Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@jdukolem píše:
já mám 16letýho čili dnes už se jen modlím aby ten základ co ode mě má byl v pořádku..zatím se to tak jeví - co bude dál uvidím.. ale vím že mi klidně řekne mami zlobím se na tebe mám vztek ale nikdy mě nikam neposlal - nedovolil by si to.. ví že ženy se nikam neposílají, pokud chce být muž
@Zuziky píše:ale to ne, ja mam proste uzasne deti
ale treba dneska- Filipes nechtel jit s R (muj „novy“ partner) a s brachou na vystavu vlacku…ok, nechces, nechod, tak sli sami…jenze cestou se stavili v cukrarne na palacinku a pohar…a Filipovi to najednou bylo lito, kdyz videl, ze oni dva si to uzili…a uz sam od sebe navrhnul program na pristi vikend… njn, porad je to ten maly chlapecek, co skace radosti z kopecku zmrzliny…i kdyz se v nem obcas probouzi „kohout, co hlida smetiste“
![]()
a ze ty ksichtiky umi hazet
Ale jo, myslím, že jak si kdo děti odmala vychová, takový je po zásluze má.
@Maden píše:
To je právě ono. To trestání. Co takhle pozitivní motivace. Já mám doma taky puberťáka a trestám ho od cca 13 let opravdu jen zřídka. maximálně omezuju PC. Nemám potřebu. Většinou se domluvíme. Chce-li třeba novou tenisovou raketu, tak ví, že když bude mít špatné známky, nic nedostane. I pro mě je to jednodužší, než se s ním dohadovat. Na druhou stranu musím i já být soudná a netrvat třeba na jedničkách z chemie, když vím, že v tomto oboru studovat dále nebude.
ale ano, já to řeším taky tak nikdy nemá všechny tresty najednou, to jsem vyjmenovala jenom druhy, které používám, jenže jak už jsem psala, každé dítě je jiné, chce to jen vědět, co na to dítě platí nejvíc, když normální domluva nepomůže.
@Maden píše:
To je právě ono. To trestání. Co takhle pozitivní motivace. Já mám doma taky puberťáka a trestám ho od cca 13 let opravdu jen zřídka. maximálně omezuju PC. Nemám potřebu. Většinou se domluvíme. Chce-li třeba novou tenisovou raketu, tak ví, že když bude mít špatné známky, nic nedostane. I pro mě je to jednodužší, než se s ním dohadovat. Na druhou stranu musím i já být soudná a netrvat třeba na jedničkách z chemie, když vím, že v tomto oboru studovat dále nebude.
Ale vo tom to je. Nemyslím trestat způsobem, mlátit od rána do večera, bo tato metoda se stává spíš kontraproduktivní, jenže hranice nastavené být musí. I zákaz PC je trest, nekoupení rakety, když jsou špatné známky taky.
Jenže pokud něco zakážu, nařídím, nebo jen požádám a dítě to nesplní, měl by následovat trest. Pokud se pojede dál, jako by nechumelilo, tak proč by kluk pak plnil své povinnosti.
@romype píše:
no, já tě chápu, ale ruku na srdce, nebylo to i tím, že se jednalo o otce nevlastního? Proto jsi to snášela špatně?
tady je taky nevlastní otec.
Hlavně ten koncept výchovy se rázem změnil k horšímu a udělal mi dost v hlavě chaos. Připadala jsem si jako poslední ho… Přitom jsem byla před tím 2 roky zvyklá fungovat jako skoro dospělá jednotka, když taťka umřel.
A fascinoval mě přístup nevlastního otce v tom, že jako do 18 jsem nic a od 18 rovnocenný partner? Kde to jako jsme?
Já byla osobnost už když přišel a mohla jsem říct svůj názor. Najednou tam stál autoritativní debil, s divnýma požadavkama, na kterých trval.
Takže jsem zažila jaké to je, když se se mnou snažili dospělí komunikovat na vyšší úrovni a mohla jsem se k hodně věcem vyjádřit. A jaké to je být NIC a jen muset poslouchat.
Věř mi, že z domu jsem prchala… Svému dítěti to neudělám.
