Dědičný neúspěch?

1226
24.3.17 09:51

Dědičný neúspěch?

Jaký máte názor na to, že opakujeme chyby svých rodičů? Nebo - jaké máte zkušenosti, ať už svou osobní nebo u lidí z okolí? V jakém prostředí jste vyrůstali a jak žijete vy teď? Myslím teď především vztahy, rozvod, finance…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

24.3.17 09:59

Moje matka: Rozvod v mých 10, druhý tatínek - ožrala, cigára, třetí tatínek ožrala, cigára.
A jelikož jsem takto žít nechtěla, doma mám vyštudovaného člověka :mrgreen:, nekuřáka, pracujícího. Čili opak toho, s kým vším jsem vyrůstala.
Finance - nikdy jsme neměli dluhy, půjčky, exekuce, splátky. Já jé také nemám a někdy si připradám, že na mě koukaj jak na vyvrhela, když nic nesplácím.
Měsíčně vždy dědovi přišla renta, babičce důchod, mámě výplata, peníze se daly dohromady, zaplatilo se vše, co se mělo, část peněz se dala na vkladní knížku, zbytek byl doma na jídlo a další věci (kdyby se náhodou cosik potento - jakože pračka, lednice atd). A dělám to tak dodnes s tím, že já si ještě navíc obálkuju.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15114
24.3.17 09:59

@Kacenka20 nevím, zda říci chyby, ale určitě dost často opakujeme chování svých rodičů. Tak jak se chová matka, dost často se chová i dcera a jak se chová otec, dost často se stejně chová syn. A ano, věřím i ve vyjímky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
21810
24.3.17 10:00

Tak některá schémata a vzorce jednání a uvažování máme prostě zakodovaná. Nejen po rodičích, ale i po předcích, rodech. Je to dáno historií rodu, zkušenostmi. Já se třeba se svoují kamarádkou nikdy neshodnu na politice - prostě to nejde. Každá ta rodina šla úplně jinak, odlišný historický vývoj a zkušenosti. A promítá se to i do současného světonázoru nás dvou. Její názory chápu, ale těžko se s nimi ztotožním, když to u nás prostě bylo jinak.
Ale nebrala bych to fatálně. Máme i svůj rozum a vůli. Takže když racionálně vím, že mám „poděděnou“ (příklad) slabost pro divochy, rebely, ale zkušenost s nimi je mizerná, prostě to změním. Nebo sklony k závislostem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.3.17 10:00

Tak u mě je to hodně podobné - alespoň co se týče vztahů. To má podle mě člověk hodně okoukané a naučené z prostředí, odkud pochází. A samozřejmě tam bude určitou roli hrát i dědičnost ve smyslu některých osobnostních vlastností.
Po finanční stránce jsme na tom s manželem výrazně lépe než na tom byli moji rodiče, ale to holt bylo dobou. Jak mamka tak taťka pocházeli z „nežádoucích“ rodin, takže ani jeden z nich nemohl studovat. A samozřejmě jim později ten papír chyběl.

  • Nahlásit
  • Citovat
26531
24.3.17 10:02

Ano, může se stát, že se v rodině generace po generaci opakuje stejný vzorec - například otec opouští rodinu po narození dítěte nebo něco podobného, často s tím ruku v ruce jdou i nemoce. Lze to přerušit. S odborníkem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24.3.17 10:04

Manželovi rodiče se rozvedli, když mu byl asi rok, otec se pak už nikdy nezajímal. Manžel je naopak skvělý táta. Naši jsou spolu už přes 30 let, tak doufám, že v tomhle budu po nich :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
24.3.17 10:20

Tak moje matka si vzala vesnického gaunera (ale byl to fešák) a taky tak dopadla. Můj otec byl hrozný člověk. Pil, dělal průsery, několikrát seděl, mlátil ji…když mi bylo 6 tak od něho odešla. I když neplatil alimenty a moc se nezajímal, tak si myslím že ho pořád měla ráda. I několik let po rozvodu na jeho pohřbu řvala nejvíc. Měla několik známostí, ale vždy prohlašovala že už chlapa do domácnosti nechce. Teď má už 10 let skvělého přítele ale žijou si každý ve svém.
To já jsem úplný opak. Vzala jsem si chlapa, který je zodpovědný, milující, úspěšný a chová se ke mě moc hezky. Jsem rodinný typ co se snaží udržovat teplo domova. Zároveň jsem hrozný praktik a nenechám srdce aby mi ovládalo hlavu. Pořád se snažím uvažovat racionálně a nějaký gauner by mě nezblbnul. Celý život vím co chci a jdu si za tím.

Takže naštěstí jsem špatnou volbu partnera nepodělila.
Děkuji za zachování anonymu. M. :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
24.3.17 10:37

Tak moje mamina je 2× rozvedená. Nakonec lituje 1. rozvodu s mým a bráchovo tátou. Druhého rozvodu nelituje, ale má z něj alespoň mojí ségru.

Táta se znovu oženil. Je celkem spokojený. Další dítě spolu nemají. ALe taky říkal, že se s mámou rozvádět neměli.

Já jsem šťastně vdaná, zatím 10 let. Jinak jsme spolu 13 let. Snad nám to vydrží.

Brácha má přítelkyni asi 13 let. Ten vztah není nic moc, ale brácha je hrozně hodný a je s ní hlavně kvůli synovi.

Ségra má přítele. Jsou dost mladí, takže až čas ukáže, zda spolu zůstanou. Mají spolu malýho syna, tak snad už kvůli němu jo. Dítě bylo chtěné, ale jsou opravdu hodně mladí. Takže občas mají italskou domácnost. Oba si potřebují ještě trochu užívat. Naštěstí mají hlídací babičky. Tím nechci říct, že se o dítě nestarají. To ano. Ale například já byla starší mamina - 30 let. A to mateřství jsem si užívala úplně jinak než ségra. Já nikam nechodila, už jsem neměla tu potřebu. Byla jsem tu jen pro mého syna. Ona je také pro něj, ale občas prostě potřebuje vypadnout. Na druhou stranu jsme také úplně jiné povahy.

Prosím anonymně, soukromé věci o rodině.

  • Nahlásit
  • Citovat
14385
24.3.17 10:38

Ja teda nici chyby neopakuju, delam svoje vlastni :mrgreen: na otce si moc nepamatuju, byl vecne pryc navic alkoholik. Mamka je povahove uplnej opak nez ja, je prubojna, obcas mirne hystericka, nic si nenecha libit, ja sem spis klidas, flegmatik, muzou o me drivi stipat :) ale treba u pritele to vidim jasne, sice tvrdi jak je jeho tata hroznej (me teda nepride) ale on je uplne to sami :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
26188
24.3.17 11:06

@Kacenka20 Třeba u domácích násilníků je velmi velká pravděpodobnost, že se dcera stane obětí a syn pachatelem. Když jsem byla v rámci vš na praxi v zařízení pro oběti, popisovaly skoro všechny, že v rodině bylo to domácí násilí. To je skoro jistota. Ony jsou totiž „slepé“ vůči předstupným krokům, ignorují je.

Normálně by to ženská stopla v začátku, ale ony příznaky ignorují a mají upřímný pocit, že chlap byl skvělý a „najednou je začal bít“. Což není pravda, předcházelo tomu tahání za vlasy, zacloumání, přehnaná kontrola. ale to ony vnímají jako normální. Proto se fackují od jednoho násilníka k druhému.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24.3.17 11:11

Kdybych nebyla tak podobná taťkovi a jeho mamince, tak si snad myslím, že mě v prodnici vyměnili… Po taťkovi jsem flegmouš, ale jinak jsem snad ve všem jiná, než mý rodiče… asi nějaký prapředci… :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24.3.17 11:15
@Stánina píše:
Kdybych nebyla tak podobná taťkovi a jeho mamince, tak si snad myslím, že mě v prodnici vyměnili… Po taťkovi jsem flegmouš, ale jinak jsem snad ve všem jiná, než mý rodiče… asi nějaký prapředci… :mrgreen:

Já taky říkám, že se ani vzhledem ani myšlením nepodobám ani jednomu z rodičů. Mě fakt zaměnili v porodnici.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24.3.17 11:19
@hudečice píše:
Já taky říkám, že se ani vzhledem ani myšlením nepodobám ani jednomu z rodičů. Mě fakt zaměnili v porodnici.

Máti nechápe, co to vychovala… i když teď už se s tím pomalu asi smiřuje, nebo spíš rezignovala… :think: no bude mi 40, tak jí asi konečně došlo, že už nenadělá nic… :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14947
24.3.17 11:48

Ja myslím že to je v každé generaci, že si člověk ten čumák musi nabít. Nenáviděla jsem způsob jakym jsme žili když jsem byla malá a taky žiju úplně jinak. Muj muž je přesný opak mého „otce“ a doma máme klid a pohodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama