Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dvougenerační bydlení - odejít/zůstat?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
10.11.24 20:15
@terien píše: Více
Pochybuju, že by se předem dohodli, že se k ní tchánovci budou chovat jako k nesvéprávnému inkubátoru a že nebude mít ani den soukromí 
A i kdyby, fakt to neznamená, že ona musí tuto dohodu do smrti dodržovat, jen aby to náhodou nebylo „nefér“. To nemá s rodinou ani s partnerstvím nic společného.
Příspěvek upraven 10.11.24 v 20:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 20:17
@Liberalissima píše: Více
Já tam tedy nic takového nečtu. Proto píšu, že si musí promluvit oni dva a najít řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 20:18
@Pe.M.1 píše: Více
Myslela jsem si, že sis nečím takovým prošla a díky tomu mi tak rozumíš 
Já sama budu taky jednou tchýně a doufám, že budu po svých zkušenostech přistupovat ke snaše a vnoučatům podobně jako Ty. Šestinedělí a dle mě celý rok po porodu je hlavně o mamince, tatínkovi a dítěti. Takže se budu snažit být max nápomocná, bude-li mít snacha o to zájem, ale cpát se jim určitě nebudu a brát si vnouče jen pro sebe taky ne. Ráda pomůžu s hlídáním, ráda si s malým budu hrát a vytvářet přirozeně vztah babi a vnoučete, ale taky snachy a tchýně. Na návštěvu donesu něco dobrého, což mi se stalo pouze u jednoho člověka. Nikdy mi nikdo nepomohl s vařením, nebo domácností. Ani se nikdo nenabídnul a to jsem měla tchýni přímo pod sebou. Jen prostě si brát malého, to bylo hlavní. Je to asi blbost, ale tohle vím, že určitě každé mamince pomůže.
Takže takové věci budu řešit úplně jinak, protože si myslím, že se jako žena/matka dokážu do té novopečené maminky vžít, co si asi tak prožívá.
Ráda se s ním rozumně domluvím, ale nejraději bych, kdybychom na svém vztahu společně zapracovali ve svém. Tak uvidím no…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jena33
10.11.24 20:45
@Sunny789 To mi chcete říct, že byste byla ráda, kdyby vám šla tchýně uklidit? 
Já zažila přesně to samé jako vy. Přes kopírák. Jen my bydleli dole a oni nahoře, jinak naprosto totožná situace, i kamarádky my vybíral. Nakonec jsem odešla, mluvili jsme o tom x krat, ale tady je problém, že tenhle typ chlapů jsou spíš malí kluci. Poslouchají maminku a její přání. On se za vás v životě nikdy nepostaví a o tom je partnerství. Teď mi dělá pořád naschvál a tvrdí, že to dělám já. Domluva je opravdu těžká, uražené ego… Nezlepšilo se to ani po 4 letech.
- Citovat
- Upravit
Cizinka 999
10.11.24 20:53
@Sunny789 píše: Více
A přítel by s tebou nešěl do většího bytu? Jestli to teda ještě chceš. Jinak tě úplně chápu, ja bych to nedala. Jak jsem psala k mé tetě, tak jsem ji obdivovala, že se uměla vymezit proti mě babicce, která byla sice hodná ale general u které byla práce na veliké zahradě a poli priorita.
V pubertě, když jsem tam byla na prázdninách jsem trávila čas hodně s tetou nahoře a bratranci, hodně nás brala na výlety, vždy jsem tam utíkala před babičkou a práci, kterou mi chtěla nadelit.
- Citovat
- Upravit
10.11.24 21:40
@Jena33
Samozřejmě neee, ale ani nepadla ta nabídka. Já bych se své snachy slušně zeptala, nebo bych se nabídla, že kdykoliv bude s čímkoliv potřebovat pomoct, jsem tu pro ni. Spíš to jídlo, to jsem se hodně zanedbávala. Ještě když se chlap stravoval v práci (to dělal ještě 12ctky), to jsem prostě na sebe zapomínala a bylo mi přednější spaní (teda když už to sem tam šlo). Malý mi přes noc moc nespal a přes den to doháněl.
Přítel se jí dokáže postavit, někdy dle mě až hnusným tónem a nebavil se s ní několik měsíců. A vlastně stále ji nevyhledává a nijak s ní nekomunikuje. Ale to je něco špatně mezi nimi a ozvat se dokáže pouze v případě, že to ovlivňuje i jeho.
