Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A co jí teda konkrétně baví za ty čtyři deskovky? Hele a třeba knížky W. I.T. C.H. jste nezkoušely? Je to holčičí a dost dobrý. Nebo knihy o Martince. Nebo co třeba Gravitrax? Nelíbil by se jí? Existují i různé stavebnice s elektrickým obvodem nebo třeba Hexbug, pokud je technický typ. A ještě mě napadá jedna hodně důležitá věc… Jak jste na tom vy jako rodiče? Po práci sednete k televizi a víkendy travíte na gauči u prarodičů nebo je travíte aktivně? Čtěte? Sportujete?
Zakladatelko, co doma jinak dcerka dělá - kouká na TV? Nebo do blba? Dokáže se ze srdce zasmát? Dělá sama od sebe srandu? Má sourozence?
Co takhle vymyslet něco, co byste mohly dělat společně - alespoň pro začátek. Něco, co by „bavilo“ i tebe, aby ses do toho nemusela nutit (to děti spolehlivě vnímají). Společné procházky s nějakým cílem (sběr listů do herbáře, atd.), společná pravidelná sportovní aktivita, koně, péče o nějakého mazlíčka, vaření, pečení… Je toho mraky, zkrátka jí ukázat, že něco dělat není povinnost, ale i zábava.
To ADHD (ačkoliv nejsem příznivcem házením diagnóz) bych také brala v potaz.
Mezi časté příznaky poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD) u dívek patří:
My sme jako malí taky litali po venku a na kroužky, protoze doma hrozilo tak akorat chytit nějakou práci.
Jsem dokonce přesvědčena, ze je to zakladni duvod, proč dnes deti nechteji/nepotřebují ven a koneckonců ani jakoukoliv jinou činnost.
Přesně takového druháka mám doma taky. Školu nesnáší, tělocvik nejvíc. Úkoly odflakne, ale tam mi stačí, že je má napsané (starší syn má adhd, takže mám standard trošku jinde
), navíc vím, že u táty všichni školu hroti, aby byl nejlepší, psal krasopisne, jinak se skrta a gumuje celé odpoledne. Deskovky? Nebaví, nebudu! Hračky? Nebaví, nebudu! Ven? Nebaví, nebudu! Doma pomůže, když ho poprosím, vynese odpadky, posbíra bordel pod stolem, společně uklidime ve společném pokoji. Sice je to s kecama, ale udělá. Nejradši by trávil dny na mobilu, to ho baví. Knížku občas do ruky vezme, do knihovny chodíme pravidelně už roky.
Kroužek si vybral loni keramiku, ale táta mu to zatrhnul, že je to pro holky, a přihlásil ho na skauta. Tam trpěl. Letos už mu keramika prošla, táta mu k tomu ještě vybral lego kroužek. Začíná se až příští týden, tak uvidíme, jestli vydrží.
Kamarády nemá.
@Liberalissima píše:
Myslím že většina rodičů by udělalo dobře, kdyby si vzpomnělo na snažení, zamlklá těhotenství, první screeningy, strach při porodu o miminko, a připomnělo si, že mít zdravé živé dítě je zázrak a není potřeba, aby k tomu splňovalo sedmdesát dalších podmínek a splňovalo všechny naše představy, navíc ještě vybičované společností, která jede a tlačí na extrémní výkon a takřka dokonalost ve všech směrech.Jako sorry ale tlačit už na osmileté děti, že ve svém volném čase nejsou dost produktivní a nejedou ve škole stále na 100%… souhlasím s @Ou, akorát vyrábíme neurotiky pak se strašně divíme, že dětští psychiatři nestíhají a desetileté holky mají anorexií (a ne, není to proto, že na instagramu viděly hubenou modelku, ale kvůli kecům a tlakům z rodin s okolí).
Příspěvek upraven 30.09.22 v 11:45
A nechala bys osmileté dítě celé dny sedět doma a koukat do zdi?
Netlačit na děti je super, ale pak se setkají s realitou a budou se hroutit, protože není svět podle nich a někdo po nich něco chce. I děti se musí naučit dělat něco, co musí, i když se jim do toho nechce. A škola na to podle mě úplně nestačí.
Chce to najít zdravý střed a kompromis.
Např. zvolit jeden kroužek týdně. Neřešit úpravu, ale řešit čtení.
Zakladatelka nechce po holčičce, aby závodně sportovala, ale aby dělala aspoň něco.
To stejné z nadváhou. Zakladatelka vnímá, že holčička začíná být oplácaná. Je dobře, že to chce řešit. U syna ve třídě je 5 dětí, co mají nadváhu nebo jsou až obézní. Ty děti jsou chudáci. U nás to řeší pediatra a maminky od ní chodí nafučené, co si to dovoluje. Teď jedné známé doporučila ozdravovnu, protože dítko má ve druhé třídě 50 kg. Prý to vyběhá. Zajímalo by mě jak, když celé dny je doma a kouká na TV ![]()
Sama vidím na svém synovi, že jak ho do něčeho donutím, vysvětlím proč, tak pak jede a sám vyhledává, co by ještě šlo udělat. Jak ho nechám, zavírá se do sebe a nejraději by nešel ani do školy.
@unuděná píše:
@Mar__tanka1983 Deník Minecrafťáka? Ten je dobrej náhodou, syn to přečetl za jeden večer
Souhlasím, jediná kniha, co přečetl můj páťák.
@Liberalissima Ano, budeme celý život děkovat za ten vzácný dar a s pokorou přihlížet tomu, jak se z našeho dítěte stává budižkničemu.
Každý extrém je špatný. Já jsem z textu zakladatelky nevnímala, že by ze svého dítěte chtěla mít malého neurotika, ale to, že jí trápí (ano trápí, protože by to jinak takhle neřešila) když vidí svou dceru, jak ji nic nebaví. Zakladatelku to trápí, protože své dítě miluje a logicky si přeje, aby bylo šťastné. Každý rodič má nějaké představy, i ty je máš - a je to normální…
@Liberalissima píše:
Myslím že většina rodičů by udělalo dobře, kdyby si vzpomnělo na snažení, zamlklá těhotenství, první screeningy, strach při porodu o miminko, a připomnělo si, že mít zdravé živé dítě je zázrak a není potřeba, aby k tomu splňovalo sedmdesát dalších podmínek a splňovalo všechny naše představy, navíc ještě vybičované společností, která jede a tlačí na extrémní výkon a takřka dokonalost ve všech směrech.Jako sorry ale tlačit už na osmileté děti, že ve svém volném čase nejsou dost produktivní a nejedou ve škole stále na 100%… souhlasím s @Ou, akorát vyrábíme neurotiky pak se strašně divíme, že dětští psychiatři nestíhají a desetileté holky mají anorexií (a ne, není to proto, že na instagramu viděly hubenou modelku, ale kvůli kecům a tlakům z rodin s okolí).
Příspěvek upraven 30.09.22 v 11:45
Máš pravdu, ale tento případ vidím už trochu jinak. Aby bylo dítě zdravé, potřebuje dle mého i pohyb na čerstvém vzduchu a psychohygienu. A zakladatelky dítě už asi úplně zdravé není, když má v osmi letech náběh na nadváhu a neustále špatnou náladu.
Máme také jedno líné a velmi chytré dítě. Někdy si říkám, co by mohlo být, kdyby četlo literaturu na úrovni
ve druhé třídě byla oblíbená četba obaly potravin
. Píšeš, že dcera hraje ráda deskovky, tam se musí číst pravidla, ne? Jinak já to řeším tak, že se snažím být aktivní s dítětem, o víkendu výlet na kole, procházka, výšlap. Jak to má dcera s médii, TV, počítač, tablet?
