Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
alifie píše:
Nojo, naše babi zase klidně dá klukům sladké před obědem a pak se diví, že oběd už nechtějí jíst. Myslím, že tím nechce dokázat nic zvláštního. Prostě babičky mají vnoučátka rády a chtějí jim udělat radost.
Já vím, ale já to beru jako naschvály ![]()
anguo Ono je ale něco jinýho, když jde dítě k babi jednou za týden a dostane sladkosti než když je to denně ![]()
doriang píše:
anguo Ono je ale něco jinýho, když jde dítě k babi jednou za týden a dostane sladkosti než když je to denně
Moje dítě chodí k babi taky několikrát denně
Přece se nebavím o sladkostech, o tom žádná, to bych taky nebyla ráda, ale mně přijde jako prkotina, že kromě svého oběda dostane ochutnat maso od někoho (což se dá ke všemu prostě očekávat, že ho bude chtít).
Ale zas pokud je to udělané vyloženě jako naschvál, aniž by to dítě chtělo… (chudáčku, ani maso ti tam nedali, na, babička ti dá) Což ale monamina neví, protože tam nebyla… ![]()
doriang píše:
anguo Ono je ale něco jinýho, když jde dítě k babi jednou za týden a dostane sladkosti než když je to denně
Pokud dítě nemá atopický exém nebo nějaký jiný problém, který mohou sladkosti zhoršovat, tak bych to neřešila. ![]()
alifie píše:doriang píše:Pokud dítě nemá atopický exém nebo nějaký jiný problém, který mohou sladkosti zhoršovat, tak bych to neřešila.
anguo Ono je ale něco jinýho, když jde dítě k babi jednou za týden a dostane sladkosti než když je to denně
Taky to tak vidím - jde teda i o věk a o množství. Naštěstí mé hyperrozumné dítě chce buď rohlík, chleba, banán nebo jabko
Někdy šunku do ruky - nedávno šel od babi znechuceně domů, když zjistil, že šunku nemá
![]()
Ale třeba mamka nekupuje (stejně jako my) různé tyčinky, sušenky atd., co by se válely bezprizorně po stole a lákaly - tak max. dostane občas nějaké gumové medvídky nebo lentilky, když je tam má a on si jich všimne…
alifie píše:doriang píše:Pokud dítě nemá atopický exém nebo nějaký jiný problém, který mohou sladkosti zhoršovat, tak bych to neřešila.
anguo Ono je ale něco jinýho, když jde dítě k babi jednou za týden a dostane sladkosti než když je to denně
jsme atopici…sladkost denně u babičky má, bohužel…jablko jí rozkrojila snad jednou v životě… co se týče toho oběda, to už neřešte. Vím moc dobře, že se nic nestalo, ale nerespektovala mě i když jsem jí to 3× říkala, aby jí nedávala ze svého talíře..ať se naučí jíst, co má na svém talíři. Docela v klidu jedla,pak nám to babička narušila a pak už nechtěla ani jedno ani druhé. Mimochodem, holky: od roka a půl totiž s hlavním jídlem bojujeme. Dá si jednu lžíci a jde od toho. Pak jí naháním po celém bytě s talířem a lžící v ruce,aby něco snědla…U jídla prostě nevydrží sedět…hrůza ![]()
monamina píše:
jsme atopici…sladkost denně u babičky má, bohužel… … od roka a půl totiž s hlavním jídlem bojujeme. Dá si jednu lžíci a jde od toho. Pak jí naháním po celém bytě s talířem a lžící v ruce,aby něco snědla…U jídla prostě nevydrží sedět…hrůza
Starší syn byl taky atopik. Dvakrát jsem babičce vysvětlila, že sladké nesmí vůbec.(„Chudáčku, maminka ti nedopřeje ani sladké ani vysočinku.“
) Takže když jsem viděla, že babička nabízí sladké, tak jsem jí to několikrát vyrvala z ruky, s výkřikem, sladké nemůže, podívejte se na ten exém, uvědomujete si, že mu to sladké zhoršuje? Manžel měl nějaké námitky, že trocha sladkého přece neškodí, tak jsem ječela i na něho a ukazovala jsem mu synovo rudé podkolení.