@bamba píše:
Přeju ti, aby ti ten hodný synek vydržel. Není to myšleno ironicky.
já doufám.. je to normální kluk co si neuklízí v pokoji co by proseděl 99% času u pc, kdyby mu bylo umožněno.. on musel rychle dospět když jeho otec odešel a zbyla jsem já a dvouletý bráška..bylo snadné se postavit jediné autoritě kterou měl u sebe a to jsem já.. čili měl tendence bojovat.. jenže jsem ho vzala na týden do hor - my dva a stan a putování bez mobilu bez internetu.. a hodně komunikace a spolupráce.. strašně nám to pomohlo..viděl že nemůže jen spoléhat na mámu ale že musí i sám něco udělat spolupracovat..aby nás třeba nespláchla bouře abychom si pod převisem rozdělali oheň..
vím že to není pro každého ale mě se to osvědčilo
@jdukolem píše:
ano to ego… on si MI to dovolil říct.. tohle překonat je umění..
jo, presne, rict MI…no, tak MU reknu, jak tu nekdo psal, ze hesluju wifinu, zastavuju pausal na mobilu a nevarim a neperu
chces byt drzej? bud a poneses si nasledky…ale proboha, ohanet se po 16letem klackovi? vzdyt je to potupa jak blazen…a mne jako rodici by bylo tedy priiiiiiserne trapne…ja dostala od sveho tatky jednou, bylo mi asi 12 (za takovou hlasku, ze bych se dneska sama zmydlila…dostala jsem jednu facku) a tatka dodneska rika, ze tohle bere jako nejvetsi vychovne selhani… proste to nezvladnul a jednu mi natahnul…a pak to obrecel ![]()
@Zuziky píše:![]()
doufam, ze u nas to jednou bude stejne…zatim obcas slysim "priserne mi lezes na nervy, ale ja tobe taky, co? " a usmev od ucha k uchu
no jo.. já mu říkám blbečku..láskyplně a on mě mami seš děsná.. občas po sobě štěkáme ne že ne ale OBA víme kde je hranice
@jdukolem píše:
ano to ego… on si MI to dovolil říct.. tohle překonat je umění..
Nemyslím si, že to je jen o egu.Ruku na srdce, nikdo tě v životě nevytočil nějakou blbou poznámkou? Jestli ne, tak klobouk dolů.
@bamba píše:
@Maden Předpokládám,že zakladatelka s manželem jen nerozkazují. Psala, že se to stalo podruhé, jenže říct mi kluk,,tak co" by dokázalo vytočit kde koho.
Jinak po činu následuje trest, tak to holt chodí a kdo se chová slušně, dokonce se mu trest skrátí. Jenže, když nebudu potrestaná, příště to zkusím znovu a ještě přitvrdím. Pochopila jsem, že klučina nemá ve škole nějaké převratné výsledky a tím pádem je mezy ním a otčímem třecí plocha.Kluk to má na salámu a otčíma štvě, že se může stát jeho investice zbytečná.
Mě by to teda asi nevytočilo. A normálně bych mu odpověděla.
Po činu následuje trest - asi jak kde. To je ale pořád to, o čem jsem mluvila. Pokud se mi ten „čin“ nelíbí, tak si s ním promluvím o tom proč se mi to nelíbí a proč on to udělal. Ono to mnohdy stačí. Trestání může ta dušička, která je jednou nohou v dětství a druhou nohou ve světě dospělých, braát jako ponižující a pak jít hledat místo, kde mu bude líp, kde ho budou chápat a rozumět mu. A to může být třeba na ulici…
A zase ty peníze…
@jdukolem aaaaach, fakt moc doufam, ze budeme fungovat jako vy ![]()
@jdukolem píše:
já doufám.. je to normální kluk co si neuklízí v pokoji co by proseděl 99% času u pc, kdyby mu bylo umožněno.. on musel rychle dospět když jeho otec odešel a zbyla jsem já a dvouletý bráška..bylo snadné se postavit jediné autoritě kterou měl u sebe a to jsem já.. čili měl tendence bojovat.. jenže jsem ho vzala na týden do hor - my dva a stan a putování bez mobilu bez internetu.. a hodně komunikace a spolupráce.. strašně nám to pomohlo..viděl že nemůže jen spoléhat na mámu ale že musí i sám něco udělat spolupracovat..aby nás třeba nespláchla bouře abychom si pod převisem rozdělali oheň..
vím že to není pro každého ale mě se to osvědčilo
Jasně, v tu chvíli jste byli rovnocení partneři a museli jste být jeden za druhého zodpovědni. To bylo super, ale ne vždy to jde takle udělat.
@Zuziky píše:
@jdukolem aaaaach, fakt moc doufam, ze budeme fungovat jako vy
ještě nejsme na konci..má práce bude hotová až bude stát na svých nohách… stát se může ledacos ale pevně věřím, že to zvládnem
@bamba píše:
Nemyslím si, že to je jen o egu.Ruku na srdce, nikdo tě v životě nevytočil nějakou blbou poznámkou? Jestli ne, tak klobouk dolů.
ale to víš že vytočil i ten pubošek jo..ne že ne… nicméně jsem se naučila počítat tak do 280 než reaguju