@Liberalissima píše:
Myslím že většina rodičů by udělalo dobře, kdyby si vzpomnělo na snažení, zamlklá těhotenství, první screeningy, strach při porodu o miminko, a připomnělo si, že mít zdravé živé dítě je zázrak a není potřeba, aby k tomu splňovalo sedmdesát dalších podmínek a splňovalo všechny naše představy, navíc ještě vybičované společností, která jede a tlačí na extrémní výkon a takřka dokonalost ve všech směrech.Jako sorry ale tlačit už na osmileté děti, že ve svém volném čase nejsou dost produktivní a nejedou ve škole stále na 100%… souhlasím s @Ou, akorát vyrábíme neurotiky pak se strašně divíme, že dětští psychiatři nestíhají a desetileté holky mají anorexií (a ne, není to proto, že na instagramu viděly hubenou modelku, ale kvůli kecům a tlakům z rodin s okolí).
Přesně tohle uvažování považuji za úplně scestné.
Právě proto, že dítě je obrovský zázrak – že to trvalo dlouho, že to nebylo jednoduché – právě to je přece důvod k tomu, aby se člověk snažil ten zázrak vést, rozvíjet, ukázat mu, jaké možnosti se před ním mohou otevřít. Aby se ho snažil vychovat co možná nejlépe – a k tomu patří nejen opečovávání a vzdychání nad tím zdravým zázrakem, ale taky některé méně příjemné věci. Naučit ho, že na světě jsou také povinnosti, že některé věci je třeba dělat, i když se mi zrovna nechce, že některé věci mají smysl, i když v tu chvíli ho zrovna nevidí.
Narozením zdravého dítěte přece veškerá práce teprve začíná - není to tak, že porodem jsem si splnila a teď už nechám všechno osudu, protože “hlavně že je zdravé”.
Tak my taky naší třeťačku tak trošku nutíme a to dokonce na závodní úrovni ![]()
Je líná, nejradši by po škole seděla u mobilu nebo u TV, třikrát týdně chodí na trénink (plavání). Věřím, že dělám dobře. Ostatní děti jsou na tom podobně, také se jim věčně nechce ![]()
Když z tréninku přijede a zeptám se, jaký to bylo, tak je nadšená, jen prostě to dokopání k tomu musí jít od nás ![]()
@stanuska3 No přesně syn. Už zase trééénink? Pfff, nemůžu tady radši ležet a čumět na YT? A pak přijde a září mu oči, jak jim to pěkně šlo. Já to mám podobně, taky mě stojí dost úsilí sama sebe překecat do nějaké aktivity, ale když už se hecnu, tak jsem pak ráda. Řešením není na všechno se vyprdnout a nechat hybernovat, ale naučit, že překážka se musí překonat, aby byla odměna.
@Anonymní píše:
@Ou Chápu, co tím chceš říct, ale toto není ten případ. Já jsem holka z vesnice. Celé dětství jsem přirozeně milovala zvířata, hlavně koně a u nich jsem trávila většinu času. Od 3. třídy jsem hrála na kytaru, naprosto dobrovolně. Nepamatuji si, že bych kdy já nebo někteří mí kamarádi prostě celé dny seděli a koukali z okna. Každého bavilo něco jiného - zvířata, tanec, kreslení, hudba, počítače, sport, čtení knih…cokoliv.Co nadváha? Nejí přitom moc, ani nemá hlad. Věčně se hrbí, má mizerné držení těla…Navíc má permanentně blbou náladu a nemá ani kamarádky.
Ano, mám takový projekt: mít zdravé a zdravě sebevědomé dítě, které má aktivní přístup k životu. Asi jako většina rodičů.![]()
Nenech se zblbnout těma reakcema tady. Tvůj postoj úplně chápu.
