Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chováš se šíleně. Jak dlouho myslíš, že to vydrží? Ty bereš jako důkaz lásky to, že sebou nechává zametat, že se nechá dvakrát týdně vyhodit z domu, že mu kvůli tobě hrozí výpověď v práci, že se nechá sledovat a trpí to? Jasně, udělal chybu, nesnažím se ho omlouvat, ale ty se chováš jako psychopat a ještě máš pocit, že je to málo. A ještě vasektomii jako trest za nevěru
a obava, že to pro něj bude výhoda v dalším podvádění. Holka seber se. Jestli s ním chceš zůstat, tak toto není cesta.
Nedočetla jsem do konce, ale zarazila mě ta vaše konverzace - jako vážně spolu neumíte mluvit, musíte si psát tunu zpráv? A ty jsi ještě rada, protože to máš vše zdokumentovano?
jestli to oba chcete zachránit tak spolu mluvte, běžte do poradny
Si blázen???
Co to po něm chceš??? ![]()
To ať si ho radši ufikne ![]()
A ty chceš s takovým mužem být a být si nejistá a dělat to, co děláš?!? Tohle není život, nech ho jít dál, ty jdi taky dál. Než takové divadlo, být stíhačka a žít v nejistotě a přemýšlet nad tím, co se stalo, to nemá cenu. A zůstávat spolu kvůli dítěti taky nemá cenu.
Sám se nepoznává, měl za tebou přijít a říct ti, co se děje a promluvit si o tom. Ale takhle to spíše vypadá, že prostě nechtěl a našel si něco hezčího.
Ale dle toho, co píšeš, tak s nevěrou nejsi smířená. Pokud bys byla, tak bys takhle nejednala, hodila bys to za hlavu, udělala tlustou čáru za tím vším a prostě byste začali na novo. Takovou formou jednání asi chceš, aby si to pořádně vyžral, dala si mu co proto.
Vykašli se na to, zbytečné divadlo.
![]()
Za prve: rok zanášení neni úlet. To je proste plánované, dlouhodobé a neomluvitelné.
Ale za druhé - tvoje chování je uplne šílené. Prosim tě, co mu jako tři měsíce každý den vypisuješ, když ti na vše odpovídá? Vasektomie jako důkaz lásky už je spis k smíchu. Tvoje chování mi přijde vadné. Ty se mu přeci nemáš mstít s tim, ze ted mu vše můžeš vrátit. Vy byste naopak meli chtít spolupracovat, byt zase partneři. A ne ze ho teď budes za trest šikanovat.
No ty si dobře šílená. Neomlouvám ho, udělal chybu, ale být jím, tak tohle teda nesnáším a odejdu. Přeháníš to, ale je to asi tím, že s tím smířená nejsi a smířit se nechceš, tak zvaž to ukončit, Sice píšeš, že ho miluješ,,,no ale důvěra je na nule, tak nevím jestli tohle bude k žití.
Jo a vasektomie není řešení. Kdybych si hledala milence, tak takovej chlap bude pro mě plus. To je až trapné co a proč po něm chceš.
@Hibou píše: VíceČVUT? Je to důležité?
My spolu chceme být. Na tom jsme se shodli. Jen mi nepripadne, že to co dělám je týrání, jak některé píšete. Přijde mi ze mám právo chtit, aby mi dal dukazy, že to co říká myslí vážně.
Jedno sezení u poradce už máme. Dokonce jsme mu řekla, to co vám, jak to teď mezi námi funguje. Vyloženě neřekl, že je to špatně.
Roční nevěru neberu úplně jako něco horšího než jednorázovou, nevěra je nevěra, a i ta roční je asi chybou jako ta jednorázová… Sama nevěra pro mě není důvod k ukončení vztahu. Já prostě jen potřebuju od něj nějak,,vykompenzovat,, tu zradu ![]()
@Anonymní píše: Více
Mě jen překvapuje, že toto snad studovalo VŠ, tak mě zajímá kterou.
Jinak jsi normální? Jako, chápu že udělal tu nejhorší svinarnu, ale to jak se chováš je totálně přes čáru. Takto to zpět dohromady nedáte. Spíš mu dojde trpělivost a zdrhne už napořád. Běžte do poradny.
Vždy jsem zastával názor, že nevěrného není možné pouze jednou zabít, to by z toho vyklouzl příliš lacino. Lepší než jeden hrozný konec je zažívat hrůzu bez konce. Tvůj přístup proto oceňuji, je to po nekonečných kompromisech, poraženectví a slabošské vstřícnosti druhých pozitivní příklad - krok správným směrem. Doufám, že své postupy ještě zdokonalíš, prostor pro zlepšení existuje vždy. ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak asi to chce jiného terapeuta. Je hnus, co udělal, ale tvoje chování je šílené. Buď si to prostě vyříkejte, v klidu doma a nebo se na to fakt vykašli. Tohle tvoje chování je na léčení a pokud to trpí, je to vůl.
