Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak být nad věcí při manželově nevěře?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.8.14 20:17
Budeš muset počkat, jak se rozhodne, ale z vlastní zkušenosti ti mužu říct, že už mu nebudeš věřit, mě taky řekl, že to skončil a za týden slečna napsala a rozjel se tam, lhal, lhal a lhal, taky jsem byla ochotná to odpustit a dnes vím, že to byla blbost, měla jsem ho vypakovat at si to jde zkusit, dnes mám jinej život a jsem ráda, že je pryč 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 20:19
Radu nemám, ale přeju, ať se manžel vzpamatuje, vrátí se k rodině a ty ať ho dokážeš přijmout. Musí to být strašně těžké, ale chápu tě, vím, že ve stejné situaci bych se taky snažila rodinu udržet 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 20:21
Slíbil sice, že to ukočí, přesto vím, že se s ní stále stýká :/
a právě tady bych to ukončila…řekla bych, ať se sbalí a jde, kam ho srdce táhne…pokud by se nesbalil, žila bych tedy VEDLE něj, ne S NÍM
jedna věc je zahnout, ok, je to hrozný, ale jdeme dál…ale zahýbat dál- to se nedělá 
posílám hodně sil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 20:22
Hrdost ženo, copak jsi nějaký kus zboží a on si bude vybírat?! ravděpodobně už mu věřit nebudeš a důvěra je základ vztahu… musíš si na to odpovědět sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 20:24
Nezavidim ti. Tezko radit, nekdo to nezvladne. Dej tomu proste cas a volny prubeh. Drzim pesti, aby chytl rozum
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 20:27
Umim si predstavit, ze se clovek do takove situace dostane… zivot prinasi ruzne chvile…
Ale neumim si predstavit jak se s tim vyporadat 
neumim si predstavit jak bych mohla zase verit, uprimne se tesit, spat s nim… nedala bych to 
Cokoliv by bylo pro mne jednodussi nez restart po nevere, takze ja bych mela asi vyreseno ale preji, aby to dopadlo jak si prejes a jak ustojis 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 20:27
V první řadě se musíš rozhodnou co CHCEŠ TY SAMA a pak tomu přizpůsobit situaci. HRDOST je jedna věc, ale BÝT ŠŤASTNÁ je věc druhá. Vše jde zvládnout, vzdy se najdou Ti co Tě podpoří, ale obě varianty budou těžké…jak odejít, tak mu znovu věřit. Obojí je výzva, je to jen Tobě, kterou příjmeš 
Drž se!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.14 20:29
@růženín ono je to těžké - vyhodit jsem ho vyhodit chtěla - ale vyhazuj někoho kdo se vyhodit nechce nechat (navíc byt je jeho)… Jinak zatím žiju jak tu psala @valina1 vedle něj a ne s ním…
Cítím, že mě má stále rád, ale má rád i tu, co mu nabídla to co mu tady chybělo (paradoxní je, že to samé chybělo i mě… )
- Citovat
- Upravit
Sonarka
1.8.14 20:29
A co chceš od nás slyšet? Vybrala jsi si cestu, která nikam nevede, která už dávno pro vás dva skončila. Seber poslední zbytky své hrdosti a odejdi. Vím, že je to těžké a že to nechceš slyšet, ale on už si vybral a ty to nejsi.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.8.14 20:36
Bacha at nedopadnes jako moje kamaradka, ktera ceka uz 3 roky jak se jeji manzel rozhodne. Je to tezke, asi bych na tvem miste dala nejaky casovy horizont na jeho rozhdnuti a pak rozhodla za nej. Drzim palce, at dostane rozum.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.14 20:41
I moje kamarádka toto trpí již 3 roky 
