Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojky. Toto téma je strašně choulostivé, protože Ti každý poradí něco jiného. Hlavně tady na miminu mám pocit, že se vždy všechny ženy semknouproti mužům a dávají jim pěkné kapky. Já osobně v nevěře tohoto typu nevidím moc velký problém, protože se opravdu může stát každému z nás. Pokud to manžel chce řešit, je to dobré znamení. Já osobně bych radila jít do té poradny. Za všeho nejdřív ale mu to musíš přestat předhazovat. Pro něho to taky není lehké. Kdyby s Vámi být nechtěl, tak odejde. Není lehké se s tím smířit, ale pokud tomu dáš šanci, tak to zvládneš a pak budete moci vaše problémy řešit s odborníkem. Držím palce, aby to dopadlo tak, jak budete oba chtít ![]()
Lizzi píše:
Ahojky. Toto téma je strašně choulostivé, protože Ti každý poradí něco jiného. Hlavně tady na miminu mám pocit, že se vždy všechny ženy semknouproti mužům a dávají jim pěkné kapky. Já osobně v nevěře tohoto typu nevidím moc velký problém, protože se opravdu může stát každému z nás. Pokud to manžel chce řešit, je to dobré znamení. Já osobně bych radila jít do té poradny. Za všeho nejdřív ale mu to musíš přestat předhazovat. Pro něho to taky není lehké. Kdyby s Vámi být nechtěl, tak odejde. Není lehké se s tím smířit, ale pokud tomu dáš šanci, tak to zvládneš a pak budete moci vaše problémy řešit s odborníkem. Držím palce, aby to dopadlo tak, jak budete oba chtít
Souhlasím s Lizzi
![]()
Za mě - Dej mu šanci ![]()
Tak já ti to napíšu. Odpustila bych mu to. Vím, že je to strašně těžký, ale v životě chybu udělá každý. Má tě asi opravdu rád, děti, postará se o vás, říká ti, že tě miluje. Odpusť mu to, dej mu ještě jednu šanci. Je to opravdu strašný, co udělal a nevím, co bych ve finále udělala já. ale pokud to je jediná velká chyba, kterou udělal, dala bych mu šanci. Odejít s dětma od chlapa, který tebe i je miluje? myslím, že by sis to vyčítala každý den. Navíc ho taky miluješ, když žárlíš. Zkus udělat tlustou čáru, nevyčítat a žít, nikdy nevíš, co se v životě stane a podívej se na ty spokojený děti, když si s tátou hrají.
Mluvím za sebe, určitě se najdou tací, co poradí něco jiného…můj názor
PS-když by se to opakovalo, pak je čas zvážit i druhou variantu
Šanci bych mu určitě dala. Byl to evidentně úlet, a i když bychom všechny rády, aby se něco takového nikdy nestalo, občas se to prostě stává…
Každopádně bych doporučila společnou návštěvu psychologa či rodinné poradny - pomohli by Vám si to navzájem vyříkat, srovnat se s tím a uzavřít to tak, aby Vás to co nejméně ovlivnilo do budoucna.
Ahoj v tom je těžké radit - ale podle toho co píšeš si myslím že by si mu tu šanci mohla dát - Z toho co jsem vyčetla tak to není až takový ,,hajzl" když se dál snaží - ale je potřeba aby ses snažila taky pokud si chceš manželství udržet - je to hnusný - asi se stím nikdy nesmíříš ale šanci bych mu dala .(Já osobně). Ale je pak těžké o tom nemluvit a nerýpat do toho co se stalo. A to si myslím, že někdo to zvládne a jiný bohužel zase néé.
No každopádně ti držím palečky
ať vše dobře u tebe dopadne .
