Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Anonymní holky mají pravdu, zkus najít nějakou mamču na povídání z okolí tady na emiminu, možná zrovna nějakou najdeš a budete moct pokecat ![]()
Peggy a odkaď jsi? ![]()
Díky, moc se mi po tom co si napsala ulevilo. Musím říct, že dneska je mi fakt ouvej až hrůza. Beruška má už druhý den teploty (asi zoubky nebo 6nemoc) uvidíme co se z toho vyklube, a já jsem s ní zavřená druhý den doma a k tý mý depce to nepřidá, takže fakt díky. V tom co píšeš se úplně vidím a jen doufám, že to bude lepší dřív než mě z toho klepne. Jen mě dost mrzí, že o tomhle si nemůžu popovídat s manželem, dosud v tom nebyl problém, akorát tohle prostě nechápe a nepochopí-chlapi.Škoda, pomohlo by mi to.Tak to nějak přežít a moc děkuju všem co jste mi napsaly, budu si to opakovat a zkusím s tím něco udělat.Jinak jsem z okr.Třebíč a autem jezdím, akorát s ním potřebuje dojíždět do práce manžel takže smůla.
Zakladatelko at je mala co nejdriv v poradku, za par dni to prejde, uvidis… a vim, ze se to zezacatku zda min komfortni, ale jezdit autobusem se da taky - pojedes jednou a prolomis to, uvidis ![]()
ahoj tak jak jsi to psala tak se ted cítím přesně já.Nemám si s kým popovídat,nikam nechodím a vím že už to sama bez druhé pomoci nezvládám.Kolikrát mám myšlenky nadtím vše ukončit.
Ahoj, rozhodne bych uvazovala o navsteve psychologa nebo prychiatra. Mozna uz je toho na tebe tak moc, ze jsi pestujes depresi, a to neni sranda. Dnesni antidepresiva funguji velmi dobre, s minimum nezadoucich ucinku. Ja sama o nich uvazuji, mam uzkosti, a v tom tehu to neni moc dobry, a me vzdy antidepresiva krasne pomohly i celkem male davce:-)
Právě už delší dobu na sobě poznávám že je toho až moc.Ty úzkosti mám hodně často i nkolikrát během dne brečím nad svou situací.Mám sice přítele ale málo se vídíme.On sice o tom neví protože když jsem s ním je to aspon nachvíli jiné ikdyž uvnitř sebe je tam pořád takové prázdno.Tím jsem chtěla napsát že třeba by to zvládl i on mi pomoct.
ahojky, no já radu nemám, ale zkusím tě potěšit že v tom nejsi sama, zrovna jsem zakládala téma: žárlím na přítelova kamaráda, jsem sama… takže jsem se uplně viděla v tom co píšeš,ty…
tak sand brzy bude líp…
U mě to trvá už dlouho právě a ani nedoufám že by snad mělo být líp.Možná až tady nebudu…
@Anonymní píše:
U mě to trvá už dlouho právě a ani nedoufám že by snad mělo být líp.Možná až tady nebudu…
Tak prosim te, neudelej nakou hloupost, a zajdi k odbornikovi! uvidis jak moc ta lecba pomuze, vrati te zase do normalu! vazne!:-)
Víš oni jsou i chvíle kdy mám chut žít ale samozřejmě většinou převládá tohle ale nikam nepůjdu protože podle mě by to stejne nepomohlo.Já potřebuju spíše s někým povídát a někam jít jen když není s kým je to težký.Ani jsem nějak nevěřila že by člověk do toho spadnul ale vím že je to tou samotou to určitě jo.
Ahojky, všechno je to jenom o tom, koho vedle sebe máš…já žila 30let ve městě a teď jsem - aspnň mám pocit - na konci světa, kde nikoho nemám, kde nejsou obchody atd…ale vždy, když jsem psychicky v koncích, vždy jsem myšlenkama tam, že opravdu záleží, kdo je vedle tebe, kdo je ti oporou a zda máš vedle sebe člověka, kterému na TOBĚ SKUTEČNĚ ZÁLEŽÍ…pokud ano, pak máš víc než já!
@Emilie naprostý souhlas
změna prvním dítětem je smršť, dost si to pamatuju, řekla bych, že to nejhorší postupně opadne a ty se časem naučíš si najít svoje drobné radosti… Je to hrozná změna z role holky, co si lítá kde chce do role matky vázané stále doma, je to úplně jiné, úplně. Ta každodennost, neustálá péče a pokud si ještě nedokážeš na něco vybodnout (já už nežehlím- věci skládám, máme trochu peněz, takže když nechci jdeme na jídlo do restaurace, našla jsem si kroužky s dětma, občas si koupím něco hezkého a zásobím se baby-friedly přáteli, se kterými to utíká fakt rychle a taky občas sama vypadnu na cvičení, mám díky tomu, že jsem na RD možnost vypadnout s prckem kdykoliv do přírody a užít si krásy okolní krajiny, jet do zoo,…Teď už jsem fakt spokojená mamka, ale prvních 8 měsíců byl fakt masakr. Výraznej přechod byl, když začal malej trochu normálně spát, do té doby eh…). Domluv se třeba s mužem na jeden večer jen pro tebe,…
Ahoj,
uz si nevim rady. Zacalo to asi pred 3 lety, proste jsem prestala byt stastna ani nevim proc. Pak to chvilema bylo dobry a ted se to asi zase vraci. Je mi zle. Citim se sama a vse na me pada. Vim, ze jsou na tom lide hur, mam skvelou praci, kdy bydlet ale…opustil me pritel, citim se stara, nemilovana a minuly tyden mi gynekolozka doporucila otehotnet jinak budu mit pozdeji problemy. Pripadam si jak ve zlem snu, ze vse jde jinam nez chci ja. Zkousela jsem se objednat k pdychologovi, maji plno. A ja zacinam myslet na nejhorsi ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj,
uz si nevim rady. Zacalo to asi pred 3 lety, proste jsem prestala byt stastna ani nevim proc. Pak to chvilema bylo dobry a ted se to asi zase vraci. Je mi zle. Citim se sama a vse na me pada. Vim, ze jsou na tom lide hur, mam skvelou praci, kdy bydlet ale…opustil me pritel, citim se stara, nemilovana a minuly tyden mi gynekolozka doporucila otehotnet jinak budu mit pozdeji problemy. Pripadam si jak ve zlem snu, ze vse jde jinam nez chci ja. Zkousela jsem se objednat k pdychologovi, maji plno. A ja zacinam myslet na nejhorsi
Typická podzimní melancholie…taky to ne mě občas padne
zajdi si do kina, vytáhni kámošku na kávu, či svařáček
a nejlepší je si koupit něco na sebe.
![]()
@kve-tinka kez by to tak bylo. Fakt se snazim, chvili mam pocit, ze je dobre a pak me zacne palit na prsou, nejum nespim, jen bulim. Bohuzel nevim jak to vyresit. Mam problem, to ten, ze chci deti, muze, ne byt ta opustena, nemilovana, sama. Fakt si rikam, ze je lepsi to skoncit ted nez se trapit.