Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Milé maminky,
máte některá také podobné trápení jako já? Máme babičku (moji tchyni) přes zahradu, ale čím dál víc si přeju, aby jsme bydleli třeba na druhém konci města nebo aby už babička nastoupila do práce.. Proč několikrát denně slyším od své 3leté dcerky „já chci jít za babičkou“ i přesto, že tam chodí denně??? Jen vylezeme na zahradu, ani se nestačím obout a dcera už leze k babičce domů. Proč mám pocit, že jí má radši, než mě? Snažím se jí dát všechno, hraju si s ní, mazlím se s ní, povídáme si, zpíváme si, ale proč dcera nikdy neposlechne, aby šla domů, že jdeme jíst nebo vařit nebo se koupat a spát atd. a ztropí mi nehoráznou scénu, kdy se chytne babičky začne brečet a já jí od ní odtrhávám a cítím se v tu chvíli jako matka tyranka
??? Doma jsme chvilku a zase mi řekne „já chci za babičkou“.. Nebo když kvůli něčemu brečí, vzpomene si najednou na babičku, že chce jít k ní.. Nebo když vidí babičku za ten den třeba už podesáté a pokaždé k ní běží s roztaženou náručí jako by jí sto let neviděla!
Tohle mně se teda nikdy nestalo..
Babička si jde pro tohle a pro tamto a mojí dceru má neustále za zadkem a když to zatrhnu, máme zase řev. Houpat, krmit, dělat bábovičky, utřít slzičky - to prostě smí jenom babička, když je tam s náma! Nikdo z rodiny neví, že se tím hrozně a hrozně užírám. Tedy ano, přítel to ví a řekne mi, že to moc řeším, že je babička pro ní vzácná, že se mnou je pořád, ale to není pravda. Je tam fakt denně, vzácná bych jí měla být už pomalu já
A nikdo netuší, že taková prkotina taky docela bolí… Už fakt nemůžu, tchyně mi jí prostě „přebírá“. To, že jí rozmazluje, to vím a snažím se tomu bránit, pokud jsem u toho. Mám ještě spoustu dalších perliček kolem jídla atd, ale vím, že tohle téma (babička a jídlo) se řeší snad všude, tak to teď házím za hlavu.. Bojím se, aby v dospělosti moje dcera s nějakým problémem nechodila nejdřív za babičkou
Věděla bych menší řešení - nechodit tam vůbec a raději se klidit třeba na hřiště mezi děti. Jenže jsem v 9.měsíci a držím se už raději doma.. Myslela jsem, že se babičky nabaží, ale vůbec… Co myslíte, změní se to s novým přírůstkem do rodiny? Nebo to bude ještě horší? achjoooooo ![]()
Příspěvek upraven 12.12.12 v 10:46
Ahojky, nemůžu Ti říct jestli se to zlepší nebo zhorší. Jediné co Ti můžu říct je to, že v tom nejsi sama. Já mám tchýni v baráku, my bydlíme dole a ona nahoře a každý den musím poslouchat, že chce k babičce a je úplně jedno jestli jí už ten den viděla nebo ne. Nechci jí to upírat, protože je fajn, že má babičku ráda a babička jí, ale taky mě to často mrzí a říkám si, co dělám špatně?! A když přijede moje mamka nebo moje babičky (takže babička a prababičky), tak je malá s nimi do té doby dokud se neobjeví babička zeshora (tchýně) a to je mi teprva smutno ![]()
A jak je dcerka stará? Neboj, u nás to taky bylo (kolem 2. roku, přešlo to nějak ve třech či jak…), přejde to. Vím, že to bolí, mně to taky mrzelo, připadala jsem si jak matka tyranka…
![]()
Davdan píše:
A jak je dcerka stará? Neboj, u nás to taky bylo (kolem 2. roku, přešlo to nějak ve třech či jak…), přejde to. Vím, že to bolí, mně to taky mrzelo, připadala jsem si jak matka tyranka…![]()
Jsou jí 3 roky a trvá to od kojeneckého věku,kdy jsem si říkala, že až jen to půjde, vysvětlím jí to… Ale vysvětlovat můžu horem dolem a stejně je to prd platné.
k acka píše:
Ahojky, nemůžu Ti říct jestli se to zlepší nebo zhorší. Jediné co Ti můžu říct je to, že v tom nejsi sama. Já mám tchýni v baráku, my bydlíme dole a ona nahoře a každý den musím poslouchat, že chce k babičce a je úplně jedno jestli jí už ten den viděla nebo ne. Nechci jí to upírat, protože je fajn, že má babičku ráda a babička jí, ale taky mě to často mrzí a říkám si, co dělám špatně?! A když přijede moje mamka nebo moje babičky (takže babička a prababičky), tak je malá s nimi do té doby dokud se neobjeví babička zeshora (tchýně) a to je mi teprva smutno
Tak to máme taky tak Nechci moc zvát obě babičky najednou, protože pak je mi líto mojí mamky…
Bydlíme s mojí matkou v domě a jsou u ní vždy, když je doma. Nějak mne nenapadlo to řešit, přeci jim nemusím neustále stát za zadkem jen já…
Možná by bylo dobré položit si otázku, zda by ti to až tak vadilo i v případě, že by to byla tvá matka
Musím tedy říct, že můj muž měl na tchyni vcelku štěstí, vycházejí spolu naprosto super
Ale nevadilo by mi to ani u jeho matky, kterou nesnáším, pokud by je nějak neštvala kvůli mně. Což už nebude, neb zemřela.
ja jsem taky svou babicku milovala az za hrob.byla uplne jina,nez moje mati.se vsim jsem se ji mohla sverit,na vse zeptat,plne me chapala.mati me nechapala nikdy,vzdycky mela svuj nazor a o opaku ji neslo a dodnes nejde presvedcit......mozna se citila tak jako ty,ale dcerku nasilim nepredelas.pokud to na babicku neni moc,malou bych tam nechala vic. uvidis,jak bude male,budes tomu rada a uzivat si miminka. a nebo se to obrati a mala bude mimcem tak nadsena,ze uz tak casto u babicky nebude chtit byt.u nas v rodine dokonce jedna teta rekla tomu starsimu diteti-„maminka uz na tebe nebude mit cas a nebude te mit tak rada“ to pak byl ohen na strese......
monamina píše:
Jsou jí 3 roky a trvá to od kojeneckého věku,kdy jsem si říkala, že až jen to půjde, vysvětlím jí to… Ale vysvětlovat můžu horem dolem a stejně je to prd platné.
Já to měla taky - tchýně nejoblíbenější na světě, moje mamka tolik ne.
Neskákaly jsme s mamkou tolik kolem zadku. ![]()
Ono sice děti prarodiče potřebují, ale extrém je vždycky extrém - a každý extrém je naprd. ![]()
Je to naprd, že bydlíte takhle u sebe. Já to tak mít, věřím, že náš mladej křičí „chci za babičkou“ doteď. ![]()
Hanule píše:
Bydlíme s mojí matkou v domě a jsou u ní vždy, když je doma. Nějak mne nenapadlo to řešit, přeci jim nemusím neustále stát za zadkem jen já…Možná by bylo dobré položit si otázku, zda by ti to až tak vadilo i v případě, že by to byla tvá matkaMusím tedy říct, že můj muž měl na tchyni vcelku štěstí, vycházejí spolu naprosto super
Ale nevadilo by mi to ani u jeho matky, kterou nesnáším, pokud by je nějak neštvala kvůli mně. Což už nebude, neb zemřela.
To je mi líto. Mně nevadí, že se mají rády. Jsem ráda, že tu babičku tady mám a je na ní spoleh. Ale vadí mi, že je moje dítě na ní závislé a vždy jde raději k ní. Ano, spoustu věcí bych neřešila, kdyby bu bydlela moje mamka
ale: vím,že moje mamka jí nebude nechutně rozmazlovat a cpát denně sladkosti…takže asi tak no.. ![]()
Vis co napada mne ze az budes v porodnici, nechat dcerku tech par dni v kuse jen u babicky, domluvit se s manzelem at ji nebere domu, at tam proste stravi tech par dni vkuse. Uvidis ze babicka po par dnes s deckem u zadku 24 hodin denne taky uz ztrati nervy a nebude tak prijemna jak ji dcerka zna, a male se urcite zacne styskat po mamince a tatinkovi. Jeste pak bude rada ze muze byt s tebou a nemusi k babicce. Ono rozmazlovani vnoucta( nekdy i naschval) je jedna vec, ale mit ho v duchodovym veku na krku par dnu v kuse? to uz chce fyzicku a pevne nervy.
papavlinka33 píše:
Vis co napada mne ze az budes v porodnici, nechat dcerku tech par dni v kuse jen u babicky, domluvit se s manzelem at ji nebere domu, at tam proste stravi tech par dni vkuse. Uvidis ze babicka po par dnes s deckem u zadku 24 hodin denne taky uz ztrati nervy a nebude tak prijemna jak ji dcerka zna, a male se urcite zacne styskat po mamince a tatinkovi. Jeste pak bude rada ze muze byt s tebou a nemusi k babicce. Ono rozmazlovani vnoucta( nekdy i naschval) je jedna vec, ale mit ho v duchodovym veku na krku par dnu v kuse? to uz chce fyzicku a pevne nervy.
U nás to nejhorší období, kdy mi stál za vrátkama a ječel batita, batita, už minulo, ale rád k ní chodí pořád. Nepřijde mi to jako nic hrozného, bydlí nás tu víc, má ji taky rád, tak se po ní ptá - ale ptá se i na dědu, tetu, strýca… Na babičku ale nejvíc, ta se mu nejvíc taky věnuje.
Neber to tragicky, babička není prostě doma a i když ji vidí denně, tak je prostě zajímavá - je to něco jiného.
U nás je to teda spíš tak, že se nemůže rozhodnout, kde chce být, tak furt courá nahoru a dolů
![]()
Příspěvek upraven 06.09.11 v 22:10
Ahoj, tak já mám taky tchýni v baráku, a u nás to bylo jen určitý období, a nikdy to nebylo tak jak píšeš ty - ano chodil každej den nahoru, ale nepřišlo mi to líto nebo něco¨- jen sem to korigovala, aby byl taky aspon dvakrát tejdně u našich a oprostě sme byli často mimo barák - dneska už tam tak často nechodí, má spoustu jinejch zájmů a hlavně není blbej (jelikož babička dává zcala jasně přednost jeho sestřenici) ![]()
no co u Vás nevim co bych Ti poradila, babička jí bude vždycky rozmazlovat a ty budeš vždycky ta špatná, protože Ty jí vychováváš .......snad jen až budeš v porodnici at´se babička stará 24 hod.denně…třeba jí to rozmazlování rychle přejde ![]()
monamina píše:Hanule píše:To je mi líto. Mně nevadí, že se mají rády. Jsem ráda, že tu babičku tady mám a je na ní spoleh. Ale vadí mi, že je moje dítě na ní závislé a vždy jde raději k ní. Ano, spoustu věcí bych neřešila, kdyby bu bydlela moje mamka
Bydlíme s mojí matkou v domě a jsou u ní vždy, když je doma. Nějak mne nenapadlo to řešit, přeci jim nemusím neustále stát za zadkem jen já…Možná by bylo dobré položit si otázku, zda by ti to až tak vadilo i v případě, že by to byla tvá matkaMusím tedy říct, že můj muž měl na tchyni vcelku štěstí, vycházejí spolu naprosto super
Ale nevadilo by mi to ani u jeho matky, kterou nesnáším, pokud by je nějak neštvala kvůli mně. Což už nebude, neb zemřela.
ale: vím,že moje mamka jí nebude nechutně rozmazlovat a cpát denně sladkosti…takže asi tak no..
U nás to je naopak, tchyně jim (tedy jen staršímu, mladší ji „viděl“ naposledy v necelém roce) dávala čerstvé ovoce, domácí stravu, moje matka jim kupuje kindrvajíčka a polívky z pytlíku ![]()