on veřejně odejde za milenkou večer, vrátí se nad ránem, vyspí se s manželkou, řekne jí, že ji miluje, ona mu vyčte milenku, tak ji pošle do pr… a řekne, že si za to všechno stejně může sama, tím jak se k němu chová, ona ho zliská, ječí, nadává, on odchází k milence, vrací se nad ránem, vyspí se s manželkou, ona vyčítá…a tak to to už jde 3 roky a vše vidí jejich 14letý puber%ták 
držím pěsti, ale především mysli na děti, na to, jaký budou mít rodinný vzor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.8.14 20:45
@Bessinka určitě časový horizont mám - ve chvíli kdy mladšímu dítěti budou tři roky, jsem schopná se osamostatnit a jsem schopná uživit své děti… Pokud se on nevzpamatuje odcházím…
ale učili mě nevzdávat se bez boje a rozhodně bych neplýtvala energíí pokud bych neviděla, že by to nemělo mít žádný smysl.. když všechny možnosti selžou odejdu s čistým svědomím, že jsem podnikla vše co jsem mohla… odejít můžu vždy… vrátit se pak už ne 
- Citovat
- Upravit
1.8.14 20:48
@Anonymní píše:
@Bessinka určitě časový horizont mám - ve chvíli kdy mladšímu dítěti budou tři roky, jsem schopná se osamostatnit a jsem schopná uživit své děti… Pokud se on nevzpamatuje odcházím…ale učili mě nevzdávat se bez boje a rozhodně bych neplýtvala energíí pokud bych neviděla, že by to nemělo mít žádný smysl.. když všechny možnosti selžou odejdu s čistým svědomím, že jsem podnikla vše co jsem mohla… odejít můžu vždy… vrátit se pak už ne
Tohle chapu. Jen vidim na sve kamaradce, ze spis jen vyhrozuje a nic… Vim ze kdyby si dupla, ma ho zpet. Protoze jeji manzel se v zadnem pripade rozvadet nechce… a proc by taky chtel, kdyz mu to nejde s milenkou, tak se ma prece kam vratit a to je uz vazne hnus.
Ja s neverou mam osobni zkusenosti, mam pro ni jiste pochopeni, ale musi to mit sve hranice.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Už je to nějakou dobu, co jsem zjistila, že mi je manžel nevěrný :/ Slíbil sice, že to ukočí, přesto vím, že se s ní stále stýká :/
… Každopádně jej neomlouvá, že se nechal „ukecat“ od mladé paní s dítětem…
Vím, že na jeho nevěře nesu určitý podíl viny - byla jsem unavená, ubrblaná, protivná, často jsme se hádali
Sám je ted v situaci kdy neví co chce, já ho mám stále ráda, jsem mu i ochotna odpustit a jít dál… (prosím rýpaly odpusťte si to, nikdy nevíte jak budete v podobné situaci reagovat)
Strašně mě to trápí - chodím k psychologovi a jsem na AD… Ale vzhledem k tomu, že on vedl dva paralelní vztahy, chápu že není jednoduché utnout ani jedno ani druhé… A nechci vyhrožovat odchodem, chci vědět, že se rozhodl pro nás, protože to tak cítil a ne proto že měl nůž na krku :/
On sám říká, že chce být s námi, pracuje na domě, který je těsně před dokončením… Děti má rád
Navíc já odejít nemůžu - končí mi ted rodičák, mám tu nastupovat do práce - platí se soukromá školka - bez něj neutáhnu nájem + školka + jídlo - bylo by to na hranici živoření i kdyby platil vysoké alimenty; odejít do rodného města znamená nemít školku a tudíž práci…
Na druhou stranu ani já nevím, jestli to zvládnu…
Ale přece jen jsme spolu přes 6 let, máme dvě děti…
Prosím jak přežít tohle rozhodovací období… Děti stále na krku, tatínek náročnou práci a často pryč, ona dotyčná s ním pracuje…
Vím že nepomůže mu nadávat, vyčítat - chtěla bych být zase tou do které se zamiloval… Ale jak být nad věcí - protože občas mě přepadne vztek a začnu na něj křičet nebo se hádat ikdyž vlastně nechci…