Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No tak to je dilema. Říct to učitelce, že vymyslela pěknou ptakovinu, se kterou absolutně nesouhlasím a riskovat, ze si zasedne na mé dítě, nebo podvádět a psát do tabulky vymyšlená numera? My teda čteme hodně, ale nesnáším ten vojenský striktní každodenně stejný režim - takový život žít fakt nechci. Každý den máme jiný.
@Mar__tanka1983 píše: Více
No vidíš, jaké máš štěstí.
Můj syn chodí do knihovny už od roka, má také vlastní kartičku do knihovny, čteme každý den před spaním také od toho roka (aktuálně Mikulášovy patálie), já sama jsem čtenář (aktuálně Eragon) a ke čtení ho to nemotivuje.
Takže bych paní učitelku, co by to vyžadovala, velmi ocenila ![]()
@Limi123 píše: Více
My asi od tri mesicu dokonce, do 5 let ma zaznam, ze jsem mu precetla 1000knih
(to byla takova hra v knihovne, kde jsme chodili, pocitaly se i ty detske kratoucke i jedna knizka furt dokola
) a teprve ve treti tride obcas neco precte dobrovolne. A motivuji ho spis ostatni, co dobrovolne ctou kolem neho, vcetne spoluzaku, nez prikaz pani ucitelky ![]()
Knih mame doma na mensi knihovnu ![]()
Ja v jeho veku cetla 5-8 knih tydne ![]()
Příspěvek upraven 15.06.24 v 10:32
@Hermina.p píše: Více
Jenže v řadě škol to funguje jak před 30 lety, bohužel. U nás teda velké rozčarování.
Myslím, že tohle je ke čtení motivovat nebude. Co třeba budovat ve třídě knihovničku se zajímavýma knížkama? Já taky přelousklala skoro všechno, co jsme měli doma v knihovně, bylo to po ruce.
@Beruska999999 píše: Více
Já mám pocit, že můj sám nezačne, pokud ho někdo nedonutí. Asi to budu muset být já ![]()
Přitom já bych byla ráda, aby to aspoň zkusil, když by to překonal, možná by ho to bavilo, to večerní čtení ho baví.
Na té tisícovce budeme asi taky, protože když byl úplně malý, tak ty knížky byly každá na jeden den (takové ty pro mrňata).
@Beruska999999 píše: Více
Tak koukám, že z knihovny jsme měli půjčeno od jeho dvou let 450 titulů, je pravda, že něco jsme četli opakovaně, ale 1000 možná nemáme ![]()
Edit: a ne, to je od 4 let, takže ty úplně dětské tam nejsou.
@Limi123 píše: Více
Hele me to chvilku bylo lito, ja jsem knihomol prvniho stupne…ale jako…nemam pravo cekat, ze deti bude neco bavit jen proto, ze to bavi me
A sama si ze sveho detstvi pamatuji, ze nuceni byl spolehlivy zpusob, jak me totalne odradit od cehokoliv. Tak ctu ja, cteme teda kazdy vecer pred spanim (furt jim ctu ja, mam tretka a skolkovniho), cteme Ctyrlistky a jine komiksy, to je bavi…furt dokupuji knizky, vybirame spolu z katalogu pres skolu posledni rok, utapim v tom strasne prachy,
mame knihovnicku uprostred obyvaku…proste vytvarim prostredi a bud se rozhodnou, nebo ne no ![]()
@Limi123 píše: Více
No uprimne jsme pocitali i ty pidi, kde je 5 slov
Ale zacali jsme to kdyz mu bylo nevim, rok, rok a pul
Ale ono o to cislo nejde, to vim jen diky te „vyzve,“ jen ze cteme intenzivne fakt od malinka a chvili to vypadalo, ze knizky budou uhlavny nepritel…nebo teda aspon samostatne cteni. Ale uz neco malo rasi a uvidime, treba to jeste prijde…nebo taky ne ![]()
Holt jak v tom prislovi, muzu privest kone k vode, ale pit ho nedonutim…a holt jsou horsi veci v zivote ![]()
Příspěvek upraven 15.06.24 v 10:54
@Maddie764 já mám v tomhle dost jasno a učím tomu i mé děti - pokud se mi něco nelíbí, tak se ozvu, ideálně hned v začátku. Jednám s úsměvem, mile, nezvyšuji hlas a nepoužívám ošklivá slova, ale naprosto jasně se vymezím. S ocasem staženým mezi nohy, jenom aby se to neobrátilo proti mně, se taky můžu dostat do stádia, kdy se to ze strany učitele bude stupňovat - vytvarkarka na nás měla týden co týden nesmyslné požadavky, co má dítě donést, všecko to byly věci, co se neseženou raz dva doma ve spíži, přitom jsme na začátku roku kupovali za x stovek dlouhý seznam výtvarných potřeb. Zároveň zdůrazňuji, že se jedná o aktivitu rodiče, protože rodiče ona úkoluje, takže bych velmi nerada, aby to jakkoliv projektovala do dítěte. Na agresivní připomínku, že se o dítě dost nestarám a nevěnuji mu denně pár minut času, jenom zdvihnu obočí a zeptám se - prosím? A i kdyby tomu tak bylo, tak vy, paní učitelko, nejste někdo, komu tohle přísluší hodnotit - dokud vám bude mé dítě chodit do školy čisté, najdene, veselé a bude ovládat látku, kterou vy ho máte učit (a troufnou si říct, že mé dítě ji ovládá nadprůměrně), tak vás vůbec nemusí zajímat, jestli jsme splnili mimořádný procvičovaci úkol z pátku na pondělí, protože já jako matka vyhodnotila, že látku ovládá, venku je hezky, tak v pátek odpoledne jedeme na celý víkend (nás volný čas) pod stan a nemyslím, že bych to před vámi musela obhajovat.
