsem přišla z práce, přítele matka z jeho sestrou si seděly v naší kuchyni a udělaly si kafíčkoa drbaly tam…jeho matka nám neustále mluví do života, všechno dělám špatně, dokonce musím každý den vařit když přítel obědvá v práci, protože musí mít domácí stravu a dokonce si přítele maminka kontroluje, jestly jsem uvařila telefonem a když to nestihnu, tak přijede a přiveze přítelovy večeři a má u toho řeči, že si její synáček zničí žaludek, že jsem k ničemu…Věčně mě přerovnává věci po baráku, protože já nemám vkus, kontroluje jestly mám uklizeno a když se jí něco nelíbí, tak si vezme hadr a kbelík a začne uklízet…dokonce jsem si musela pořídit zahrádku se zeleninou protože si to tchánoveci vydupaly a musím postivě každý týden okopávat a plýt, jinak se do mě všichni pustějí, že se flákám…přítele sestra si usmyslela, že chce, aby jsem si dala kytky kolem baráku a když jsem se k ničemu neměla, tak je koupila a zasadila a poučovala mě, jak je mám okopávat a zalívat a když někde vyděla kousek plevele, tak hned začala okopávat a měla u toho řeči, že mě to pochcípe, že se o to nestarám..na mé námitky, že chodím do práce na 3směny, o víkendu mám brigádu, vařím uklízím, starám se o dům a zahradu, sekám trávu atd. mě sprdnula, že co budu dělat, až budu mít děti?!Už jsem opravdu zoufalá, unavená a nevím co mám dělat…tchánovci k nám jezdí 3-4týdně a můj chlap se mě prostě nezastane, strašně se kvůli tomu kolikrát hádáme, mě se nelíbí, že mají klíče od přítelova domu a přítel na mě začne vždy křičet, že jeho maminka v tom domě vyrůstala a že tam bude mít přístup kdykoli si zamene'Tak jsem mu řekla, at' se alspon' ohlásí když chtějí přijet, mají telefon a přítel mě řekl, že jemu to nevadí, že je rád, když přijedou.
Další věc je ta, že že plánujeme miminko, svatbu a předělání baráku a přítel si vzal na to pujčku. Když se to dozvěděla jeho maminka, tak prohlásila, že dítě bude až po svatbě a že barák se předělá taky před svatbou. že kdyby jsme se rozváděly, tak aby jsem pak netahal cihly ze zdi a že si nepřeje aby jsem cokoly do baráku pořizovala ze svého a nepřeje si moji účast na předělání baráku, že to jejich rodina zvládne sama a že mě k tomu nechtějí a už začly plánovat co kam přijde, kam co postavěj, kde bude stát lednička a kde bude nábytek a v jaké barvě…jo a hned se ptala na koho přítel nechal napsat barák pro případ jeho smrti, tak přítel řekl no přece na tebe mami a kdyby se s tebou něco stalo, tak jsem to zdědí má sestra.(s čímž ještě souhlasím, protože mě tu pane nc neříká).Pak jsem se ptala když odjely domů přítele, že jak to vidí, že jsme se na něčem domluvily a ted' je to vše jinak a podle jeho maminky. Přítel mě řekl, že maminka má prvdu, že dítě počká, že do konce roku přestaví barák, pak se vezmeme a teprve pak, začneme plánovat miminko.
Včera jsem si koupila pračku, protože se mě ta stará rozbyla a zrovna přijela jeho sestra s maminkou, tak zavlekly přítele do koupelny a ukazovaly mu jak se pračka ovládá a jak se zapíná a kolik musí dát prádla a jak ho třídit a mě vám to přišlo tak strašně líto všechno, že jsem utekla na zahradu a tm jsem se vybrečela jak husa…už opravdu nevím jak dál, začínám mít deprese a přemýšlím, že asi uteču zpět k babičce a dědovy a začnu od začátku a s někým jiným…co by jste mě radily vy? Jak se zachovat, já mám přítele hrozně ráda ale tohle mě už ničí a nevím jak dál, přítel se mě nezastane, stojí při svých rodičích a sestře a moje rodina je pro ně pro všechny,,po'vl,,děkuji za rady a omlouvám se za román ale potřebovala jsem se vypsat děkuji…
tohle se nikdy nezmeni! Pryc od nej ![]()
Uteč, tvůj chlap jinej nikdy nebude. Mamánek zůstane mamánkem a ty budeš vždycky až na posledním místě!
Nečetla jsem diskusi.
Teda, holka, to ti nezávidím. Já taky s tchánovci nemám ideální vztah, bydlíme v jednom baráku, to jsem si myslela, že je přítel mamánek, ale oproti tvýmu chlapovi je to úplný zlatíčko. Nikdy by nedopustil, aby mi jeho matka kecala do domácnosti, přikazovala, co mám pěstovat na zahradě, lezla do bytu apod. Ano, je jasný, že mi dává dost často najevo, co dělám blbě, dává nevyžádané rady, ale vše má své hranice.
Ty si musíš nastavit ty své hranice. Nejdřív si v klidu, až bude chlap odpočatý v dobrý náladě, o tom promluvte. Nejlépe začít tím, je máš jeho rodinu ráda, ale že tě to trápí, že ti narušují soukromí. Chlap si musí uvědomit, že pokud s tím nezačne nic dělat, špatně to skončí. Ty hranice kupodivu určuje hlavně chlap - svým postojem. Pokud mu vše připadá v pořádku, tak ty s tím nezmůžeš nic. A to si představ, co bude, až budete mít děti (většinou se ty vztahy zhorší). Já být tebou, bych trvala na odstěhování na neutrální půdu, pokud by se k tomu neměl, našla bych si něco sama. Pokud tě miluje, půjde za tebou. Děti ještě nemáte, nemáš co ztratit. Pokud to bude pablb, zůstane, tak za to vážně nestojí. Protože, podle mě, pokud tam zůstaneš, vždy bude mít jeho matka navrch, je to „její“ barák, bude si furt dělat nároky, do cizího bytu se jí bude chodit hůř.
Tak hodně sil, někdy tyhle rodinný „boje“ jsou nekonečný ![]()
Obávám se, že tady už nepomůže vůbec nic. Ale za to, aby jste si v klidu promluvili, taky nic nedáš. Ale má rada zní: rychle pryč.
Přítel se nezmění. Z toho, co jsi psala mám pocit, že mu chování jeho rodiny vyhovuje. Pokud se chceš trápit celý život, tak zůstaň. Pokud chceš být spokojená a rozhodovat o svém životě, tak odejdi. Toto bych nesnesla a udělala bych hodně zle. Přítel by měl stát na tvé straně, ale bohužel nestojí.
Já bych se odstěhovala při první nezvané „návštěvě“ já jsem na své soukromí vysazená.. a jěště ze sebe dělat loutku