Děti samy doma

Napsat příspěvek
Velikost písma:
22092
6.1.17 11:59
@Shaari90 píše:
Jo, většinou se rodiče střídají, ale co když prostě jsou přeházené směny? U mojeho v práci je to naprosto běžné, že tamten marodí, tamta marodí,… a pak se zbytek z toho může po…

Podívej - určitě mohou nastat výjimečné situace (rodič ztratí partnera a podobné nečekaně vzniklé skutečné krize).

Ale obecně fakt, že rodiče budou jednou muset jít do práce, není žádná nepředvídatelná okolnost. Nic, co by přišlo nečekaně, nic, co by nebylo předem jasné.

Člověk, který si dobrovolně pořídí miminko, musí s touto věcí předem počítat - uvažovat o ni, mít alespoň předběžně a přibližně pořešeno, jak to s prací bude jednou řešit. Má na to (přinejmenším) několik let, aby se na to připravil a zařídil.

Já v podstatě nejsem vůbec proti tomu, aby byly i menší děti přes den občas samy - základní problém je v tom, že je rozmazlujeme, jsme příliš úzkostné, vystresované, příliš si vědomé všech možných nástrah. Ten problém je v nás - ne v dětech. Můj sedmiletý syn si to třeba vysloveně užívá, když je půlhodinku doma sám - bere to jako výraz důvěry a obrovské důležitosti. Dokonce vyžaduje, abych na něj při návratu zazvonila, aby mi předvedl, co udělá a jak NEOTEVŘE… když zapomenu, vítá mě vzteklý ksichtík a musím se vrátit :mrgreen: :mrgreen:

To MY ty děti nedokážeme vychovat k samostatnosti - ony by toho ve většině případů byly dávno schopny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
102087
6.1.17 12:10

@Shaari90 Tak prostě řeknu, že nepřijdu/přijdu o tu hodinu později, když neumí směny nahlásit včas a tečka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17472
6.1.17 12:14
@j.a.n.i1 píše:
@Shaari90 Tak prostě řeknu, že nepřijdu/přijdu o tu hodinu později, když neumí směny nahlásit včas a tečka.

a můžeš si jít hledat jinou práci :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
150064
6.1.17 12:22
@BohunkaP píše:
Podívej - určitě mohou nastat výjimečné situace (rodič ztratí partnera a podobné nečekaně vzniklé skutečné krize).

Ale obecně fakt, že rodiče budou jednou muset jít do práce, není žádná nepředvídatelná okolnost. Nic, co by přišlo nečekaně, nic, co by nebylo předem jasné.

Člověk, který si dobrovolně pořídí miminko, musí s touto věcí předem počítat - uvažovat o ni, mít alespoň předběžně a přibližně pořešeno, jak to s prací bude jednou řešit. Má na to (přinejmenším) několik let, aby se na to připravil a zařídil.

Já v podstatě nejsem vůbec proti tomu, aby byly i menší děti přes den občas samy - základní problém je v tom, že je rozmazlujeme, jsme příliš úzkostné, vystresované, příliš si vědomé všech možných nástrah. Ten problém je v nás - ne v dětech. Můj sedmiletý syn si to třeba vysloveně užívá, když je půlhodinku doma sám - bere to jako výraz důvěry a obrovské důležitosti. Dokonce vyžaduje, abych na něj při návratu zazvonila, aby mi předvedl, co udělá a jak NEOTEVŘE… když zapomenu, vítá mě vzteklý ksichtík a musím se vrátit :mrgreen: :mrgreen:

To MY ty děti nedokážeme vychovat k samostatnosti - ony by toho ve většině případů byly dávno schopny.

Jo sousedi jedni taky vychovávali děti k samostatnosti, jeli si někam k příbuzným a nechali děti sama doma, dcerce bylo asi 6 let a bráškovi cca 9-10 let, ti se doma honili a ta malá prolítla skleněnýma dveřma…kdyby se nedotloukli na nás tak ta holčina tam vykrvácela, takže já jsem děti doma zbytečně nenechávala a hotovo, mě se tom masakru zdá dodnes.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22092
6.1.17 12:32

@Anna766 - ano, v každém hovoru na podobná témata vždycky přijde někdo s nějakou hororovou historkou a děsivou zkušeností. Nehodlám posuzovat ani tu historku, ani ty rodiče - udělali rozhodnutí, které uznali za vhodné a dopadlo to špatně. Zjevně své děti neodhadli správně - jejich plná zodpovědnost.
To ovšem neznamená, že jiné děti musejí automaticky dopadnout stejně.

Špatné věci se stávají, stávat se budou - a to i lidem, kteří svým dětem stojí do za zády a nepustí je do dvanácti na krok z dohledu.

