Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@bamba píše:
Nečetla jsem všechno, tak možná nejsem první s tímto názorek.
V žádném případě bych internát nepovolila. Důvod je víc jak jasný. Kluk opět vyhraje a má další bodík k dobru. Vlastně pro něj by bylo lepší být mimo domov, bez kontroly, mohl by si dělat co chce.
Sedla bych si s ním a řekla mu jasně a sručně. Otčím ti platí školu, takže máš dvě možnosti.1. Budeš sekat latinu, budeš se k nám chovat slušně a respektovat námi nastolená pravidla.
2.Pokud nesouhlasíš, změníš školu za státní, nebo můžeš jít makat a zůstat bez vzdělání.
Každopádně bych mu zdůraznila, že ještě jednou se budou opakovat jeho výlevy, končí se školou a taky by skončil.
Je chytrost sama, tak ať se stará, jak umí.
Každopádně to chce důslednost a ne znovu povolit.Kluk je sice v pubertě, ale to ho neomlouvá.
Tak to je nejrychlejší cesta puberťáka na ulici… Tobě by bylo jako jedno co z něho vyroste? rodič x dítě není vztah nadřízený x podřízený.
V dnešní době všechno přepočítáváme na peníze - otčím ti platí školu… ale Zakladatelka nám už nenapsala, jestli se mu věnuje i jinak - jestli si s ním jde zakopat, zaplavat, zahrát PC hru… To je podle mě taky důležitý. Je to to stejné, jako když tady holky píšou, že jejich partner se o ně postará, ale jinak je jak studený čumák. neobejme, nedá pusu… Každý potřebuje cítit, že je milován, že ho má i ten otčím rád. Nevím, jak mu to dává otčím najevo, že ho má rád, ale pokud tím,, že mu platí školu, tak to je dost málo…
A tvůj přístup by se v důsledku nedal uplatnit ani v pozici nadřízený x podřízený. Tam je totiž potřeba také komunikovat. a ne jen dávat ultimáta…
@Burj Chalifa píše:
Jak to dělají v rodinách, kde mají pohodové děti?
triskaji je od rana do vecera a deti maji manual, jak se chovat na verejnosti
![]()
@Burj Chalifa píše:
Jak to dělají v rodinách, kde mají pohodové děti?
Mám dvě, dnes už jsou dospělí. Dcera od mala zlatíčko, bez problémů, syn pravý opak občas byl na zabití. ![]()
@Maden píše:
Tak to je nejrychlejší cesta puberťáka na ulici… Tobě by bylo jako jedno co z něho vyroste? rodič x dítě není vztah nadřízený x podřízený.
V dnešní době všechno přepočítáváme na peníze - otčím ti platí školu… ale Zakladatelka nám už nenapsala, jestli se mu věnuje i jinak - jestli si s ním jde zakopat, zaplavat, zahrát PC hru… To je podle mě taky důležitý. Je to to stejné, jako když tady holky píšou, že jejich partner se o ně postará, ale jinak je jak studený čumák. neobejme, nedá pusu… Každý potřebuje cítit, že je milován, že ho má i ten otčím rád. Nevím, jak mu to dává otčím najevo, že ho má rád, ale pokud tím,, že mu platí školu, tak to je dost málo…
A tvůj přístup by se v důsledku nedal uplatnit ani v pozici nadřízený x podřízený. Tam je totiž potřeba také komunikovat. a ne jen dávat ultimáta…
Tak, tak.
@romype chtěla jsem tím říct, že když mi mamka vysvětlila, proč ta pravidla nastolila, přišlo mi to jako férové jednání. Když jsem to pochopila, pak jsem se je sama snažila dodržovat. Pokud se mi to zdálo mimo mísu, vysvětlovala jsem, proč se mi to zdá divné. Pokud jsem se s tím nestotožnila, třeba že musím mít uklizený pokojík, tak jsem to stejně musela udělat.
Prostě byly věci, které se mi sice nelíbily, ale plnit jsem je musela. A pak byly věci, o kterých jsme debatovaly a ty hranice si domlouvaly. (otec v té době už nebyl).
Pak přišel nevlastní otec, který prostě nařídil a očekával plnou poslušnost. Dodnes jsem to nepřekousla, to neuvěřitelné ponížení, že jsem jenom DĚCKO, mám poslouchat a šoupat nohama.
Holt mamka se s nama snažila domluvit a většinou se jít o i dařilo. ![]()
Příspěvek upraven 09.03.14 v 19:19
A ted si tak rikam- jedno ditko mam ve vane, druhe umyva nadobi po veceri…co z nich asi vyroste, kdyz s nima jednam jakos partakama? jasne, drzkujou, zkousi, kolik toho dovolim, ale konci to vzajemnym vybuchem smichu, neb zejmena ve starsim proste vidim sama sebe…ja uz nejsem aninschopna se s nim pohadat, kdyz je mi taaaaaak podobny…to radsi jdu, obejmu ho, i kdyz se cuka, necham ho vyvztekat a pak s nim situaci zkusim probrat…a hlavne- zajima me JEHO pohled na vec, nejen ten muj…
@Zuziky píše:
A ted si tak rikam- jedno ditko mam ve vane, druhe umyva nadobi po veceri…co z nich asi vyroste, kdyz s nima jednam jakos partakama? jasne, drzkujou, zkousi, kolik toho dovolim, ale konci to vzajemnym vybuchem smichu, neb zejmena ve starsim proste vidim sama sebe…ja uz nejsem aninschopna se s nim pohadat, kdyz je mi taaaaaak podobny…to radsi jdu, obejmu ho, i kdyz se cuka, necham ho vyvztekat a pak s nim situaci zkusim probrat…a hlavne- zajima me JEHO pohled na vec, nejen ten muj…
Tleskám, mají skvělou mámu. ![]()
@bamba píše:
Holka, děti a hlavně kluci se v pubertě změní k nepoznání. Jasně, že ne všichni, bo vyjímky existují, ale…
Nikdy nevíš, co ti vyvede i když je sebehodnější.
