Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dvougenerační bydlení - odejít/zůstat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
11.11.24 18:05
- Citovat
- Upravit
11.11.24 18:10
@Anonymní píše: Více
Aha, já myslela, že diskutujeme o příběhu zakl., ne o všech situacích na světě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.11.24 21:39
Mockrát všem děkuji za vaše příspěvky. Neskutečně mě podpořily a utvrdily v tom, že je třeba jednat.
Mnohokrát jsem zvažovala, jak se pohnout, co udělat, jestli to nebude chyba, jestli bych se přeci jen neměla nad sebou zamyslet (což se snažím pokaždé, co dojde k nějaké nepříjemné situaci) a smířit se s tím. Ale to všechno se v mé hlavě hemžilo a i přes to jsem došla k závěru, že ne…že se prostě musím pohnout a začít to řešit. Pro svůj klid a hlavně pro náš klid se synem.
Nebude to asi jednoduchá cesta (i když mám obrovskou výhodu, oproti jiným maminkám, v tom, že mám svůj byt), ale věřím, že správná. A jak některé zde psaly, které si prošly něčím podobným, po té přijde úleva.
Ještě jednou dekuji za váš čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 06:46
Dej si bacha a radši a někým prokonzultuj, jestli když prodáš svůj byt a koupíš jiný ten nový nebude v SJM.
Jinak já bych to nedala. Já bych nechtěla bydlet ani se svojí matkou a to jí miluju. Natož s manželovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 08:02
@Sunny789 gratuluji k bytu, máš velkou výhodu a nejsi rukojmí. Manželé také nejste, takže pokud si to můžeš dovolit, a na svém bytě nelpíš, klidně bych pořídila jiný, větší.
Vzdálenost není špatná, vzhledem k přístupu jeho rodičů je i nějaká vzdálenost žádoucí.
Přijde mi že ho máš stále ráda, takže bych neřešila hned odchod od něj, ale spis to jiné bydlení a jemu bych to prezentovala jako Cítím, že potřebujeme něco jiného, koukej co jsem našla, sem můžeme jezdit občas na víkend za Vašimi, budeme tu mít zázemí když přijedeme. Pro tebe bude hledání vhodného bytu světlo na kančí tunelu, budeš vidět změnu. Jemu bych to řekla až by se něco objevilo a pokud můžeš, koupila bych to i nezávisle na něm. Rozhodně jako jediná majitelka. A časem se ukáže. Třeba bude jezdit sem tam, postupně si zvykne, nějak to vybalancujete. Hlídací prarodiče jsou k nezaplacení, navíc v domě s pěknou přírodou kolem. Jen tihle mají k tobě přístup jak k inkubátoru a to se odstěhovali změní. Ty můžeš už teď říct Ne, Jiricek si teď hrát nejde, jestli budete chtít, přijde až se vyspinka. Nějaké chyby jsi také udělala, to vus. Líbí se mi tvůj přístup že to chceš změnit. Ještě bych tě ráda varovala že i když si myslíš, že by proti tobě partner nesel, že je hodný a kdesi cosi, nevěř tomu. Muze se stat že ho nějak nastves, urazis, zranis ego a najednou uvidíš co je zač. Jako že plánuješ že až se pořádáte, ty řekneš že jedeš s malým k vašim a že už by ses nevrátila. Mně by nepřekvapilo, kdyby tě už pak ani nepustil pro věci, šperky, doklady. Ten odchod, takto před jeho rodiči, to by ho mohlo před nimi v jeho ocit strašně ponizit a kdoví co by pak udělal aby ti to dal sežrat. Vše bych promyslela a nepodnikala zadne ukvapene akce. V tom domě bych také nezůstala. Drž se 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 08:03
@Ruxas píše: Více
Ona pise ze bydlej u tchanovcu, ale o nem ze je pritel. Svatba snad tedy nebyla 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 09:19
