Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@tiptop to je mazec
. A co si jít lehnout na hodinku dvě když přijde tvoje mamča? Já jsem to dělala, když tady byla na pomoc moje máma a pak tchýně. Nakojila jsem a dítě jim na tu hodinku předala
.
A vůbec si nevyčítej, že funguješ jako stroj, chtěla bych vidět někoho, kdo by při takovém zápřahu ještě s dětma vesele blbnul ![]()
@iaroska @Janyyy holky přeju ať porodíte co nejdříve a co nejsnadněji ![]()
U nás přišla na řadu tříměsíční kolika, takže večery jsou prořvané. Včera koncert skončil o půl 12, pak se budila v 1, ve 3 a v 5 na kojení s tím, že to je akce vždycky na 3/4 hodiny a pak když s ní sedím ve vodorovné poloze na odkrknutí tak než si odkrkne tak u toho usnu
. No ale proti tomu, co píše @tiptop je to pohoda, mít to 2×, tak nevím nevím ![]()
@Janyyy @iaroska holky držím pěsti!!! Teď jsem sna di ráda, že to u nás přišlo nečekaně, aspoň to mám za sebou, než takhle čekat den ode dne co bude
Vydržte ženy ![]()
Ahojky, tak se zase hlásím…stále 2v1 a doma. Dnes ko v porodnici, krev výsledky v pořádku, tlak se mi po těch lécích snížil, monitor také prý ještě ok, takže čekáme dále.
Další ko mám zase v sobotu, tak uvidíme. Je to nekonečné…
@iaroska je to nekonečné:-(..dle metříku už máš po termínu vid? Tak snad víkendová nálada pomůže:-), já jsem rozhodnutá jít na trhy a dát si maličký svařáček
@irenn to už to tak utíká 3 měsíce:-)
Radunka se dlouho neozvala, tak snad to v úterý dopadlo dobře
@Janyyy …jj, už mám po termínu. Zítra děti na víkend odjíždí k tátovi, tak budu prcka přemlouvat, ať už vyleze
. Manžel má už od pondělí dovolenou a zatím tedy zcela zbytečně… Tomášek nás tedy napíná ![]()
@tiptop ani nevíš, jak moc ti rozumím a moc ráda bych ti pomohla. Prošla jsem si tím a to se fakt nezapomíná. Když jsem byla doma sama, modlila jsem se, aby neřvaly obě naráz. Odpočítávala jsem minuty, kdy dorazí mamka. Nevařila jsem, vozili mi obědy z jídelny, byla jsem bílá jak stěna, úplně KO. O nějaké radosti z holek nebo blbnutí nebyla vůbec řeč. Naopak, já jsem je nechtěla, přála jsem si zpět svůj starý život, byla jsem zoufalá a fakt jsem se za to styděla. Využij každou nabízenou pomoc, u dvojčat musíš mít režim, ale jedno vykoupání v jinou dobu neublíží. Škoda, že nebydlím blíž, ráda bych pomohla, poradila, pohlídala. Neboj se, dáš to taky, jako já. Zvládneš to, ale nečekej, že si budeš holky hned užívat jako mamči, co mají jedno dítko. Ale zlepší se to, naučíš se zvládat všechno jednou rukou a druhou ještě držet holky, aby ti někam nezdrhly
Já se teď dokonce chystám chodit s holkama na cvičení pro rodiče a děti. Jasně jsem sebevrah, představ si opičí dráhu, jednu mámu a dvě potrhlé dvouleté děti
Ale dá se to a určitě si za pár dní budeš užívat. Je to krásné, až uvidíš holky, jak se mají rády, jaký budou mít vztah. Nejde to popsat, to uvidíš sama. Ani se nebudu rozepisovat, bulela bych si do klávesnice, jak mě ty dvojčata dostávají. Cokoli budeš potřebovat, napiš a já předám své rady.
Tak další ko v nemocnici, na tlak musím brát léky a jinak vše ok, ale stále uzavřeno takže ta malá uličnice furt spí a nikam se jí ještě nechce ![]()
Ahoj holky, tak se po dlouhé době hlásím. Kdybych měla detailně popsat můj poslední týden života, tak je to na román skoro, ale zkusím to stručně.
Na vyvolání jsem byla objednaná teda na úterý, ale v neděli na kontrole si mě primář už nechal v nemocnici - říkal, že není proč to protahovat. Dohoda byla, že dáme tabletu, uvidíme co to udělá, pak praskneme vodu a kdyby to nešlo, tak císař. Dal jednu tabletu, ani ne do čípku, ale jen do pochvy (to prý trvá třeba 2 dny to vyvolat). Já za 30 minut jedna nekončící kontrakce, ani bych to nenazvala kontrakcí, ale křečí. Celý břicho jako beton. Po další půl hodině jsem fakt myslela, že umřu. Tak mě vyšetřili, vevnitř se nic ani nehnulo, jen prostě celá děloha v křeči, takže okamžitě na sál na akutního císaře, protože se báli, aby se mi neutrhla placenta. Manžel to skoro nestihnul, jakej to byl fofr. U císaře jsem omdlívala, zvracela, klepala se zimnicí…Ale v neděli v 15.51 se Matěj narodil s 53 cm a 3900 g. Byl úplně v pohodě, Apgar samý desítky.
