Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Druhačka je lenoch
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.9.22 19:24
@Martina.pxx píše:
Myslím že máte doma normální chytrou holku. Nemá cenu jí něco nutit. Škola sama je určité nucení, ale jít dál. Proč by měla plavat, protože to chtějí rodiče? Angličtinu se naučí, až jí to začne bavit. Školství je nastaveno víc pro ty průměrné, to je znak nadprůměrných, že je řada věcí nebaví. Přijde jim něco triviální, nebo hloupě vysvětlované. Chytré děti vůbec nemusí mít skvělé známky. To mají spíš ty snaživé. Obvykle lepší než průměr, to ano, i když na začátku školní docházky ani tohle nemusí platit. Škola je nastavená, aby stíhali i ti méně chytří a ty nadprůměrné to zákonitě nebaví. Obvykle tu je zlepšování známek, na druhém stupni, na sš a hlavně na vš. Dnes ty známky moc potřeba nejsou. Na matfyz nebo na čvut vůbec ne, tam stačí umět matematiku a fyziku. Myslím že psycholožka má pravdu. Taky, chytřejší děti obvykle tělocvik nebaví. A jestli je oplácaná je fuk. Tady je plno hubených holek, pak přijdou do puberty a obrovský zadek i celkově obézní postava. Jiná se naopak vytáhne a zhubne. A taky, děti se mají povzbuzovat. Říkat, jaký je lenoch, to holku negativně určuje.
Vtipné - takže líné dítě není líné, ale je nadprůměrně nadané.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.22 19:28
@Martina.pxx píše:
Průser je spíš nadměrná snaživost. Navíc u dětí nejde mnohdy fakticky o lenost, jen to tak učitelka vnímá a to není totéž. Spíš to je, že ji věci nabaví. Což je mnohdy znakem vysoké inteligence, že ji nebaví ta věc sama nebo forma, kterou se to podává.
Ale tady je podstatné, že to tak vnímá hlavně její maminka. I když učitelka - průměrně zdatná - lenost od nadání taky rozlišit umí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.9.22 19:38
@hanka.br. píše:
Ale tady je podstatné, že to tak vnímá hlavně její maminka. I když učitelka - průměrně zdatná - lenost od nadání taky rozlišit umí.
Já věřím víc psychologovi, učitelky ani vlastní rodiče někdy objektivní nejsou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.22 19:40
@Martina.pxx píše:
Průser je spíš nadměrná snaživost. Navíc u dětí nejde mnohdy fakticky o lenost, jen to tak učitelka vnímá a to není totéž. Spíš to je, že ji věci nabaví. Což je mnohdy znakem vysoké inteligence, že ji nebaví ta věc sama nebo forma, kterou se to podává.
A když holčičku nebaví nic? Jen ty 4 známé hry? To je taky znak inteligence?
Jak jsem psala, syna taky nic moc nebaví. Ale na rozdíl od dcery zakladatelky má potrebu měnit činnosti. Chvíli skládá lego, chvíli skládá puzzle (1000 dílků má na 3 dny), pak hrajeme hry. Má oblíbené, ale rád zkouší i nové. Školu má na háku. Nebaví ho, ale zatím má pořád jedničky (teď je páťák). A pomalu zjišťuje, že je někdy fajn se začít snažit.
- Citovat
- Upravit
30.9.22 19:48
@Martina.pxx píše:
Já věřím víc psychologovi, učitelky ani vlastní rodiče někdy objektivní nejsou.
Tak to já si zase myslím, že cizí člověk - psycholog - nemůže dítě znát lépe, než vlastní máma. A když máma intuitivně vnímá problém, pak obvykle taky je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.22 19:49
@Martina.pxx píše:
Já věřím víc psychologovi, učitelky ani vlastní rodiče někdy objektivní nejsou.
Psycholožka vidí dítě 30 minut. Často udělá chybný závěr. Bagatelizuje problémy. Stačí na rozpoložení dítěte.
Syna viděly 2 různé psycholožky v průběhu 1 měsíce - bylo to v rámci jednoho zařízení, jedna začala vyšetření a druhá ho skončila.
Jedna řekla, že je emočně napřed, druhá, že je opožděný tak o 2-3 roky.
Jedna odhadla ADHD, druhá ani náhodou.
Jedna mi řekla, že to vidí na poruchu porozumění, druhá viděla nadání.
Jedna viděla, že bude mít těžkou formu dysgrafie, druhá vůbec.
A takto bych mohla pokračovat. Jak kdybych u nich měla 2 různé děti. 
To mi přijde lepší vyjádření učitelky, co ho vidí denně a má srovnání.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.9.22 20:10
@Anonymní píše:
Psycholožka vidí dítě 30 minut. Často udělá chybný závěr. Bagatelizuje problémy. Stačí na rozpoložení dítěte.
Syna viděly 2 různé psycholožky v průběhu 1 měsíce - bylo to v rámci jednoho zařízení, jedna začala vyšetření a druhá ho skončila.
