Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Pokud vím, tak v kojeneckých ústavech jsou dobrovolníci. Ale nemyslím si, že bys tam mohla dobrovolničit jako neplnoletá. Zkus si tam zavolat.
Pro děti z dětských domovů existuje program Pěti P, informovala bych se tímhle směrem. Středoškolačka by se do něj možná zapojit mohla. Já jsem jako středoškolačka v tomto programu byla.
@Kolotočč píše:
Možné to většinou je, ale jako odchovanec z děcáku Tě prosím nedělej to. Mě se v děcáku hrozně líbilo, ale tohle byla jedna z věcí, která mě na pobytu tam stvala a štve to všechny děti. Tyhle návštěvy jsou trapný. Představ si, že ti je třebas 11 a po bytě ti chodí návštěva, kterou neznas a leze ti do soukromí. V rámci korektních vztahů s veřejností to vedení akceptuje, vychovatelé musí respektovat nařízení vedení, musí děti poučit, že se mají chovat slušně, musí si uklidit, jinak přijde odebrání nějaké výhody. A ty jako to děcko to musíš udělat a přitom si připadáš jak cvičená opice, kterou chodí někdo očumovat, leze mu do toho mála soukromí, které má a ještě se musí tvářit nadšeně. A nejhorší byly mladé holky. V děcáku jsou děti od tří, klidně až do 26, v rodinných skupinách dohromady a děti nad sedm let to prostě těžce nesou.Příspěvek upraven 25.07.21 v 00:09
Jj a ještě se člověk musí tvářit povinně vděčně ![]()
@Kolotočč píše:Jj a ještě se člověk musí tvářit povinně vděčně
Možné to většinou je, ale jako odchovanec z děcáku Tě prosím nedělej to. Mě se v děcáku hrozně líbilo, ale tohle byla jedna z věcí, která mě na pobytu tam stvala a štve to všechny děti. Tyhle návštěvy jsou trapný. Představ si, že ti je třebas 11 a po bytě ti chodí návštěva, kterou neznas a leze ti do soukromí. V rámci korektních vztahů s veřejností to vedení akceptuje, vychovatelé musí respektovat nařízení vedení, musí děti poučit, že se mají chovat slušně, musí si uklidit, jinak přijde odebrání nějaké výhody. A ty jako to děcko to musíš udělat a přitom si připadáš jak cvičená opice, kterou chodí někdo očumovat, leze mu do toho mála soukromí, které má a ještě se musí tvářit nadšeně. A nejhorší byly mladé holky. V děcáku jsou děti od tří, klidně až do 26, v rodinných skupinách dohromady a děti nad sedm let to prostě těžce nesou.Příspěvek upraven 25.07.21 v 00:09
@Anonymní píše:
@Kolotočč neříkej, že třeba ty tříletí nejsou rádi za pomazlení a někoho, kdo se jim bude věnovat
Ano, jsou rádi. Jsou rádi tak moc, že se rychle navážou skoro na kohokoli a pak celou noc prořvou, když ta osoba není, protože v to hle věku ještě nechápou, že oni ti „svojí“ osobu mít nebudou. A někdo jako tehdy já k nim pak musí vstávat a nevyspí se na druhý den do školy ![]()
Btw prosimtě nikoho neadoptuj dokud trochu nevyspěješ, z tebe úplnému stříká že se chceš cítit ušlechtile za každou cenu a tihle lidi byli v děcáku vždycky zdaleka nejhorší ![]()
@Pears206 píše:
K těm nikoho nepouštějí, akorát jim to udělá v hlavě zmatek. Navíc zařízení pro děti do 3 let patří pod rezort zdravotnictví.I hostitelská péče, což je forma náhradní rodinné péče, kdy si hostitel bere dítě domů na víkendy a návštěvy, je vhodná až pro děti starší. Věkovou hranici bych musela dohledat, ale je to až okolo 10 let.
Představa, že někoho cizího pustí do DD, ještě teď v době covidové, je opravdu lichá.
Můžeš působit jako dobrovolník přes nějakou organizaci, ale to je spíš pomoc s realizací programu a akcemi pro celou skupinku než že by sis k sobě připoutala konkrétní dítě. Vím to, protože jsem spolupracovala se sociálně aktivizačními službami pro rodinu a pomáhají i v SOS vesničkách a místním DD. Navíc mazlit se s nimi nesmíš. Dobrovolníci prochází školením a nesmí překračovat své kompetence.
A v dnešní době už skoro v každém dětském domově žijí děti v rodinné skupince, maximálně 6 dětí a u nich se střídají 2 až 3 dospělí, ti stejní. Děti se podílí na všech činnostech, snaží se fungovat jako rodina po všech směrech. Děti citovou derivací netrpí.
„Děti citovou deprivací netrpí“ - naprostý nesmysl. Zaprvé je tady deprivace, které si nese každé z kojeňáku vyšlé dítě a každé dítě, které prožilo odebraní z rodiny a to, co mu předcházelo. Zadruhé, žádný ústav, ať by v něm byly sebelepší rodinné jednotky s třemi zaměstnanci střídajícími se u dětí, nenahradí citovou vazbu dítěte na rodiče, o kterou buď přišly, nebo ji nikdy nepoznaly. Děti tam musí jako rodina fungovat s jinými dětmi, které ale nejsou jejich sourozenci, nejsou jejich rodina, a které se po čase vždycky mění, s dospělými, o kterých ví, že kdyby nedostávali mzdu, nechodí za nimi, a kteří mají svoje vlastní rodiny, o které se starají zadarmo. Jedno ze specifik, které jsem zažila u našich dětí v DD, bylo, že vyměnili vztahy za hmotné statky (materiálně zabezpečené jsou děti v DD lépe, než leckteré dítě ve fungující rodině). Když máš funkční rodiče, je v podstatě jedno, s kým blízkým se dá mazlit mimo ně, pokud je nemáš, je náruč kohokoliv jiného prostě málo. Děti v děcáku jsou citově poznamenané všechny do jednoho a jakýkoliv ústav nemá ze své podstaty šanci něco s tím udělat.
@SlečnaDahlia - určitě máš pravdu, ale na druhou stranu, když jsem občas viděla některé ty rodiny ve „Výměně manželek“, tak mi přišlo, že by snad těm dětem bylo v domově líp - alespoň by dostali najíst, uměly by si vyčistit zuby a nemusely se stydět za vlastní rodiče.
@SlečnaDahlia píše:
„Děti citovou deprivací netrpí“ - naprostý nesmysl. Zaprvé je tady deprivace, které si nese každé z kojeňáku vyšlé dítě a každé dítě, které prožilo odebraní z rodiny a to, co mu předcházelo. Zadruhé, žádný ústav, ať by v něm byly sebelepší rodinné jednotky s třemi zaměstnanci střídajícími se u dětí, nenahradí citovou vazbu dítěte na rodiče, o kterou buď přišly, nebo ji nikdy nepoznaly. Děti tam musí jako rodina fungovat s jinými dětmi, které ale nejsou jejich sourozenci, nejsou jejich rodina, a které se po čase vždycky mění, s dospělými, o kterých ví, že kdyby nedostávali mzdu, nechodí za nimi, a kteří mají svoje vlastní rodiny, o které se starají zadarmo. Jedno ze specifik, které jsem zažila u našich dětí v DD, bylo, že vyměnili vztahy za hmotné statky (materiálně zabezpečené jsou děti v DD lépe, než leckteré dítě ve fungující rodině). Když máš funkční rodiče, je v podstatě jedno, s kým blízkým se dá mazlit mimo ně, pokud je nemáš, je náruč kohokoliv jiného prostě málo. Děti v děcáku jsou citově poznamenané všechny do jednoho a jakýkoliv ústav nemá ze své podstaty šanci něco s tím udělat.
Nemusíš mi tu dělat přednášku a vytrhovat větu z kontextu. Moc dobře vím, co je to citová deprivace. Srovnávala jsem podobná zařízení dřív a dnes.
Dnešní fungování „ústavů“ se snaží tyto nežádoucí jevy mírnit a eliminovat. Deti žijí v rodinných buňkách, mají 2 až 3 stálé pečovatele. Jejich život se snaží přiblížit rodině. Navíc si myslím, že dítěti je mnohdy v takovém zařízení lépe než v nefunkční rodině, kde ho týrají fyzicky i psychicky. Pokud dítě studuje, může tam setrvat až do 26 let. A zlepšuje se péče po odchodu z DD. Děti dostávají darem finanční obnos, pokud nemají kam jít, je více než dřív dostupný startovací byt.
Ze strany OSPOD a ostatních orgánů je vždy snaha nechat děti v rodině, pokud to jen trochu jde. Takže dostat se do zařízení není až tak lehké.
A stojím si za tím, že tito dobrovolníci s dobrým úmyslem pomoct můžou celou situaci ještě zhoršit. A o tom je tato diskuze.
