Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak moc pomáháte babičkám
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
9.10.14 21:21
Jak moc pomáháte babičkám
Přeji hezký večer. Zajímalo by mě, jak moc pomáháte svým babičkám. Mám babičku je jí 72. Má vysoký cholesterol, tlak, bolavá záda, ale jinak je zdravá. Stěžuje si na potíže s dýcháním, ale ty jsou psychického rázu. (četla jsem zprávu od lékaře) K věci. Babičku samozřejmě vozíme na nákupy cca 1× týdně a když potřebuje k lékaři mimo město. Jinak k ní chodíme na kávu, když nás pozve atd.. Sama k nám nikdy nepřijde, protože se jí pěšky nechce (prý nemůže, nedojde). Je to tak maximálně kilometr. Teď její největší zálibou je zdobit hřbitov, předhání se s babkama kdo to tam bude mít hezčí. Po nás ale chce, abysme jí tam téměř každý týden vozili, nebo tam sami šli a zkrášlovali hrob. Já to na jednu stranu chápu má tam svého muže i maminku. Ale pokud je to pro ní tak důležité, tak by tam snad zvládla dojít sama. Je to tak 2 kilometry a každou neděli tam jezdí autobus který tam přímo staví a od zastávky to má 200 metrů! My samozřejmě na hřbitov taky jdeme, ale každý týden se nám tam prostě nechce. Teď mi právě babička volala a jestli jí ráno hodím na hřbitov, ale já už měla jiné plány, tak jsem jí řekla proč nejede tim autobusem, že toho mám zítra hodně. Pracuji na 1,2 úvazku, tak mám hodně hodin, zvlášť čtvrtek pátek. No a ona se strašně urazila. Mě to samozřejmě bylo líto, tak jsem jí volala, že jí tam teda hodím. A teď nevim. Můžete mi nějak zhodnotit situaci? Co všechno děláte pro své prarodiče?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.10.14 21:29
Moje babička má 78, bere léky na srdce a jezdí na hřbitov autobusem 
Ale ona je děsně tvrdohlavá… Každopádně taky by mi nepasovalo ji tam každý týden vozit, když tam jede bus a zvládala by to - zvlášť neplánovaně. Ona je v tomto soudná a když něco potřebuje, domlouváme se několik dní dopředu, abych měla čas. Jinak jí chodíme uklízet chodbu a když má službu kolem domu. Často jí nabízím, že jí něco dovezu, nakoupím, ale většinou nechce - v tomhle jí pomáhá i její bratr nebo občas s tou svojí tvrdohlavostí něco odsmýká sama busem 
Případně chodí po nákupech se švagrovou. Doma s ničím pomoct nechce, ona je puntíčkářka, má svůj systém, své dny, kdy co dělá a uklízí a nikdo jí to nesmí narušit 
Příspěvek upraven 09.10.14 v 21:30
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ncc1701
9.10.14 21:30
Zhodnotím to tak, že moji prarodiče by se zachovali úplně stejně - odvez, přivez, oni to prostě všechno vnímají tak nějak jinak, jsou v důchodu a ten čas mají. Moje babička má zahradu sto metrů od baráku a v životě tam nešla pěšky. Ale oni zase s dědou auto mají, v tom si vystačí sami. Akorát když byl děda v nemocnici, vozili jsme babičku na střídačku se švagrovou na chatu, kde mají zvířectvo, krmit. Můj chlap pracoval v tu dobu z domova, a tak se to pro babičku rovnalo tomu, že nic nedělá a času má fůru, a byla taky naštvaná, když nemohl. To pak všude děsně vychvalovala švagrovou, že je hodná, že ta si čas najde (byla nezaměstnaná) :-/ 
- Citovat
- Upravit
9.10.14 21:33
Moji babičce je 92 let
Bydli kousek a moje mamka taky…o víkendu se střídame a vaříme ji obed, přes tyden si vaří sama
Kolikrát hlídá našeho matese, on k ni chodí rad…
Sice uz moc neslyší, daleko nedojde, ale je soběstačná…takze nějak moc pomáhat neni treba
Krom treba mytí oken, většího úklidu a tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:35
Tak moje mamka dělala pro babičku hodně, ale ne, že ona by chtěla, prostě u nás je to tak, že my se nabízeli a oni nic nechtěli, furt měli pocit, že někoho otravují a tak to měli až do smrti (velice čerstvé), vím, že naši budou úplně stejní, taky s ničím nechtějí pomoc, naopak oni chtějí pomáhat nám, takže já si na naše vztahy v tomto směru opravdu nemůžu stěžovat, prostě co mohli, si zařídili sami, když už nemohli, tak jsme se o ně starali, tedy spíš mamka, já ne. Ale to fakt intenzivně, vaření, uklízení, odvozy do nemocnice, fakt to pak bylo náročné, obden něco, ale to trvalo asi poslední tři roky. Myslím, že babička by měla respektovat vaši rodinu, to že máte nějaký denní režim a když budete moci, tak jí pomoci, ale důležité věci, co může udělat sama, ať udělá sama. 
Ale je to těžký.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:35
Mojí babičce je 90!!! a na hřbitov, do města, do jídelny pro oběd, na poštu pro důchod… chodí SAMA!!! Na zahrádce sází a okopává brambory, mrkev, jahody, kytky…na zahradě sbírá jablka, kolikrát ji načapu i na žebříku 
Je po infarktu, bere spoustu léků na srdce. Takže tak. Záleží to ale na konkrétním člověku, moje babička nechce s ničím obtěžovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:36
Mé babičce je skoro stejně a absolutně odmítá veškerou pomoc. Sama jezdí 3× týdně na kole na nákup, podle potřeby k doktorovi, na hřbitov…
Příspěvek upraven 09.10.14 v 21:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:36
@Boudová
Podle mĕ, je to to nejmenší co pro svou babičku můžeš udĕlat.
Ta její radost za to stojí.
Jednou týdnĕ to není taková tragédie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:36
Koukám že někdo to má podobně
@Petra Z V 92 už bych jí tam klidně vozila i když bych zvolila nějakou lepší frekvenci 
Ale u nás je tenhle stav už od 60 :-/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:37
@Angua jo přesně, své dny, kdy se dělá toto a kdy toto, a tohle si musím udělat sama, ty nevíš, jak to udělat správně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:38
@Boudová Hm, byla bych moc ráda, kdyby moje babička byla takhle aktivní.
Mám úplně stejně starou babičku jako Ty. V dětství jsme u ní bydleli - tedy v odděleném bytě - v horním patře, mých prvních cca 12 let života. Moje vzpomínky na babičku tehdy? Celé moje dětství mě a mého bratra denně posílala do obchodu vzdáleného asi 100 metrů, chodili jsme každý tak 5× denně, jednou pro dva rohlíky, pak pro mouku, pak pro tři rohlíky a tak podobně. Nutila mě chodit do kostela. A neustále si stěžovala, že ji něco bolí. Pořád jsme jí museli uklízet. Jinak si nepamatuju nic
A dnes? Je z ní už téměř 20 let vyloženě ležák, uhnala si to tím, že tak od ani ne padesáti let NIC nedělá, nedojde si na nákup, nevytáhne paty z domu, nejde ani na balkon, natož na zahradu! Celých dvacet let ji hrozně bolí jednou kolena, podruhé hlava, potřetí zuby, počtvrté je jí špatně - už roky nevylezla z domu, moje máma bydlí o 200 metrů dál, stěhovala se tam před pár lety, babička (její máma) tam ještě nikdy nebyla. Můj bratr bydlí o 200 metrů dál na druhou stranu - zůstal mu dům od rodičů, když se rozváděli, kolikrát myslíš, že tam za celou dobu babička byla? NIKDY od doby, co tam bydlí sám (cca 6 let) a asi 5× za celou dobu, co jsme tam ještě žili celá rodina.
Nákup si nechá nosit od prodavačky, nikoho domů nezve, když tam někdo (kdokoli) z rodiny zazvoní, buď neotevírá, protože nemá čas, nebo neotevírá, protože ji něco bolí. Již řadu let.
Kéž by nás někdy pozvala, nebo chtěla někoho vidět nebo tak něco… Máme smůlu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:38
Moje babička má skoro 90, bydlí od nás 150km. Jezdíme k ní průměrně 2× do měsíce na celý víkend. Jinak se starají naši/strejda s tetou. Mrzí mě, že to máme tak daleko, s babičkou máme skvělý vztah a ráda bych jí vídala i v týdnu. Jinak když vařím (obědváme s mužem doma) a peču, dávám jí automaticky do mrazáku krabičky, takže se jí de facto staráme o jídlo (sem tam má něco od jiných rodinných příslušníků), s dovážkou obědů nebyla spokojená a samotné se jí vařit nechce.
Celkově mi nároky Vaší babičky nepřijdou nijak hrozné - 1× týdně nákup (ten je pochopitelný) a 1× týdně hřbitov. Chápu, že je to v Tvých očích asi zbytečné, ale nepřijde mi, že jít s ní jednou týdně na hřbitov je nějaká velká oběť. A když to babičce udělá radost…
Manželovi rodiče mají oba přes 80, bydlí od nás 100km. Jezdíme jim 1× týdně dělat nákup, doktory absolvují sanitou. Plus pomáháme s úklidem, zahradou, prostě co je potřeba. S mojí druhou babičkou se nestýkám a naši jsou ještě mladí. Oba pracujeme, já ještě studuju VŠ. Děti nemáme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:44
@kapuletka píše:
@Angua jo přesně, své dny, kdy se dělá toto a kdy toto, a tohle si musím udělat sama, ty nevíš, jak to udělat správně…
Tak to ta moje neřekne, ale je vidět, že je nervózní a beztak ji podezřívám, že si něco po mém odchodu i předělá po svém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:45
Já vim, že třeba některý to vidíte tak, že je to třeba 2× týdně něco udělat pro babičku Ale mě už vadí třeba ten princip, že může celý den kouřit na balkoně, ale 200 metrů na zastávku, nebo půl kilometru pro léky si nedojde! Vždyť úplně zakrní! Kdykoliv navrhnu se jí věnovat nějak jinak než jí třeba někam vozit, tak se jí nechce. Nechce na procházku, nechce do kina nikam. Ale asi to hold kousnu, a budu to dělat, i když mě to někdy štve.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.10.14 21:47
U nas je situace jeste zajimavejsi, babicce je 72, deda byl o 10 let starsi, poslednich nekolik let lezak, babicka ho chtela mit doma, takze se k nim chodivalo nekolikrat denne pomoct s dedou…deda zemrel pred 4 lety a babicka si nejak zvykla, ze tam porad nekdo je, jenze najednou to proste neslo, zmenilka se situace v rodine, ti, co pecovali fakt casto, meli novou praci nebo malinke ditko nebo tak neco…nastala situace- navstevy u zcela sobestacne babicky co druhy den, samozrejme odvezeni na nakup, k lekari…jenze babi zacala vyslovene vydirat…stylem, ze si v nedeli v sest rano vzpomene, ze chce umyt okna, obvola celou rodinu, kdo ji jako prijde pomoct, ze ona nemuze, toci se ji hlava, ale kdyz jsme na ni tak osklivi, tak si je teda sama umyje…
dopadlo to tak zle, ze se tam kazdy boji chodit, ze babi zase bude vycitat nesmyslnosti…a kazdy vi, ze tady babicka neni na porad, ale s ni to opravdu nejde „ani do dveri, ani do futer“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