Jedna řekla, že je emočně napřed, druhá, že je opožděný tak o 2-3 roky.
Jedna odhadla ADHD, druhá ani náhodou.
Jedna mi řekla, že to vidí na poruchu porozumění, druhá viděla nadání.
Jedna viděla, že bude mít těžkou formu dysgrafie, druhá vůbec.
A takto bych mohla pokračovat. Jak kdybych u nich měla 2 různé děti.
Tak potom si někomu věř. A jak to nakonec dopadlo? Měla jedna z nich pravdu?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.9.22 20:19
@Anonymní píše:
Už jsme tam nebyli 
Teď máme termín jinam. 
Tak uvidíme. Ale učitelka ve škole vidí ADHD a dysgrafii.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.9.22 20:20
@Anonymní píše:
Už jsme tam nebyli
Teď máme termín jinam.
Kdy tam jdete? Já plánují PPP, ale ještě nemám termín. Tak uvidíme, kdy se k tomu dopracujeme. Trošku nemám důvěru, když slyším ty zkušenosti.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.9.22 20:23
Mně se zdají dobré a použitelné ty postřehy od Fiveone, dostat se k ní blíž, nespokojit se s nálepkou líná. Já mám ADHD a v dětství jsem měla podobné chování jedno období. bylo by zajímavé se dozvědět, co se jí honí hlavou, „když jen líně čumí z vokna“, kolikrát já tohle slyšela. Jít prostě po tom, v čem je dobrá a silná a to se snažit vpodporovat. jinak fakt hrozí, že půjdeš jen po svojí představě, co je pro ní dobré a ona tak zůsatne vnitřně osamělá s pocitem nepatřičnosti a selhání. A to jsem měla několik parlelních vnitřních vesmírů najednou. tak jasněže mě obtěžovaly podněty zvenčí, hluk. Ona i ta citlivost na zvuky by na to ukazovala. podle mě dívka mého typu nepotřebuje vedení, já tedy bu´d neurotizovala jak popsala Ou nebo jsem pak jako starší šla do odporu. učitelky si furt stěžovaly, že jsem divná, líná, málo se snažím. A hele dneska mám 2 VŠ, prestižní zaměstnání, výborný příjem, rodinu, zájmy, jsem i aktivní ve společenském dění. a taky chodím k psychiatrovi a na terapie, jsem takové to ADHD děvče, co nechtěli nechat ani hnít ani na pokoji, nikdo ve mě nevěřil, nepodpořil. Asi není nijak divný, že mám deprese! z ničeho, z čeho ta by mohla mít deprese" a sebevědomí a sebehodnotu v prde… no jak říkal kolega na psychoterapeutické skupině „kdyby mě tak máma nechala v klidu se dloubat v nose a snít si“.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.9.22 20:23
@Anonymní píše:
Kdy tam jdete? Já plánují PPP, ale ještě nemám termín. Tak uvidíme, kdy se k tomu dopracujeme. Trošku nemám důvěru, když slyším ty zkušenosti.
Ke klinické psycholožce.
V PPP jsme byli taky, ale jen u speciální pedagožky. Ta sice nedělá diagnózy, ale ADHD neviděla. Dysgrafii neřešila, byli jsme u ní před školou.
- Citovat
- Upravit
30.9.22 20:39
@Anonymní píše:
Mně se zdají dobré a použitelné ty postřehy od Fiveone, dostat se k ní blíž, nespokojit se s nálepkou líná. Já mám ADHD a v dětství jsem měla podobné chování jedno období. bylo by zajímavé se dozvědět, co se jí honí hlavou, „když jen líně čumí z vokna“, kolikrát já tohle slyšela. Jít prostě po tom, v čem je dobrá a silná a to se snažit vpodporovat. jinak fakt hrozí, že půjdeš jen po svojí představě, co je pro ní dobré a ona tak zůsatne vnitřně osamělá s pocitem nepatřičnosti a selhání. A to jsem měla několik parlelních vnitřních vesmírů najednou. tak jasněže mě obtěžovaly podněty zvenčí, hluk. Ona i ta citlivost na zvuky by na to ukazovala. podle mě dívka mého typu nepotřebuje vedení, já tedy bu´d neurotizovala jak popsala Ou nebo jsem pak jako starší šla do odporu. učitelky si furt stěžovaly, že jsem divná, líná, málo se snažím. A hele dneska mám 2 VŠ, prestižní zaměstnání, výborný příjem, rodinu, zájmy, jsem i aktivní ve společenském dění. a taky chodím k psychiatrovi a na terapie, jsem takové to ADHD děvče, co nechtěli nechat ani hnít ani na pokoji, nikdo ve mě nevěřil, nepodpořil. Asi není nijak divný, že mám deprese! z ničeho, z čeho ta by mohla mít deprese" a sebevědomí a sebehodnotu v prde… no jak říkal kolega na psychoterapeutické skupině „kdyby mě tak máma nechala v klidu se dloubat v nose a snít si“.
Mě nechala. Takže doteď netuším, co by mě v životě bavilo, v 18 jsem se vykašlala na gympl a přešla na ucnak, protože jsem nevěděla, kam bych šla dál. Bez koníčků, bez přátel (protože ty si civenim z okna nenajdeš), bez budoucnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.22 20:53
@Tamtama píše:
Mě nechala. Takže doteď netuším, co by mě v životě bavilo, v 18 jsem se vykašlala na gympl a přešla na ucnak, protože jsem nevěděla, kam bych šla dál. Bez koníčků, bez přátel (protože ty si civenim z okna nenajdeš), bez budoucnosti.
Měla jsem to stejně, ale našla jsem se až dospívání a dospělosti. Hodně mi pomohlo odejít v 15 na internát, kde jsem mohla nasávat jiné vzorce chování a učit se od vrstevníků. Moji sourozenci to vnímají stejně. Učili se v rodinách kamarádů. Teď mám VŠ vystudovanou až v dospělosti, rodinu a dobrou práci. Ale stejně mě mrzí, že některé věci k vůli tomu, že jsem měla v dětství málo podnětů, už nevyzkouším.
Naše děti vedeme jinak. U mého muže v rodině se zevlování a volné lítání venku moc nepěstovalo, zahrnovali je podněty. Všichni se věnují ušlechtilým zálibám i v dospělosti(např. hra na nástroj v souboru, hraní divadla, aktivní sport). Děti vedeme stejně, mají od 5 let přiměřené množství organizovaných aktivit, nabízíme v senzitivní fázi vývoje, aby si mohli vyzkoušet a vybrat. Důležité je dítě podržet v pubertě a nedovolit mu v období vzdoru přestat. Nejstarší děti jsou na prahu dospělosti, sami si vybrali, čemu se budou dál věnovat.
Myslím si, že přístup nechat dítě ve volném čase čumět do zdi nebo mobilu je špatně.
- Citovat
- Upravit
30.9.22 20:56
@Liberalissima píše:
Myslím že většina rodičů by udělalo dobře, kdyby si vzpomnělo na snažení, zamlklá těhotenství, první screeningy, strach při porodu o miminko, a připomnělo si, že mít zdravé živé dítě je zázrak a není potřeba, aby k tomu splňovalo sedmdesát dalších podmínek a splňovalo všechny naše představy, navíc ještě vybičované společností, která jede a tlačí na extrémní výkon a takřka dokonalost ve všech směrech.Jako sorry ale tlačit už na osmileté děti, že ve svém volném čase nejsou dost produktivní a nejedou ve škole stále na 100%… souhlasím s @Ou, akorát vyrábíme neurotiky pak se strašně divíme, že dětští psychiatři nestíhají a desetileté holky mají anorexií (a ne, není to proto, že na instagramu viděly hubenou modelku, ale kvůli kecům a tlakům z rodin s okolí).
Příspěvek upraven 30.09.22 v 11:45
Vís, že s tebou leckdy souhlasím, ale tentokrát tedy ne.
Beru to tak, že když už mi osud svěřil zdravé děti, tak je mojí povinností z nich vychovat pokud možno co nejkvalitnější dospělé.
Což mimo jiné znamená lidi s aktivním a pozitivním přístupem k životu, kteří umí vzít za práci.
Lenost a negativismus jsou velice protivné lidské vlastnosti. Takoví lidé jsou pro své okolí energetičtí upíři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.9.22 21:10
Co se týče psycholožky, možná jste natrefili na nějakou, která není až tak dobrá ve svém oboru. Syn byl v předškolním věku a na začátku školní docházky podobný typ jako dcera zakladatelky. Šli jsme ke klinickému psychologovi, který udělal kompletní vyšetření za použití diagnostických nástrojů. Dostali jsme obsáhlou zprávu, jaká je syn osobnost, kde jsou silné a slabé stránky, co je potřeba posilovat. Ohledně rad, nedával konkrétní rady, ale zjišťoval naše rodinné možnosti a snažil se nás rodiče dovést k vlastnímu vyhovujícímu přístupu. Dnes mám něco podobného vystudované a vím, že toto je správný přístup v poradenství. Žádná univerzální kuchařka neexistuje. Poradenský pracovník musí mít kromě vzdělání a výcviku i osobnostní vlastnosti a dostatek empatie, aby odhadl možnosti u každého jednotlivého případu.
Syn je skoro dospělý a už nikdy nebyla žádná podobná návštěva třeba. Nebyl nikdy ani v PPP. Závodně sportuje, studuje na víceletém gymnáziu. Samozřejmě že v určitých oblastech nelze překročit svůj stín, ale našel se tak, aby byl celkově spokojený, kvalitně vyplnil volný čas a zažíval úspěchy.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