Ahoj, taky si myslim, ze to mel s tebou zkusit resit, ty pripade neshody, ktere vedly k nevere. Mam kamaradku, s pritelem se casto hada (zacina si ona), spi spolu tak jednou za dva mesice, neustale na nej v necem tlaci a pak se divi, kdyz zjisti, ze zanasi. On rika, ze by nemel duvod, kdyby nebyla takova, ona rika, ze by na nej nebyla takova, kdyby ji nepodvadel. Rozchazeji se neustale, ale protoze spolu podnikaji, on ji pak nechce vyplacet provize, tak je to tezky. Nevim, jak to chodi u vas, doufam, ze takhle ne, ale ja si myslim, ze nevera je vzdycky vinou obou partneru… Jestlize ma ale snahu, je to na dobre ceste. Zkus mu verit, tim ziskas vic. V opacnem pripade budes jen ztracet.
Určitě bych mu odpustila. Nejsem zastáncem rozbíjení jinak fungujících partnerství kvůli jedné chybě. Pokud se přes to nedokážeš přenést, tak vás objednej do poradny, už jste tam měli být dávno. Většinou nechce chlap, ještě jsem se nesetkala s tím, že by se zdráhala ženská (nebo mám z tebe aspoň takový pocit). Když mu to budeš pořád předhazovat, tak ti stejně jednou zdrhne, protože ten tlak nevydrží. Teď je to na tobě, on se snaží, ještě se musíš začít snažit ty. A třetí osoba by ti k tomu pomoct mohla.
Ahoj,
já si myslím, že nejhorší je mu to pořád předhazovat a vyčítat. Já vím, že je to těžké a zapomenout se nedá. Ale takhle to zhoršuješ sobě i jemu.
Hlavní je, že se ty sama musíš rozhodnout, jestli za to manžel stojí a chceš s ním zůstat. Podle toho, co píšeš dál, tak bych řekla, že jo. Co víc si můžeš přát. Musíš o tom sama sebe přesvědčit a začít znovu. Ono to v tobě bude hlodat pořád. Přestaň na to myslet, nemluv o tom, prostě udělej tlustou čáru a začni znovu. Věčné vyčítání rozhodně budování „nového“ vztahu a důvěry nepomůže, spíše naopak.
Držím palce, ať vám to vyjde.
Halka
Ahoj, tedy musím říct, chudák tvůj manžel. Evidentně je to slušný chlap, který moc dobře ví že uklouznul a snaží se to napravit, dělá pro to všechno a ty mu to i přesto dáváš sežrat. Chápu že to byl pro tebe šok a neumíš se s tím vyrovnat, ale jestli je to jeho jediné ukouznutí po těch letech, navíc při takovém nedostatku sexu jaký od tebe měl, buď ráda že ti nelže a nedělá z tebe pitomce a netahá se s ženskýma už několik let. Věřila bych mu, jsou i takoví muži, kteří nemusí mít moc zkušeností a netouží po tom je mít a jsou spokojení s jednou partnerkou. Dej mu šanci, odpusť mu, srovnej si to v hlavě a udělej za vším tlustou čáru a už se k tomuto tématu nevracej. Ubližuješ tím jemu, ale i sobě. Vidíš že tě miluje, ta druhá nedostala žádnou šanci a evidentně pro něj nic neznamenala. Zajdi si za psychologem nebo do manželské poradny. Přečti si podobné příspěvky tady a uvidíš, že jsi na tom ještě moc dobře oproti ostatním, které musí snášet daleko horší příkoří. Jenže ony jsou na to samy a vy jste dva, tak s tím něco dělej nebo ho ztratíš a to by byla škoda.
Otazka je jestli ty to zvladnes odpustit.
Jak se na neveru prislo? Priznal se sam? Prisla jsi na to ty? To je docela dulezite.
Jinak navrhuju manzelskou poradnu, urcite vam to pomuze.
Pokud se snaží, měla by ses snažit i ty. Zkrátka budeš muset poznámky a žárlivost hezky spolknout.
Buď ráda, že seká dobrotu, jsou i jiný borci, který to ho spoustu nakecaj a pak skutek utek ![]()
Zajdi do poradny, udělal chybu, to ano, ale snaží se, v současné době je chyba v tobě, pokud jsi se rozhodla, že odpustíš a budete pokračovat v manželství, musíš udělat tlustoou čáru. V podtatě ho stále trestáš, pořád dokola a dokola, to je opravdu k nežití a to i pro něj.
