Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dvougenerační bydlení - odejít/zůstat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.11.24 19:21
@Sunny789 píše: Více
A myslíš, že by to nešlo, abyste byli spolu v bytě a k rodičům jezdili na víkendy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:23
@terien
Jako tikaly, ale upřímně jsem do té doby na dítě moc nemyslela. Měla jsem dobrou kariéru, pěkné peníze, svůj byt, volnost a vlastně mi nic nechybělo. Ale když to přišlo, tak to tak mělo být a dítě jsem si nechala, bo věk prostě (to hrálo hlavní roli)…a jak jsem psala i ten přístup partnera. O dětech jsme se bavili, ale chtěla jsem aspoň 1-2 roky počkat a poznávat se. Někdy to tak prostě nevyjde, ale absolutně ničeho nelituji. Malý má skvělé oba rodiče, avšak každý je z jiného soudku…
A proč to celé k partnerovi není fér?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:23
@Sunny789 zakladatelko chápu a lituji, že to tak máš. Akorát je škoda, že jste se po zjištění těhotenství nenastěhovali rovnou k tobě. Co to zkusit teď? Nebo jak jsi psala, prodat současný byt, koupit větší a tam spolu všichni 3 bydlet? Ale pokud vidíš spíš další cestu bez partnera, tak je to na tobě.
Každopádně soužití 2 a více generací dobrotu nedělá, oni jsou zvyklí nějak žít a vy také. Naprosto nesnáším takové to Dej mi malou/maleho, ať si můžeš uklidit/vyřídit/navařit/odpočinout…tito lidé, ať si organizují v práci své podřízené a ne, že to budou dělat i doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:28
@Sunny789 píše: Více
No Sunny nechala jsi si udělat dítě s mužem o dvě patra níž než jsi byla ty sama. Nějaké děvče z místního ZD by bylo šťastné za to vše co jeho rodiče poskytli. Jenže ty se tam dusis a v jejich očích jsi nevdecna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:28
@terien píše: Více
Já bych si to samozřejmě přála a asi mu prostě dám tohle ultimátum. Že prodám byt, koupím větší a prostě buď jde s námi, nebo jdeme bez něj. Nechci být mrcha, ty city tam stále asi jsou, i když jsou teď ovlivněné současnou situací doma. A hlavně kvůli dítěte bychom se měli snažit spolu zůstat. Spíš si říkám, jestli vůbec na tohle přistoupí (jak jsem psala, myslím si, že je na tenhle krok slabý). Proto řeším spíš to, že bych odešla sama odtud, protože to je teď pro mě hlavní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:30
@Sunny789 píše: Více
Ditě jsem měla taky ve 30, takže tě chápu. K němu mi to nepřijde fér, protože podle tvého povídání tě ve všem podpořil, na všem jste se dohodli spolu a on teď přijde o rodinu, protože ty nejsi spokojená se svými vlastními rozhodnutími. Ani z toho vlastně nevyplývá, jestli jsi mu všechno řekla a snažili jste se najít jiné řešení nebo jsi to rozhodla za něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:32
@Neznamymuz761 píše: Více
Ano, je to tak. Jiná by asi byla šťastná. Myslím si, že hodně dělá to, že jsem bydlela sama a neměla potřebu mít za zadkem rodiče. I když ti moji nebydleli o moc dál. Takže si myslím, že by byla spokojená taková žena, která si to „svoje“ nezažila a je ochotna se mnoha věcem podřizovat. To já úplně nedokážu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:35
Nechápu, jak jsi mohla dopustit to, žes opustila svůj vlastní byt a šla jsi do tohoto. Jak se vám život mohl vyvíjet úplně jinak, kdyby on šel k tobě a ne ty, naprosto nesmyslně, za celou jeho rodinou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jena33
10.11.24 19:36
Zakladatelko, můžete být ráda, že nejste svoji a že třeba neřešíte ještě jeho děti z předchozího vztahu. Četla jsem příspěvek a přijde mi, že jste si vlastně odpověděla sama co chcete, takže držím palce.
- Citovat
- Upravit
10.11.24 19:37
@terien píše: Více
Teď momentálně se tyhle myšlenky, které tady sděluji, honí jen v mé hlavě (protože teď momentálně nejsme k sobě moc sdílní). Několikrát mi řekl, ať se klidně sbalím a odejdu, protože ví, že to nebude jen tak ze dne na den. A že malého si budeme střídat týden/týden. Ví moc dobře, jak se tu cítím a že to musím řešit. Není to tak, že bych se z ničeho nic rozhodla, že chci odejít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:40
@iiiif píše: Více
Byla to hloupost, o tom žádná. K málo pozitivům, která jsem tu předtím napsala, ještě patří to, že jsme mysleli na to, že budu mít k rodičáku i peníze z pronájmu bytu.
Teď smýšlím jinak samozřejmě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:45
@Sunny789 píše: Více
Drtivá většina samostatných a schopných zen to nedokáže. A stejně tak muzu. Je to prirozene. Ostatně většina ptačích matek prerostla mláďata samy vyhodí z hnízda.
Vicegeneracni a dnes přežívají dvougenerační bydlení dříve byla nutnost u těch nejchudších vrstev. Aby vůbec přežili, museli dát vše nahromadku a řídil to ten nejmoudrejsi, tedy nejstarší.
Dnes je jiná doba a pro tebe úplně nesmyslné. Vůbec nechápu, že ses do toho nechala vmanevrovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 19:48
@Sunny789 píše: Více
Zase z jeho pohledu, co chceš víc? Je to tak, jak jsi chtěla a stejně špatně. Asi bych ti řekla to samé. Vy si prostě musíte promluvit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 20:03
Zakladatelko, díky za uznání. Vzhledem k tomu, že jsem roky byla uťápnutá snacha, není až takový problém, abych přesně věděla, jak se cítíš. My s tchány sice nebydleli, ale organizovali nám život stejně. Neskutečným způsobem mě to deptalo. Považovali za naprosto samozřejmé, že nám kupovali věci do bytu a oblečení dle svého výběru, které jsme nepotřebovali, které se nám ani nelíbilo. Jelikož jejich syn držel basu s nimi a ještě mě usměrňoval, jak si ničeho nevážím. Nešlo s nimi jednat na rovinu, ani s ním ne, člověk musel přemýšlet, jak co řekne, aby se nikoho nedotknul, l tak byly neshody velice časté. Trávili s námi maximum času, neměli žádné koníčky. Jenom nás. Já si připadala jako neschopná, nesvéprávná, a manžel mě šikovně už během chození odřízl od koníčků a kamarádek. Byla jsem mladá, zamilovaná, hloupá a naprosto bez zkušeností. Jinak bych se nikdy nerozhodla pro tuhle známost, pro tuhle rodinu. Nejsem už mladá, ale přes všechny těžkosti dnes žiju ve svém, spokojeně. Člověk vydrží víc, než si myslí a dokáže víc, než čekal. Snažila jsem se ustupovat s tím, že oni to ocení a příště ustoupí zase oni. Zlatý oči. Nefungovalo to. Snažila jsem se muže přesvědčit k nějakým změnám v bytě, v trávení volného času. Byla to fakt dřina a běh na dlouhou trať. S dílčími výsledky. Konec manželství nastal, když byly děti dospělé. Udělala jsem, co jsem mohla, rozvod neberu jako životní prohru, ale šanci na lepší začátek. Jinak ten způsob života, tedy že žiješ, jak nechceš, té stojí část tvého zdravi. Tady se skutečně zamysli. V pořádku musíš být kvůli dítěti a kvůli sobě. Pokus se s mužem domluvit, že nejsi šťastná, dohodni se s ním, že si dítě může brát, že nebudeš dělat problémy, ale vše ať máš úředně posvěceno. Aby nemohli tcháni zasahovat. Abyste se o dítě nepřetahovali. Když je malé dítě, je to složitější. Každý ho chce pro sebe. Budeš muset počítat, že u nich bude třeba každý druhý víkend. Budeš to muset vydržet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 20:09
@Pe.M.1 píše: Více
A jak si mohla odkyvat chlapovi odstrihnuti kamarádek? Já jsem si to žádné ženě ani nedovolil říct.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
