Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak motivovat přítele?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.2.11 12:59
Wiolla píše:
Zakladatelko, motivací se dost zabývám, ať už na VŠ (dodělávám si doktorát na Ústavu managementu), tak ve firmě (vedoucí pozice, účastním se pohovorů). A mám pro tebe špatnou zprávu: skutečně účinná motivace je pouze ta VNITŘNÍ nikoliv dodaná z VENKU. A tu vnitřní formuje povaha, výchova, životní postoj, hodnoty atd. A buď tam pak je a nebo není. V dospělém věku má vnější motivace pouze krátkodobý účinek (pokud vůbec nějaký), musí se neustále opakovat a stejně to většinou nevede k požadovaným výsledkům…Lidsky řečeno: prostě takovej je a moc toho s tím nenaděláš. On musí chtít, v něm to musí dozrát, on musí mít pocit, že chce něco změnit, že by o něco zásadního přišel apod. Někoho změní zásadní životní zlom a s někým nehne vůbec nic.
děkuji za reakci. takže jediné co mi zbývá se s tím vyrovnat 
Mohu se zeptat na doporučení nějaké dobré knížky na rozvoj motivace? ráda bych si něco přečetla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 13:05
EvušeŠ píše:verenika píše:ano peníze má slušné na druh profese co dělá.
Sama píšeš,že vám teď bude dělat na jaře bydlení,třeba se na změnu práce a rekonstrukci nebo co budete dělat necítil.Píšeš,že peníze má slušné.
s tou změnou práce se to táhne už delší domu. kdybych mu jí nenašla tak je na pracáku snad ještě do teď. sám říkal, že by si rád našel něco jiného. ale nic pro to nedělá.
Zakladatelko, já tě chápu (asi jediná v této diskuzi). Já bych nemohla žít s chlapem, kterému by stačilo „málo“, který by neměl neustálé vize, kam se posunout dál, čeho dosáhnout atd. Nemluvím o workoholismu, mluvím o překonávání a dosáhování stále vyšších met - zlepšování sebe sama, své pracovní pozice, finanční a potažmo i rodinné situace… (Argumenty „raději bych, aby chodil domů o 2h dříve“, nebo „jiní žijí od výplatě k výplatě, buď ráda, jak se máte vy“ neberu.)
Ale to je o tom, zda se k sobě partneři hodí či nehodí. My se v tomto s manželem shodujeme a proto nemáme problém. Vy se v pohledu na věc s partnerem lišíte a proto problém máte. Chtít někoho změnit proti jeho přirozenosti asi není úplně správné, to nemusí dopadnout dobře. 
Jako ve všem, je to o kompromisu - po rozumné diskuzi (proč ano, proč ne, kdo se čeho bojí) by on mohl trochu přidat a ty polevit (nebo můžeš také ještě pro klid ve vztahu kapitulovat, ale je otázka, jestli pak budeš šťastná).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 13:31
EvušeŠ píše:Wiolla píše:děkuji za reakci. takže jediné co mi zbývá se s tím vyrovnat
Zakladatelko, motivací se dost zabývám, ať už na VŠ (dodělávám si doktorát na Ústavu managementu), tak ve firmě (vedoucí pozice, účastním se pohovorů). A mám pro tebe špatnou zprávu: skutečně účinná motivace je pouze ta VNITŘNÍ nikoliv dodaná z VENKU. A tu vnitřní formuje povaha, výchova, životní postoj, hodnoty atd. A buď tam pak je a nebo není. V dospělém věku má vnější motivace pouze krátkodobý účinek (pokud vůbec nějaký), musí se neustále opakovat a stejně to většinou nevede k požadovaným výsledkům…Lidsky řečeno: prostě takovej je a moc toho s tím nenaděláš. On musí chtít, v něm to musí dozrát, on musí mít pocit, že chce něco změnit, že by o něco zásadního přišel apod. Někoho změní zásadní životní zlom a s někým nehne vůbec nic.
Nevzdávala bych to tak brzo. 
Pokud má jeho neochota vzít lepší/vedoucí místo vnější příčinu (obava ze selhání, že to nezvládne, že to bude moc náročná práce atd.), tak tato se dá odstranit (rozhovorem, rozebráním situace, podporou, povzbuzováním, případně tréninkem-kurzem atd.). Pokud se však jedná o „životní postoj“(stačí mi málo, víc nechci, jsem tak spokojený), tak s tím toho moc neuděláš, tam zůstává spíš jen to „smířit se s tím“.
Knihy:
Hagemannová, G. Motivace
(Je dobrá, ale ve webových obchodech jsem ji teď nenašla, jen v knihovnách…např. zde: https://aleph.mzk.cz/…65MBFT-28773?…)
Kim, S.H. Jak motivovat sebe i druhe.
http://www.pknihy.cz/…i-druhe.html
Niermeyer, R. a kol. Jak motivovat sebe a své spolupracovníky
http://knihy.abz.cz/…lupracovniky
Ale nevím, jestli ti to k něčemu bude. 
To byl měl spíš číst tvůj partner, ne ty.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 13:38
Wiolla píše:EvušeŠ píše:Wiolla píše:děkuji za reakci. takže jediné co mi zbývá se s tím vyrovnat
Zakladatelko, motivací se dost zabývám, ať už na VŠ (dodělávám si doktorát na Ústavu managementu), tak ve firmě (vedoucí pozice, účastním se pohovorů). A mám pro tebe špatnou zprávu: skutečně účinná motivace je pouze ta VNITŘNÍ nikoliv dodaná z VENKU. A tu vnitřní formuje povaha, výchova, životní postoj, hodnoty atd. A buď tam pak je a nebo není. V dospělém věku má vnější motivace pouze krátkodobý účinek (pokud vůbec nějaký), musí se neustále opakovat a stejně to většinou nevede k požadovaným výsledkům…Lidsky řečeno: prostě takovej je a moc toho s tím nenaděláš. On musí chtít, v něm to musí dozrát, on musí mít pocit, že chce něco změnit, že by o něco zásadního přišel apod. Někoho změní zásadní životní zlom a s někým nehne vůbec nic.Nevzdávala bych to tak brzo.
Knihy:
Hagemannová, G. Motivace
(Je dobrá, ale ve webových obchodech jsem ji teď nenašla, jen v knihovnách…např. zde: https://aleph.mzk.cz/…65MBFT-28773?…)Kim, S.H. Jak motivovat sebe i druhe.
http://www.pknihy.cz/…i-druhe.htmlNiermeyer, R. a kol. Jak motivovat sebe a své spolupracovníky
Ale nevím, jestli ti to k něčemu bude.
http://knihy.abz.cz/…lupracovniky
já si to ráda přečtu kvůli sobě. a když to bude doma, tak se třeba do toho také koukne.
dík za radu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 14:47
Chvilku jse se rozhodovala, jestli budu psát jako anonymní, ale čert to vem.
Není to moc moderní názor. Samozřejmě bych nesnesla doma člověka, který špatně živí rodinu, třebaže má možnost hledat něco jiného (někdo na to nemá, ale to je off topic).
Znám pár lidí, kteří odmítli povíšení nebo se o ně nesnaží. Ano mohli by si pořídit lepší auto, možná i lepší dům. Ale za určitou cenu.
A když srovnali ty věci, které by jim to přineslo a odneslo, tak naznali, že se mají líp teď. Protože by jim nevyhovovala náplň práce, protože by se museli učit novou práci a ta stávající jim vyhovuje, protože by měli méně času, museli by vycházet s ostatními s pozice nadřízeného a protože není jejich životním cílem dělat kariéru. Prostě to tak bylo a já na tom nic špatného nevidím.
Podotýkám, že ani jeden nežil s nějakými finančními problémy, měli nějakou rezervu, fajn běžné bydlení (žádný luxus), občas jeli k moři, do nějakého penzionu na hory, poslat děti studovat. Kdyby jim při nemoci hrozila exekuce, tak to asi vidí jinak.
Ale to asi není ta motivace, kterou bys mu toužila postkytnout .
Mě motivuje ke změně práce hlavně pracovní prostředí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 14:59
Sany80, máš pravdu, že je to o posouzení výhod či nevýhod, které mi to přinese. O tom žádná..
Pro mě je ještě argument, že by ho ta práce nebavila, nenaplňovala. Volný čas, nové učení, nadřízenost x podřízenost s kolegy apod. pro mě argument není. Zvlášť v dnešní době mi to přijde i dost krátkozraké. Kdo ti zaručí, že stávající práci budeš mít pořád? Nebude výhodou mít více zkušeností, více znalostí, praxe ve vedoucí pozici atd. při případném hledání jiné práce? Podle mě, ten kdo zůstává na svém teplém místečku, v pohodičce, o nic se nesnaží, tak je pak první kdo pláče či nadává, že chtějí oddělení zrušit, snižovat stavy apod. a jak je to hrozné a co že si počne.. 
Tak takhle to vidím já. Ale tvůj pohled ti neberu, jen je jiný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 15:44
Jasně, je to o pohledu. Ten tvůj je jiný a dobrý. Protože jsi taková nátura.
Ale existuje spousta lidí, která je relativně naplněná proto, že se nemusí stresovat, protože práci zvládají a nenesou zodpovědnost za podřízené.
Každý je opravdu jiný typ a kdyby bylo na světě moc jestřábu, tak by to také nebylo efektivní. Někdo musí být hrdlička.
Ještě pro formu, ti lidé, co nechtěli povýšení, tak nejsou flákači(trošku to tak vyznělo, i když si myslím, že to tak nebylo primárně myšleno), mají povětšinou odbornou a náročnou práci, kde se musí učit nové věci, jak jde dál vývoj. Jen prostě hůř snášejí změny. Je to povahový rys, se kterým člověk může něco udělat v omezené míře. Ale svoji práci dělají obvykle dobře-pokud to vůbec zvenku lze posoudit .
Máš pravdu, že při hledání nové práci mají výhodu ti, co tu změnu a to budování kariéry snášejí a vyhovuje jim lépe.
Ale chtěla jsem tím říct, že určitou povahu prostě motivovat, tak jak to myslí zakladatelka, moc nejde.
Třeba můj manžel je taky typ, který je spokojený tam, kde zrovna je. Nikoho pod sebou nemá a možná by časem mohl mít. Přineslo by mu to více peněz, dřív bychom splatili hypotéku. Ale on nechce, já to respektuju, protože je takhle spokojený, výřečný, nestresovaný a díky tomu milý na svoje okolí . Ale je pravda, že i tam kde je, vydělá fakt pěkné peníze, takže neřešíme žití od výplaty k výplatě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.11 18:45
Ano Sany, ve všem máš pravdu.
Možná bych jen dovysvětlila, že do kategorie „nemotivovaní na postup“ patří jak „flákači“ (i když jsem to neměla v úmyslu naznačovat), tak „tvrdě pracující spokojenci s tím tam kde jsou“ (např. vědátoři, co je jim nejlépe u jejich kádinek a hlavně ať jim dají všichni pokoj a nechají je v klidu bádat).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
