Děti téměř bez prarodičů

Napsat příspěvek
Velikost písma:
610
28.11.16 18:52

Co ti na to říct…pokud nechtějí děti bych jim nenutila. O naší se taky kromě prababičky, která si jí samotnou nebere, ale pravidelně mi volá ať přijdeme. Mě někam uklidí a hrajou si spolu. Moje mamka čas nemá sama má ještě dvě děti, takže jí vidí párkrát za uherák. Otec dceru viděl asi 5× jako miminko, nestykame se a tchyně… zaprvé nemá zájem a za druhé tak hnusně zlému a falešnému člověku jako je ona bych nesvěřila křečka natož své dítě. Takže dcera je taky pořád jen s náma, jsme vlastně taky jen tři a i když je to někdy na palici a fakt bych ten den pro sebe potřebovala neřeším to, hlavně že má rodiče. Vždy si říkám, že my ani ona o nic neprichazime, ale přichází oni o to vidět vnučku růst a malá je jen jednou

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6993
28.11.16 18:53

My mame jedny prarodiče 100km, jsou mobilní-maji auto, velkou slevu na vlak, sice pracuji, deti videt chteji a venuji se jim, ale jestli sami prijedou 3× za rok, je to hodně. My nemame auto, ale jezdime tam kazdy mesic :nevim:
Jezdit vlakem s detma a kocarem neni uplne sranda, ale co se da delat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13048
28.11.16 18:56

Já jsem u babičky byla ráda hlavně proto, že mi nevnucovala žádné její aktivity a výlety(jako moji rodiče) a nechala mě hrát, jak jsem uznala za nutné.
Pouze regulovala to, abych nezbořila barák.
Ona jako mnoho starších lidí nerada cestovala, u nás nebyla skoro vůbec, já jsem jezdila k ní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31672
28.11.16 18:57

Chápu, že to zamrzí, ale nic s tím nenaděláš no. moje amka říkala nejstaršímu že tam mže spát, až bude větší(jako malýho bych ho ani nechtěla tam nechávat), teď už větší je, a nechce ho tam, blbý je, že syn si to pamatuje, že mu říkala, že až bude velkej, tak tam bude moct občas spinkat, tk se furt ptá, proč nemůže :roll: měla o děti zájem, jen když byl nejstarší malinkej, od tý doby se zájem snižuje, našla si jiný kamarády, zájmy, a ty jsou přednější než vnoučata…měli jsme jet přespříští sobotu na trhy, bylo to domluvený, včera to zrušila, že ten ten nemůže, že jede s kamarádkou, tak horko těžko hledáme jiný termín. vídat se s námi moc nechce, dva starší kluky si sama vezme tak 3 krát do roka na 2-3 hodiny, nejmenšího vůbec. nic s tím nenadělám, mrzí mě to, ale zase jí přeju, že má kamarády a koníčky, a jsem ráda, že jí slouží zdraví :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20777
28.11.16 18:58

A proč tam s dětma nespíte? Já běžně jedu s dětma na pár dní :nevim: Ono to může pramenit i z toho, že mají strach, že se nezvládnou postarat, přeci jen je to velká zodpovědnost.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.11.16 19:12
@Amys píše:
A proč tam s dětma nespíte? Já běžně jedu s dětma na pár dní :nevim: Ono to může pramenit i z toho, že mají strach, že se nezvládnou postarat, přeci jen je to velká zodpovědnost.

Ale jo, u mé mamky spíme, je to daleko, takže se to nedá moc praktikovat na otočku. S mamkou a mojí sestrou a jejími dětmi jsme každé léto společně trávily týden buď u nich, nebo u nás. (Ale musím říct, že to byl kolikrát perný týden, sestra je vcelku cholerik a tak trochu hysterka, s mamkou se před dětmi hádaly, takže mě to opravdu stálo dost nervů a úsilí, aby se to urovnalo a ten týden proběhl do konce, naše děti se tety i bály…) K manželovo rodičům jsme o prázdninách asi třikrát v létě jeli na prodloužený víkend, kdy oni s námi na výlet nikam nechtěli (děda šel radši na tenis s kamarády apod.), takže jsme s dětmi vyrazili někam sami. Loni a letos jsme tam už nespali. Strach o to, že by je nezvládli, si myslím, že nemají. Běžně u nich bývají další dva vnuci a ti jsou vcelku torpéda… Jinak letos jsem si vzala na týden synovce (děti mé sestry) k nám, aby byli aspoň pohromadě s našimi dětmi, pak i dojela na tři dny babička. Ale jako upřímně řečeno (byť se stydím a je mi to líto) není to pro mě dovolená, byla jsem z toho týdne docela unavená, čtyři děti ve věku necelé 3, 5, 5 a 6 let byly na mě dost :)) Ale rádi na to vzpomínají a už se těší na další léto :) uf

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
28.11.16 19:18

Spíš závidím jiným dětem ten každodenní kontakt s prarodiči, denně vidím, jak jiné děti vyzvedává třeba babička ze školy nebo školky, jak je pusinkuje a říká, že mu uvařila to či ono, že spolu budou sázet, hrát nějakou hru a tak. Ale to je jasný, že v našem případě nejde, když jsme k nejbližším prarodičům hodinu cesty… Už jsem i přemýšlela, jestli se nestěhovat do stejného města, co je moje mamka, ale ona je stejně furt v práci a tady už mají děti kamarády, my práci, dům atd. Když je pak dovezu k babi a dědovi, tak slyším: jděte nahoru… a za chvíli: zavřete si dveře :zed:

  • Citovat
  • Upravit
20777
28.11.16 19:19

Aha, tak to je škoda. Ale já se přiznám, že když jedeme k babičce, takže žádné výlety neplánujeme, jezdím tam s dětmi sama a prostě se užíváme s babičkou (můj táta už nežije), krmíme králíky, slepice a nanejvýš se jdeme projít do parku :D Ale je fakt, že třeba babičce nevadí, když jí děti případně obrátí barák vzhůru nohama (vládne tam docela uvolněný režim). Jinak napadá mě akorát, jestli třeba tím, že tam ty ostatní děti jsou častěji, tak na ně jsou více zvyklí a proto se je třeba nebojí hlídat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.11.16 19:25
@Amys píše:
Aha, tak to je škoda. Ale já se přiznám, že když jedeme k babičce, takže žádné výlety neplánujeme, jezdím tam s dětmi sama a prostě se užíváme s babičkou (můj táta už nežije), krmíme králíky, slepice a nanejvýš se jdeme projít do parku :D Ale je fakt, že třeba babičce nevadí, když jí děti případně obrátí barák vzhůru nohama (vládne tam docela uvolněný režim). Jinak napadá mě akorát, jestli třeba tím, že tam ty ostatní děti jsou častěji, tak na ně jsou více zvyklí a proto se je třeba nebojí hlídat?

Ale naše děti mají pět a šest let, už jsou přeci velké. Nemyslím si, že by byly neposlušné, ve školce a škole je chválí. Jen si k nim asi prarodiče nenašli cestu. Nevím. :nevim: Přitom jsme tam první 4 roky jezdili co tři týdny, někdy i po 14 dnech. Děda, ještě když byly malé, říkal, že až povyrostou budou si je brát na prázdniny, ale už ho to přešlo. Jako já je chápu, mají svůj život, své koníčky… Jen mi prostě přišlo fakt líto třeba v létě, že jsem byla s dětmi doma sama (jezdili jsme teda po výletech) a babička o pár km dál sama v domě s mega zahradou k tomu. A celé léto manželovi ani nezavolala. Byli jsme tam v červnu a pak se s dětmi viděli až v září. Protože já už jsem to zabalila a manžel asi taky.

  • Citovat
  • Upravit
327
28.11.16 19:39

Milá zakladatelko, u nás si děti prarodiče také neužijí a přesně vím, jak se cítíš, prostě jak to člověka mrzí. Mě to mrzí dost, mám kamarádky, které mají babičky hlídací, dost obětavé, a i když to těm kamarádkám přeju, někdy mě to prostě zamrzí, že já to nemám. Za prvé mě to mrzí kvůli dětem - ten vztah s prarodiči je prostě jiný než s rodiči a pro děti je to veliké plus. Za druhé proto, že člověk nemá takový ten oddechový čas, kamarádky chodí cvičit, jezdí s manželem do kina, na zábavu, do restaurace, ke kadeřníkovi apod… mě to s mými dětmi baví, ale někdy toho mám po krk a potřebovala bych vydechnout. No jenže babičky nehlídají.
Jinak naše babičky mají obě k nám „docházkovou“ vzdálenost, jedna tak 20 min. chůze, druhá tak 30 minut, to se ještě dá, jsou fit, ale děti je nebaví. Nechodí k nám a když přijdu já k nim, tak se dětem stejně nevěnují, jedna začne uklízet nebo vařit… že má práci a nemá na nás zrovna čas, že jsme přišli v nevhodný čas a druhá se zrovna musí koukat na televizi, protože běží její seriál (jo to běží celodenně).
Někdy mě to mrzí víc, někdy méně.
Mezi babičkami jsou obrovské rozdíly. Člověk si tu jejich pozornost prostě nemůže nárokovat, není jejich povinností věnovat se vnoučatům. Holt na děti nejsou, chtějí mít asi svůj klid, z tohoto hlediska to chápu a rozumím tomu. Jsou ženy, které prostě ta péče o děti nenaplňuje, nebaví je to, tak co by se staraly o vnoučata, že.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.11.16 20:16
@Tóňa2 píše:
Milá zakladatelko, u nás si děti prarodiče také neužijí a přesně vím, jak se cítíš, prostě jak to člověka mrzí. Mě to mrzí dost, mám kamarádky, které mají babičky hlídací, dost obětavé, a i když to těm kamarádkám přeju, někdy mě to prostě zamrzí, že já to nemám. Za prvé mě to mrzí kvůli dětem - ten vztah s prarodiči je prostě jiný než s rodiči a pro děti je to veliké plus. Za druhé proto, že člověk nemá takový ten oddechový čas, kamarádky chodí cvičit, jezdí s manželem do kina, na zábavu, do restaurace, ke kadeřníkovi apod… mě to s mými dětmi baví, ale někdy toho mám po krk a potřebovala bych vydechnout. No jenže babičky nehlídají.
Jinak naše babičky mají obě k nám „docházkovou“ vzdálenost, jedna tak 20 min. chůze, druhá tak 30 minut, to se ještě dá, jsou fit, ale děti je nebaví. Nechodí k nám a když přijdu já k nim, tak se dětem stejně nevěnují, jedna začne uklízet nebo vařit… že má práci a nemá na nás zrovna čas, že jsme přišli v nevhodný čas a druhá se zrovna musí koukat na televizi, protože běží její seriál (jo to běží celodenně).
Někdy mě to mrzí víc, někdy méně.
Mezi babičkami jsou obrovské rozdíly. Člověk si tu jejich pozornost prostě nemůže nárokovat, není jejich povinností věnovat se vnoučatům. Holt na děti nejsou, chtějí mít asi svůj klid, z tohoto hlediska to chápu a rozumím tomu. Jsou ženy, které prostě ta péče o děti nenaplňuje, nebaví je to, tak co by se staraly o vnoučata, že.

to je smutné. u jedněch prarodičů se taky pouští třeba tenis apod., ale většinou až ke konci naší návštěvy. Aspoň že si s námi dospělými vydrží povídat, ale kolikrát mě ty hádky o politice nebo novém obč. zákoníku nebaví a jdu nahoru za dětmi

