Sáhla jsem si na dno, potratila jsem

Anonymní
7.11.20 13:10

Dosáhla jsem na dno

Chtěla bych se vypovídat a třeba mi diskuse pak něco přinese.
Je mi 34 let. Bijí mi biologické hodiny. Na jaře tohoto roku jsem otěhotněla, ale pak v druhem trimestru potratila. Od té doby, už jsou to čtyři měsíce jsem na tom úplně mizerně. Nic mě netěší, stále myslím jen na další otěhotnění, které se nedaří. Včera mi přítel do telefonu řekl, ze z jeho strany to není ono. Že je na rozcestí… říkám to velice zjednoduseně. Že potřebuje šťastnou a v pohodě holku. A to já nejsem. Svírá mě strach ze už se mi nepodaří otěhotnět, ze si mě přítel nevezme..
strašně mě od pláče bolí oči. Měla jsem dva panické ataky.. a objednala jsem se na psychoterapii. Ale jinak vůbec nevím co se sebou. Lezim v posteli už od včerejška a defacto jsem nevstala. Příteli jsem psala, ze chci vztah zachránit, ze jej miluji…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
7.11.20 13:11

A bohužel vím, jak hrozně to celé zní…

  • Citovat
  • Nahlásit
9642
7.11.20 13:14

Tak k psychoterapii bych přidala ještě antidepresiva, případně jiné léky, které Ti psychiatr předepíše. Neváhej a výraz za ním, víš, on Tě může milovat a chápat, ale po určité době každému dojde trpělivost.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9642
7.11.20 13:15
@Anonymní píše:
A bohužel vím, jak hrozně to celé zní…

Zní to normálně, že jsi na dně, vykašli se na to, jak to zní.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2843
7.11.20 13:17

Ja hlavne moc nechapu, ze spolu nebydlite, v tvem veku a kdyz uz jste spolu cekali dite. Ono resit tyhle veci pres telefon nebo sms je cesta do pekla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25183
7.11.20 13:18

A to spolu ani nebydlíte?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
752
7.11.20 13:18

Tak to je smutný příběh. :hug: Vztahy jsou křehké z obou stran. Přítele odrazuje Tvá úporná snaha. Držím palce, aby psycholog pomohl.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
14601
7.11.20 13:21

No vezmi to ještě přes psychiatrii pro antidepresiva - ta psychoterapie je dobrá cesta, ale nejdřív potřebuješ srovnat depresi - která se ti zjevně rozjela do plnejch.

Respetkive základní léky ti může napsat i praktik e-receptem, pokud mu v pondělí zavoláš a popíšeš jak se cítíš, jak spíš, jak zvládáš základní aktivity a tak.

Takhle bude děsně těžké se jen zdvihnut a na tu terapii dojít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15937
7.11.20 13:22
@Anonymní píše:
Chtěla bych se vypovídat a třeba mi diskuse pak něco přinese.
Je mi 34 let. Bijí mi biologické hodiny. Na jaře tohoto roku jsem otěhotněla, ale pak v druhem trimestru potratila. Od té doby, už jsou to čtyři měsíce jsem na tom úplně mizerně. Nic mě netěší, stále myslím jen na další otěhotnění, které se nedaří. Včera mi přítel do telefonu řekl, ze z jeho strany to není ono. Že je na rozcestí… říkám to velice zjednoduseně. Že potřebuje šťastnou a v pohodě holku. A to já nejsem. Svírá mě strach ze už se mi nepodaří otěhotnět, ze si mě přítel nevezme..
strašně mě od pláče bolí oči. Měla jsem dva panické ataky.. a objednala jsem se na psychoterapii. Ale jinak vůbec nevím co se sebou. Lezim v posteli už od včerejška a defacto jsem nevstala. Příteli jsem psala, ze chci vztah zachránit, ze jej miluji…

To je d.ebil :,( to chce jiného chlapa a na rovinu, že chceš rodinu… Ale to se říká snadno. Jo blbá situace :hug: rozejít, rozhodit sítě, v 37 první, v 39 druhý :pankac: :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.11.20 13:27