Já bych svůj byt neprodávala, mně i dítěti by jistě stačil, on se stejně nehne. Snad časem, až jak se situace vyvine. Někdo tady zmínil, aby počítala se střídavou péčí. Pokud je na mateřské, nevím, kdo by se o dítě staral ty dva týdny v měsíci. Kdo by s ním v tom baráku byl doma? Vždyť musejí chodit do práce. Nejsou ještě tak staří. A malý je odrostlé mimino. Tak od mámy ho nikdo snad nebude trhat. Pokud není zakladatelka vdaná, je vše jednodušší. A co se týče toho, že tu někdo píše, že jiná by za takové bydlení byla ráda, o tom docela pochybuji. To by musela být snad nemajetná sirota bez peněz, bez vzdělání a bez práce. A nebo holka, které je úplně fuk, kde bydlí, hlavně, že se o nic nemusí starat sama. A která by si to dítě pořídila jen proto, aby se tam udržela a starým ho dala na celé víkendy, aby se ho zbavila. Podle mě žádná standardně uvažující by tady spokojená a šťastná nebyla. Lidi mají být sami sobě doma panem. A ne podřízeným. Domov je to, co si vybuduju podle svých představ. Mám kolem sebe svoje věci, které jsem si vybrala, na které jsem si vydělala. Já se s mužem v bytě doma necítila, oni si mysleli, že když nám koupi stejnou stěnu, když nám bez domluvy vyberou sedačku, koberec, že budu skákat radostí. Já prostě nevyžaduji od druhých, aby mě oblikali, aby mě zvali každou neděli na oběd, aby mi vyučovali svoje názory na mou práci a výchovu mých dětí. Aby mi vymývali mozek řečmi, že každé kamarádství je faleš, že jsou z toho nevěry, že jezdit na dovolenou jsou vyhozený peníze, že je nejlíp doma atd. Já nikdy neměla tendenci strávit volný víkend uklízením, praním, žehlením a vařením a v neděli večer sednout k televizi s tím, jak jsem si to báječné užila. Jsem prostě taková celý život, chci si dělat věci po svém. Já taky nikomu nevnucuju, že by měl žít podle mého. Mohli jsme mít normální manželství, kdyby syna nevyychovali v tom, že mu žena musí posluhovat, protože on je nějaký zázrak, že doma nemusí nic dělat a že je jeho žena musí poslouchat. Já prostě taková nebudu. Já chci, aby byl partner se ženou zajedno, aby se doma podílel na chodu domácnosti a aby se uměl o výchově domluvit. Nechci partnera, co se vším letí hned za rodiči a ženu postaví před hotovou věc. To je člověk opravdu mnohem spokojenější, když žije sám…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 10:19
@arinecka píše: Více
Aha. Tak to by pak bylo jednoduché. Právě se tu místy psalo o rozvodu, tak jsem si zam zařadila to manželství
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 10:23
Jinak znám takovou které to vyhovuje. Tchýně jí tak dlouho kecala do domácích prací až je dělá jenom tchýně. Dává na jídlo 3k a jinak se nestará, o dítě se jí stará a živí ho tcháni. Ona se o něj prakticky stará jen když jí překáží.
A teda ona sama tvrdí, že je to pohoda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 11:27
@Sunny789 píše: Více
Já bych se s otcem svých dětí ať je jaký chce snažila domluvit bez těch ultimát. Dítě je i jeho, takže zdaleka netahas za delší konec provazui kdyz mne prijde, ze to tak chapes. Postavi si hlavu, urazí se a budete se o dite přetahovat, soudně. Budes muset poslouchat soudy…Sla bych na nej pomalu, čekala na nějakou příležitost…až se poháda s rodiči…Můžete i koupit společně dům se zahradou(nechce být v byte)…Já co tak kolem sebe koukám, tak spousta lidí má jiný životní styl nez partner, dobrý je se i snažit nějak přizpůsobit, sladit, kompromisy…jinak se rodina rozpadne a bývá to pak také tezke🤔…Držím palce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 12:58
@Zuzks píše: Více
Ono to ultimátum bude hlavně v tom, že prostě odtud potřebuji vypadnout. On to ví a myslím, že to i tuší. Zatím potřebuji zjistit více info, dát výpověď podnájemníkům (3měsíční výpovědní lhůta) a pak prostě přijít s tím, jak se náš život bude muset pohnout. Myslím, že pokud bude chtít zachovat rodinu a miluje mě, pro naše dobro to udělá. Já se prostě nedokážu jen tak smířit se situací, která mě nevyhovuje. Necítím se tu prostě doma a mám stále pocit, že mám někoho za zadkem. Byt by byl třeba jen přechodný, do budoucna bychom třeba realizovali nějaký dům, ale to teď není možné s moji RD.
