Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonym23458 bohužel celý rok to falsuju, aby měla učitelka radost, žádné stránky, či dokonce cele knihy nečtěteme, dítě je přesto chytré, číst umí plynule a hlavně rozumí přečtenemu textu, to poctivě overuji…těším se na prázdniny. Abych se na to mohla vy…t.
![]()
to je rozumný, ukázat dětem knihovnu, kam se mnoho dědí nedostane. Bez násilí lze získat lásku ke knihám.
Moje dítě miluje knihy. Do první třídy šlo a znalo sotva pár písmenek, v pololetí četlo Harryho Pottera. Přesto jsem vždycky první rodič, co hlasitě protestuje, pokud se učitel pokouší ukolovat rodiče. Jakkoliv. Zodpovědnosti učitele je učit a jako rodič cítím zodpovědnost v té míře, že když dítěti něco nejde, tak mu s tím pomohu, poradím, podpořím. V první třídě i na gymplu. Ale ne, chraň Bůh, aby mě učitel úkoloval, co mám dělat ve svém volném čase. Naposled jsem na zakladce psala mail přehnaně aktivní vytvarkarce, že já odmítám plnit její úkoly a ať za to, prosím, nijak nepenalizuje moje dítě. A úplně nejvíc jsem vysazena na „ale vždyť vám to zabere jen tři minuty, jste mizerná matka, když je pro dítě neobětujete“. Jsem zástupce v Radě rodičů, osobně jsem si připravila dítě k prijimackam na víceletý gympl v Praze, doteď si s dítětem večer Sednu, když potřebuje cokoliv procvičit. Ale vyrukoval na mne v první třídě s takovou tabulkou, tak považuji za ztrátu času ji i falšovat a ve vší slušnosti ti oznámí, že jí vyplňovat nebudu a ať, prosím, hodnotis mé dítě dle toho, jak ve škole čte, nikoliv dle toho, jaká čísla si rodiče do tabulky vycucaji z prstu.
@Hoa Mai píše: Více
u nás učitelka dává do deníku klasické velké jedničky občas někoho vybere a ten tu knížku přinese a vypráví o ní. Od syna si dokonce knížku půjčovala protože miluje Válkovou a má od ní snad deset knížek v deníku.
Jdeš na to nějak moc silou, urputně. Kolegyně má zavedeno jinak. Nabídla dětem, kdo přečte knihu a chce se podělit, tak ji může přinést do školy. Ukázat kamarádům ve třídě. Inspirovat je. Klidně si v kruhu společně kousek přečtou. Takhle začala ona, že donesla svoje knihy, které četla v jejich věku. A taky jim tyhle vlastní knihy domů půjčila. Ale děti nemusí nic zapisovat a ani nic přinést, když nechtějí.
Příspěvek upraven 14.06.24 v 18:14
@Anonym23458 píše: Více
Pravidelně po škole někam vyrážíme. Do lesa, do hracího centra. Nebo jenom na hrište. Nebo až do Zoo. Na oslavy. Na návštěvu. Nebo my máme návštěvu. Nebo nám je blbě jako tento týden a máme filmové odpoledne. A samozřejmě jsou dny, kdy je tolik školy a kroužků, že kromě toho se nezvládá nic nedůležitého ( u nás pondělí). Také ještě musíme cvičit rehabilitační cvičení. A logopedii. Pravidelně se stává, že přicházíme domů po osmé, děti se jen rychle najedí, hygiena, jedno dítě cvičení, a spát. Domácí úkol děláme až ráno. Někdy domácí úkol neuděláme vůbec. Někdy přijedeme domů v deset a děti jen přesuneme spící z auta, ani se nemyjou, a dokonce i rehabilitaci ten den nezvládneme. Druhý den jdou do školky a školy.
Chci podotknout, že mé děti knihy milují a nejspíš jednou budou vášniví čtenáři. Nejstarší prvňák uměl číst už před školou a teď už je v tom zdatný.
Ale učitelka, která by si myslela, že má právo zasahovat nám do rodinného života a určovat, co máme ten den po škole dělat, by mě prudila hodně a bránila bych se. Naštěstí takovou nemáme. Dokonce i neudělané domácí úkoly zvládá naše učitelka v pohodě. Argument, že speciální akci rodiny rozumíš a nebudeš protestovat, když tam bude nula, neberu, protože já chci mít potenciál mít každý den speciální.
Pravidelné čtení od pondělí do čtvrtku můžeš naordinovat svému dítěti.
Ale ne mému. Mé dítě ať si čte, za a kdy to vyhovuje rodinnému programu a za b jemu samotnému. Promiň, ale přizpůsobovat program mé rodiny tvému přání je moc.
Já se po škole dítěte nechystám žít tak, jak si ty myslíš, že by jsme měli. Já sama bych ti řekla, že promiňte, my se na tom projektu podílet nebudeme. Ale umím si představit, že někdo ti tam bude psát nesmysly. A ještě chci říct, že kdyby jsme to dělali na tajňačku, nemáš jak poznat, že naše dítě tvé zadání neplní. Někdy nečte vůbec a někdy hodně. A pokud je ve čtení dobré, rozhodně za to nemůže tvůj čtecí plán pro celou rodinu. Protože ty jsi vymyslela něco,.kde si děláš nárok na to, diktovat 20 nebo 30 dětem, co mají po škole hodinu dělat oni a pak ještě i jejich rodiče. Něco, co extrémně zasahuje do rodinného života.
Chci jen říct, že si moc vážím učitelské práce. Považuji ji za mimořádně těžkou. A obdivuji Vás. Ale co tak vymyslet způsob, jak čtení podpořit, aniž by jsi zasahovala do věcí, které se týkají čistě rodiny? Teď Ti docela dost žen napsalo, proč se jim to nelíbí a Ty jsi reagovala jako šéf, který kritizuje podřízené, že to, že nemají tři minuty času, je jen výmluva.
@Jahru píše: Více
Já bych byla za takový papír ráda, syn číst nechce a já nemám nervy ho k tomu nutit. Přitom kdyby začal, určitě by ho to časem začalo bavit. Já také ráda čtu.
Kdyby to měl jako úkol ze školy, tak číst bude a třeba by ho to pak i bavilo.
Resp. oprava - klidně ten čtenářský deník. Ale prostě něco, co je motivuje číst a pak se to ve škole ověří.
Příspěvek upraven 14.06.24 v 18:16
@hanka.br. píše: Více
Teď jsem si vybavila, jak byl náš mladý pyšný, když byli se třídou v knihovně na pasování malých čtenářů. Měli z toho i fotku v měsíčníku naší městské čtvrti.
@Hoa Mai píše: Více
To měli naši taky. Dcera byla dokonce vybraná, aby tam, spolu s jedním spolužákem, něco přečetli. Byla na to velmi hrdá.
@Anonym23458 píše: Více
Ty se žádnou domácí přípravou jistit nemusíš, je to každého věc. Sama vidíš, že kdo nechce, tak to stejně ošidí. Dcera čte dost, ale žádné stránky bych ji počítat a zapisovat nehodlala. Povinnosti si mají děti plnit ve škole a ne je s ním otravovat ve volném čase.
Jen mě tak napadlo když dítě bude číst komiks kde je jedna věta na stránce a těch přečte 10 rodič napíše a druhé klasickou knížku bez obrázků a přečte stránky 3 tak ty se radostí po.se.re.š z dítěte co má podepsáno 10 stránek protože nebudeš tušit co kdo četl hlavně že máš podepsaný stránky ![]()