Na jipce jsem opět myslela, že umřu, kapali mi oxytocin a tím pádem se mi pořád stahovala děloha a nezabíral ani morfin na mě. Takhle jsem protrpěla až do půlnoci, kdy ty injekce trochu zabraly, ale celou noc tep 120 a výš, pořád tam chodily sestry i doktoři kvůli tomu, do toho mi strašně tekl dren z břicha…Ráno v 6 mě chtěli postavit, ale zle se mi udělalo už v sedě, takže nic a postavili mě až po obědě a hned pak na normální pokoj. Měla jsem asi nějakou alergickou reakci na cévku (nebo nikdo moc neví, proč to bylo) ale natekly mi celý rodidla do asi 5násobný velikosti, tak jsem pořád musela ledovat. K tomu mi takhle natekly i ty moje hemeroidy. Byla jsem strašně slabá, jak duch prej a z krevního obrazu zjistili, že vůbec nemám hemoglobin, takže 3 transfuze. Vůbec jsem nemohla vstávat, bolest pořád neustupovala, ale já myslela, že to k tomu patří. Pak se mi do podbřišku vylila modřina, ale jako kráva veliká. Tak jsme zase ledovali…Pak mi Matese začali dávat na dýl, ne jen na kojení až u mě byl celou noc a já myslela, že zkolabuju…V pátek mě ale propustili, tak jsem měla zbaleno, už jsem byla oblečená, manžel na pokoji, když se rozhodli pro kontrolní UZ. A tam v břiše hematomy součtem 20×6 cm. Takže nikam domů, ale na sál na revizi dutiny břišní do narkozy. Já brečela jak želva, to prostě už nebylo možný. Probuzení katastrofální, nemohli mi narvat cévku, tak do dělali asi na 3×, já tam hekala, sténala, rozřízli mi celou tu jizvu znova, do toho jsem měla a stále mám příšerně poškrábanej krk z intubace. A znova jipka, dren, cévka, vstávání, injekce na bolest…fakt děsný. do toho malej dostal žloutenku, tak mi ho nosili na kojení s těma zalepenejma očima, mě ho bylo tak líto…no ale včera mě pustili, bolí to pořád, ale dá se to, hodně polehávám, v podstatě jen kojím, zbytek dělá manžel a přijde pomoct mamka, protože jinak bych se z toho nevyhrabala asi.
No a náš synek je neskutečnej žrout, sestřičky z něj byly úplně hotový, samy přišly s dudlíkem a dokrmováním, protože mu to prostě nestačilo. Když dostane hlad a do minuty není ukojen, hystericky řve. Do toho vyžaduje strašně kontakt, takže pořád držíme za ruku, chováme…je to takovej požitkář. Uvidíme, jak to půjde dál, ale včera jsme museli koupit Nutrilon a dokrmit ho, jinak bych musela kojit každou hodinu a to ve svým stavu prostě nedám…No, takže to je zhruba můj porod…Fotku pošlu ![]()
@Radunka83 předně moc a moc gratulací k Matějovi
.
Je to neuvěřitelný, čím vším sis musela projít
Ještě, že udělali ten kontrolní utz před propuštěním! Mrzí mě, že sis takhle „užila“ a moc a moc na tebe myslím, ať už je to teď jenom lepší
. Je dobře, že máš pomoc manžela a mamky, teď je důležité, aby ses dala co nejrychleji do pořádku, takže fakt jen ležet a kojit a spát, co to jde
![]()
@Radunka83 Moc gratuluji k chlapečkovi, hlavně zdravíčko!!!
A ten tvůj porod…no noční můra, jsi statečná ženská, hlavně, že tě dali do kupy a teď už bude jen a jen líp! ![]()
@Radunka83 tedy to je mazec:-( no hlavně, že to už je za tebou a jste doma, gratuluju k Matějovi
a přeju, co nejrychlejší uzdravení ať si můžeš to své štěstíčko pořádně užít! Hlavně opravdu jen spi a koj!!
@irenn tak já furt 2v1 takže mrňavá bude asi po tatínkovi a bude dodržovat termíny:-) a to jsem se snažila dle babských rad dlouhá procházka, úklid, sex, svařák ![]()
Holky, moc děkuju
všem, co už to máte taky za sebou moc a moc gratuluju a všem ostatním přeju hodně štěstí, ať je všechno v klídku a v pohodě!
Tak tohle je ten žrout ![]()
@Radunka83 …nejdřív moc moc gratuluji k Matějovi
. Tvůj porod mi připoměl ten můj první, jen byl bez vyvolávání. Měla jsem také vnitřní krvácení a hematom, operaci…atd…ležela jsem tam 10dní, malej také žloutenku…no, v bledě modrém
. Tak, ať se pěkně a rychle hojíš… ![]()