Výsledek byl, že když babička nabízela sladké, tak pak babičku upozorňoval i tatínek. Později dokonce syn sladké odmítal, aby se mu líp hojila „bebina“. Babi byla na mrtvici, že jsme mu zničili život, když to sladké ani nechce.
![]()
Obdobně jsem si nenechala líbit jakékoliv krmení (a šťávy) 60 minut před obědem.Když mají v téhle době kluci žízeň mohou pít vodu. Babička si zvykla, ale stejně to musím hlídat. Pokud neuhlídám, tak máme s krmením stejné problémy jak vy. Atop je už naštěstí pryč, takže babi už smí dávat bombóny a zákusky v libovolném množství, ale až PO JÍDLE.
Monamina
Tak to je masakr - to se ti vůbec nedivím a není to prkotina - máma má být ta jediná - ne babička - což určitě není tvoje chyba - babička by měla vědět, kam až smí zajít - nemůže ti přeci sebrat dítě!!! Už jsem zde četla i příspěvky, kde dítě vůbec nechtělo být s matkou - pouze s tchýní a to je hrozné - musí to být pro matku strašně těžké…
Jak se k tomu staví tchýně? Tý to asi dělá moc dobře a asi ti moc nepomáhá - určitě si myslí, že je pro ní lepší matka, než jsi ty…přesně jako ta moje…:)
Držím palce, snad to sourozenec změní a stmelí vás zpět do rodiny. Ale s tak častým kontaktem tvojí dcery s tchýní to o moc lepší asi nebude - kor když jí dovolí vše a ty jí „jen drezúruješ“
My máme stejný problém, syn pořád tíhne k babičce- k mé tchýni. My nebydlíme vedle sebe ale v jednom baráku, také občas prosím, aby byla možnost bydlet jinde.. jsem z toho nešťastná
@monamina píše:
Milé maminky,
máte některá také podobné trápení jako já? Máme babičku (moji tchyni) přes zahradu, ale čím dál víc si přeju, aby jsme bydleli třeba na druhém konci města nebo aby už babička nastoupila do práce.. Proč několikrát denně slyším od své 3leté dcerky „já chci jít za babičkou“ i přesto, že tam chodí denně ??? Jen vylezeme na zahradu, ani se nestačím obout a dcera už leze k babičce domů. Proč mám pocit, že jí má radši,než mě? Snažím se jí dát všechno, hraju si s ní,mazlím se s ní, povídáme si, zpíváme si, ale proč dcera nikdy neposlechne,aby šla domů,že jdeme jíst nebo vařit nebo se koupat a spát atd.a ztropí mi nehoráznou scénu, kdy se chytne babičky začne brečet a já jí od ní odtrhávám a cítím se v tu chvíli jako matka tyranka???? Doma jsme chvilku a zase mi řekne „já chci za babičkou“.. Nebo když kvůli něčemu brečí, vzpomene si najednou na babičku, že chce jít k ní.. Nebo když vidí babičku za ten den třeba už podesáté a pokaždé k ní běží s roztaženou náručí jako by jí sto let neviděla!
![]()
Tohle mně se teda nikdy nestalo..