Je to přesně o tom, co jsem měla na mysli - je to o nás, rodičích. Někdo na to nervy má, jiný ne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9880
6.1.17 12:40

No já vím, že je to v dnešní době složité s tou prací, ale prostě mám okolí rodiny, co nejsou nějak extra finančně nad a prostě si hledají práci tak, aby jim to prostě vycházelo..
Moje sestřenice po mateřské už několik měsíců po skončení hledala jinou, protože by ji to nevycházelo, moje kamarádka měla pozici jako asistentka nějakého vedoucího a prostě po dvou měsících dala výpověd byla na UP 3 měsíce a teď pracuje jako vedoucí potravin a chváli si, prostě ji vychází čas…
prostě se buď uskromní finančně- nižší plat a nebo jdou i, kde moc nechtějí, ale jenom proto, aby třeba nenechávali třeba děti 6-7 samotné doma..
Ale každý to nějak má.. Vím prostě o dvou maminkách co už na mateřské hledaly práci tak, aby to nějak šlo a nečekaly co pak bude..Druhá kamarádka, šla dělat jenom noční, taky z toho neni extra.. ale chlap chodí domu k večeru ona jde do práce a nějak se točí přesně nevím, ale taky prostě říkala, zatím, třeba rok, dva než kluci podrostou a pak zkusí jinou práci a už je učit chvilku samotné
Já sama si za půl roku budu hledat taky, vím, že to neni žádná hitparada s dětmi, ale taky jsem říkala, že se raději uskromním a třeba půjdu prodávat do obchodu- i třeba soboty, než takto zatím nechat děti. takžze už zjiˇštuju co, kde je..
Ale každý to vidí jinak, jinak žije atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9880
6.1.17 12:44

@BohunkaP souhlasím. U nás kluk bývá sám- čerstvě 8 let, ale třeba půl hodinky, a nebo chodí sám ze školy - 10 min, ale je pravda, že bych ho půl dne prostě nenechala.. tak to cítím.. ne kvůli samostatnosti, ale prostě ne, projde mi to ještě risk.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13197
6.1.17 12:46

Dle meho zalezi dite od ditete. mam deti 7 a 4,5 a nechavam je doma od cca 4 roku mladsi pres den max. hodku, kdyz potrebuji neco zaridit. mala dokonce vyzaduje zustavat doma sama, kdyz jedu pro syna na trenink. pripada si pak hrozne dulezita, ze to zvladla :-) na druhou stranu, syna v tomto veku bych doma nenechala samotneho ani omylem, mel divokou povahu. rekla bych, ze zalezi na povaze ditete. druhym aspektem je, jak to rodic diteti poda. jestli z nej dite citi nejistotu, prenasi to na sebe… u nas padne vzdy otazka - deti jedu tam a tam, jedete se mnou nebo pockate doma? vesmes si vybiraji druhou variantu :-), pres noc bych se ale bala, ani ne, ze by se jim neco stalo, ale abych neprivodila nejaka trauma. preci stale jen jeste veri na „ruzne bytosti“, ktere se „objevuji“, kdyz tam zrovna maminka neni :-) :-) :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
102087
6.1.17 13:13

@Tamtama Ale houby… kvůli tomu jinak fungujícího zaměstnance nikdo soudný nevyhodí a naopak si bude pamatovat, že mu musí změny směn dělat včas.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
78489
6.1.17 13:24

@BohunkaP no ono ty hororové historky se bohužel stávají. A když dítě proletí skleněnými dveřmi, když jsi doma, tak to okamžitě řešíš. Když bude samo doma, tak co? :nevim:
a navíc v dnešní době jde i o trestní zodpovědnost, myslím, že kdyby tvé malé dítě potkal vážnější úraz v době, kdy nejsi doma, tak bys to horko těžko vysvětlovala na policii i na OSPOD, to není jako když jsme byly malé my
i když já byla poprvé sama doma až v 17, kdy rodiče jeli na dovolenou beze mě

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
150064
6.1.17 13:30
@BohunkaP píše:
@Anna766 - ano, v každém hovoru na podobná témata vždycky přijde někdo s nějakou hororovou historkou a děsivou zkušeností. Nehodlám posuzovat ani tu historku, ani ty rodiče - udělali rozhodnutí, které uznali za vhodné a dopadlo to špatně. Zjevně své děti neodhadli správně - jejich plná zodpovědnost.
To ovšem neznamená, že jiné děti musejí automaticky dopadnout stejně.

Špatné věci se stávají, stávat se budou - a to i lidem, kteří svým dětem stojí do za zády a nepustí je do dvanácti na krok z dohledu.

Je to přesně o tom, co jsem měla na mysli - je to o nás, rodičích. Někdo na to nervy má, jiný ne.

Pro mě to není nějaká hororová historka ála jedna paní povídala…já tý holce držela rozseknutou žílu do příjezdu RZ…takže já těm špatným věcem radši předejdu než se pak chytat za hlavu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4315
6.1.17 13:40

Já jsem byla poprvé sama doma delší dobu v 7-8 letech, druhá třída na zš. Byla jsem nemocná, babičky nefungovaly/byly daleko/pracovaly, naši v práci. Doma jsme měli telefon, takže mi máma volala nebo jsem volala já jí. Sama jsem byla do doby, než přišel bratr ze školy. Ale já byla hodné a zodpovědné dítě, které nikdy neudělalo žádnou kravinu a naši se na mě mohli vždy spolehnout. Dceru mám ještě malou, takže netuším jak to bude u nás. Ale někdy v té 2.-3. třídě na zš už bych ji doma nechala, pokud se podle toho bude chovat. Přes noc určitě až na druhém stupni zš, v těch 12-13 letech. Něco jiného je být sám doma v bytě, než třeba v baráku, kde se děti určitě můžou víc bát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22092
6.1.17 14:00
@stinga píše:
@BohunkaP no ono ty hororové historky se bohužel stávají. A když dítě proletí skleněnými dveřmi, když jsi doma, tak to okamžitě řešíš. Když bude samo doma, tak co? :nevim:

Když bude samo doma, tak nic. Skončí to průšvihem.

Nepotřebuju být přesvědčována o tom, že malé děti potřebují dozor, opravdu ne ;) Každý je zodpovědný za sebe a za své děti - a každý musí samostatně vyhodnotit, co si může v té konkrétní situaci a za těch daných okolností dovolit a co ne.

Zde konkrétně já třeba vím, že zrovna toto se u nás stát nemůže (nemáme skleněné dveře ani podobné nástrahy a moje děti jsou prostě takové, že se po bytě honit nebudou) - ovšem také vím, že se může stát tisíc jiných věcí. Může začít hořet, může na ně spadnout lustr, můžou uklouznout na dlaždičkách v koupelně… Stát se může kdykoli, komukoli a cokoli - nicméně já se odmítám duševně zničit z vědomí, že miluju své děti a nechci, aby se jim cokoli stalo.

Není to o dětech - je to o mně, o matce. O tom, kdy, jak a kterou situaci vyhodnotím, na co budu nebo nebudu mít nervy, co budu resp. nebudu za daných okolností považovat za nejvhodnější řešení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
150064
6.1.17 14:06
@kacka52 píše:
Já jsem byla poprvé sama doma delší dobu v 7-8 letech, druhá třída na zš. Byla jsem nemocná, babičky nefungovaly/byly daleko/pracovaly, naši v práci. Doma jsme měli telefon, takže mi máma volala nebo jsem volala já jí. Sama jsem byla do doby, než přišel bratr ze školy. Ale já byla hodné a zodpovědné dítě, které nikdy neudělalo žádnou kravinu a naši se na mě mohli vždy spolehnout. Dceru mám ještě malou, takže netuším jak to bude u nás. Ale někdy v té 2.-3. třídě na zš už bych ji doma nechala, pokud se podle toho bude chovat. Přes noc určitě až na druhém stupni zš, v těch 12-13 letech. Něco jiného je být sám doma v bytě, než třeba v baráku, kde se děti určitě můžou víc bát.

My bývali s mým o rok starším bratrem sami doma když jsme byli na druhém stupni ZŠ, pár hodin než naši přišli z práce, ale byli jsme vycepovaní, a táta kdykoli projížděl kolem baráku traktorem, a to bývalo často, tak nás zkontroloval.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
20.1.17 17:03

Moje kamarádka má čerstvě narozené dvojčata a čtyřletou holčičku a nechává několikrát denně děti samotné doma když jde venčit psa. Večer až usnou tak venčí i hodinu. Má chůvičku, která funguje přes mobil. Docela jsme se kvůli tomu chytly, ne že bych ji to nějak vyčítala, ale říkala jsme jí že doufám, že aspoň chodí po schodech a nejezdí výtahem. Já mám z toho fakt hrůzu. Dnes jsem si na to vzpomněla, protože jsem šla na záchod a byla jsem tam ve tmě a syn mě začal hledat a měl normálně hrůzu v očích že nevidí maminku, představa, že se mi tak v noci dítě probudí a začne mě hledat - a já nikde nebudu, to asi nebude moc pěkný zážitek pro to dítě. Jak to děláte vy s tím psem apod?

Prosím o ponechání anonymu kvůli kamarádce, které si jinak nesmírně vážím ;)

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin