Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Podle mě se toto nezmirni, s příchodem dětí se to vystupnuje a bude Tě to štvát čím dal víc. Nebudete mít soukromí.
@Ram16G píše:
A manžel drží ústa. Chudák, mezi dvěma mlýnskými koly.
To si myslím taky. Nechce odporovat matce ani manželce, tak jedna irelevantne, směje se tomu. Ale až přijdou děti, bude se chtě nechte muset někam přiklonit a hrozí zničení jejich manželského vztahu.
@Jana206 píše:
To si myslím taky. Nechce odporovat matce ani manželce, tak jedna irelevantne, směje se tomu. Ale až přijdou děti, bude se chtě nechte muset někam přiklonit a hrozí zničení jejich manželského vztahu.
Měl by pořádně srovnat rozcáplou manželku a hlavně jí s ničím v domácnosti nepomáhat, jinak z ní ty roupy nedostane…
@LilyJane píše:
Soucítím, opravdu.Takováhle opičí láska je zlo. Ono si člověk řekne „co bych za to dal, protože ta moje na mě kašle“ ale když je něčeho moc, tak je to taky hrůza. A je to o to horší, že se člověk cítí provinile, protože ví, že to ta osoba nemyslí vůbec špatně.
V prvé řadě bych si promluvila s manželem, že on se tomu sice směje, ale tobě už to regulérně vadí a že plánuješ prostě nastavit pevné hranice. Tak ať se chudák může taky připravit na to, že mu matka bude pořád volat a brečet, že něco nechceš. Aby to pak nedopadlo tak, že ty něco odmítneš ale ona to přes synka stejně protlačí.
Tady potřebujete stát oba dva na stejné lodi a oba se snažit to nějak zkorigovat. A jak už tady píšou - prostě nastavit hranice. Nakoupit si dost hořčíku a vydržet
Přesně, extrém - ať už jakýmkoli směrem, je prostě špatně.
No s tím přístupem manžela… ![]()
@g.sandova píše:
@Ram16G mezi mlynskymi kameny? Proč?
@Jana206 to napsala ze mě. Nechce odporovat matce ani manželce, tak jedná iracionálně, směje se tomu.
@g.sandova píše:
No a kdy chodite ven?
Nikdo by mě neudržel, když bych byla připravena jít ven.
A navíc mám psy. No tohle nepříjemné, neumím si to představit
Nebo tchyni koupit taky psa, ať má o koho pečovat. ![]()
@Ijen píše:
Spontanni tchyne a vse zabalene do vseobjimajici lasky. Jo to si umim predstavit. V nasi rodine byla zasada, ze navsteva se ohlasi predem a vecer se nikam nevola ani nejezdi, pokud nejde o zivot. Rodice meho manzela zasadne sve navstevy neohlasuji, naopak jsou li pozvani neprijdou, zpozdeni 2 hodiny pro ne neni problem a zazvonit u rodiny s miminem v 8 vecer, protoze sli nahodou kolem taky povazujou za normalni. Kdyz jsem se ozvala, byla jsem pochopitelne cerna ovce rodiny. To neni dukaz, ze se tchyne nikdy nezavdeci. To je jenom buranstvi a nevychovanost nad kterou ale nemuzes vyhrat.
Nápodobně.
Přesně tak.
Věřte staršímu vlkovi. Úkolovat tchyni je nejlepší obrana. Chtěl jsem napsat starému, ale starej budu, až umřu.
@Šimelda píše:
Manzel si ma s matkou udělat pořádek…
A s manželkou…
@olino píše:
A s manželkou…
V poho, Olino, my jsme už pochopily, že ženská je podřadný domácí nábytek a hlavně se musí pořádně srovnat… Co má mít co roupy, čili nějaký pocity, názory a potřeby.
@Russet píše:
Ona vámi prostě žije. Dál k ní choďte, jak se předem domluvíte a na bombardováni SMS večer nebo přes den nereaguj. Ono ji to časem musí přejít.
Ono jí to nepřešlo ani po několika letech, ba naopak, mám pocit, že se to zhoršuje. Já jsem prostě slušný člověk, a když se s ní domluvím, že zítra nepřijdu a ona mi to odkýve a druhý den už píše sms, že si vezme vnouče, že ráda pohlídá, abych si odpočinula, nebo že má úžasně navařeno, tak je mi blbé to ignorovat a aspoň jí neodpovědět, ale to jsem prostě já. Nejsem křupan, navíc se stává, že když jí dlouho neodepisuju, tak volá. Že to není v pořádku prostě cítím podle své vnitřní reakce nebo toho, jak začnu „sprostě nadávat“
To bych prostě neměla, kdyby to bylo všechno jen tak neškodné ![]()
Rozumím chápu
mám to podobně. Dojím oběd…přidejte si. Nechci, děkuji. Opravdu nechcete? Tak si dejte zákusek. Nechci po obědě, děkuji. Za dvacet minut :máte tam ten zákusek, dejte si.
A pak si připadám jako hnusná mrcha, že mě to vytáčí, ale je to dost otravné.
@Ram16G píše:
Zbytečně se trápíš. Přijmi to tak jak to je. Jsem trochu starší, a máme také takovou tchyni, ale dnes jí je 90. Nejlepší by bylo, převzít iniciativu a úkolovat ji, tak jí budeš mít pod dohledem.. K těm houbám: myslím, že přecitlivělou ji vidíš zbytečně, stačilo říct, že na ty houby nemáte chuť.
Já jsem si od ní ale žádné houby neobjednala. Vůbec jsem netušila, že má v úmyslu mi nějaké dát. To prostě byla zase její spontánní akce, kdy prostě někdo ze známých byl na houbách, donesl jí ona ho s částí z nich poslala k nám, ať mi to dá - v noci! A to mi napíše smskou, že ten člověk k nám míří a bude tam za pár minut. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to mi ty houby musela cpát hned jak je dostala, když tam za ní zítra máme stejně přijít na oběd?
Já tedy
vůbec netuším, čím bych ji mohla zaúkolovat. Ona nikam nechodí, jen k nám nebo na krátké procházky, protože víc nezvládne. Zato poskakovat kolem plotny, to může už sotva otevře oči.
Ale bacha, ona jen vaří, nepeče, takže bylo vtipné, že když jsme tam měli oslavu narozenin, tak mi řekla, že ona nic péct nebude, že to je na ni moc velká piplačka (na to je zase moc líná, aby dodržovala recept, ráda experimentuje). Na nákupy si taky zajede autem. Jinak mě fakt nenapadá, co bych po ní mohla chtít. Dítě jí tam pořád nechávat nechci, protože ho neustále něčím cpe a všechno povoluje. ![]()