Co nechápu, je to množství reakcí, kolika lidem přijde normální, že dítě NIC nebaví a nic nechce dělat. Já chápu, že někoho nebaví sport, někoho kreslení a vyrábění, někoho hudba… A neni nejmenší důvod dítě nutit, aby dělalo/umělo všechno. Ale nic? Mně to teda normální nepřijde. Neznam žádný dítě, který by nebavilo fakt nic (ty, co nebavilo nic moc jinýho, jsou aspoň zažraní do počítačů a učej se programovat a to aspoň něco si našly i dřív).
To je teda názor, že dítě, který nic nebaví, je normální a jen má smůlu na matku
Mně zas naopak přijde, že za starou belu stojí rodič, co by dítě nechal „hnít“ doma. Navíc plno dětí potřebuje k aktivitě „popostrčit“ a pak je baví. To je dobrý tak na rozjetí deprese, která se bude jen prohlubovat s „kynoucí“ postavou.
Příspěvek upraven 30.09.22 v 13:20
@unuděná píše:
Na tohle jsem se chtěla zakladatelky taky zeptat: když už dceru u něčeho přidržíš (jedno, jestli kniha, výlet, hra, návštěva apod.), baví jí to pak? Mluví o tom zpětně? Protože moje děti jsou kolikrát taky fakt zpruzelé, co po nich chci, na kole přece byli loni, do kina se jede dlouho metrem, tenhle výlet je moc do kopce a milion dalších keců kolem toho, ale když už se mi podaří je vytáhnout, tak jsou spokojení, užívají si to a mnohdy o tom mluví ještě po letechTakže vím, že to mé „nucení“ má smysl.
Jo, těch keců vždycky okolo u všeho
A nakonec se dozvím, že to bylo super. Nebýt mírného nátlaku, tak jsou robata schopná celé dny posedět u PC. Tak holt stížnosti a brblání pouštím jedním uchem dovnitř a druhým ven.
@Mar__tanka1983 píše:
Denik minecraftakauz ma prectenej, tohle je nejaka novinka…meli zo v casopise ze skoly od knizniho klubu.
Taky ho bavila kniha o Among us![]()
sice to byla nějaká hrozná řežba, furt se tam někdo vraždil, ale četl
Na to se musím podívat. Among us hrajou nějakou hru. Ani nevím, jak se to hraje. Sejde se u nás vždy víc dětí.
Mám také druháka. Kdybych to nechala na něm, introvertovi, tak by byl jen doma, koukal na televizi, do mobilu a nebo byl někde s rodiči. Jenže já vím, co ho baví. A podle toho ho neustále motivuji, nutím
, aby někam chodil. Po dlouhé době mám pocit, že odjel s kámošema a užil si to - těšil se, vrátil se nadšený, šťastný. Vidím, že nakonec ho to nabíjí. Samozřejmě ale vím, co ho baví - má rád pohyb. Vím třeba konkrétně, co ho baví, ale přesto jsem ho na jeden sport nenamotivovala. Vzdala jsem to, brečet ho určitě nenechám. Je důležité odhadnout tu správnou míru, kdy potřebuje jen motivovat a kdy to opravdu nemá cenu. Chodí tam, kde má kámoše. I když by je taky tolik nepotřeboval. Číst nechce vůbec a dělat úkoly taky ne. Teď jsem mu chtěla půjčit komiks, ale kvůli malým písmenům jsem vzala knížku pro mrňata - kraťoučkou. Ale aspoň ho to neodradí hned v začátku. Bude ji mít brzo přečtenou. Lepší tohle než knížka, kterou bude číst dva měsíce. Uvidíme, jak to bude po zimě. Teď je venku, ale co udělá zima. ![]()
Starší dcera taky nechce číst. Četla strašně slabé knížky - to, na co koukala v tv. To jich přečetla hodně. Zkus najít, co ji baví. Teď čte komiksy. Super. Aspoň něco. Přečte to rychle. Dlouhou knížku asi jen tak nepřečte. Má rozečtené asi 3. ![]()