Dobrý den, mám dotaz. Už si přijdu jako blázen. Je mi 27, manželovi taky, potkali jsme se první den na vysoké, jsme spolu 8 let a z toho 6 let manželé. Máme jedno dítě.
Bohužel náš minulý rok potkala krize a manžel si našel milenku. On říká, že v tom žádné city neměl, že šlo jen o sex, ale pro mě to byl regulérní paralelní vztah. Trval skoro rok. Na jednu stranu jsem mu na to nepřišla, ale zpětné, to do celého toho roku zapadlo a bylo tam spousta lži, výmyslů a podvodu k mé osobě, aby byl alespoň nějaky čas na setkání s ní měl.
Ukončil to, nic mi neřekl. Krize nějak pominula, syn už byl větší a najendou se nám sex do života vrátil. Bohužel se na nevěru přišlo.
Tady to začíná. Začal mi to vysletlovat, omlouvat se, jak to bylo, proč to nastalo, v této fázi jsme musela uznat, že to mezi námi bylo špatné, což ho ale neomlouvá, k tomu, jaké řešení si vybral. Říká, že v tom city nebyli, šlo jen o sex, ale nějaký čas s ní trávit musel, jinak by sex neposkytovala, ale vše bylo jen divadlo a na konci jí řekl, že je konec a prostě byl konec, ikdyz ona to nesla těžce, protože se zamilovala, ale jemu to bylo jedno, on prý věděl, jakou chybu udělal, s ní nikdy být nechtěl a už měl všech lži a podvodu dost a chtěl zachránit nás vztah.
Většinu času nejsem schopná s ním mluvit na toto téma osobně a píšeme si, dělám to i z důvodu, že pak mám všechno zdokumentováno písemně. Vysvětluje mi úplně všechno na co s zeptám, nic nezapírá, říká, že chce ebyt otevřená kniha, aby pochopila, že se poučil, nikdy už by to neudělal, a chce ukázat, že já a naše rodina, jsme pro něj to nejdůležitější. Že to udělal, jen z důvodu, že byl už zoufalý, z toho jak to mezi námi fungovalo, sám se nepoznával.
Denně mi musí odpovídat na tunu zpráv, i v pracovní době, dokonce už mu šéf naznačil, že si všimnul, že polevil a nadhodil výpověď pokud se zas nevzpamatuje. Ale já s nemůžu ovládnout, je to 3 měsíce a já prostě pořád musím přemýšlet, chci odpovědi a on dělá všechno proto, aby mi vyhověl. To že ho 2× týdne vyhodím z domu taky není nic neobvyklého. Já už prostě nevím. Pořád si to obhajují, že na to mám právo, že on mi ublížil a musí vědět jak moc. Na jednu stranu mu chci věřit, že to byl zkrat, že to ukončil sám, bez citu, a už to nikdy neudělá. Je to eozumnej chlap, kterej ví co udělal a lituje. I tak ta zrada byla tká velká, že se to ve mě mele a ikdyz vím, že když nepřestanu, že by mohl přijít o práci, tak si případnu v pozici, kdy prostě ty odpovědi vyžaduju.
Ví, že udělala spoustu podrazů, kdy dokonce ho Jendou hledala i policie, protoze se mi neozýval a nakonec se vylhal, že usnul v práci. Těch podrazu ten rok byla spousta. Teď s domlouvá a dobře si uvědomuje, že to dělal, ale že naše situace, ho tak otupila, že prý už jsme pár let působila, že k němu nic necítím a když mu někdo nabídnul obdiv a sex, podlehnul. Ale za mě mu trvalo dost dlouho nez pochopil, že dělá chybu a mění 80 za 20.
Opravdu pro mě dělá všechno, odpovídá na cokoliv, nechá se vyhodit i uprostřed noci a jde spát do auta…vím, to od té doby mi sdílí polohu, mám neomezený přístup k jeho telefonu, dělá vážně všechno co já řeknu. Ale já furt nevím, jeslti to dost. Nechci si říct, zůstaneme kvůli synovi, syn vyroste a co pak? Chci abychom spolu zůstali kvůli nám. Jemu bych i věřila, že to bylo poprvé a naposledy, že mě miluje a že pro mě udělá cokoliv na světě…já někde hluboko vím, že ho miluju, že těch 8 let je pro mě nenahraditelných, plných zážitků, lásky,..všeho. Moc se v tom motam
Myslíte že mám právo na takove chování? Myslím si že ano, že mi ublížil tolik, že můžu cokoliv si zamanu, ale někdy kdyz tady ty diskuze čtu, tak mi přijde, že bych s ním neměla zacházet jako s hadrem, že i on má svou hrdost a měla bych přijmout to co mi teď nabízí.
Poslední dotaz. Je to možná už moc, ale řekla jsem mu, že jako důkaz chci jeho vasektomii. Další dítě nechceme, nikdy jsme nechtěli a víme to. Od počátku víme, že jen jedno. On souhlasil, že na ni půjde. Ale i tak to někdy vytáhne, že už jen to by mi mělo dokázat, že pro mě udělá cokoliv, jenže já si mylsim, že to nic neznamená, že je to ještě výhoda…