Babička si jde pro tohle a pro tamto a mojí dceru má neustále za zadkem a když to zatrhnu,máme zase řev. Houpat, krmit, dělat bábovičky, utřít slzičky - to prostě smí jenom babička,když je tam s náma! Nikdo z rodiny neví, že se tím hrozně a hrozně užírám. Tedy ano, přítel to ví a řekne mi,že to moc řeším, že je babička pro ní vzácná, že se mnou je pořád, ale to není pravda. Je tam fakt denně, vzácná bych jí měla být už pomalu já
A nikdo netuší, že taková prkotina taky docela bolí… Už fakt nemůžu, tchyně mi jí prostě „přebírá“. To, že jí rozmazluje, to vím a snažím se tomu bránit, pokud jsem u toho. Mám ještě spoustu dalších perliček kolem jídla atd,ale vím,že tohle téma (babička a jídlo) se řeší snad všude,tak to teď házím za hlavu.. Bojím se,aby v dospělosti moje dcera s nějakým problémem nechodila nejdřív za babičkou
Věděla bych menší řešení - nechodit tam vůbec a raději se klidit třeba na hřiště mezi děti. Jenže jsem v 9.měsíci a držím se už raději doma.. Myslela jsem,že se babičky nabaží,ale vůbec… Co myslíte, změní se to s novým přírůstkem do rodiny? Nebo to bude ještě horší? achjoooooo
Je to naprosto normální syn utíká k moji mamce nahoru do patra a neudelam s tim nic a zase jsem i ráda…ze je s nekym jinym nez porad semnouj…pak jsem mu zase vzacnejsi ja ![]()
@Gzuza píše:
Je to naprosto normální syn utíká k moji mamce nahoru do patra a neudelam s tim nic a zase jsem i ráda…ze je s nekym jinym nez porad semnouj…pak jsem mu zase vzacnejsi ja
On je to trochu (spíš hodně) jiný pocit, když se jedná o maminku a když o tchyni. Taky s tím mám zkušenost. Napřed syn běhal za babičkou a dnes (je mu 16) zase tchyně běhá za ním. Přeneseně řečeno, ale zkrátka dělá si práva na rozhodování o něm, výběr školy, taneční apod., chová se jako rodič, což mi pochopitelně vadí a je to zdrojem konfliktů.
@Paoloska píše:
On je to trochu (spíš hodně) jiný pocit, když se jedná o maminku a když o tchyni. Taky s tím mám zkušenost. Napřed syn běhal za babičkou a dnes (je mu 16) zase tchyně běhá za ním. Přeneseně řečeno, ale zkrátka dělá si práva na rozhodování o něm, výběr školy, taneční apod., chová se jako rodič, což mi pochopitelně vadí a je to zdrojem konfliktů.
Aha tak to bych taky vřela…ale i když jde o moji mamku tak me to taky mrzí protoze s mojí mamkou obcas moc dobře nevycházíme
ale jinak kdbyby lital za tchyní taky bych z toho asi nebyla nadsena…
@Gzuza já třeba ani nevím co dělat, i když za ní nechodím, když malý plaká ona hned přiběhne a chová ho, jako kdybych to já neuměla..
Tak tady je chyba v babičce, ale to ti nemusím říkat. Chápu, že to je děs, mně stačilo párkrát ojediněle, když náš syn kňoural, že chce k babičce.
Ale většinou to je opačný problém, na ten si zase stěžuji já. Téměř nikdy nám nehlídají a když už, rvala jsem ho tam násilím. ![]()
Také moc dobře vím, jak dokáže být tchýně sugestivní. Malý začal chodit v roce a půl na nočník a pod jejím vedením si z toho vytvořil takový blok, že není dodnes odplenkovaný (budou mu 3 roky). A to jí můžeme říkat horem dolem…
Ona si myslí, že to dělá dobře, když mu to pořád cpe a on protože mu říká, že bude ošklivý když se pokaká a tak, tak se u ní vykaká na záchůdek, ale doma pak blok…
Myslím, že za ten rok a půl plenek už nás stálo to její hlídání pěkné tisíce na plenách. Jsem radši tohle téma neměla číst, jen jsem se rozčílila! ![]()
Myslím, že je moc dobrý ten nápad s tím nechat jí malou až budeš v porodnici. Uvidíš, bude se chtít vrátit domů. Ono čeho je moc… ![]()