Duch v domě?

  • Fotoalbum (1)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
251
22.1.18 16:26
Hele to mě nenapadlo 8o :lol: Ale abych je neurazila :oops: :mrgreen:

Hele, když mají tu drzost tě v noci budit, tak proč ne. :nevim: :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7041
22.1.18 16:27

Vykladam karty takze k tomu za oponou pricuchavam celkem casto ;) ale klasicke dejavu je fakt jen mzik a ja ho mam delsi

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.1.18 16:30
@Lady_Anne píše:
Napíšu ti to do SZ, kamarádka sem občas chodí a nechci, aby mě poznala. :mrgreen:
:,( a co já? ;)
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.1.18 16:32
@Lady_Anne píše:
Hele, když mají tu drzost tě v noci budit, tak proč ne. :nevim: :lol:

Se bojim aby mi pak něco nehodili na hlavu, až budu spát :mrgreen: Jako fakt, my nemůžeme mít ani obrázek na stěně nad postelema, natož police a pod… ;)

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.1.18 16:34
vykladam karty takze k tomu za oponou pricuchavam celkem casto ;) ale klasicke dejavu je fakt jen mzik a ja ho mam delsi

Aha, tak to jo. Právě to dejavu máš nějak dlouhý, většina lidí má jen mžik :lol: Třeba by to šlo nějak trénovat, mozková centra a tak…

  • Citovat
  • Upravit
251
22.1.18 16:44
:,( a co já? ;)

Taky ti to pošlu. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
251
22.1.18 16:45
Se bojim aby mi pak něco nehodili na hlavu, až budu spát :mrgreen: Jako fakt, my nemůžeme mít ani obrázek na stěně nad postelema, natož police a pod… ;)

To se nedivím, to bych se taky bála. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7041
22.1.18 16:59

Jako uplne nevim jestli chci… :lol: aby si pak se mnou neprisel nekdo popovidat nebo skrabat pod posteli (uprimne taky bych mela dilema pri vyberu mezi pavoukem a duchem :lol: )

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.1.18 19:27
@Lady_Anne píše:
To se nedivím, to bych se taky bála. :think:

Né, to s tím hozením na hlavu byl fór :lol: Spíš se bojim že na mne sáhnou :roll: Ale ty poličky a obrázky mít nad postelema nemůžem, kdyby náhodou…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
22.1.18 19:28
jako uplne nevim jestli chci… :lol: aby si pak se mnou neprisel nekdo popovidat nebo skrabat pod posteli (uprimne taky bych mela dilema pri vyberu mezi pavoukem a duchem :lol: )

Dilema to je, jenže tam chceš tam nějakou škrábající,,mrtvolku", nebo pokoutníka, kterýho můžeš v afektu umlátit? :nevim: :lol:

  • Citovat
  • Upravit
251
22.1.18 20:05
Né, to s tím hozením na hlavu byl fór :lol: Spíš se bojim že na mne sáhnou :roll: Ale ty poličky a obrázky mít nad postelema nemůžem, kdyby náhodou…

Je mi to jasné. :lol: To já se bojím, že něco uvidím nebo to na mě promluví. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.1.18 20:21
@Lady_Anne píše:
Je mi to jasné. :lol: To já se bojím, že něco uvidím nebo to na mě promluví. :roll:

To já taky ;) Sice občas vídám tmavý stín, projde a je fuč. Párkrát se chvíli nehýbal a vypadalo to, že se na mě dívá :? Manžel viděl jakoby zjevení, prostě něco s obličejem a dle jeho slov to nebylo nic hezkýho :?

  • Citovat
  • Upravit
251
23.1.18 06:57
To já taky ;) Sice občas vídám tmavý stín, projde a je fuč. Párkrát se chvíli nehýbal a vypadalo to, že se na mě dívá :? Manžel viděl jakoby zjevení, prostě něco s obličejem a dle jeho slov to nebylo nic hezkýho :?

