Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jinak nechávám staršího krájet příborovým nožem brambory a zeleninu. Škrábání brambor nepobral, tak to už dělat nechce. Jo a taky míchat obsah hrnce nebo pánve na sporáku. Dceru ke sporáku nepustím (i když syn v jejím věku už takto míchal), protože je to příliš velký kaskadér a ublížila by si. Ona zase miluje třídění prádla a nandavání a vyndavání pračky. Každý den se ptá, jestli budeme prát ![]()
@Anna766 Syn většinou stojí na židli u skříňky a dcera mu podává hrnečky, pak přesunou židli k příborníku atd. A já stojím a koukám.
@zoy děti baví všechno když je trpělivost. Jak my se vyblbneme i jen při obyčejném štrůdlu. Kluk vyválí těsto, malá vymaže plech, já připravím jablka, děti těsto vysypou strouhankou, já navrším náplň, ony to postupně posypou skořicí, rozinkami, vanilkou, oříšky…já to zabalím a přenesu na plech, kluk pomaže žloutkem, malá propíchne vidličkou. A řeklo by se obyčejný štrůdl.
To je fakt, že pečou taky rády. A když vytírám, tak požadují vlastní hadr a pak s ním šmrdlají podlahu.
A když pak jedem k mojí babičce, tak ta je z nich na nervy, protože chtějí „pomáhat“, a ona si do kuchyně nikdy nikoho nepouštěla.
Holky, já přibližně od deseti let tu trávu sekala - srpem nebo kosou. Byl to věk, kdy mi to hodně bavilo, tak mě to prostě učili. Samozřejmě pod dozorem. Uvařit a upéct lehká jídla jsemt aky byla už schopná a ještě jsem pomáhala prát v takové téklasické romo pračce. Co se týče nádobí, tak se asi myslí skutečné mytí nádobí, ne každý má doma myčku a moje děti normálně myjí nádobí, když mají chuť (zatím to nemají jako povinnost) od čtyřech let. Dostanou židli ke dřezu a na okdapávač to snadno postaví. Já to pak tajně chodím kontrolovat a případně přemývat (nechci je odradit).
@Lychee13 píše:
Já bych řekla, že každý může mít jinak kojení/nekojení, plíny, očkování, atd, ale bezpečnost dítěte bychom měly mít všechny stejně a to na prvním místě.
To je pravda, ale je tu jedno velké ale! Názor na to, co je a co není bezpečné, se prostě taky liší.
Od děcka bych takhle na dlouho asi neodešla, nevím, už si nepamatuji. Ale fakt je, že i když je matka doma, může se přihodit cokoliv - a na nějakou tu intuici třeba že se máma probudí když něco není OK, nevěřím. Kdyby dítě přestalo ve spánku prostě dýchat, tak to zaspíte si myslím. Prostě je tichounké, neškube se, nehýbě se, nevrtí, nemrčí, je OK, ne? Jinak by neexistoval syndrom náhlého úmrtí kojence.