Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
A víte někdo jak natom ted je Juliánka zdravotně a vývojově???
@ninuska100 Podívejte se na juliánky stránky. Jsou tam nejnovější informace.
Docitam…
A moc mne blazi na dusi, ze je tady prevaha prispivatelek s mym naturelem
Juliance preju k narozeninam hlavne horu zdravi a stale dobre nalady
![]()
@sovicka1 píše:Fakt mě moc „pobavil“ názor, že když mám nemocné jedno dítě, nemůžu se věnovat druhému. Hm… asi bych měla uvažovat o tom, že bych svého nemocného syna někam odložila, aby ten zdravý nebyl chudinka utlačován, že?
já se tomu ani nedivím každý na to má nějaký názor, ale já osobně bych do toho nikdy nešla..buď bych volila potrat i když jsem jinak proti potratům a nebo ústav…docela vím z okolí co to obnaší když je jedno dítě postižené a druhé zdravé…a vím že já bych to po psychivké stránce nikdy nedala starát se o postižené dítě…
@Anonymní píše:
já se tomu ani nedivím každý na to má nějaký názor, ale já osobně bych do toho nikdy nešla..buď bych volila potrat i když jsem jinak proti potratům a nebo ústav…docela vím z okolí co to obnaší když je jedno dítě postižené a druhé zdravé…a vím že já bych to po psychivké stránce nikdy nedala starát se o postižené dítě…
ty máš křišťálovou kouli?
Proč odkládat. Stačí si jen přiznat, že když mám takto ES postižené dítě, které vyžaduje neustálou péči, tak se logicky nemohu stejnou měrou věnovat druhému dítěti. Nebo vy se snad umíte naklonovat?
O. K.,tak na závěr.
Hezky se tu všichni patlejte, jak je super rodit postižené děti(myslím tím takto závažně-nevyléčitelně, smrtelně),když to včas genetika odhalí. Klidně se považujte za hrdinky.
Jak jste lidské, empatické…
Mě to přijde absurdní a nemám nadále důvod o tom s vámi dikutovat.
Choré mozky máte vy.
@emulinka3 můžeš mi říct, jak jsi na tohle přišla? Jsi tak těžce vševědoucí, že to až bolí.
Ale tady si nerikame, jak je to super. Tady se pise o plnem respektu k rozhodnuti druhych. Kazdy chce mit zdrave dite, nekdo ale se zjistenim, ze jim takove nadeleno nebylo, nezacne o svem nemocnem premyslet jako o zkazene pastice, kterou je treba hodit do kose. Nekdo ho necha usmrtit a umele vyvolanymi kontrakcemi potrati. Nekdo se rozhodne nechat to na Bohu, prirode, ma pocit, ze nema pravo rozhodnout o zivote ci smrti jineho cloveka (a on to clovek je, byt mel smulu uz prenatalne).
Příspěvek upraven 04.01.13 v 08:50
@emulinka3 píše:
Proč odkládat. Stačí si jen přiznat, že když mám takto ES postižené dítě, které vyžaduje neustálou péči, tak se logicky nemohu stejnou měrou věnovat druhému dítěti. Nebo vy se snad umíte naklonovat?
Bezva, ale totéž si můžu říct i v případě, že mám dvě děti a rozhodnu se mít třetí. Pak už se taky nemůžu starat o ty první dvě děti v takové míře, jako dřív. Prostě se tomu musí děti přizpůsobit. Stejně tak jako když mám starší děti a malé mimino - s tím malým miminem trávím asi více času než se staršími dětmi (notabene pokud třeba chodí do školky).
To je prostě mimo mísu, uvažovat takto. To by každý musel mít jedináčka, aby náhodou chudinka o něco nepřišel příchodem dalšího dítěte (až už zdravého či nemocného).
Kdo chce psa bíti, hůl si vždycky najde. Pokud mezi řádky čteš to, že píšeme, jak je to super, tak vážně neumíš číst.
Jenomžéééé - já jsem přesvědčená, že ty ani nechceš číst správně ![]()
@emulinka3 jak můžeš tady neustále omílat jednu a tu samou věc, že rodiny s takto postiženým dítětem ošizují ostatní své děti. Četla jsi to? Byla jsi svědkem něčeho takového?
Běž raději do háje, uděláš nejlíp.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.