Trochu se právě bojím, jestli by mi taky nezačal dělat naschvály (já teda doufám, že ne). To nikdy člověk neví, co se v tom druhém probudí a jestli začne dělat problémy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 21:56
Máš-li možnost jít do svého i za cenu toho, že koupíš jiný být v blízkosti, tak bych to udělala. Tím, že zůstáváš v tomhle režimu, se nic nezmění, nedokážeš získat náhled, protože si potřebuješ od té situace odpočinout. Bude to akorát narůstat do situace, kdy se s partnerem tak zošklivíte, že už to nepůjde vůbec zachránit. Co kdybys to pojala tak, že zajistíš bydlení poblíž a dáš mu možnost jít s vámi? (Ale ten byt ať je jen tvůj).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 22:35
Můžeš se přestěhovat blíž ale tu stridavku dostaneš tak jako tak a o nějakém omezení očkováni nemůže byt řeč to soudy absolutně neberou takže teď když dítě má trvale bydliště u tvého muže a on by se postarat s tchánovci 100% chtěl se s výhradní péčí můžeš rovnou rozloučit..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 23:17
@Al35 píše: Více
Tak samozřejmě, že s očkováním mám smůlu a proto jsem malého „povinně“ naočkovala. To vůbec nemíním zmiňovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.11.24 23:19
@Lissima píše: Více
Ano, tak to nějak mám v plánu právě proto, aby se to dalo ještě zachránit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.11.24 00:42
Běž, ať to stojí, co to stojí. Problémy se budou řešit postupně. A i zdánlivě neřešitelné věci nebo situace, které si nedokážeš představit, nakonec půjdou zvládnout. Život se má prožít šťastně a to co máš ty, není k žití. Ze začátku to hezký nebude, ale pak se ti strašně uleví, v jakékoliv variantě, ve které už nebudeš žít u tchánovců.
Kdo nezažil, nedokáže to pochopit. Doma má být náš přístav, místo, kde se cítíme dobře a v klidu, kam se právě můžeme jít schoulit po hnusném dni. Prostě DOMOV. Ten ty nemáš. Já dvougenerační soužití považuju za nejčernější období ve svém životě. Opravdu, nikdy mi nebylo tak hnusně, i když po odchodu následovalo další odporný období, ale to už mělo ten příslib světla na konci tunelu a následovala obrovská úleva. Měla jsem kde bydlet, ale neměla jsem domov, místo útočiště jsem byla v neustálé úzkosti. Nejvíc na světě jsem si v tu chvíli přála soukromí a tak obyčejnou věc, jako je KLID, tahle komodita mi v tu chvíli přišla, že neexistuje. Uvnitř úzkost, kdy zas kdo zaklepe a zároveň úzkost když vylézáš na zahradu, s čím na tebe zase číhají (a že číhají). Přirovnala bych to k pocitu lovené zvěře. A ano, stokrát nic umořilo osla. Já byla alergická už jen na otázku „Aleno, děláš něco?“ protože ta otázka za sebou skrývala tolik - samozřejmě, že nic neděláš a i kdybys dělala, tak teď budeš dělat, co jsme si právě usmysleli my. Navenek možná vypadá jako nevinná otázka tchýňky, jestli mám čas.
Ad ozvání se. No, ozvat se člověk může, on se i ozve, on se i snaží vytyčovat hranice a klidně i slušně se domluvit a promluvit si. Ale na to taky musí být správná druhá strana přijímače a když není, můžeš se stavět na hlavu a nic z toho. S některými lidmi se domluvit nelze, opět, kdo nezažil, nepochopí.
Největší problém je partner. Přijde mi, zakladatelko, dost jako ten můj ex. Třeba tvůj překvapí, ale z mého vykřesat nic nešlo. S matkou se taky nesnesl, ale nepochopitelně od ní zároveň nedokázal odejít. Považuju ho za nedospělého slabocha. Sám se s rodiči hádal, když šlo o něj, ale mě se nikdy nezastal. Byla možnost odstěhování do bytu, kde bychom neplatili nájem, k tomu jsem ho nikdy nedokopala, samé výmluvy, že na byt není zvyklý a nepřežije to tam. Na pořízení domu ci stavebního pozemku měl taky taková kritéria, aby tomu snad žádný v životě neodpovídal. I vztah postupně šel do kopru a odešla jsem sama. Pak jsem prozřela jaký ten chlap vlastně byl a jak jsem se ochuzovala o krásný klidný život a pocit domova. Dneska se mám krásně, domov je moje útočiště a úzkost jsem necítila několik let.
- Citovat
- Upravit
11.11.24 17:11
@Sunny789 píše: Více
Tak tohle bych nedala. Byt tebou, tak se odstehuju do sveho, a smitec. Partner ma na vyber, muze tam jit s tebou, nebo muze zustat kde je. Nejvetsi problě je on, nemas v nem oporu, chova se k tobe hnusne. Hlavne se nenech natlacit do druheho ditete, to uz by bylo na masli. Ja mam z toho vseho pocit, ze mu slo jen o to dite a ty ho vlastne ani nezajimas. Chovani jeho rodicu je taky dost sileny. Jdi do sveho a budes mit klid, v tomhle se zit neda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.11.24 17:26
@arinecka Taky se mi zdá, že tahle rodina je ten typ - snacha inkubátor a případně další levná pracovní síla do baráku. Někdy to bývá i další peněženka do rozpočtu, případně prostředek, jak si od někoho nechat zrekonstruovat půlku baráku nebo je potřeba nová střecha atd. - samozřejmě za to tam milostivě mohou mladí bydlet. Což samo o sobě není špatně, důležitý je záměr, může to být jak pomoc od tchánovců, tak prosté využívání k vlastním cílům.
Tady je cokoliv, jen ne úcta ke snaše jako k člověku.
- Citovat
- Upravit
Jena33
11.11.24 17:44
@Sunny789 píše: Více
Jestli ti bude dělat naschvál právě poznáš, jestli už má nějaké dítě a jak se eventuálně chová ke své bývalé.
- Citovat
- Upravit
11.11.24 17:48
@Anonymní píše: Více
Kdes to, prosím tě, vyčetla o těch penězích a levné pracovní síle?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