To věřím, já bych se už asi dávno zbláznila. :roll: Obdivuji tě, že to zvládáš. A přeju ať už toho máš hlavně klid. :kytka: A to už máš vážně takhle od dětství? Já taky jednou viděla nějakou černou postavu - vzbudila jsem se, u dveří stála černá silueta a já se nemohla hnout. Ale řekla bych, že to byla spánková paralýza. Vyděsilo mě to pořádně. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.1.18 07:51
@Lady_Anne píše:
To věřím, já bych se už asi dávno zbláznila. :roll: Obdivuji tě, že to zvládáš. A přeju ať už toho máš hlavně klid. :kytka: A to už máš vážně takhle od dětství? Já taky jednou viděla nějakou černou postavu - vzbudila jsem se, u dveří stála černá silueta a já se nemohla hnout. Ale řekla bych, že to byla spánková paralýza. Vyděsilo mě to pořádně. :mrgreen:

Pamatuju, sice už špatně, ale pamatuju jak jsem vídala chodit po pokojíčku tmavou postavu, dívala jsem se skrz žbrdliny postýlky, takže fakt od útlého dětství. Když mi bylo cca 5, tak jsem řekla, že se na mě chodí dívat mimozemšťan :mrgreen: Popsala jsem ho jako cca 1,5m vysokého, tmavého, se svítícíma očima. Řekli že lžu a nebo že se mi to zdálo. Tak jsem se naštvala a začala jim o něm říkat pokaždý, když jsem ho viděla :mrgreen: Bála jsem se ho. Někdy stál u okna, někdy u peřiňáku. Někdy u skříně, jindy u dveří… Ale vždy v pokojíčku. Kolem 8 let jsem začala být náměsíčná, asi tak rok. Jednou mě někdo vzbudil voláním mého jména, volal otevři a pojď za mnou. V náměsíčnosti mě sundali z otevřeného okna, prý bych skočila. Jenže to bylo v náměsíčnosti a já si ráno nic nepamatovala. Zeptali se mě kdo mě volal a já popsala divnou paní, měla divný obličej. O pár let jsem jí poznala na starý fotce, byla to už dávno mrtvá příbuzná. Časem jsem slýchala i zvuky, různý jevy i mimo pokoj. To už jsem byla ale větší, kolem 10ti let. Každopádně byl u nás asi dvakrát (fakt si to moc nepamatuju, je to skoro 20 let), farář, ten světil a světil… Ale bez valnýho efektu ;) Pak se to začalo projevovat před dospělýma a když to napíšu hnusně, tak já jim to přála :oops: Najednou se báli a prožívali to, co já od dětství, když mi nevěrili a tahali mě k psychologovi. Vlastně jsem nic nevnímala akorát v těhotenstvích :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
251
23.1.18 10:09
Pamatuju, sice už špatně, ale pamatuju jak jsem vídala chodit po pokojíčku tmavou postavu, dívala jsem se skrz žbrdliny postýlky, takže fakt od útlého dětství. Když mi bylo cca 5, tak jsem řekla, že se na mě chodí dívat mimozemšťan :mrgreen: Popsala jsem ho jako cca 1,5m vysokého, tmavého, se svítícíma očima. Řekli že lžu a nebo že se mi to zdálo. Tak jsem se naštvala a začala jim o něm říkat pokaždý, když jsem ho viděla :mrgreen: Bála jsem se ho. Někdy stál u okna, někdy u peřiňáku. Někdy u skříně, jindy u dveří… Ale vždy v pokojíčku. Kolem 8 let jsem začala být náměsíčná, asi tak rok. Jednou mě někdo vzbudil voláním mého jména, volal otevři a pojď za mnou. V náměsíčnosti mě sundali z otevřeného okna, prý bych skočila. Jenže to bylo v náměsíčnosti a já si ráno nic nepamatovala. Zeptali se mě kdo mě volal a já popsala divnou paní, měla divný obličej. O pár let jsem jí poznala na starý fotce, byla to už dávno mrtvá příbuzná. Časem jsem slýchala i zvuky, různý jevy i mimo pokoj. To už jsem byla ale větší, kolem 10ti let. Každopádně byl u nás asi dvakrát (fakt si to moc nepamatuju, je to skoro 20 let), farář, ten světil a světil… Ale bez valnýho efektu ;) Pak se to začalo projevovat před dospělýma a když to napíšu hnusně, tak já jim to přála :oops: Najednou se báli a prožívali to, co já od dětství, když mi nevěrili a tahali mě k psychologovi. Vlastně jsem nic nevnímala akorát v těhotenstvích :nevim:

Páni, tak to ti teda nezávidím. A co ti řekl psycholog? :think: A jak se tvářili rodiče, když to začali vnímat taky? Stejně je zvláštní, že ani farář s tím nic nenadělá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat