Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Brigády jsem hledala spíš pro sebe, právě. Akorát pořád narážím na to samý: blablabla hledejte na inzeráty lidi tak jako já a vydělávejte si tím blablabla…
Ale dneska to vypadá, že jako bych to přivolala, tak přítel jede zejtra do jedný fabriky, kde už se ptal dřív, ale nic neměli a teď se prej něco možná našlo, tak doufám že z toho něco bude! ![]()
Vivik píše:
Už to řeším docela dlouho, tak mě napadlo svěřit se a poradit i tady. Stručně popíšu problém: Jsme s přítelem spolu dva roky, teď čekáme dceru. Protože jsem přišla o práci a on ji ani neměl, řešili jsme to přestěhováním se k jeho rodičům do dvojgeneračního domku - rodiče jsou fajn, rozumíme si a všechno, o to se teď nejedná.
Jde o to, že přítel ke konci roku přišel o práci (smlouva o provedení činnosti, ani to nebylo na dobu určitou). Je mu 26 let, má nedokončenou VŠ obor elektrotechnika, předtím střední školu, ale problém je, že nikdy neměl „pořádnou“ práci. Jenom brigády a přivýdělky. A teď už skoro třetí rok nemůže sehnat ani to…
Nejhorší je, že třeba na brigádu někam do supermarketu ho nenapadne jít (akorát by projel benzín, nejsou za to žádný peníze, atd.), nebo třeba do vzdálenějšího města, kde by utratil moc za benzín. Na druhou stranu zase jakmile jsou někde podmínky, které úplně nesplňuje, nebo jde o vedoucí pozici, tak se na to předem vykašle.Svým způsobem ho chápu, když takhle dlouho nemůže nic najít, tak je z toho otrávený. Jenomže tahle to prostě nepůjde - aby nás finančně donekonečna sponzorovali jeho rodiče (ze strany mojí rodiny to prostě nejde). A kdykoli se o tom chci bavit, tak je za chvilku naštvaný, jde ven kouřit, prostě se tomu vyhejbá. Sice projíždí na netu inzeráty, ale má problém se prodat, trochu se vnutit…
Nemáte někdo nějaký nápad, radu… budu vděčná za každý názor nebo povzbuzení…
Už nevím, jak mu pomoct, do něčeho ho nenápadně popostrčit, když to beru polopatě, akorát je dusno…
U nás je to bohužel úplně stejně,né teda tak dlouho,ale rok a to máme děti dvě a finanční situace už je neúnosná.Má uplně stejné argumenty,jsem na MD a silně přemýšlím o tom že půjdu do práce já,protože u manžela to fakt ještě dlouho asi nedopadne
A peníze budem potřebovat čím dál víc ![]()
Já si myslím, že pro chlapa je nezaměstnanost snad ještě horší než pro ženskou… jasně, máme tu emancipaci, a tak vůbec, ale pořád přetrvává takový ten model žena=domácnost, muž=živitel. A když chlap vidí, že v tom selhává, že nedokáže zajistit svojí rodinu, tak mu to psychicky moc neprospívá (nemluvím o lidech, kterým je to jedno, nějak bylo, nějak bude, neřeší to).
Právěže se ještě nedávno léčil kvůli depresím (respektive léčili jsme se oba, já jsem to měla z jiných důvodů a dýl.) Pak jsem ale vysadila prášky, otěhotněla, přišla o práci, on je taky přestal brát a prostě na něm vidím, jak ho to ubíjí, i když se snaží nedat nic znát.
To je právě nejhorší, když se za to chlap stydí, tak se chová tak, jako by ho to nezajímalo, řeší si to jen sám se sebou… a to není jen o nezaměstnanosti. ![]()
A pro mě je příšerný vědět, že mu prostě nemůžu nijak pomoct.
Promiň,ale myslím že ho lituješ zbytečně,netrápí se on,ale ty,opravdu si myslím že kdyby pracovat chtěl,tak si tu práci najde,stejně tak jako ten můj,kterej taky nechce hákovat
Říkáš že projede benzín,rodiče ho podporují do teď,tak snad ho budou podporovat i když bude jezdit do práce,než se trochu srovnáte,nás bohužel nikdo nepodporuje,o to je to horší
Když nastoupím do práce já,nepříjdu o mateřskou?Malé je pět měsíců,mám mateřskou na tři roky ![]()
Anonymní píše:
Když nastoupím do práce já,nepříjdu o mateřskou?Malé je pět měsíců,mám mateřskou na tři roky
Ať jde na mateřskou (asi myslíš spíš rodičovskou) chlap. Ty pak půjdeš do práce a budete mít jak rodičák, tak výplatu.
No to jo,ale tím pádem on nedostane už nic z pracáku,nebo jo?To by jsme si totiž moc nepomohli,leda že bych chodila třeba jen na čtyři hodiny denně ![]()
teda holky fakt vám tuhle situaci nezávidím, kdyby to tak bral tehdy ten můj, tak bych ho honila asi s vidlema po té dálnici
naštěstí je člověk co doma neposedí, lehké to s nima mít teda fakt nebudete
Anonymní píše:
No to jo,ale tím pádem on nedostane už nic z pracáku,nebo jo?To by jsme si totiž moc nepomohli,leda že bych chodila třeba jen na čtyři hodiny denně
Jistě že ne. V podstatě jde o to, jestli je jeho podpora z pracáku vyšší/nižší, než tvůj případný výdělek v práci.
Jinak ten kdo je na RD si může neomezeně přivydělávat (brigády, OSVČ apod.). Ale nemůže být zároveň v zam.poměru, resp. na podpoře v nezaměstnanosti.