já mám 16letýho čili dnes už se jen modlím aby ten základ co ode mě má byl v pořádku..zatím se to tak jeví - co bude dál uvidím.. ale vím že mi klidně řekne mami zlobím se na tebe mám vztek ale nikdy mě nikam neposlal - nedovolil by si to.. ví že ženy se nikam neposílají, pokud chce být muž ![]()
@Maden Předpokládám,že zakladatelka s manželem jen nerozkazují. Psala, že se to stalo podruhé, jenže říct mi kluk,,tak co" by dokázalo vytočit kde koho.
Jinak po činu následuje trest, tak to holt chodí a kdo se chová slušně, dokonce se mu trest skrátí. Jenže, když nebudu potrestaná, příště to zkusím znovu a ještě přitvrdím. Pochopila jsem, že klučina nemá ve škole nějaké převratné výsledky a tím pádem je mezy ním a otčímem třecí plocha.Kluk to má na salámu a otčíma štvě, že se může stát jeho investice zbytečná.
@romype píše:
souhlasím s tebou, mám doma momentálně pubertačku, někdy jsem zralá na prášky a to jsem v její výchově byla dost důsledná, nepoužívala jsem tělesné tresty a přesto zažívám situace, že bych jí nejraději přerazila, já taky pokud něco vyvede tak odebírám kapesné, nedostane na kredit, nesmí s kamarádkama, nesmí na pc a přijde mi to normální. Problém dnešní doby je spíš ten, že se ztrácí takováta přirozená autorita rodičů, dneska se s dětmi diskutuje, poučujou se o linkách bezpečí, někdy by stačilo dát prostě jen pár facek, možná, že by účinek byl kolikrát lepší, než nějaké vysvětlování, nejvíc mě udivuje takovéto vysvětlování nebo zdůvodnování dětem proč a nač, to žasnu vždycky.
To je právě ono. To trestání. Co takhle pozitivní motivace. Já mám doma taky puberťáka a trestám ho od cca 13 let opravdu jen zřídka. maximálně omezuju PC. Nemám potřebu. Většinou se domluvíme. Chce-li třeba novou tenisovou raketu, tak ví, že když bude mít špatné známky, nic nedostane. I pro mě je to jednodužší, než se s ním dohadovat. Na druhou stranu musím i já být soudná a netrvat třeba na jedničkách z chemie, když vím, že v tomto oboru studovat dále nebude.
@jdukolem píše:
já mám 16letýho čili dnes už se jen modlím aby ten základ co ode mě má byl v pořádku..zatím se to tak jeví - co bude dál uvidím.. ale vím že mi klidně řekne mami zlobím se na tebe mám vztek ale nikdy mě nikam neposlal - nedovolil by si to.. ví že ženy se nikam neposílají, pokud chce být muž
Přeju ti, aby ti ten hodný synek vydržel. Není to myšleno ironicky.
@bamba píše:
@Maden Předpokládám,že zakladatelka s manželem jen nerozkazují. Psala, že se to stalo podruhé, jenže říct mi kluk,,tak co" by dokázalo vytočit kde koho.
Jinak po činu následuje trest, tak to holt chodí a kdo se chová slušně, dokonce se mu trest skrátí. Jenže, když nebudu potrestaná, příště to zkusím znovu a ještě přitvrdím. Pochopila jsem, že klučina nemá ve škole nějaké převratné výsledky a tím pádem je mezy ním a otčímem třecí plocha.Kluk to má na salámu a otčíma štvě, že se může stát jeho investice zbytečná.
ano to ego… on si MI to dovolil říct.. tohle překonat je umění..
@omites píše:
@romype chtěla jsem tím říct, že když mi mamka vysvětlila, proč ta pravidla nastolila, přišlo mi to jako férové jednání. Když jsem to pochopila, pak jsem se je sama snažila dodržovat. Pokud se mi to zdálo mimo mísu, vysvětlovala jsem, proč se mi to zdá divné. Pokud jsem se s tím nestotožnila, třeba že musím mít uklizený pokojík, tak jsem to stejně musela udělat.
Prostě byly věci, které se mi sice nelíbily, ale plnit jsem je musela. A pak byly věci, o kterých jsme debatovaly a ty hranice si domlouvaly. (otec v té době už nebyl).
Pak přišel nevlastní otec, který prostě nařídil a očekával plnou poslušnost. Dodnes jsem to nepřekousla, to neuvěřitelné ponížení, že jsem jenom DĚCKO, mám poslouchat a šoupat nohama.
Holt mamka se s nama snažila domluvit a většinou se jít o i dařilo.Příspěvek upraven 09.03.14 v 19:19
no, já tě chápu, ale ruku na srdce, nebylo to i tím, že se jednalo o otce nevlastního? Proto jsi to snášela špatně?
@Burj Chalifa píše:
Tleskám, mají skvělou mámu.