@Taara69 píše:
@SlečnaDahlia - určitě máš pravdu, ale na druhou stranu, když jsem občas viděla některé ty rodiny ve „Výměně manželek“, tak mi přišlo, že by snad těm dětem bylo v domově líp - alespoň by dostali najíst, uměly by si vyčistit zuby a nemusely se stydět za vlastní rodiče.
Výměnu manželek už nesleduji, ale mám ten samý pocit.
@Anonymní píše:
@Leviatan V mém případě by to nebylo možné, jsem ještě mladá studentka bydlící u rodičů
většina ústavů dobrovolníky používá, buď s nimi pracují přímo, nebo skrze nějakou organizaci. Takže si najdi web toho nejbližšího, prohledej ho a když nenajdeš přímou informaci, tak jim napiš. A když zrovna natrefíš na ústav, kde tohle nedělají, tak napiš někam jinam.
Větší šanci máš v děcáku.
Stejně tak dobrovolníky, zejména na respitní služby - tedy že vezmeš dítka na půl dne ven a postaráš se o ně využívají i pěstouni, tam se ozvi nejbližší organizaci která poskytuje pěstounským rodinám doprovázení.
Tipla bych si že ve všech případech ale bude potřeba abys byla plnoletá.
@Taara69 Kazdy dite by si vybralo ty rodice. To uz by musely byt fakt jo tyrany a zanedbavany, aby sly radsi do ustavu. A kolikrat i ty tyrany budou radsi doma. To cisteni zubu by spis braly jako prijemny bonus ![]()
@Liberalissima díky za zhodnocení mé osoby. Nevděčnost lidí je do nebe volající
@Anonymní píše:
@Dobrej_tym já jsem už ale plnoletá, teďka jsem maturovala
V tom pripade budes mit dobrovolniceni snazsi ![]()
Akorat teda kojenaky celkem rusi, v nekterych krajich uz neni zadny. A deti, ktere tam zustavaji, byvaji vazne postizene. Samozrejme o to vic lasky a pece potrebuji
Jen abys s tim pocitala. Je to moc hezky plan.
@Dobrej_tym děkuji
bydlím v Praze, takže tady ještě kojenaky jsou, převážně spadají pod namocnice
Nejsem z oboru, ale mám dojem, že děti z ústavů mají cizích lidí (tety, vedoucí kroužků, dobrovolníci), kteří se jimi zabývají, dostatek, chybí jim rodina a tu nenahradíš
A když od tebe čtu „nevděčnost lidí je do nebe volající“, tak mám teda pocit, že si chceš saturovat vlastní potřeby, moc dobře mi to nezní.
Každopádně, co dělat dobrovolníka v nějaké vyloučené lokalitě, nizkoprahovem centru…? Tamní děti rodinu mají, ale mají právě málo těch podnětů, kroužků, doučování, zájmu… Tam bys mohla být užitečná. Mám s tím krátkou zkušenosti a bylo to nenásilné a z obou stran dobrovolné.
@Pears206 píše:
Nemusíš mi tu dělat přednášku a vytrhovat větu z kontextu. Moc dobře vím, co je to citová deprivace. Srovnávala jsem podobná zařízení dřív a dnes.Dnešní fungování „ústavů“ se snaží tyto nežádoucí jevy mírnit a eliminovat. Deti žijí v rodinných buňkách, mají 2 až 3 stálé pečovatele. Jejich život se snaží přiblížit rodině. Navíc si myslím, že dítěti je mnohdy v takovém zařízení lépe než v nefunkční rodině, kde ho týrají fyzicky i psychicky. Pokud dítě studuje, může tam setrvat až do 26 let. A zlepšuje se péče po odchodu z DD. Děti dostávají darem finanční obnos, pokud nemají kam jít, je více než dřív dostupný startovací byt.
Ze strany OSPOD a ostatních orgánů je vždy snaha nechat děti v rodině, pokud to jen trochu jde. Takže dostat se do zařízení není až tak lehké.
A stojím si za tím, že tito dobrovolníci s dobrým úmyslem pomoct můžou celou situaci ještě zhoršit. A o tom je tato diskuze.
Promin, ale sebelepsi bunka nenahradi matku. Navic vetsina deti v takovych bunkach nezije. Zrovna v kojenakach byvali dobrovolnici strasne treba. Sestry tam kolikrat brecely nad detmi, ze neni v jejich silach dat jim pozornost a peci, kterou potrebuji. Nektera miminka si treba dobrovolnici brali do satku, aby jen nelezela a mela fyzicky kontakt.
I tak jsou ty deti emocne poskozene.
Příspěvek upraven 25.07.21 v 16:22