Velké dítě už je velké (malé jde do školy za rok a ve školce už si pravidla nastavovat nemusím, protože už jsem to tam udělala před lety s velkým a kupodivu si vysloužila pověst matky, co se o dítě opravdu zajímá a mají ji tam rádi). Takže si ho věci nechám vyřizovat samotné, ale stejně, pokud je nějaký problém svým charakterem nad kompetence pubertálního dítěte, tak si s paní učitelkou v klidu promluvím. Tohle je dle mého zájem o dítě, nikoliv po večerech slepé plnit úkoly, které mi paní učitelka záda. I kdyby byly na tři minuty.
Taky ale dodávám, že pokud dítě s něčím problém má, já jsem ten první, kdo nad tím nemavne rukou. Moje dítě by mohlo vyprávět o procházkách, kdy jsme do zblbnutí trénovali násobilka nebo anglická nepravidelná slovesa formou konverzace. Tudíž nesnáším "některé děti mají velké problémy se čtením, tak budete číst všichni a povinné mi o tom referovat. Já s dítětem číst budu, je-li to potřeba, klidně půl hodiny, ale pak ty tři minuty na vyplnění tabulky nedám. A paní učitelka, ať, prosím, hodnotí, jak to mé dítě umí nebo neumí, nikoliv kolik času tomu věnovalo.
Mimochodem, teď nutim dítě, aby četlo (jeho oblíbenou knihu) anglicky. Je to moje aktivita a motivaci jsem snad vymyslela takovou, že maká beze slova. Kdybych se vytasila s tabulkou a trestama za její nesplnění, tak by dítě asi taky makalo, ale začalo by nesnášet to čtení i mne.
Ziju v Anglii, a tady je presne takovy system bezny. Deti maji od skoly predtistene denicky, maji 5× tydne cist a rodice zapisovat. Kdyz ctou 5× tydne tak na konci ctvrtleti dostanou odmenu (certifikat a nejakou cokoladu nebo zmrzlinu apod)
U mladsiho syna se to snazime delat poctive (ale popravde semtam si to vymyslime, neprislo by mi fer aby nedostal odmenu kdyby jednou za mesic necetl protoze jsme byli treba byli venku dyl a vecer uz byl unaveny cist).
Starsi dcera si uz cte sama a tam je to otrava to vyplnovat, tam ani uz nepisu stranky ale jen nazev knihy a staci jim to.
@Beruska999999 píše: Více
To já taky, ze třídy je jediný, který kupuje z katalogu (což mi přijde zvláštní). A strašně by mi k tomu pomohlo, kdyby to po nich učitelka aspoň trochu vyžadovala, aby to aspoň zkusil. Právě nechci být ta, co ho do toho nutí, ale zase když to ani nezkusí…
@ugluk píše: Více
Dobrý nápad. Možná taky zavedu pozitivní motivaci
Úplatky za čtení mě nenapadly ![]()
Mně by se to taky nelíbilo. Sama jsem velká čtenářka a snažila jsem se vést dcerku ke čtení tak, jak to dělali moji rodiče. Každý večer nám četli před spaním, zavedli nás ještě jako malé do knihovny apod. Naštěstí se dcerka chytila a čte ráda. A já jsem za to vděčná. I když lidé excelují ve všem možném, čtení člověku dává ještě jiný, komplexnější druh inteligence a kultivovanosti, které nelze získat žádným jiným způsobem. Nemá ale cenu nutit děti do knížek, které je nebaví. Myslím, že nakonec si každý najde svou cestu k hodnotnějším knihám, s tím jak bude dospívat a jak ty knihy budou reflektovat jeho nové zkušenosti a sebepoznání. Děti, které čtou, budou číst dál, ty ostatní nějaké počty stran (které si rodiče stejně vymyslí) stejně ke čtení nepřivedou. To by sis musela dát ve svých hodinách o mnoho větší snahu, aby jsi dokázala někoho opravdu motivovat.