Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Dítě, nebo potrat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
9.2.20 09:09
@kryselota Netrpím žádným psychickým onemocněním, myslela jsem si, že ho chci, ale teď mi dochází, že to spíš byl jen způsob, jak utéct z nevyhovující práce..
- Citovat
- Upravit
9.2.20 09:11
No když tak čtu tady ty diskuze na emiminu, tak než si ženská pořídí miminko, měla by projít psychologickým vyšetřením, jestli je na dítě dost zralá. 
k otázce. Dítě si nech. Protože by se pak dost dobře mohlo stát, že si ho necháš vzít a zase budeš brečet, jaka to byla chyba. Ber to tak, že s tebou cloumaji hormony.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.20 09:11
@Anonymní píše:
Potřebuju další názor, nebo nestranný pohled… Je mi 28 let, jsem v 8 týdnů. Máme s přítelem nový byt na hypotéku, kde nám ještě chybí některé kusy nábytku. Pracuju v nevyhovující práci, kterou jsem chtěla do několika měsíců změnit. Myslela jsem si, že jsem na dítě připravená, ale od první návštěvy doktorky jenom brečím, jsem paralyzována a doufám, že se potvrdí, že tomu dítěti nefunguje srdce. Bojím se toho dítěte, bojím se života, který nastane po porodu. Najednou jsem ztratila pevnou půdu pod nohama a cítím, že na dítě rozhodně nejsem připravena, nejsem připravena vzdát se své svobody, svého pohodlí (a to vstávám každý den v 4:00 a jedu dvě hodiny do práce, kde mě šikanují). Bojím se, že se zhorší mé vztahy s okolím, hlavně s mladší sestrou, a já budu pořád sama… Zvažuju potrat, přítel říkal, že mě podpoří, ať zvolím cokoliv… Co byste dělaly vy?
Drahá, mám obě děti plánované, a chtene, ale kdyz jsem objevila pozitivni test, tak jsem tohle prozivala taky. Prisuzovala jsem to možnosti volby, nebot ve 12 tydnu se vsechno rozplynulo a bylo. V 28 bych si teda ditko uz take nechala, muze to byt poslední možnost nezproblemoveho otěhotnění… Prave se zbavis, bud te prevedou na jinou, nebo…no, to nechci animpsat, prijde mi to jako zneuzivani systému. Hlavne nedávej výpověď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
9.2.20 09:12
Zažíváš jen paniku pod náporem hormonů, to má spousta žen. Opravdu nejsme všechny jak sluníčka a nezáříme štěstím. Tvoje myšlenky jsou vcelku normální a běžné. Pokud půjdeš na potrat, tak se složíš definitivně, to mi věř. Budeš si to do konce života vyčítat. Co má tvoje práce společného s těhotenstvím? Vždyť ji díky tomu za chvíli opustíš nebo můžeš jít na neschopenku hned. A nezlob se, ale psát, že vám chybí pár kousků nábytku a tak si nemůžeš dítě dovolit, tak to už je trochu kách… Neboj, ta panika za chvíli přejde a až to mimčo budeš mít, tak nebudeš chápat, jak jsi mohla takhle přemýšlet.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.2.20 09:12
Nejhorší je, že v hlavě nemám jedinou pozitivní představu spojenou s budoucností a tím dítětem…
- Citovat
- Upravit
9.2.20 09:14
@Anonymní píše: @kryselota Netrpím žádným psychickým onemocněním, myslela jsem si, že ho chci, ale teď mi dochází, že to spíš byl jen způsob, jak utéct z nevyhovující práce..
V tom případě bych si ho rozhodně nechala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.20 09:14
Hlavně já bych tu chtěla říct že dítě život neničí, změní, je to náročnější možná ale! Nám děti strašně život.. Jak to říct… Obohatil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.2.20 09:22
@kavulenka A jak zvládáš neustálý křik dítěte a vstávání každou hodinu? Nedokážu si v téhle roli sebe představit…
- Citovat
- Upravit
9.2.20 09:25
Naše dítě je taky plánované, když to „vyšlo“ tak byla histerie co budeme dělat. Žádná radost a dojetí. Teď tady běhá tříleté torpédo a je mi fajn
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.20 09:27
To je jen počáteční panika. Zázemí máš, partnera taky a věk na dítě úplně ideální 
miminko bych si nechala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lebambule
9.2.20 09:30
@Anonymní píše:
@kavulenka A jak zvládáš neustálý křik dítěte a vstávání každou hodinu? Nedokážu si v téhle roli sebe představit…
Nemusí ti neustále křičet a může dobře spát, to dopředu neví nikdo, ale i kdyby, není to navždy, jednou zase budeš spát celou noc. Mám druhé, od narození spí ukázkove, je to prototyp dokonalého kojence 
Dítě změní život, hodně, ale ne k horšímu, prostě jen je vše jinak.
Pak si to sedne.
Ale rozhodnou se musíš sama. Ať tak či tak, přeju ti, abys později nelitovala.
- Citovat
- Upravit
9.2.20 09:31
@Anonymní píše:
@kavulenka A jak zvládáš neustálý křik dítěte a vstávání každou hodinu? Nedokážu si v téhle roli sebe představit…
Dítě ale nezůstane nonstop brecici a to co popisuješ.. bude z nej taky normální clovek 
Mohla bys toho ani ne za 2 roky litovat..
Rozhodnutí je na tobě, ale brát život ze strachu z neznáma je blbost, stará jsi už dost a nečeká té přeci válka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Kouření beznikotinových ecigaret
- 13.07.26
- Anonymní
Výtok z prsu
- 11.07.26
- Anonymní
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
Potřebuju další názor, nebo nestranný pohled… Je mi 28 let, jsem v 8 týdnů. Máme s přítelem nový byt na hypotéku, kde nám ještě chybí některé kusy nábytku. Pracuju v nevyhovující práci, kterou jsem chtěla do několika měsíců změnit. Myslela jsem si, že jsem na dítě připravená, ale od první návštěvy doktorky jenom brečím, jsem paralyzována a doufám, že se potvrdí, že tomu dítěti nefunguje srdce. Bojím se toho dítěte, bojím se života, který nastane po porodu. Najednou jsem ztratila pevnou půdu pod nohama a cítím, že na dítě rozhodně nejsem připravena, nejsem připravena vzdát se své svobody, svého pohodlí (a to vstávám každý den v 4:00 a jedu dvě hodiny do práce, kde mě šikanují). Bojím se, že se zhorší mé vztahy s okolím, hlavně s mladší sestrou, a já budu pořád sama… Zvažuju potrat, přítel říkal, že mě podpoří, ať zvolím cokoliv… Co byste dělaly vy?