Já si neumím představit tu situaci, bezmezně věřím svému muži a absolutně si neumím představit žít bez něj. Musí to být složité, ale za mě, dej mu šanci první a poslední. Ale zajdi k psychologovi nebo do té poradny, nemůžeš mu to stále předhazovat, to je psychické týrání, on už nemůže udělat víc, než dělá. Teď je řada na tobě.
no ona to taky zakladatelka nemá lehké, my taky děláme z jejího muže boha, ale provinil se. co si budem povídat. Když někomu bezmezně věříte a pak tohle. Podle mě už to nikdy nebude úplně stejné co dřív. Ale jak jsem psala. zkus udělal tlustou čáru a přenést se, když je už zase miláček. Jste přece rodina.
Příspěvek upraven 08.03.12 v 10:51
ja bych mu sanci dala. ale je treba za tim udelat tlustou caru a nevracet se k tomu, nevytahnout to v nejake hadce …
Ahoj všem. Raději anonymně, nechci aby mě nekdo poznal. Už nevím jak dál a proto bych se chtěla poradit s vámi. Jsem vdaná, máme dceru a právě čekáme druhé dítě. Před necelým půlrokem mě manžel podvedl, trvalo to necelé 3 týdny, dozvěděla jsem se to a zhrutil se mi život. Manžel už od začátku tvrdil, že do ní jen zblbnul, ale chtěl být stále se mnou, nic ničit nechtěl a ani to s ní udržovat nechtěl, nechtěl opouštět rodinu. Musím podotknout, že chyba byla nejspíš i na mé straně, protože sexu jsme měli tak jedenkrát do měsíce od porodu a dceři jsou 4 roky, takže vím, že vinu můžu hledat i u sebe. Ale manžel to měl řešit se mnou a ne to hned řešit bokovkou.
Manžel se hrozně moc snaží, každý den mi říká, jak mě miluje, chová se ke mě moc hezky a i se tak vždycky choval, ne jen teď, dceru miluje, je zodpovědný, hodný, slušný, milý, pracovitý, prostě chlap, do kterého byste nikdy neřekly, že by dokázal být nevěrný. Ale stalo se. Možná je to i tím, že jsem manželova druhá žena v životě. Přede mnou měl pouze jeden vážný vztah, nikdy nechodil lovit někam na diskotéky, žil pro svůj koníček a po rozpadu jeho předešlého vztahu poznal mě a vzali jsme se. Jsme spolu 9 let a řekla bych, že celých těch 9 let bylo hezkých, občas nějaké neschody byli, ale to je všude, nic vážného. Až jeho nevěra s naším vztahem hodně zamávala.
Problém je v tom, že i přes manželovo snahu se přes to nedokážu stále přenést, pořád mu to předhazuju, vracím se k tomu, jsem žárlivá, žárlím na pomalu každou ženu, která se kolem něj mihne. Vím, že je to chyba, je to špatně, ale nevím co s tím mám dělat, nemůžu si pomoct, mám problém s důvěrou k němu, bojím se mu znovu věřit. Mám strach, že když si v minulosti nic neužil, že ho to teď láká. Já fakt nevím, jak z toho ven. Tím, jak se k tomu stále vracím se hodně hádáme a manžel už prostě neví, co by udělal víc. Včera už to nevydržel a řekl, že ať se tedy rozhodnu, buď pokud chci, tak bude rozvod ( on říká, že ho nechce ) nebo zajdeme do manželské poradny.
Prosím poraďte, co si o tom myslíte. Myslíte, že mám dát našemu manželství šanci? Nechci bourat jinak fungující rodinu, dcera by to hodně špatně nesla. Ale nevím, jak se z toho dostat ven, jak se k tomu už nikdy nevracet a začít mu věřit.