Jako táta je skvělý, jako chlap vlastně taky - uklidí, je schopný i něco uvařit, jezdí na nákupy, protože ho to prostě baví, kolem baráku a doma opraví cokoliv, je spořivý. To jsou věci, o kterých se některým může u jejich chlapů jen zdát. Toho si určitě moc vážím. Ale po té partnerské stránce…no tam si nejsem jistá, jestli se něco změní. Ale chtěla bych na tom zapracovat. Myslím si, že stěhování by bylo takový náš nový začátek, že to prostředí na mě působí a ovlivňuje i to naše partnerství. Ale když nebude chtít, já tu nezůstanu, to vím už jistě. A proto je třeba udělat ten první krok. Jinak manželé nejsme.
Já jsem pro to si to v hlavě vše srovnat, jaké budou postupy a s tím za ním přijít a samozřejmě nechtít po něm hned verdikt. Nechat mu to projít hlavou a ať se sám rozhodne, jak chce dál pokračovat. S maminou se nebaví a s tatíkem je v pohodě, s ním se nehádá. Takže nějakého konfliktu bych se asi nedočkala, abych čekala na takovou vhodnou dobu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 13:01
Jsi k němu celkem velkorysá na to, že on ti klidně řekne, že když se ti nelíbí, máš vypadnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 13:11
@Pe.M.1 píše: Více
Jeho rodiče jsou mladí (52 a 54 let), ale tchýně pracuje jako pojišťovák, takže jen podle domluvených schůzek a tchán je na ID, takže chodí jen na dvě 12ctky v týdnu cca. Takže nevím, jestli by tohle bral soud v potaz, že syna může otec kdykoliv šoupnout prarodičům na starost, když on bude v práci.
Taky bych se nedivila, kdyby se seknul a nechtěl jít a třeba později by si něco uvědomil a chtěl to napravit. To se uvidí no.
Musím uznat, že kdybych si nevybojovala ten režim, který tu teď je (jakože neexistuje neklepání, že se dole zavírají a vlastně už jsem i chtěla, abychom si spíš volali/psali, než aby mi tu chodili nečekaně, i přes to klepání), tak by to všechno, co se zde psalo, prostě dělo. Několikrát za den by mi tu chodili, brali malého, ukukovali, jaký mám pořádek apod. A ono to tak vlastně ten první rok bylo a já už byla fakt zhnusená na všechno a na všechny. Ale i přesto tu prostě nejsem happy, protože vím, že v jejich očích jsem určitě megera, která si tu dělá svý pořádky…ony byly i nějaké naschvály ze strany tchýně, kdy si se svoji sestrou, která žije v zahraničí, a která tu s dcerami 2× k nám jezdí a u nás v bytě přespávají, dělaly srandu z toho klepání a demostrovaly to bušením na naše dveře (že přeci mají klepat - jistě, 10× denně pokaždé, co si jdou pro své věci, trochu jiná situace). To jsme jim jasně dali s přítelem najevo, jak jsou praštěné. A podobné věci, které by byly na další slohovku. Takže i tohle dost zapracovalo a to se tu fakt pak moc dobře cítit ani nemůžu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.11.24 13:18
@PaníBovaryová píše: Více
Myslíš? Jako já vím, že nejsem svatá, protože ve vyhrocených situacích jsem já ten typický beran, který spíš vybouchne a řekne vše na plnou hubu (avšak snažím alespoň slušně) a on ten býk, který se raději klidí a nejraději by nic neřešil, anebo by mě v tu chvíli nejraději zabil. Takže tohle používá v těchto situacích, kdy je zahnaný do kouta a chce mít ode mně klid. Ale co si budeme, my ženy se snažíme těmito výlevy toho chlapa probrat a jsou hlavně proto, že jsme prostě v úzkých.
Ale třeba si něco namlouvám a říká to proto, že mě nemiluje. Právě proto spíš věřím tomu prvnímu odstavci a chtěla bych tomu dát šanci. Upřímně…nebýt malého, tak se člověk sebere a nezájem. Ale to je dle mě, zrovna v naší situaci, slabošské se aspoň o něco nepokusit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
@terien To jsem nikde nevyčetla, uvedla jsem to jako příklad ze života, jak to někdy v těch soužitích bývá. Myslela jsem, že je to z příspěvku jasné, ale asi ne, tak ti to uvádím na pravou míru. Nepředpokládám, že třeba paní na RD bude aktuálně peněženka