  • Citovat
  • Upravit
7355
28.11.16 21:08

Zakladatelko, od mých rodičů je to velmi podobné. Vzdálenost 200km, jezdíme tak 4× do roka, v létě na týden. Program probíhá tak, že se ráno nasnídáme, vypakujeme a jedeme na celodenní výlet: děti, já a manžel. Večer přijedeme, večeře, vykoupat, uložit (já a manžel)…
Táta sedí u pc, hraje karty, máma obstarává domácnost a pak sedí u svého pc a hraje hry nebo co.
K nám přijet nemůže za „zlatým“ xy, protože musí hlídat mojí starší sestře děti. Většinou to vychází 2-3× týdně vypravit a vyzvednout ze školy a školky.

Tchýni máme 10km, ta si od 3 let syna na víkend občas bere a chodí spolu obhlížet nádraží. Teď tam byla asi 3× na odpoledne i dcerka, ale spaní tam zatím není vyřešené.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.11.16 21:24
@dedrichov píše:
Zakladatelko, od mých rodičů je to velmi podobné. Vzdálenost 200km, jezdíme tak 4× do roka, v létě na týden. Program probíhá tak, že se ráno nasnídáme, vypakujeme a jedeme na celodenní výlet: děti, já a manžel. Večer přijedeme, večeře, vykoupat, uložit (já a manžel)…
Táta sedí u pc, hraje karty, máma obstarává domácnost a pak sedí u svého pc a hraje hry nebo co.
K nám přijet nemůže za „zlatým“ xy, protože musí hlídat mojí starší sestře děti. Většinou to vychází 2-3× týdně vypravit a vyzvednout ze školy a školky.Tchýni máme 10km, ta si od 3 let syna na víkend občas bere a chodí spolu obhlížet nádraží. Teď tam byla asi 3× na odpoledne i dcerka, ale spaní tam zatím není vyřešené.

to se fakt vidíte s rodiči tak málo? 4× ročně? to jsme na tom ještě dobře, koukám

  • Citovat
  • Upravit
7355
28.11.16 22:03
@Anonymní píše:
to se fakt vidíte s rodiči tak málo? 4× ročně? to jsme na tom ještě dobře, koukám

no jo, musí to být prodlouželný víkend, takže velikonoce, potom v létě, podzim a vánoce… mamka třeba 2-3× za rok přijela, ale to bylo dřív, sestra změnila zaměstnání, takže potřebujou pomoc. Co nadělám, jsem mladší sourozenec, proto je u mě všechno později, tudíž vnouče č. 4 a 5 už mají smůlu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.11.16 22:12
@dedrichov píše:
no jo, musí to být prodlouželný víkend, takže velikonoce, potom v létě, podzim a vánoce… mamka třeba 2-3× za rok přijela, ale to bylo dřív, sestra změnila zaměstnání, takže potřebujou pomoc. Co nadělám, jsem mladší sourozenec, proto je u mě všechno později, tudíž vnouče č. 4 a 5 už mají smůlu.

hmmm, no moje starší ségra mamku taky hodně zapojila. Švagr odjel do zahraničí za prací na min. rok, takže se mamka na sestry popud přestěhovala k nim do města a hlídá několikrát týdně celé dny nebo i víkendy. Už je z toho kolikrát unavená, ale už to tak rozjeli, jinak to ted moc nejde. Na jednu stranu je fajn, že mamka není tak sama, zná i něco jiného než práci. Kdybych to ale měla brát ukřivděně, už ten 3/4 rok, co je švagr pryč, šly naše děti dost stranou. My akorát dojedem na víkend mamce pomoct, aby nebyla na vnuky sama, ale nejde to vždy samozřejmě. K nám se už nedostane, páč budto je na víkend v práci, nebo hlídá sestry děti. Střídají se ve směnách.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová