Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Resim podobné dilema, mam pětiletou dceru, s partnerem jsme spolu 18 let, me bude letos 38, chtěli jsme letos v létě pokoušet o sourozence, malá po něm hrozně touží, ja vždy chtěla 2 deti, poslední rok nám to ve vztahu moc neklape, poslední měsíc jsme skoro jako spolubydlící, nekomunikujeme, a já nevim zda se snažit ten vztah zachránit a mít popř další dítě, nebo vztah ukončit( ted cítím, že by to bylo nejlepší reseni) a pravděpodobně už druhe dítě mít nebudu
Ale tak to je něco jinýho, že máte krizi. Ty přicházejí a odcházejí a lze s nimi a na nich pracovat.
@Anonymní píše:
Mám velké dilema. Mám úžasnou holčičku, bude mi 30 let a příroda se ozvala, velmi toužím po dalším dítěti. Vždy jsem i přála mít 2 děti, chci aby měli jeden druhého. Já sama jsem jedináček a mrzí mě to vlastně dodnes.Co byste si zvolily?
Být se zlým mužem, který je však dobrým tátou a mít s ním dvě děti nebo být sama a mít jedno dítě s tím, že by možná někdy mohlo být další s jiným, ale nemáte to zaručené?
rozhodne možnost c.2
Tady zakladatelka. Je psychicky nemocný. Teda někdy fajn, ale většinu času velmi kritický, sobecký. Já to vlastně ani moc neumím popsat. Asi bych ho označila jako manipulátora, ale ani to by nebylo přesné. Do toho si mě prakticky vůbec nevšímá, důležitá je pro něj jen práce a ačkoliv občas slyším, že mě miluje, často taky, že jsem mu zkur*ila život. Je to ode zdi ke zdi. Nesnáším víkendy, tenhle prodloužený je pro me za trest.
Bohužel poslední dobou ani není výjimka, aby mě fyzicky napadl. Nebije mě, ale drží pod krkem, strká do mě apod. Vždy když není dítě v dosahu. Dceru miluje.
Opustila bych ho hned, ale rodičák mám 5000 (dcera se narodila v říjnu a tak půjde do školky až ve 4 letech) a jen nájem 11000. Takže to nemám jak utáhnout. Tak jsem si říkala, že když s ním stejně musím ještě skoro 3 roky být, tak bych mohla mít další dítě, po kterém momentálně vážně strašně prahnu.
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka. Je psychicky nemocný. Teda někdy fajn, ale většinu času velmi kritický, sobecký. Já to vlastně ani moc neumím popsat. Asi bych ho označila jako manipulátora, ale ani to by nebylo přesné. Do toho si mě prakticky vůbec nevšímá, důležitá je pro něj jen práce a ačkoliv občas slyším, že mě miluje, často taky, že jsem mu zkur*ila život. Je to ode zdi ke zdi. Nesnáším víkendy, tenhle prodloužený je pro me za trest.
Bohužel poslední dobou ani není výjimka, aby mě fyzicky napadl. Nebije mě, ale drží pod krkem, strká do mě apod. Vždy když není dítě v dosahu. Dceru miluje.Opustila bych ho hned, ale rodičák mám 5000 (dcera se narodila v říjnu a tak půjde do školky až ve 4 letech) a jen nájem 11000. Takže to nemám jak utáhnout. Tak jsem si říkala, že když s ním stejně musím ještě skoro 3 roky být, tak bych mohla mít další dítě, po kterém momentálně vážně strašně prahnu.
promiň, ale vzhledem k tvé finanční situaci, jak bys to s dvěma dětmi utahla?
Neni lepší se nejdřív osamostatnit a mit lepší financí prostředky?
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka. Je psychicky nemocný. Teda někdy fajn, ale většinu času velmi kritický, sobecký. Já to vlastně ani moc neumím popsat. Asi bych ho označila jako manipulátora, ale ani to by nebylo přesné. Do toho si mě prakticky vůbec nevšímá, důležitá je pro něj jen práce a ačkoliv občas slyším, že mě miluje, často taky, že jsem mu zkur*ila život. Je to ode zdi ke zdi. Nesnáším víkendy, tenhle prodloužený je pro me za trest.
Bohužel poslední dobou ani není výjimka, aby mě fyzicky napadl. Nebije mě, ale drží pod krkem, strká do mě apod. Vždy když není dítě v dosahu. Dceru miluje.Opustila bych ho hned, ale rodičák mám 5000 (dcera se narodila v říjnu a tak půjde do školky až ve 4 letech) a jen nájem 11000. Takže to nemám jak utáhnout. Tak jsem si říkala, že když s ním stejně musím ještě skoro 3 roky být, tak bych mohla mít další dítě, po kterém momentálně vážně strašně prahnu.
Teď si vem situaci, že otěhotníš, on do tebe strčí, ty potratíš a on ti pak bude vyčítat, že si zabila jeho dítě…ne není psychicky nemocný, je to debil. Navíc je jen otázka času, kdy začne říkat i vaší dceři, že mu zku.vila život. Výmluvy typu, že dcera může jít do školky až ve 4. letech nejsou pravda, protože mohla jít klidně už ve třech. Uznávám, že teď je situace komplikovaná, skrz zavřené školky.
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka. Je psychicky nemocný. Teda někdy fajn, ale většinu času velmi kritický, sobecký. Já to vlastně ani moc neumím popsat. Asi bych ho označila jako manipulátora, ale ani to by nebylo přesné. Do toho si mě prakticky vůbec nevšímá, důležitá je pro něj jen práce a ačkoliv občas slyším, že mě miluje, často taky, že jsem mu zkur*ila život. Je to ode zdi ke zdi. Nesnáším víkendy, tenhle prodloužený je pro me za trest.
Bohužel poslední dobou ani není výjimka, aby mě fyzicky napadl. Nebije mě, ale drží pod krkem, strká do mě apod. Vždy když není dítě v dosahu. Dceru miluje.Opustila bych ho hned, ale rodičák mám 5000 (dcera se narodila v říjnu a tak půjde do školky až ve 4 letech) a jen nájem 11000. Takže to nemám jak utáhnout. Tak jsem si říkala, že když s ním stejně musím ještě skoro 3 roky být, tak bych mohla mít další dítě, po kterém momentálně vážně strašně prahnu.
No nevim, diteti je rok (?), takze jak dlouho uz to trva? Abych byla uprimna, pokud si nekdo jen z touhy po ditetity deti poridi do naprosto nevyhovujiciho vztahu a setrvava v nem kvuli financnimu zajisteni, prilis pochopeni pro to nemam. On je psychicky nemocny, ale co se tyka chovani, nemate si moc co vycitat. Ono byt s nekym pro penize a planovat odchod (az se to bude hodit), to take neni zadny zarny charakter. Natoz vyplnit to dalsim ditetem.
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka. Je psychicky nemocný. Teda někdy fajn, ale většinu času velmi kritický, sobecký. Já to vlastně ani moc neumím popsat. Asi bych ho označila jako manipulátora, ale ani to by nebylo přesné. Do toho si mě prakticky vůbec nevšímá, důležitá je pro něj jen práce a ačkoliv občas slyším, že mě miluje, často taky, že jsem mu zkur*ila život. Je to ode zdi ke zdi. Nesnáším víkendy, tenhle prodloužený je pro me za trest.
Bohužel poslední dobou ani není výjimka, aby mě fyzicky napadl. Nebije mě, ale drží pod krkem, strká do mě apod. Vždy když není dítě v dosahu. Dceru miluje.Opustila bych ho hned, ale rodičák mám 5000 (dcera se narodila v říjnu a tak půjde do školky až ve 4 letech) a jen nájem 11000. Takže to nemám jak utáhnout. Tak jsem si říkala, že když s ním stejně musím ještě skoro 3 roky být, tak bych mohla mít další dítě, po kterém momentálně vážně strašně prahnu.
Tak v to to případě si myslím, že dobrý táta rozhodně být nemůže a druhé dítě bych si s ním nedělala.
@Anonymní píše:
Resim podobné dilema, mam pětiletou dceru, s partnerem jsme spolu 18 let, me bude letos 38, chtěli jsme letos v létě pokoušet o sourozence, malá po něm hrozně touží, ja vždy chtěla 2 deti, poslední rok nám to ve vztahu moc neklape, poslední měsíc jsme skoro jako spolubydlící, nekomunikujeme, a já nevim zda se snažit ten vztah zachránit a mít popř další dítě, nebo vztah ukončit( ted cítím, že by to bylo nejlepší reseni) a pravděpodobně už druhe dítě mít nebudu
U druheho anonymní si myslím, že je to prostě nějaká krize a rozhodně bych se těch 18 let snažila zachránit.
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka. Je psychicky nemocný. Teda někdy fajn, ale většinu času velmi kritický, sobecký. Já to vlastně ani moc neumím popsat. Asi bych ho označila jako manipulátora, ale ani to by nebylo přesné. Do toho si mě prakticky vůbec nevšímá, důležitá je pro něj jen práce a ačkoliv občas slyším, že mě miluje, často taky, že jsem mu zkur*ila život. Je to ode zdi ke zdi. Nesnáším víkendy, tenhle prodloužený je pro me za trest.
Bohužel poslední dobou ani není výjimka, aby mě fyzicky napadl. Nebije mě, ale drží pod krkem, strká do mě apod. Vždy když není dítě v dosahu. Dceru miluje.Opustila bych ho hned, ale rodičák mám 5000 (dcera se narodila v říjnu a tak půjde do školky až ve 4 letech) a jen nájem 11000. Takže to nemám jak utáhnout. Tak jsem si říkala, že když s ním stejně musím ještě skoro 3 roky být, tak bych mohla mít další dítě, po kterém momentálně vážně strašně prahnu.
Nemusíš s ním být další 3 roky. Z tvého textu vnímám, že se jeho agrese stupňuje, kam si myslíš, že to dojde? Měl by navštívit psychiatra.
Zakladatelko, jsi magor taky. Sorry, ale s psychicky nemocným násilníkem se děti nepořizují.
@Anonymní píše:
Mám velké dilema. Mám úžasnou holčičku, bude mi 30 let a příroda se ozvala, velmi toužím po dalším dítěti. Vždy jsem i přála mít 2 děti, chci aby měli jeden druhého. Já sama jsem jedináček a mrzí mě to vlastně dodnes.Co byste si zvolily?
Být se zlým mužem, který je však dobrým tátou a mít s ním dvě děti nebo být sama a mít jedno dítě s tím, že by možná někdy mohlo být další s jiným, ale nemáte to zaručené?
To dnad nemyslis vazne mit dite se zlym muzem
ne fakt ne, ono i to jedno dite to case souziti vnima, deti jsou jak radar..takze fakt ne.
@Anonymní píše:
Tady zakladatelka. Je psychicky nemocný. Teda někdy fajn, ale většinu času velmi kritický, sobecký. Já to vlastně ani moc neumím popsat. Asi bych ho označila jako manipulátora, ale ani to by nebylo přesné. Do toho si mě prakticky vůbec nevšímá, důležitá je pro něj jen práce a ačkoliv občas slyším, že mě miluje, často taky, že jsem mu zkur*ila život. Je to ode zdi ke zdi. Nesnáším víkendy, tenhle prodloužený je pro me za trest.
Bohužel poslední dobou ani není výjimka, aby mě fyzicky napadl. Nebije mě, ale drží pod krkem, strká do mě apod. Vždy když není dítě v dosahu. Dceru miluje.Opustila bych ho hned, ale rodičák mám 5000 (dcera se narodila v říjnu a tak půjde do školky až ve 4 letech) a jen nájem 11000. Takže to nemám jak utáhnout. Tak jsem si říkala, že když s ním stejně musím ještě skoro 3 roky být, tak bych mohla mít další dítě, po kterém momentálně vážně strašně prahnu.
Ty ses opravdu blázen, trochu to taky hranici se sebe mrskacstvim. Utikej, ber nohy na ramena a rychle. Dítě tohle vnímá a věř, že takhle se dobry táta nechová. Navíc proč půjde dítě do školky až ve 4 letech? Normálně v necelých 3 letech berou. Já už bych měla zvýšený rp, šetřil na kauci, hledala brigádu a mrkla se na jesle v okolí.
@divine woman píše:
Zakladatelko, jsi magor taky. Sorry, ale s psychicky nemocným násilníkem se děti nepořizují.
Presne. Taky bych ji doporucila spise peci psychologa. Ze ji vubec prijde na mysl cokoliv ve smyslu „chlap me zducha a skrti, ale odejit od nej nejsem schopna s jednim ditetem, tak proc si neporidit druhe, protoze se dvema to bude prece snazsi“, tak je nemocnej v hlave uplne stejně a potrebuje pomoc.
Chtěla jsem napsat, ze jsem byla v podobě situaci, ale po přečtení druhého prispevku tedy rozhodně ne. Já jsem si pořídila další dítě s manželem v době, kdy jsme měli nějakou krizi, chvili jsem uvažovala i o rozvodu, ale uvědomila jsem si, ze je to fakt jen blby období. Byla doba, kdy jsem přemýšlela jestli to dítě byl dobry nápad, že bez něj bych měla lepší podmínky na uziveni sebe a toho prvního dítěte, kdyby na rozvod přece jen došlo. No ale chyba to nebyla, krize přešla a je nám hezky. Ovsem kdyby mě mlátil nebo mi sproste nadával, nad dítětem bych v žádným případě neuvazovala a hned bych od něj odešla. Nám se jednou stala taková situace, že jak manžel v hádce divoce gestikuloval, tak mě praštil. Velmi jasne jsem mu vysvětlila, že toto bylo naposledy, co se me tímto způsobem dotkl a pokud náhodou ne, hned druhy den by viděl na stole rozvodové papíry. On pak vyděšeně koktal, ze to bylo omylem (já doteď netuším, jestli fakt bylo, ale asi ano, protože jinak nikdy nebyly žádné náznaky násilí, ani v největších hadkach, fakt vůbec nikdy ani tuk). Hadka tím skončila a i kdyby to náhodou omylem nebylo, tak aspoň viděl, že znovu to zkoušet fakt nema, nenechám se. Ty se evidentně necháš. Něco jiného je vztahova krize a něco jiného manipulativni násilník. Už dávno jsi mela byt pryč. Ne řešit druhé dítě.
Resim podobné dilema, mam pětiletou dceru, s partnerem jsme spolu 18 let, me bude letos 38, chtěli jsme letos v létě pokoušet o sourozence, malá po něm hrozně touží, ja vždy chtěla 2 deti, poslední rok nám to ve vztahu moc neklape, poslední měsíc jsme skoro jako spolubydlící, nekomunikujeme, a já nevim zda se snažit ten vztah zachránit a mít popř další dítě, nebo vztah ukončit( ted cítím, že by to bylo nejlepší reseni) a pravděpodobně už druhe dítě mít nebudu