My spolu bydlíme ale na víkend jel za rodinou

  • Citovat
  • Nahlásit
5562
7.11.20 13:28

Víš, jestli přítel nezačal mit pocit, že je dobrý jen na oplodnění… Že ho máš jen kvůli tomu… Nedovedu si představit jak se cítíš, musí to být hrozne, ale nemůžeš se upnout jen na další těhotenství… To pak je pochopitelné že to partner po té o době vzdává… Zkus psychiatra, panicka ataka je pěkný hnus. Dají ti léky a bude líp. Sama to nezvladnes, ale na tom není nic zlého. Občas všichni potřebujeme pomoct.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
7.11.20 13:29

Denní aktivity zvládám, padlo to na mě včera po tom telefonátu… mám doma neurol, ještě po tom potratu. Ale nikdy mi to moc nepomohlo

  • Citovat
  • Nahlásit
2327
7.11.20 13:30
@Anonymní píše:
Chtěla bych se vypovídat a třeba mi diskuse pak něco přinese.
Je mi 34 let. Bijí mi biologické hodiny. Na jaře tohoto roku jsem otěhotněla, ale pak v druhem trimestru potratila. Od té doby, už jsou to čtyři měsíce jsem na tom úplně mizerně. Nic mě netěší, stále myslím jen na další otěhotnění, které se nedaří. Včera mi přítel do telefonu řekl, ze z jeho strany to není ono. Že je na rozcestí… říkám to velice zjednoduseně. Že potřebuje šťastnou a v pohodě holku. A to já nejsem. Svírá mě strach ze už se mi nepodaří otěhotnět, ze si mě přítel nevezme..
strašně mě od pláče bolí oči. Měla jsem dva panické ataky.. a objednala jsem se na psychoterapii. Ale jinak vůbec nevím co se sebou. Lezim v posteli už od včerejška a defacto jsem nevstala. Příteli jsem psala, ze chci vztah zachránit, ze jej miluji…

Chápu, že. Spolu nebydlíte? Proč, v tomhle věku? Navíc, když plánuješ dítě. Potrat musí být hrozná věc, nezazila jsem a je mi to líto. Ale chápu i přítele, má jen jedny nervy a tu pohodovou holku potřebuje. I po tak hrozné zkušenosti musíš jít dál a být v pohodě, právě i kvůli tomu otěhotnění. Na druhou stranu oceňuji partnera v ton, že jedná na rovinu a nemá milenku.
Návštěva psychologa je asi ba místě, držím palce

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
387
7.11.20 13:32

Chapu jak hrozne ti je, ale nenech se natlacit do toho, ze jsi spatna ty… ano stahlo te to dolu, je to pochopitelne i kdyz ne uplne dobre, ale od toho ma byt ten druhy, ze te oodrzi… psychoterapi urcite zacni, ale pro sebe NE pro udrzivni vzthu d nekym, kdo chce “stastnou pritelkyni” a hakmile je mensi problem zdrha… bude to delat vzdy… Nejsi na dnesni dobu nijak stara, pockej si na tohoc kdo bude pri tobe i v horsich chvilih, protoze miminko muze byt pro vztah dost velk tasah, kdyz nespi je nemocne atd atd… a pak, ldyz uz je nasvete se sobeckeho nedospeleho partnera “zbavuje “ mnohem hure. Ty si zaslouzis lepsiho prt era a tvoje deti lepsiho tatu:):):).
Takze delej vse pro sebev abys byla v pohode, pak se ten spravny najde a treba s bim nebude zadny problem otehitnet:). Na tohohle se vykasly hned a nic nezachranuj, ze se chova spatne si musi uvedomit in a i tak bych mu sance nedavala, lide se nemeni:(.
Moc drzim palce at je pro tebe brzo vse veselejsi :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5562
7.11.20 13:33
@Anonymní píše:
Denní aktivity zvládám, padlo to na mě včera po tom telefonátu… mám doma neurol, ještě po tom potratu. Ale nikdy mi to moc nepomohlo

Tohle nechce jednorázový lék… A věř že i pro přítele to musela být rána, jen to většina mužů neumí dát najevo.. určitě by se rád odrazil ode dna společně s tebou… Já ho obdivuji. Hodně chlapů by si našlo povyražení a on místo toho narovinu říká, jak se cítí s dává to šanci to změnit a jistě s jeho pomocí… Držím palce!!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama