Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@unuděná no mne zase přišlo, že vyber mají celkem omezeny na “holcici” knížky nebo na ty “kouzelnické”, případně ty encyklopedie a naučné. Ale co Deník malého poseroutky, Mikulasovy patalie…? Něco moderního, vtipneho a ze života vybrat… ale tak jasne, zase nám tady zakladatelka nemůže vypsat úplně vše a třeba to zkoušeli taky
![]()
Příspěvek upraven 30.09.22 v 11:28
@Fiveone U nás se kroužek neplatí a vyloučila ji učitelka, že na to ještě není zralá a že nesleduje průběh hodiny. Chodu tam děti od 2. do 5. třídy.
Muj syn čte z donucení…
i ted v pátý třídě. Muze jit do knihovny a vybrat si co chce. Nechce nic, tak vytahnu pět knih a z tech si muze vybrat. O čtení jako takovem ale nedebatuju, vecer pět stránek, jinak neni tablet. Je to jako soucast školy, nečte moc dobře, tak prostě trénuje.
Ted chce nějakou blbinu o minecraftu, tak ji dostane k narozkám
a treba ho to chytí ![]()
@Mar__tanka1983 Deník Minecrafťáka? Ten je dobrej náhodou, syn to přečetl za jeden večer ![]()
Chápu, že ti to nějakým způsobem vadí, ale je lenost konec světa? Dokud vysloveně nepropadá samozřejmě. Tak holt bude línější, i tak může prožít super spokojený život. A kdoví, třeba se na střední nebo i později pro něco nadchne a ještě se budeš divit ![]()
@Mar__tanka1983 píše:
Muj syn čte z donucení…i ted v pátý třídě. Muze jit do knihovny a vybrat si co chce. Nrchce nic, tak vytahnu pět knih a z tech si muze vybrat. O cteni nedebatuju, vecer pět stránek, jinak neni tablet. Je to jako soucast dkoly, necte moc dobre, tak prostě trénuje.
Ted chce nějakou blbinu o minecraftu, tak ji dostane k narozkáma treba ho to chytí
Ano, u nás je to přesně stejné – dcera byla a je obrovský čtenář, syn je totéž, co popisuješ.
A fungujeme také tak – čte jako povinnost, bez přečtení určitého počtu stránek nebo kapitol si nesmí vzít počítač. A většinou se zadaří, tak kniha ho ve výsledku téměř vždycky zaujme, jen je potřeba ho donutit u ní vydržet.
Mozna by stalo za to ji nechat proverit na ADHD. Protoze to neni nutne o hyperaktivnich klucich, specialne u divek to muze mit prave takove projevvy.
@BohunkaP píše:
Ano, u nás je to přesně stejné – dcera byla a je obrovský čtenář, syn je totéž, co popisuješ.A fungujeme také tak – čte jako povinnost, bez přečtení určitého počtu stránek nebo kapitol si nesmí vzít počítač. A většinou se zadaří, tak kniha ho ve výsledku téměř vždycky zaujme, jen je potřeba ho donutit u ní vydržet.
Na tohle jsem se chtěla zakladatelky taky zeptat: když už dceru u něčeho přidržíš (jedno, jestli kniha, výlet, hra, návštěva apod.), baví jí to pak? Mluví o tom zpětně? Protože moje děti jsou kolikrát taky fakt zpruzelé, co po nich chci, na kole přece byli loni, do kina se jede dlouho metrem, tenhle výlet je moc do kopce a milion dalších keců kolem toho, ale když už se mi podaří je vytáhnout, tak jsou spokojení, užívají si to a mnohdy o tom mluví ještě po letech
Takže vím, že to mé „nucení“ má smysl.
Jinak zakladatelko, pokud by dcera nechtela fakt nic, delala by cinnosti se mnou, uvarit, uklidit, na prochazku nebo do přírody. Na syna teda nejvic platí drobný nátlak ve forme, ze jestli se nudi, muzu mu dát diktát nebo prepis z anglictiny, to se pak muze přetrhnout delat neco jineho. A obcas u toho něčeho zjistí, ze je to vlastne fajnový ![]()
@unuděná píše:
@BohunkaP @Keyllah @Semtex Já bych zakladatelku netahala za slovo s Harry Potterem a Narnií, přijde mi, že dceři dává hodně na výběr, píše, co všechno zkusili, lehké čtení i náročnější, aby si vybrala sama, časopisy, komiksy, nic. Takže mi to fakt nepřijde jako nucení do nevhodné četby. Btw moje druhačka zrovna čte HP a nemůže se odtrhnout
Jak jsem psala – pro dítě, které čte nerado, je to příliš složitá četba. A jestliže se opakovaně setká s takhle složitou knihou, od které navíc má dovoleno odejít a nedočíst ji, tak ho to ve finále od četby odradí ještě víc a ten začarovaný kruh se roztočí rychleji.
Pro děti tohohle založení je potřeba vybírat knížky opatrně a s velkým rozmyslem, jinak to bude mít opačný efekt.
@Ou píše:
Máš úplně normální dítě.Jen má tu smůlu, že jeho matka má dítě jako projekt, který musí formovat podle svých představ
A dcera má to štěstí, že raději jde do pasivní rezistence, tedy nic nedělá, místo toho aby se zneurotizovala do perfekcionistického uzlíčku nervů, kdy stejně ale nebude nikdy dost dobrá. Protože až dostane svobodu a vybuduje si nějaké sebevědomí, které teď má úplně udupané, protože prostě ti není dost dobrá, tak bude moci začít dělat to co chce. Neurotizovaná děcka se většinou utopí v zoufalé snaze získat nějaké ocenění, které si pak sami v sobě zneváží, protože to nebylo dokonalé - nikdy nebude.
Ty a tvoje představy jsou zádrhel - jen ti to ta psycholožka řekla profeisálníně ne na tvrdo.
A samozřejmě že se ti to nelíbilo. Protože to nasedá na to, jak se k tobě chovali tvoji rodiče a co sis zvniřnila a nehodláš na to mít náhled, protože to by znamenalo konfrontace s bolestí, co si musela prožívat jako dítě a to neuneseš.
Tak opakuješ ten vzorec na své dceři.
Změň přístup k sobě a dceři, pak to začne fungovat - mrkni třeba na tenhle koncept. Ale nemyslím si že to půjde bez toho, aby sis svoje staré rány prozkoumala a ošetřila v individuální psychoterapii. Když to neuděláš, bude puberta dost pekelná.
Příspěvek upraven 30.09.22 v 10:22
nevím úplně, jestli máš v tomto pravdu, já na svojí dceru nějaké přehnané nároky nemám a taky je dost flegmatik, škola jí nebaví, co se naučí, do týdne zapomene, na sport chodí, ale kdyby měla jinou povahu, tak je výkonostně úplně jinde, mrzí mě to kvůli ní, ale teď s nastupující pubertou vidím určitou změnu, začala chápat sama souvislosti, nadchla se pro japonské komiksy, takže konečně i něco čte
ale změna začala ve 4. třídě…
@unuděná píše:
@Mar__tanka1983 Deník Minecrafťáka? Ten je dobrej náhodou, syn to přečetl za jeden večer
Denik minecraftaka uz ma prectenej, tohle je nejaka novinka…meli zo v casopise ze skoly od knizniho klubu.
Taky ho bavila kniha o Among us
sice to byla nějaká hrozná řežba, furt se tam někdo vraždil, ale četl ![]()
@Anonymní píše:
@Ou Chápu, co tím chceš říct, ale toto není ten případ. Já jsem holka z vesnice. Celé dětství jsem přirozeně milovala zvířata, hlavně koně a u nich jsem trávila většinu času. Od 3. třídy jsem hrála na kytaru, naprosto dobrovolně. Nepamatuji si, že bych kdy já nebo někteří mí kamarádi prostě celé dny seděli a koukali z okna. Každého bavilo něco jiného - zvířata, tanec, kreslení, hudba, počítače, sport, čtení knih…cokoliv.Co nadváha? Nejí přitom moc, ani nemá hlad. Věčně se hrbí, má mizerné držení těla…Navíc má permanentně blbou náladu a nemá ani kamarádky.
Ano, mám takový projekt: mít zdravé a zdravě sebevědomé dítě, které má aktivní přístup k životu. Asi jako většina rodičů.![]()
Myslím že většina rodičů by udělalo dobře, kdyby si vzpomnělo na snažení, zamlklá těhotenství, první screeningy, strach při porodu o miminko, a připomnělo si, že mít zdravé živé dítě je zázrak a není potřeba, aby k tomu splňovalo sedmdesát dalších podmínek a splňovalo všechny naše představy, navíc ještě vybičované společností, která jede a tlačí na extrémní výkon a takřka dokonalost ve všech směrech.
Jako sorry ale tlačit už na osmileté děti, že ve svém volném čase nejsou dost produktivní a nejedou ve škole stále na 100%… souhlasím s @Ou, akorát vyrábíme neurotiky pak se strašně divíme, že dětští psychiatři nestíhají a desetileté holky mají anorexií (a ne, není to proto, že na instagramu viděly hubenou modelku, ale kvůli kecům a tlakům z rodin s okolí).
Příspěvek upraven 30.09.22 v 11:45
@Mar__tanka1983 Syn se paradoxně zamiloval do Foglara, to mě překvapilo. Sice se mě pořád ptal, co znamená který archaický výraz, ale přečetl snad 5 knih jedním dechem
Pardon zakladatelce za OT ![]()
@Pitaya1 píše:
Vždyť to jsou všechno těžké knížky pro druhačku. Výběr něco přiměřeného jejímu věku. Nedivím se, že ji tohle nebaví.
Souhlasím - moje třeťačka čte fakt hodně a ráda, ale tohle by i na ní bylo zatím dost náročné. U ní frčí „dětské horory“ - knížky o čarodějnicích, duchách apod - třeba „Mortina“ byla dle dcery bomba. Třeba by to tvojí negativistickou slečnu mohlo taky zaujmout - je to zčásti i komiksové, takže dítě má pocit že až tak moc nečte. Ony komiksy jsou vůbec super pro děti, co je čtení moc neba - to je můj syn a teď třeba zhltnul jedním dechem komiks o minecraftu, který je jeho nej koníček. Jo a pak u nás teda teď frčí „Kapitán Bombarďák“ - je to děsná ptákovina (existuje i film, který právě děti viděli a pak sami přišlí s tím, že tyhle knížky chtějí), žádná „krásná literatura“, ale to je dle mého v tomhle věku úplně jedno. Je jedno, co dítě čte, hlavně že čte.